Když se řekne Austrálie, mnozí si představí klokana, koalu či Sydney, ale někteří si představí místo, kam by se chtěli jednou za život podívat či se tam dokonce přestěhovat. Jelikož patříme do druhé skupiny, rády bychom zjistily, jak se liší životní postoj Australa od toho našeho.

Cílem práce je ověřit, zda jednotlivé dimenze odpovídají skutečnému životu v Austrálii.

První dimenze VZDÁLENOST MOC představuje míru nerovnosti, která se v dané společnosti vyskytuje a akceptuje. Země, u kterých je vzdálenost moci vysoká jsou charakteristické velkými rozdíly v příjmech a každý má jasně danou pozici. Obyvatelé jsou spíše konzervovaní a lehce přizpůsobivý, dělají vždy to, co je jim řečeno. V zemích s nízkou vzdáleností moci jsou si obyvatelé rovni a respektováni. Děti se podporují ke kreativnímu myšlení a samostatnosti.

Druhou dimenzí je VYHÝBÁNÍ SE NEJISTOTĚ značící míru strachu/nejistoty, ve které se jednotlivé státy nacházejí. Krajní nejednoznačnost vytváří nesnesitelnou úzkost a každá společnost se s tím to stavem vypořádává jinak. Jak uvádí Hofstede, „čím úzkostnější kultura je, tím více se stává expresivní“. V zemích se silným vyhýbáním je nejistota vnímána jako stálá hrozba, se kterou musí bojovat. Obyvatelé jsou stále ve stresu a mají subjektivní pocit úzkosti. Naopak obyvatelé zemí se slabým vyhýbáním, považují nejistotu jako normální součást života a vyznačují se pohodovým způsobem života.

Jako třetí dimenze byla označena názvem INDIVIDUALISMUS – KOLEKTIVISMUS a značí rozdíly mezi vnímáním společnosti. Kolektivismus představuje společnost, do které se řadí více lidí a označují se slovem „MY“. Tito lidé mají odpovědnost za celou společnost i v případě, že jednají sami za sebe. V kolektivismu jsou předem určení přátelé a respektujete se kolektivní odpovědnost, kterou když porušíte, tak zahanbíte celou společnost. V individualismu vystupuje každý za sebe a je používáno slovo „JÁ“. Přátele si může vybrat dle svého uvážení a každý vyrůstá s tím, že se bude starat pouze o sebe (nukleární rodina).

Čtvrtou dimenzí se označila MASKULINITA – FEMINITA, která vznikla z důvodu rozdílných odpovědí mužů a žen na otázky týkající se pracovních cílů. Ženy upřednostňují dobré vztahy s nadřízenými a kolegy, načež muže zajímá spíše výše platu a kariérní postup. Ve feminitních zemích se očekává od každého skromnost, ochrana a péče o druhé a nerozlišuje se příliš role muže a ženy. Naopak v maskulitních kulturách se od mužů očekává, že budou asertivní a ambiciózní. V rodině se muž zabývá fakty a žena pocity. Ženy jsou jemné a pečují o vztahy. Všeobecně se podle Hofstede razí heslo „žije se proto, aby se mohlo pracovat.“

Poslední, pátou dimenzí značí ORIENTACE – KRÁTKODOBOST a vyznačuje časové úsilí vynaložené pro rychlé získání cílů, výsledků a informací. V zemích s dlouhodobou orientací jsou lidé sebeukázněnější, přizpůsobivější a vytrvalí, a volno pro ně není důležité. Žití se širší rodinou pro ně představuje zdroj potíží. Zatímco obyvatelé zemí s krátkodobou orientací vynakládají veškeré úsilí pro rychlé dosažení výsledků, vyžadují volno a svobodu, a žití se širší rodinou je pro ně normální. ^{1) 2) 3) 4)}

Kvalitativní výzkum

Kvalitativní výzkum pátrá po příčinách, proč něco proběhlo nebo se děje a je oproti kvantitativnímu velice obtížný, jelikož bývá otevřený, nejasně definovaný výzkumný problém a využívá velmi malý vzorek. Proto je velmi obtížné ho znovu zopakovat. Výhodou kvalitativního výzkumu je jeho finanční nenáročnost, pochopení do hloubky lidské motivace, vnímání, či pocitů a možnost zefektivnění kvantitativního výzkumu. Mezi hlavní metody kvalitativního výzkumu patří focus group, hloubkové individuální rozhovory, projektivní techniky, případové studie a etnografický výzkum. ⁵⁾

• Pozorování – týká se shromažďování primárních údajů prostřednictvím pozorování příslušných osob, jejich jednání a situací. Díky pozorování je možné získat určité informace, které lidé nechtějí či nemohou poskytnout, avšak pozorovat nelze například pocity, postoje nebo chování v soukromí. ⁶⁾

Výhody • zkoumání daných problému do hloubky → velký rozsah zjištěných informací • podrobný popis při zkoumání jedince, skupiny či události • komplexnost

Nevýhody • malý počet zkoumaných jednotek • časově náročný • získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci • obtížnost testování hypotéz a teorií • výsledky mohou být ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi • malá validita, reprezentativnost ⁷⁾

K porovnání dimenzí s názorem občana Austrálie nám pomohla paní Renata, která v dětství se svou matkou emigrovala do Austrálie. Paní Renatě je 65 let, pracovala jako účetní, ale nyní je již v důchodu. Má dvě dospělé děti a s manželem žije kousek od Melbourne.

Na základě rozhovoru jsme zjistily, že některé charakteristiky jednotlivých dimenzí se shodují s chováním/názory obyvatel Austrálie a některé nikoli. Otázky jsou uvedeny v příloze.

VZDÁLENOST MOCI - AUSTRÁLIE má skóre 36 a zaujímá 62 místo z 74 zemí, míra vzdálenosti moci je nízká. Tento fakt byl potvrzen tím, že australské školy podporují volné myšlení a osobní názory studentů. Tak zvaný „studentský hlas“ potvrzuje, že studenti mají unikátní perspektivu na vzdělání a vyučování a mají mít příležitost aktivně se podílet na svém vzdělání. V Austrálii jsou rozdíly v platech pociťovány pouze mezi ženami a muži. Na otázku, zda očekávají rodiče od svých dětí, že se o ně ve stáří postarají nám paní Renata odpověděla jednoznačné ne, neočekávají to. Naopak s tvrzením, že se v zemích s nízkou vzdáleností moci očekává, že se děti brzy osamostatní, paní Renata souhlasila. Většina dětí si začíná vydělávat v 15 letech.

VYHÝBÁNÍ SE NEJISTOTĚ - AUSTRÁLIE patří k zemím se slabým vyhýbáním se nejistotě, zaujímá 55-56 místo ze 74 zemí. Paní Renata potvrdila, že pocit nejistoty/nebezpečí sama nepociťuje a ani ve svém okolí. Australani jsou spíše pohodoví a pozitivní jedinci. V Austrálii má průměrně rodina 2,6 členů.

INDIVIDUALISMUS – KOLEKTIVISMUS- AUSTRÁLIE je označena jako individualistická země (skór: 90 a 2.místo). Paní Renata potvrdila povrzení a uvedla, že Australani jsou individualisté, kteří rádi vyjadřují svůj názor a nebojí se kritiky. Na druhou stranu jsou velice oblíbené kolektivní společnosti (sportovní, kulturní, vzdělávací). Informace o častém používání zájmena „JÁ“ byla vyvrácena, jelikož paní Renata tento fakt nepociťuje. Upozornila na to, že v angličtině se slovo já používá často, ale má jiný význam než v češtině. U typických Australanů nejsou dána kritéria při výběru ženicha nebo nevěsty.

MASKULINITA – FEMINITA - V AUSTRÁLII je maskulinita (20. místo ze 74 zemí). V pracovní oblasti na profesionálních pozicích (právníci, architekti, inženýři) jsou pracovníci velice ambiciózní, ochotni pracovat 12 hodin denně a práce o víkendu nebo přes čas je pro ně automatická. Tvrzení, že v maskulitních zemích jsou muži asertivní, ambiciózní a tvrdí je velmi individuální a nedá se generalizovat

ORIENTACE – KRÁTKODOBOST - AUSTRÁLIE se vyznačuje krátkodobou orientací (skór: 31, 25-27 místo z 39 zemí), která charakterizuje dodržování tradic, které nám paní Renata potvrdila. Jako typicky náboženské tradice uvedla Vánoce a Velikonoce a dále sportovní tradice a svátky. Konkrétně uvedla Den Austrálie (26. ledna), kdy se připomíná výročí připlutí britské flotily v roce 1788 a vyvěšení vlajky Velké Británie v Sydneyské zátoce guvernérem Arthurem Phillippem. Dále Melbournský pohár (měsíc listopad), což představuje nejprestižnější dostihový závod Austrálie. Volný čas je tráven sportem (sledování a hra australského fotbalu, kriketu, golf, surfování), koupáním v moři, cestováním a společenskými akcemi (grilování, návštěva restaurací) a také kulturou (kina, divadla). Rozpor byl nalezen v tvrzení, že žití s vlastní širší rodinou je normální. Paní Renata uvedla, že to v Austrálii není běžné a nikdo z jejích blízkých tím to stylem nežije.

Na základě rozhovoru, který byl realizován s paní Renatou, je možné říci, že se některé dimenze shodují s faktory vyznačující danou zemi. Na druhou stanu byla i některá tvrzení vyvrácena a následně odůvodněna. Australané se jeví jako velice milí a přátelští lidé, kteří si stojí za svým názorem a nebojí se ho říci. Je pro ně důležitá rodina, se kterou rádi tráví volný čas. Rozhovor s paní Renatou poskytl mnoho obohacujících informací a poznatků, které nás utvrdily v tom, že se chceme jednou do Austrálie podívat.

KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1545-2.

Vojtko, V. (Ed.). (2012). Myšlenkové mapy k marketingovému výzkumu. České Budějovice: StudujChytře.cz

HOFSTEDE, Geert a Gert Jan HOFSTEDE. Kultury a organizace: software lidské mysli : spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-86131-70-2

HOFSTEDE, Geert a Gert Jan HOFSTEDE. Kultury a organizace: Software lidské mysli : spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Přeložil Luděk KOLMAN. Praha: Linde, 2007. ISBN 80-86131-70-X.

Austrálie: Informace o zemi. Livingstone: Cesty za exotikou [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.livingstone.cz/prakticke-informace/informace-o-zemich/australie/australie/

Cesta do Austrálie: Informace [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.cestadoaustralie.cz/australie-informace/

Seznam otázek do rozhovoru:

1. Dodržují se v Austrálii tradice?

2. Kolik členů má typická australská rodina?

3. Očekává se od vlastních dětí, že se o rodiče ve stáří postarají?

4. Učí se děti k tomu, aby měli svůj názor a nebály se ho říci nahlas?

5. Očekávají rodiče od svých dětí, že se brzy osamostatní a budou si při škole přivydělávat?

6. Jsou předem stanovená kritéria pro výběr ženicha nebo nevěsty? (například národnost, barva pleti)

7. Je žití s vlastní širší rodinou zdroj potíží nebo se to považuje za normální?

8. Je pociťován pocit nejistoty/nebezpečí v běžném životě? (stálá obava z nějakého problému apod.)

9. Jsou lidé v Austrálii spíše individualisti nebo se vytváří kolektivní společnosti?

10. Pokud mluví někdo o sobě, používá zájmeno „JÁ“? (příklad: Já jsem uklidil místo uklidil jsem.)

11. Jakými vlastnosti se vyznačují muži v pracovní oblasti? (příklad, zda jsou tvrdí, ambiciózní a jiné)

12. Je vnímaná nevěra u obou pohlaví stejně?

13. Jak velké jsou rozdíly v platech?

14. Jak se tráví volný čas?

15. Od kolika let je obvyklé spořit si na důchod?

16. Respektují Australani pravidla?



Počet shlédnutí: 35