obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2017:buddhista_v_cr

Buddhista v ČR

Martina Elicarová, Iveta Sedláčková, Veronika Škvorová, Veronika Volfová. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Antropologie náboženství, 2017
http://www.hks.re/wiki/zs2017:buddhista_v_cr

Úvod

Buddhismus lze zařadit mezi východní náboženský směr. Původem pochází z Indie, odkud se postupně rozšiřoval i do dalších zemí po celém světě. Ze všech globálních náboženství je právě buddhismus velmi zajímavý, protože je v určitém smyslu považován za ateistický, jelikož nevyznává žádného boha. Spíše než náboženstvím lze buddhismus označovat jako volbu životního směru, poznávání sama sebe a přijímání určitých životních etik, které vedou ve smysluplný a klidný život. V posledních letech se buddhismus rozšiřuje i v západní Evropě a to nejen mezi veřejností ale i mezi odbornými psychology a profesionály, kteří se náboženstvím zabývají, protože jim meditace a sebepoznávání pomáhá nalézt vyrovnanost a podporuje je v jejich práci a v životě.

Cílem práce je tedy zodpovědět výzkumnou otázku „Jakým způsobem buddhismus ovlivňuje své následovníky v ČR?“. Práce bude popisovat základní myšlenky buddhismu, jeho podstatu, zvyky a tradice, které se k tomuto náboženství pojí, ale hlavně i na způsoby, jakými toto náboženství ovlivňuje své následovníky. Hlavní výzkumnou otázku dále doplňují podotázky, zaměřující se na konkrétní aspekty života.

Cíl práce a hlavní výzkumná otázka

Cílem práce je zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: „Jakým způsobem buddhismus ovlivňuje své následovníky v ČR?“

Pro úplné zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly vybrány následující podotázky:

  • Jaké jsou hlavní důvody k sympatizaci právě s buddhismem? Co k této víře člověka přivede?
  • Jaká pozitiva a negativa víra v buddhismus přináší?
  • Jak buddhismus ovlivňuje trávení volného času?
  • Které buddhistické svátky a tradice se v ČR dodržují?
  • V čem se liší styl oblékání buddhisty v ČR od ostatních? A liší se vůbec nějak?
  • Ovlivňuje buddhismus nějak jeho stravovací návyky?
  • Odráží se nějak buddhismus při výběru partnerů?

Metodologie

Pro vytvoření této práce byly užity kvantitativní i kvalitativní metody. Kvantitativní metody vycházejí z dat, které jsou vyjádřeny čísly (nejčastěji se jedná o různé statistické metody a techniky). Pomáhají nám na zkoumaný jev pohlédnout více zeširoka a poslouží nám k bodům, od kterých je možno se následně odrazit a následně z nich vycházet. Dále tyto metody využíváme pro potřeby generalizace našich nálezů na populaci jedinců, těmito metodami si pomáháme, pokud je naším cílem testování hypotéz a v neposlední řadě jsme-li s dostatečnou jistotou schopni říci, které proměnné jsou podstatné pro studovaný problém a že žádná z důležitých proměnných nebyla opomenuta. Mezi hlavní výhody kvantitativních metod patří: relativně rychlý sběr a analýza dat, výsledky poměrně nezávislé na výzkumníkovi, eliminace působení rušivých proměnných. Mezi nevýhody patří: výsledky mohou být příliš abstraktní, obecné, výzkumník může opomenout důležité fenomény, protože se soustřeďuje pouze na testování určité teorie. Kvalitativní metody poslouží ke zkoumání daného výzkumu více do hloubky. Odráží nám, jak respondenti interpretují a chápou a nahlížejí na danou problematiku. Dále využíváme tyto metody pokud potřebujeme zjistit, jak populace prožívá studovaný problém, studujeme-li takový problém, o kterém nemáme dostatečnou předběžnou znalost a v neposlední řadě používáme kvalitativní metody jako předvýzkum pro kvantitativní výzkumnou práci. Mezi výhody kvalitativních metod patří: problém zkoumán v přirozeném prostředí, zohlednění místních či jiných zvláštností, počáteční prozkoumání problému. Mezi nevýhody kvalitativních metod patří: výzkum je časově velmi náročný, výsledky jsou snadněji ovlivnitelné osobou výzkumníka, problematická generalizace výsledků.

Tato semestrální práce je založena na sekundárních datech (odborné publikace, odborné články, internetové zdroje), které představují již zjištěné a zkoumané informace odborníků zkoumající námi zvolené téma. Tyto data jsou převážně použity v literární rešerši a slouží pro základní orientaci v práci. Práce využívá kvantitativních dat (především statistických údajů), které slouží k podrobnějšího uchopení tématu.

Pro výzkum semestrální práce byly využity kvalitativní metody. Hlavní metodou sběru dat se stala metoda osobního dotazování a technikou sběru dat se staly polostrukturované rozhovory s jedinci, jež se k buddhismu v České republice hlásí. Byly připraveny otázky, které byly případně doplněny o tzv. sondy (neboli doplňující otázky sloužící k dovysvětlení nebo lepšímu a správnému pochopení odpovědi respondenta). Výzkum byl také založen na zúčastněném pozorování v buddhistickém centru Lotus v centru Prahy u Staroměstského náměstí, kde byly také všechny rozhovory uskutečněny. Byly provedeny rozhovory s 5 respondenty. Všichni respondenti byly muži a jejich věková hranice byla kolem 40 let. .

Představení respondentů

Pražské buddhistické centrum Lotus, jsme navštívily v říjnu a byli jsme zde celkově dvakrát.

  • Poprvé jsme se zde setkali s naším prvním respondentem Vítkem, který nám dal velmi detailní informace o své víře a o buddhismu jako směru celkově. Po druhé jsme centrum navštívili den poté ve večerních hodinách. Ten den se v centru konala jedna z mnohých meditačních praxí a mohli jsme se proto setkat s více respondenty.
  • Našim dalším respondentem se stal Honza.Jelikož jsme zde měli ještě druhého dotazovaného se stejným křestním jménem, bude v práci označován jako: Honza (1). Honza (1) byl pro buddhistické centrum Lotus nepostradatelným člověkem, protože pomáhal pořádat různá shledání a srazy v rámci konkrétních buddhistických skupin. Během našeho příchodu od rozhovoru neustále vstával a chodil ke dveřím vítat a zdravit všechny přicházející. Staral se, aby večer probíhal tak, jak má.
  • Respondent Petr byl křesťanem od svých 19 let. Poslední 2-3 roky však od křesťanství začal odklánět a nalezl zalíbení právě v buddhistické nauce. Buddhismus mu prý dokázal odpovědět na otázky, které si pokládal. Přesto však od křesťanství úplně neodešel – spíše dokázal nalézt určitou kombinaci mezi křesťanstvím a buddhismem.
  • Následujícím dotazovaným se stal Honza (2). Honza (2) je již několik let hlavním správcem a manažerem buddhistického centra Lotus. Jako jediný z respondentů se považoval za zcela oddanému buddhismu. Rozhovor s ním byl velmi příjemný a snažil se nám pomoci, jak nejvíce mohl.
  • Karel byl posledním účastníkem našeho výzkumu. Buddhismu se věnoval už 16 let, což byla nejdelší doba ze všech našich respondentů. Karel nebyl moc upovídaný, ale přesto nám svůj pohledu na buddhismus dokázal přiblížit.

Podrobnosti týkající se všech respondentů jsou uvedeny v Identifikační tabulce respondentů níže.

Tabulka č. 1. – Identifikační tabulka respondentů Zdroj: Vlastní zpracování

Literární rešerše

V českém jazyce bylo během posledních dvou desetiletí vydáno kolem čtyř set knih o buddhismu. Většinu z nich tvoří překlady současných zahraničních autorit, výrazné menší část tvoří autoři čeští. Většinu knih vydalo vydavatelství Dharma-Gaia, které má největší zásluhy na rozšíření buddhistické literatury v ČR.

Principy základního indického buddhistického myšlení se snaží přiblížit P. Williams a A. Tribe. V jejich díle Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice seznamují s vývojem buddhismu již od Buddhovy doby až k dnešním vědeckým poznatkům a teoriím. 1)

V. Lesný se ve svém díle Buddhismus zaměřuje na buddhistickou historii a dále zkoumá, kam až se buddhismus v asijských zemích rozšířil. Také pojednává o různých směrech buddhismu a jeho filozofii. 2)

Základními informacemi o buddhismu se zabývá P. Kokaisl ve skriptech pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia na ČZU v Praze Geografie náboženství. V knize nejen přibližuje myšlení buddhismu a jeho směrů, ale i jeho rozšíření ve světě. Dále se také zabývá buddhistickými tradicemi a architekturou charakteristickou pro tento náboženský směr.3)

O tom, že buddhismus není pro své následovníky přímo náboženstvím, ale spíše způsobem života, mravní a ideovou formou, vědou ducha či filosofickým postojem, píše M. Škrabílek v článku Buddhismus a jeho tajemství. Mimo to také čtenáře seznamuje se samotným buddhismem a dále s jeho hlavními zásadami a myšlenkami.4)

Buddhismem v České republice a jeho příchodem do ČR se zabývá J. Sidris ve svém článku Buddhismus v Česku teorií i praxí. V článku zmiňuje hlavní zásady a podoby buddhismu, dále pak přímo jeho podobu v ČR. Také se zabývá českými buddhistickými centry a propojením meditací s buddhismem. Také autor zkoumá, jaký má vliv buddhismus na společnost a dochází k závěru, že je vliv pozitivní (stmeluje podobně smýšlející lidi, rozvíjí zájem lidí o meditaci, sebepoznání, duchovní rozvoj). 5)

Buddhismus

Buddhismus je dnes čtvrté nejrozšířenější náboženství s až 300 mil. vyznavači, kteří jsou rozptýleni v 86 zemích světa. Celkově nejvíce buddhistů nalezneme v Asii, je to cca kolem 10% obyvatelstva. V ostatních zemích je toto náboženství zastoupeno velmi málo, ale díky přistěhovalcům se s nimi můžeme setkat v zemích jako je například: USA, Kanada, Norsko, Francie nebo Austrálie. V Rusku je pak původní obyvatelstvo buddhistů zastoupeno především na hranicích s Mongolskem a v evropské části Ruska v Kalmycké republice.6)

Buddha

Buddha je spíše titulem a znamená osvícený (neboli bytost, která dokázala dosáhnutí osvícení a ukončení tak koloběhu neustálého převtělování (samsáry). Osvobozená bytost je tak odprostěna od nevědomosti, hněvu a chtivosti. Takové bytosti celkově rozumí pravé podstatě bytí.

Buddha je ale hlavně označení historické postavy - Siddharty Gautamy. Siddharta Gautama se narodil v 6. století před naším letopočtem v jižním Nepálu. Byl součástí vysoké kasty a podle buddhistické tradice se narodil jako princ rodu Šakjů. Během svého života opustil svoji manželku a syna a zabýval se praktikami s cílem dosáhnout osvobození od utrpení. Toto utrpení spojoval s existencí a neustálého převtělování (samsárou). Dle jedné z legend ve věku 35 let nalezl zlatou střední cestu a dokázal se probudit a uniknout z neustálého koloběhu životů. Stal se Buddhou Šákjamuní. Po zbytek svého života předával své učení svým následovníkům. Pro buddhismus je velmi důležitou postavou a je často považován za zakladatele buddhismu. 7)

Buddhistická filozofie

Buddhistická filozofie se zakládá na nauce tzv. dharma. Každý správný buddhista by měl dodržovat tzv. předpisy nauky (sikkhá-pada) a pět základních ctností, které k ní patří 8):

  • neubližovat živým tvorům
  • nebrat, co nebylo darováno
  • zdržovat se nedovoleného pohlavního styku
  • vyhýbat se nepravdivým řečím
  • zdržovat se používání opojných nápojů

Buddhistická filozofie je cestou ke spáse, k vzezření.

Cesta ke spáse podle buddhismu

Buddhistická víra se zakládá na cyklickém opakování vesmírných cyklů, tedy v opakované zrození a zánik. Součástí víry je reinkarnace, tzv. převtělování, podle toho, jak žil svůj předchozí život. Z toho vychází i základní vedení buddhisty jeho cesta není za nalezením nesmrtelnosti duše, jako je to u starších náboženství (judaismus, křesťanství), ale v osvobození od utrpení, kterým myslí například stáří, nemoci či smrt. Toto osvobození vychází z prozření, ke kterému vedou čtyři vznešené pravdy:

  • Vše je utrpení (narození, smrt, nemoci, odloučení od milých věcí, nedosažení cíle aj.)
  • Utrpení pramení z žízně po bytí
  • Pravda o odstranění utrpení (odproštění se od všeho utrpení - vyhasnutí žízně po životě, lhostejnost vůči touze)
  • Osmidílná cesta vedoucí ke spasení (k nirváně)

Osmidílná cesta vede buddhistu nejen k prozření a spasení, ale je takovým morálním vedením, tedy aby se buddhista vyvarovat se všeho zlého a konal dobro s očišťoval vlastní mysl. Tato cesta má tři části:

  • Moudrost (správné porozumění a myšlení)
  • Etika a mravnost (správná řeč, jednání a živobytí)
  • Meditační praxe

Posvátná místa buddhismu

Buddhisté za důležitá místa považují hlavně tyto čtyři:

1. Lumbiní: Toto poutní se nachází na severní straně indického subkontinentu (a to na území dnešní jižního Nepálu). Dle tradic, je toto místo, kde královna Mája porodila syna - prince Siddhárthu (z kterého se později stal buddha Šákjamuni).

2. Bódhgaja: Na tomto místě se nalézá strom bódhi (strom fíkusovitého druhu známý též jako Strom osvícení nebo Strom probuzení), pod kterým (podle buddhistické tradice) dosáhl Siddhártha Gautama probuzení a tímto se tak stal buddhou Šakjamunim.

3. Sarnáth: Další místo ležící na indickém subkontinentu se nazývá Sarnáth a leží nedaleko města, ležícího na západním břehu řeky Gangy - Varánásí. Na tomto místě podle buddhistické tradice vyložil Buddha poprvé svoji nauku a to pěti asketickým mnichům. Konkrétním místem bylo tzv. antilopí háj v Sarnáthu, které lze nalézt v blízkosti města Varánásí. Jelikož byl toto počátek hlásání jeho nauky, často se této události přezdívá: roztočení kola zákona.

4. Kušinagara: Tradičním místem, kde Buddha Šákjamuni docílil konečného vyvanutí (parinirvány). Parinirvána je úpnou nirvánou, konečným převtělováním. Konečnému odchodu Buddhy byly svědky všemožné bytosti (a to i ty božské). 9)

Dva základní směry buddhismu:

1. Theravádový buddhismus

Theravádový buddhismus (často označovaný také jako hínajána) představuje původní - staré učení. K jeho rozšíření došlo především v oblastech jižní Asie (Srí Lanka, Barma, Thajsko nebo Kambodža). Charakteristické pro tento směr je, že hlavním středobodem je Buddha a hlavním cílem tohoto učení je stát se buddhou (neboli stát se osvíceným člověkem, který dosáhl osvobození a vstoupil do nirvány). Člověk, kterému se podařilo dosáhnout osobního osvícení, se dle buddhistů nazývá: Arahant (případně také Arhat). Theravádový buddhismus se snaží odstranit především nevědomost, kterou považuje za důvod všeho utrpení. Jako nástroje k odstranění nevědomosti využívají buddhisté především meditací a hlásáním čisté morálky. Pro tento směr je také typické hlásání filozofie: neubližovat. 10)

2. Mahajánový buddhismus

Na začátku našeho letopočtu se v Indii rozvinul nový buddhistický směr, tzv. mahájánový buddhismus, který narozdíl od hínajánového (malé vozidlo, malá cesta), hlásá cestu přístupnu všem věřícím (velké vozidlo, velká cesta). Na této cestě jim pomáhají bódhisattvové, bytosti, které konají pouze dobré skutky a jsou ochotni se za věřící obětovat. Velmi významným bodem etiky mahájánového buddhismu je láska k člověku tzv. altruismus. Mahájánový buddhista nehledá své vlastní štěstí, tedy nirvánu (vyvanutí), do té doby než není schopen učinit alespoň něco pro to, aby všichni ostatní lidé byli šťastni. 11)

Buddhimus v ČR

Podle starších údajů z roku 2001 bylo zjištěno, že buddhistů v ČR je téměř 7 000.12) Zajímavostí je, že dle novějšího údaje z roku 2011 je to už pouhých 2 617 vyznavačů tohoto náboženství. 13) Buddhismus do České republiky přichází v roce 1920 a lze definovat zájmem lidí o hluboké filozofické otázky typu: jak vznikl vesmír, co je to Bůh, proč mám dodržovat zásady chování, což je pro mnichy z Východu nový pohled, neboť v zemích jejich původu toto lidé nezajímá a dodržují předpisy bez hlubších otázek.

Do České republiky přijíždí celá řada významných buddhistických učitelů z Asie, kteří zde přednášejí, učí meditaci a inspirují vznik buddhistických center či skupin. Vedle Asiatů jsou to také západní učitelé, kteří získali dostatek zkušeností s buddhistickou naukou a sami ji předávají a mají zde své stoupence a následovníky.

V ČR existuje okolo 50 buddhistických skupin, škol a center. Lze zde nalézt i několik buddhistických staveb (stúp) a to například Buddhistická stúpa u Těnovic nebo buddhistická stúpa v Liberci.

Nejvíce skupin i jednotlivců se hlásí k tradici tibetského buddhismu, přívrženců théravádového a zenového buddhismu je u nás stejně jako jinde na Západě méně.

Mnoho Čechů navštěvuje opakovaně tradiční buddhistické země – Barmu, Srí Lanku, Thajsko, Indii, Japonsko, Čínu či Jižní Koreu, aby se zde seznámili s Buddhovým učením. Někteří absolvují dlouhodobé pobyty v meditačních centrech nebo se stávají buddhistickými mnichy. Po návratu domů sdílí své zkušenosti a inspirují další. 14)

Vlastní část

Buddhistické centrum Lotus

Pražské buddhistické centrum Lotus vzniklo v březnu roku 1997 jako politicky nezávislý subjekt. Sdružuje na principu dobrovolnosti lidi zaměřené především na prohlubování zájmu o duchovní stránku života s důrazem na buddhistickou filosofii a meditační praxi. Lotus podporuje a navazuje mezikulturní kontakty a porozumění mezi rozdílnými etnickými směry založenými na principu mírového soužití národů. Šíří porozumění východních filozofických, náboženských a kulturních nauk. Pořádá semináře, provozuje knihovnu, organizuje přednášky, školení a meditační soustředění. 15) V tomto centru probíhala výzkumná část práce. Vzhledem k tomu, že sdružuje následovníky všech odvětví buddhismu, byli pro účely práce osloveni pouze příslušníci mahajánového buddhismu.

Způsob ovlivnění následovníku buddhismu v ČR

V této části práce se již snažíme zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: „Jakým způsobem buddhismus ovlivňuje své následovníky v ČR?“, k čemuž nám poslouží naše zvolené vedlejší výzkumné otázky. Odpovědi na vedlejší výzkumné otázky vycházejí z uskutečněných rozhovorů s respondenty - tyto odpovědi jsou doplněné také o přímé výňatky z rozhovorů uskutečněných v buddhistickém centru Lotus.

Jaké jsou hlavní důvody k sympatizaci právě s buddhismem? Co k této víře člověka přivede?

Respondent Vítek uvedl: ˶Člověk se zajímá o to, co mu nejvíce dává smysl. Hledá odpověď na otázky, které si klade. ̏ S touto odpovědí se všichni naši respondenti ztotožnili. Člověk si prý klade otázky, na které pak právě třeba prostřednictvím buddhismu nalezne odpověď. Samotná buddhistická nauka (filozofie a učení) vede k poznání sebe sama a k vlastní mysli. K tomu Vítek ještě doplnil: Buddhismus není jen o filozofii, ale je také o poznání vlastní vnitřní filozofie, určitého sebepoznání, sebereflexi. To hodně lidí zajímá. Chodí sem například i hodně psychologů.

Jeden z našich respondentů: Petr byl křesťanem od svých 19 let. Uvedl, že měl pocit, že křesťanství pro něj není dostačující duchovní oporou a začal být na pochybách. K buddhismu ho přivedl jeho starší bratr, který se o buddhismu v této době velmi zajímal. Buddhistická nauka Petra zaujala a díky svému bratrovi (který ho později přivedl i mezi ostatní zastánce buddhismu) se buddhismu začal věnovat naplno. Nyní se ve svém věku 44 let věnuje buddhismu téměř 3 roky.

Zbývající respondenti se shodli, že se k buddhismu přivedli sami - a to hlavě díky zvědavosti. Většinou se stala prvním impulzem kniha nebo film, které se přímo odkazovaly na buddhismus nebo nějak s buddhismem souvisely. Ty se pak staly podněty pro větší zájem o buddhismus jako takový.

Jaká pozitiva a negativa víra v buddhismus přináší?

Víra v buddhismus nebo alespoň jeho ovlivnění přináší pro jednotlivce převážně výhody než nevýhody. Hlavní výhodou je podle našich respondentů, že se člověk začne více zajímat o sebe, o to jak by měl a hlavně jak by chtěl žít. Více nad sebou přemýšlí a naslouchá svému tělu, co potřebuje. Pokud člověk přijme buddhismus nebo jen jeho část učení, prolne se to do celého jeho života. S přijetím buddhistického myšlení se změní jeho pohled na svět, ať už se jedná o stravování nebo přístup k práci. Tento názor podporuje i respondent Honza (1), který řekl: „Ovlivnilo mě to v tom ohledu, že se věnuju nějakým prospěšným projektům a lidem.“

Jak buddhismus ovlivňuje trávení volného času?

Všichni naši respondenti uvedli, že tráví volný čas vesměs jako každý - sportem, kulturou, s přáteli. Po přechodu k buddhismus se ale jejich pohled na využití volného času změnil. Je zde velmi důležité spojení s přírodou, proto respondenti považovali za důležité procházet se jednou za čas přírodou a to nejlépe co nejdál od civilizace. Dále je způsob trávení volného času individuální a liší se na základě toho, co koho zajímá a čemu se kdo chce věnovat. Respondent Vítek uvedl, že je pro něj velmi důležitá cesta za sebepoznáním a rozvoj osobnosti. ˶Nejvíce mě zajímá to poznání sebe sama, poznání vlastní mysli. Jak funguje naše vnitřní psychologie. Touha po sebepoznání a určité sebereflexi. Takové to: Zjisti, kdo jsi. ̏

Dále je velmi důležitým prvkem buddhismu meditace. Meditace zahrnuje určité praktiky, které následně dovedou člověka až k úplnému soustředění a zklidnění mysli. Umění meditovat je dlouhodobějším procesem. Meditace mohou být jak nástrojem pro sebepoznání, ale mohou pomoci lidem, kteří se nedokáží zbavit stresu, deprese nebo stavů úzkosti. Vítek k tomu dále uvádí: ˶Jde o vnímání přítomného okamžiku. Nejprve má člověk rozvířenou mysl a pak ji pomocí meditace dokáže zklidnit. Pak se vám vyjasní, co vlastně v životě chcete a potřebujete. ̏

Dalším bodem, která souvisí s buddhismem je věnovat se činnostem, které mají nějaký smysl a jsou prospěšné pro ostatní. Respondent Honza (1) uvedl příklad, že pokud se má rozhodnout mezi trávením volného času u televize nebo návštěvou svých rodičů - zvolí návštěvu rodičů, protože je tím potěší. Kdyby se koukal sám na televizi, mělo by to výsledný užitek jen pro něj. S důležitostí meditace také souhlasil. ˶Určitě část svého času věnuji meditací, ale buddhismus mě také přivedl k tomu, že část času také věnuji projektům, které jsou nějakým způsobem prospěšné ostatním lidem – což je svým způsobem inspirované právě buddhistickou etikou .̏ Respondent Karel uvedl, že se také věnuje díky buddhismu józe. Jóga je nástrojem pro spojení individuálního Já s univerzálním bytím.

Všichni naši dotazovaní uvedli, že nejdůležitějším posláním každého člověka, je být lepším člověkem. Stát se lepším člověkem a žít svůj život tak, aby nebyl prospěšný jen pro něho samotného. K tomu dodal Vítek: ˶Nikdy není pozdě stát se lepším člověkem. Vždy je na to správný čas. ̏

Které buddhistické svátky a tradice se v ČR dodržují?

Ze všech svátků v buddhistické komunitě je nejdůležitější Vesak, který symbolizuje narození, osvícení a úmrtí Buddhy. Tento svátek se slaví během prvního úplňku v květnu a v tento den se buddhisté zdržují jedení masa, vykonávají dobré skutky a meditují. Dále se slaví Nový rok, který v mahajánových zemích připadá na první úplněk v lednu. Důležitým svátkem v mahajánových tradicích je také den předků, který symbolizuje otevření brány do pekla a duchové mohou po několik dní vstupovat do našeho světa. S tímto dnem se spojují dary duchům a navštěvují se hřbitovy. Dále je důležitým svátek například i svátek plovoucích misek, ve kterém odplouvající misky symbolizují odchod veškerého neštěstí. 16)

U našich respondentů jsme se setkali pouze se slavením Vesaku. Je to pro ně nejdůležitější svátek, během kterého se scházejí v buddhistickém centru a společně meditují. Někteří respondenti uvedli, že slaví i křesťanské svátky, které ale již tolik neprožívají a je to pouze kvůli rodině. V České republice nebo celkově v Evropě se buddhistické svátky již tolik neslaví tak, jako v původních zemích, ale záleží vždy na individuálním přístupu každého buddhisty.

„Ke křesťanským svátkům mám pozitivní, vřelý vztah a s rodinou je slavíme, nicméně je již tolik vnitřně neprožívám. S rodinou tedy slavíme Vánoce a Velikonoce“ „Já slavím zejména Vesak, což je den narození, osvícení a úmrtí Buddhy, ale záleží na přístupu každého, zda to slavit chce nebo ne.“

V čem se liší styl oblékání buddhisty v ČR od ostatních? A liší se vůbec nějak?

Z odpovědí respondentů jasně vyplývá, že styl oblékání nijak neovlivňuje své následovníky v ČR. Výpovědi respondentů na toto téma byly pokaždé poměrně strohé a velmi jednoznačně se opakovaly. Oblékají se standardně a přirozeně, naopak bylo řečeno, že málo kdo by chtěl v dnešní vyčnívat ze společnosti, tudíž se neoblékají nijak extravagantně. K tomuto tvrzení se vztahují tyto výpovědi:

„V ČR obecně se nenosí moc extravagantní oblečení, není to odlišné, ale průměrné. Z pohledu centra Lotus se neodlišujeme stylem oblékání“.

„Myslím si, že z přáteli se kterými se já stýkám, tak ne“.

Ovlivňuje buddhismus nějak jeho stravovací návyky?

Většina buddhistů jsou vegetariáni, není tomu však u všech. Především záleží na prožívání, spojené s jídlem. Buddhistům není lhostejné, že kvůli jedení masa musí zemřít či trpět jiné zvíře. Mahajánový buddhismus vegetariánství doporučuje, nicméně nezakazuje. Buddha pouze nabádá k vegetariánství. 17)

V případě našich respondentů je postoj k vegetariánství většinou výsledek osobního rozhodnutí nikoliv nějaké povinnosti. Honza například uvádí „Já jsem takový neortodoxní vegetarián a občas maso sním, když ho někde dostanu. Sám si ho ale nekupuji. Částečně to určitě s buddhismem souvisí.“. Naopak Vítek je v tomto směru úplně jiný: „Obecně si myslím, že záleží na každém, jak se rozhodne, zda si vegetariánství aplikuje do životosprávy. Trendem je, že lidé přijímají meditaci jako terapii při úzkosti a stresu, ale jak se postupně oduševňují, uvědomují si že mají špatné návyky a že své tělo vnímají mnohem více, než dříve. Maso by se podle buddhismu nemělo jíst, protože to souvisí se zabíjením. Já maso nejím. Během sbližování s buddhismem jsem dostal takový vhled, kdy jsem si uvědomil, že kvůli rozpakům a plnému břichu si nebudu nárokovat životy jiných tvorů.“. Dva z respondentů však například uvedli, že co se týká stravování, nijak se v něm neomezují. Tudíž jak již bylo zmíněno na začátku, v ČR je buddhistické vnímání vegetariánství opravdu na osobním rozhodnutí a na tom, jakým způsobem maso a získávání masa vidí jednotlivci sami o sobě.

Odráží se nějak buddhismus při výběru partnerů?

Z odpovědí našich respondentů opět vyplívá jistá shoda názoru, co se týče výběrů životních partnerů. Většina z nich uvedlo, že není striktně nutné, aby jejich partnerka byla buddhistka, ale aby si s ní rozuměli po stránce duchovní, sdíleli stejný hodnotový žebříček atd. Pouze jeden z našich respondentů se přikláněl spíše k variantě, že by si rád vybral někoho podobně smýšlejícího jako je on sám. K tomuto tvrzení se vztahují tyto výpovědi:

„Určitě je pro mě důležitá blízkost, abych si s tím člověkem do hloubky rozuměl, aby bylo možné sdílet hluboké prožitky a bavit se o důležitých potřebách, co ten druhý má.“

„Pro mě je velmi důležitá cesta duchovního rozvoje a pokory, takže bude zcela jasné, že si člověk najde někoho ke komu bude inklinovat a zajímat se o duchovní cesty.“

Závěr

Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem buddhismus ovlivňuje své následovníky v ČR. Výzkumnou otázku se nám podařilo zodpovědět na základě rozhovorů, které se uskutečnili v buddhistickém centru Lotus v Praze.

Námi dotazování respondenti inklinují k mahajánovému buddhismu. Svůj volný čas tráví zcela běžným způsobem, tzn. práce, sport, kultura aj. jediný rozdíl je, že buddhisté navíc provádějí pravidelné meditace například při skupinových cvičeních právě v centru Lotus. Slavení svátků také není příliš rozdílné, slaví Vánoce, Velikonoce aj. Mimo těchto svátků slaví také své některé tradiční svátky například narození Buddhy, ale nevnímají je jako náboženské, nýbrž kulturní. U stravovacích návyků se nám všichni respondenti shodli na tom, že jsou vegetariáni, nicméně pokud se stane, že by bylo v pokrmu maso snědí ho, ale sami by si ho nekoupili považují to za nepřípustné z hlediska jejich víry. Velmi dobře nám tuto problematiku nastínil respondent Vítek, kdy řekl: ,,Proč bych měl zabíjet živého tvora pro svoji vlastní potřebu, můj život není přeci o nic cennější než ten jeho''. Styl oblékání naši respondenti příliš neřeší. Nechodí oblékaní nijak extravagantně spíše naopak, proč by na sebe měli zbytečně upoutávat pozornost. Když si vybírají svého životního partnera tak jim nejde o to, aby budoucí partner vyznával stejnou víru, mnohem důležitější pro ně jsou jiné vlastnosti a názory. Pokud sdílejí podobné hodnoty a pojí je k sobě společné věci, není důležitá odlišná víra protějšku.

Závěrem je důležité podotknout, že podoba buddhismu v České republice má trochu jinou formu než jinde ve světe. Zatímco jinde je brán buddhismus jako náboženská tradice, v České republice se jedná spíše o životní styl. Nikdo z dotazovaných o sobě neřekl, že je přímo buddhistou. Také uvedli, že by například při sčítání lidu neuvedli buddhismus do kolonky vedle otázky víry. Buddhismus zde není vírou, ale určitým životním směrem, který zasahuje do každodenního života člověka. Napomáhá člověku se rozvíjet a vzdělávat a zároveň je příležitostí k poznávání nových lidí. Sympatizanti buddhismu v ČR často vyhledávají buddhistická centra, jelikož se zajímají například o meditaci, určité sebepoznání či je zajímá buddhistická filozofie jako taková. Buddhistická centra právě nabízejí možnost návštěvy různých přednášek i účast na společných meditačních cvičeních. Lidé tak rádi chodí do buddhistických center, kde tráví čas s lidmi se stejnými zájmy. Nakonec slaví buddhistické svátky, jelikož je to pro skupin možnost, kdy se setkat a uspořádat slavnost k nějaké příležitosti.

Seznam použitých zdrojů

Publikace a články

  1. FIŠER, Ivo. Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu. 2. knižní vyd. Praha: DharmaGaia, 2000. ISBN 80-85905-74-4.
  2. JORDAN, M. Buddha. Praha, Ottovo nakladatelství, 2005, 320 s. ISBN 80-7360-167-2
  3. KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Vyd. 2. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2015. ISBN 978-80-213-2551-7.
  4. LESNÝ, Vincenc. Buddhismus. Olomouc: Votobia, 1996. Velká řada (Votobia). ISBN 80-7198-062-5.
  5. SIDRIS, Jindřich. Buddhismus v Česku teorií i praxí. internetový článek na Láskyplný svět. dostupný z: https://laskyplnysvet.cz/stesti/buddhismus-v-cesku-teorii-i-praxi/
  6. ŠKRABÁLEK, Micha. Buddhismus a jeho tajemství. internetový článek. dostupný z: http://michal.skrabalek.cz/nazory/poznejte-tajemstvi-buddhismu
  7. VÁŇA, Milan. Posvátná místa buddhismu. Praha : Pragma, 1994. ISBN 80-7205-955-6.
  8. WILLIAMS, Paul a Anthony TRIBE. Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice. Praha: ExOriente, 2011. Religionistická knihovna. ISBN 978-80-904246-8-5.

Internetové zdroje

  1. Buddhismus a jídlo. BuddhaWeb.cz [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.buddhaweb.cz/buddhismus-a-jidlo/
  2. Buddhistické svátky. BuddhaWeb.cz [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.buddhaweb.cz/buddhisticke-svatky/
  3. Buddhismus v české společnosti. Dingir.cz [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.dingir.cz/cislo/12/1/buddhismus_v_ceske_spolecnosti.pdf
  4. Mahajánový buddhismus. Mongolove.cz [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.mongolove.cz/buddhismus/mahajanovy-buddhismus
  5. Obyvatelstvo hlásící se k jednotlivým církvím a náboženským společnostem. Český statistický úřad [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/4110-03--obyvatelstvo_hlasici_se_k_jednotlivym_cirkvim_a_nabozenskym_spolecnostem
  6. Obyvatelstvo podle národnosti a podle náboženské víry k 26. 3. 2011. Český statistický úřad [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/1702201412.pdf/efb2c948-8208-4d01-8313-f4cb8fa30019?version=1.0
  7. O Lotusu. CentrumLotus [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.centrumlotus.cz/
  8. Theravádový buddhismus. Nadace PRA WISUTTHIKUAMPI [online]. [cit. 2017-12-20]. Dostupné z: https://theravadovy-buddhismus.cz/




Počet shlédnutí: 118

1)
WILLIAMS, Paul a Anthony TRIBE. Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice. Praha: ExOriente, 2011. Religionistická knihovna. ISBN 978-80-904246-8-5.
2)
LESNÝ, Vincenc. Buddhismus. Olomouc: Votobia, 1996. Velká řada (Votobia). ISBN 80-7198-062-5.
3)
KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Vyd. 2. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2015. ISBN 978-80-213-2551-7.
4)
ŠKRABÁLEK, Micha. Buddhismus a jeho tajemství. internetový článek. dostupný z: http://michal.skrabalek.cz/nazory/poznejte-tajemstvi-buddhismu
5)
SIDRIS, Jindřich. Buddhismus v Česku teorií i praxí. internetový článek na Láskyplný svět. dostupný z: https://laskyplnysvet.cz/stesti/buddhismus-v-cesku-teorii-i-praxi/
6)
KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Vyd. 2. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2015. ISBN 978-80-213-2551-7
7)
JORDAN, M. Buddha. Praha, Ottovo nakladatelství, 2005, 320 s. ISBN 80-7360-167-2
8)
FIŠER, Ivo. Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu. 2. knižní vyd. Praha: DharmaGaia, 2000. ISBN 80-85905-74-4.
9)
VÁŇA, Milan. Posvátná místa buddhismu. Praha : Pragma, 1994. ISBN 80-7205-955-6.
zs2017/buddhista_v_cr.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)