Jsem oddaným hnutí Hare Krišna v ČR. Jaký je můj život s vírou?

Veronika Hanusová, Hana Šimáková, Zora Švarcová, Markéta Vojtová. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Antropologie náboženství, 2017
http://www.hks.re/wiki/zs2017:hare_krisna_v_cr

Život většiny lidí v dnešním západním světě je takřka stejný. Podléhá silnému individualismu, tlaku na výkon a neustálému zrychlovaní všeho a všech. Jsou ale lidé, kteří se rozhodli žít po svém - žít s vědomím Krišny. Nazývají se oddanými hnutí Hare Krišna a jejich život je diametrálně odlišný od toho našeho, dalo by se říct ateistického života. Jejich filozofie je založena na starobylé indické védské kultuře. Dávají přednost skromnosti, stravují se vegetariánsky a vyhýbají se konzumnímu stylu života. Můžeme je potkat v ulicích Prahy a dalších měst, kde, oblečeni do typických oděvů, zpívají své mantry a nabízejí literaturu týkající se jejich učení. Jaký je každodenní život stoupenců tohoto hnutí, jak ho ovlivňuje jejich víra a jak se k ní vlastně dostali? Těmito a dalšími otázkami se zabývá následující práce.

Hlavním cílem práce je zodpovězení výzkumné otázky a výzkumných podotázek. Hlavní výzkumná otázka: Jakým způsobem ovlivňuje víra oddané hnutí Hare Krišna v jejich každodenním životě?

Výzkumné podotázky:

Jakým způsobem se respondenti dostali k víře?

Jaká pravidla jsou specifická pro vyznavače (oddané) hnutí Hare Krišna?

Jakým způsobem ovlivňuje víra život respondentů?Co jim přináší, co jim bere?

Sběr dat pro práci byl zajištěn pomocí metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Každá metoda má své výhody a nevýhody, podle kterých se použije při sběru dat. V případě kvantitativního výzkumu jsou sebraná data tvořena především číselně vyjádřenými veličinami, jejich výstupy lze zpracovat pomocí grafu nebo tabulky. Cílem kvantitativního výzkumu je testování hypotéz na vzorku, který je reprezentativní pro tu část populace, u které se výzkum provádí.Výhodou je, že lze touto metodou oslovit velice široký vzorek respondentů,výsledky jsou lépe ověřitelné a výzkum je méně časově náročný. Kvalitativní výzkum jde do hloubky zkoumaného problému a snaží se zjistit co nejvíce podrobných informací. Nevýhodou je vysoká časová náročnost, a že lze získat data jen od malého vzorku respondentů. Sebraná data se nedají zpracovat pomocí grafu nebo tabulky. Jako ideální se jeví kombinace obou přístupů.

V kvalitativním výzkumu byla použita především metoda pozorování (typ zjevné zúčastněné pozorování) a polostandardizovaných rozhovorů (osobní rozhovor v Restauraci Góvinda a na farmě Krišnův dvůr). Rozhovory proběhly po skončení programu proveřejnost v soukromí a byly pořádány i individuální schůzky se členy hnutí. Zjevné zúčastněné pozorování probíhalo při nedělních odpoledních programech pořádaných pro veřejnost na Farmě Krišnův Dvůr (Benešov), která je hlavním sídlem hnutí Hare Krišna v České republice. Další zúčastněné pozorování proběhlo v restauraci Govinda v Praze, kde probíhají pravidelná setkání veřejnosti s hnutím Hare Krišna. Všichni přítomní členové byli obeznámeni se situací ohledně probíhajícího antropologického výzkumu.

Kvalitativní výzkum byl doplněn prvky kvantitativního výzkumu, kdy byla zjištěna veřejně dostupná statistická data a následně byly výstupy z těchto dat znázorněny pomocí grafů a tabulek.

Seznam respondentů:

Na historii hnutí Hare Krišna od jejího vzniku v USA až do současnosti se zaměřuje český autor Martin Fárek ve své knizeHnutí Haré Kršna²⁾. Je zde nastíněn i vývoj organizace v České republice. Nabízí ucelený vhled do fungování organizace a slouží k lepšímu pochopení jejích členů. Rozebírána jsou i kontroverznější témata, ke kterým můžeme řadit misijní prodej, sociální problémy, jakožto vztahy s většinovou společností nebo výchova a vzdělávání dětí v rámci organizace.

Vhled do fungování hnutí Hare Krišna, informace o historii a vývoji hnutí, také o způsobu života, který oddaní vedou a o jejich působení na veřejnosti, srovnání a návaznost hnutí na hinduismus a křesťanství poskytuje kniha Děti modrého boha³⁾ od Miloše Mrázka.

Pro lepší přiblížení způsobu života lidí oddaných tomuto hnutí, jejich každodenní aktivity, životní zásady nebo principy ovlivňující běžný život, byl proveden výzkum na farmě Kršnův Dvůr u Benešova, která je největší základnou tohoto hnutí u nás. Pozornost je věnována kupříkladu i stravování – omezením která ve stravování panují, jako je přísné vegetariánství, nemožnost pít kávu, čaj, kakao či alkohol. Dále i přípravě jídla a dalším běžným činnostem. Poznatky z tohoto výzkumu byly shrnuty v knize Oddaní Kršny. Hnutí Haré Kršna v pohledu sociálních věd. ⁴⁾

Stravování Hare Krišna je velice specifické, protože jako podmínka pro oddanost je povinnost stát se vegetariánem. Jako všechny světové kuchyně mají oddaní také svou Hare Krišna kuchařku Hare Krishna Book of Vegetarian Cooking⁵⁾, kde mohou čerpat inspiraci pro vaření. Jedná se o vegetariánskou kuchařku indické kuchyně. Napsal ji Adiraja Dasa, který je sám členem hnutí Haré Kršna. Součástí knihy jsou informace o filozofii vegetariánství z pohledu náboženství i etiky.

Hnutí Hare Krišna nebo-li Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (anglicky International Society for Krishna Counsciousness, dále jen ISKCON) je celosvětová organizace s duchovním posláním, kterou v roce 1966 v New Yorku založil A.Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda.

V České republice hnutí působí oficiálně od listopadu 1989. Do konce listopadu roku 2002 bylo hnutí registrováno jako občanské sdružení a od 21. listopadu 2002 je registrováno na Ministerstvu kultury jako náboženská společnost. Patří tak v České republice k první registrované náboženské společnosti s jinou než židovsko-křesťanskou tradicí.⁷⁾

Tato organizace navazuje na dávnou védskou tradici a její snahou je předkládat učení véd v původní, tedy neznečištěné podobě. Té je dosaženo díky nepřerušené posloupnosti učitelů a žáků. ISKCON navazuje na tzv. Brahma-Madhva samparadáju, jednu ze čtyř hlavních učednických posloupností (sampradáji), které započal samotná Šrí Krišna. Nejdůležitější posloupnost je ta, kterou Šrí Čaitanja Maháprabhu obohatil o zpívání svatých jmen Boha „Hare Krišna, Hare Krišna…“.⁸⁾

Co se týče cíle organizace ISKCON, je to především vzdělávání lidí v oblasti chápání základních principů duchovního života, čímž dojde k naplnění smyslu jejich života. Tohoto cíle je dosahováno prostřednictvím sedmi bodů, které v roce 1966 stanovil zakladatel A.Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda , které jsou následující:

• 1. Systematicky šířit duchovní poznání v celé společnosti a učit praktikám duchovního života, aby došlo k obnovení rovnováhy životních hodnot a dosažení skutečné jednoty a míru ve světě.
• 2. Šířit vědomí Krišny tak, jak je popsané v Bhagavad-gítě a Šrímad-Bhágavatamu.
• 3. Sbližovat členy společnosti a vést je ke Krišnovi, původní a svrchované bytosti, a tak v nich, stejně jako v celém lidstvu, rozvíjet pochopení, že každá duše je nedílnou částí Boha (Krišny) a je s ním kvalitativně totožná.
• 4. Šířit a podporovat sankírtanové hnutí, společné zpívání svatých jmen Boha, tak, jak je popsáno v učení Pána Šrí Čaitanji Maháprabhua.
• 5. Vybudovat pro členy a celou lidskou společnost posvátná místa zasvěcená Nejvyšší Osobnosti Božství.
• 6. Sdružovat členy za účelem vyučování jednoduššího a přirozenějšího způsobu života.
• 7. Pro dosažení výše uvedených cílů vydávat a šířit periodika, časopisy, knihy a další literaturu.⁹⁾

Podle Knihy „Britannica Book of the Year“ z roku 1996 je po celém světě asi 560 milionů členů hnutí ISKCON ¹⁰⁾. Dále na celém světě existuje 3 600 skupin domácího studia/uctívání (Bhakti vrikša), které se setkávají každý týden, 110 vegetariánských restaurací Hare Krišna a 65 ISKCONských farem/eko-vesnic. Po celém světě najdeme 650 ISKCONských středisek, chrámů, základních a vyšších škol. Každý rok se v ISKCONu po celém světě pořádá více než 6 000 Krišnových festivalů. Odhaduje se, že v ISKCONských chrámech se každý rok účastní bohoslužeb více než 9 milionů lidí.

Od roku založení ISKCONu do roku 2016 přijalo formální duchovní zasvěcení (kněžské sliby) okolo 95 000 oddaných a bylo vydáno asi 516 milionů knih a časopisů prostřednictvím nakladatelství Bhaktivedanta Book Trust. Dále se od roku založení až dodnes rozdalo více než 3 miliardy porcí posvěcené vegetariánské stravy (prasádam).

Pada-játrové týmy na celém světě ušly 260 000 km a navštívily 52 000 měst i vesnic ve 110 zemích. (Pada-játrá je sanskrtské slovo znamenající festival nebo pěší poutní cesta. Účelem Pada-játry je šířit svatá jména Boha, distribuovat duchovní literaturu, propagovat jednoduchý život, vznešené myšlení, ochranu krav, pořádat duchovní festivaly a navazovat přátelství se všemi druhy lidí na prosté lidské úrovni.)¹¹⁾

V České republice se dle údajů ČSÚ z posledního sčítání obyvatelstva hlásí k Hare Krišně 673 obyvatel (k 23. 6. 2011). Věková struktura je velice pestrá, přesto nejvíce oddaných je ve věku od 20 do 34 let, jak vyplývá z grafu níže. Procentuálně zde převládají muži téměř se 67%.

Podstatou víry vyznavačů Hare Krišna je rozvinutí vztahu s Nejvyšším pánem – Krišnou. Zároveň důležitou částí této víry je pochopení kdo jsme my, kdo je Bůh a jakým způsobem funguje příroda a svět kolem nás. Přičemž vyznavači hnutí Hare Krišna mají povinnost informovat lidskou společnost o dokonalosti „tohoto“ poznání. Podstatou této víry je také reinkarnace či-li převtělování duše, jelikož vyznavači hnutí věří, že tento svět je pouze dočasný. Věří také na dobrou karmu, kterou si očišťují zpíváním Mahá manter. Cílem této víry je ukončení reinkarnace a navrácení duše do věčného duchovního světa. Součástí této víry je také několik pravidel, přičemž jsou čtyři nejdůležitější, kterými by se měl řídit každý vyznavač hnutí, chce-li mít dobrou karmu a naleznout dokonalé poznání.

Krišnou (doslova „ tmavý“, „černý“) je pro vyznavače hnutí nejvyšší Osobnost Božství, a zároveň prvotní a svrchovaná osoba. Krišna všemu vládne, má veškerou moudrost světa a vše od něj pochází. Krišna bývá označován za 8. avatára boha Višnua, ale podle Bhágavata Purány je Krišna a Višnu jedna a tatáž osoba. Bůh Višnu má tedy původ v Krišnovi a Krišna je tudíž zdroj všech avatárů. Krišna je pro vyznavače hnutí původcem všech bytostí a my jsme Jeho věčné nepatrné a nedílné části, přičemž všechny bytosti jsou omezené, zatímco Krišna je neomezený a má neomezený zdroj možností. Krišna je neustále šťastný, a pokud jsme v Jeho společnosti a sloužíme Mu, jsme také šťastní.

Oddání se víře

Žádný z respondentů se v komunitě oddaných Hare Krišna nenarodil. Všichni se sami a svobodně rozhodli stát součástí hnutí. A většinou jejich příchod k hnutí vyplynul z životní situace - pocitu, že nemají smysl života - a probíhal spíše postupně než okamžitou změnou. V příchodu některých respondentů hrála roli i jiná osoba, nejčastěji nějaký známý či příbuzný. Svůj příchod k hnutí zdůvodňují nejčastěji poznáním filozofie hnutí, seznámením s knihami Šríly Prabhupády, které je osobně zasáhly.

Svůj příchod k hnutí popisují takto: „O hnutí Hare Krišna jsem se začal zajímat od r. 1991, kdy se mi poprvé dostaly do ruky Hare Krišna publikace a knihy. V té době jsem byl ve čtvrtém ročníku gymnázia. Poznání a filozofie v knihách mě oslovilo do té míry, že jsem ihned začal s vegetariánstvím, mantra meditací a bhakti-jógou. Po úspěšném vystudování vysoké školy v r. 1997 jsem začal žít naplno jako Hare Krišna mnich (brahmáčárí) v tehdejším Hare Krišna centru v Praze – Zličíně.“

„Nejsem součástí od malička a ani jsem vlastně nikdy do hnutí nevstoupil. V tom smyslu, že bych si jednou řekl: „Tak vstoupím do hnutí Hare Krišna.“ Nic takového se nestalo. Jen jsem hledal už někdy od puberty smysl života, odpovědi na základní otázky „Proč jsem tady? Jaký má moje existence účel?“, „Opravdu je to tu celé jen jakási divná náhoda, žijeme jen jednou, a pak po smrti není nic?“ Cítil jsem, že za tím vším tady musí být nějaký vyšší smysl. Hledal jsem odpovědi, vyzkoušel prostudovat i následovat některé filozofie, křesťanství, buddhismus, jóga, meditace… ale žádná mě plně neuspokojila, vždycky tam bylo nějaké velké ALE. Nakonec jsem si přečetl knihy Šríly Prabhupády (zakladatele Hnutí Hare Krišna na Západě), hlavně Bhagavad-gítu takovou, jaká je, a vše dávalo smysl. Nebylo žádné ALE, vše bylo jasné, logické. Aktivně jsem začal dělat službu v hnutí někdy v roce 2002. Ale bylo to pozvolné, postupné, nešlo o nějaký přelomový vstup. Nejprve jsem s hnutím sympatizoval, a průběžně jsem získával realizace a chtěl dělat víc. Nakonec jsem v hnutí „na plný úvazek“ a nic jiného už v životě neplánuji.“

„Po revoluci jsem se zajímal o duchovno a prostřednictvím plakátu se dostal na přednášku. Moc se mi to líbilo, hlavně zpívání mantry, ale i filozofie, jídlo, všechno. Pak jsem začal navštěvovat obdobné přednášky a festivaly v Praze, postupně začal číst také knihy, přestal jíst maso, pomalu začal praktikovat to, co je v knihách, a viděl jsem, že to vše sedí, funguje, jinými slovy, je to tak, jak to popisuje S. Prabhupada v knihách, jak to popisuje Bhagavat-gita, což mě povzbudilo do dalšího pokroku, a nakonec jsem se rozhodl dát tomu celý život a odešel jsem na farmu Krišnův dvůr. Chtěl jsem dát svůj život něčemu, co má smysl, co je pro dobro moje, ale i dobro světa a všech lidí. Nechtěl jsem skončit jako ostatní – celý život pracovat jen pro sebe, rodinu, na jídlo a nájem a pak umřít… viděl jsem takovýto život lidí okolo v práci (Avia Letňany, výroba aut). Nechtěl jsem žít jako všichni..“

Osobní život

Osobní život našich respondentů je úzce spjat s komunitou Hare Krišna. Poměr v chrámu žijících oddaných a oddaných žijících samostatně je vyrovnaný, nejčastěji žijí na farmě Krišnův dvůr u Benešova nebo pravidelně tuto farmu navštěvují, či pravidelně navštěvují chrámy a setkání například v síti restaurací Góvinda. Na těchto místech se scházejí především o víkendech a vždy v případě svátků a slavností.

„V současné době bydlíme s rodinkou na vesnici, nedaleko farmy Krišnův dvůr. Přes týden pracuji jako správce počítačové sítě v Benešově u Prahy a manželka je provozní vedoucí naší Hare Krišna vegetariánské restaurace Góvinda v Benešově. Na farmě trávíme čas hlavně o víkendech a někdy také v týdnu během různých slavností a festivalů.“

„Nejsme uzavřená komunita. Může se svobodně přicházet i odcházet, nikdo nikoho k ničemu nenutí, neomezuje, vše je dobrovolné… Nežiji v chrámu, pokud se ptáte na tohle. Chrám je poměrně daleko od Prahy, takže tam jezdím spíš jen na svátky, kterých máme ovšem poměrně hodně, nebo někdy v neděli.“

„Žiji v současnosti v chrámu, předtím na farmě a v Góvindě.“

Víra ovlivůje oddané i při výběru partnera a při společném rodinném životě. Mohou se svobodně rozhodnout, zda založí rodinu nebo zda budou žít v celibátu.

„Jsem mnich, žijící v celibátu. Životem v komunitě jsem získal mnoho báječných sester a bratrů, dětí a přátel. Také mám pěkné vztahy se svými biologickými příbuznými. Rozhodnutí k celibátu je dobrovolné, takže pokud by šlo o partnera, důležitá je kompatibilita, daná správným výběrem.“

„Při výběru partnera je důležitá kompatibilita životních hodnot, což je základní předpoklad pro stabilní a funkční manželství. Rodinný život je přirozenou součástí duchovního života. Když se dají dva dohromady, mají ve většině případů roční zkušební dobu, poznávají se, a pak ví jestli spolu chtějí zůstat, pokud ne, rozejdou se dřív. My jsme to tak s manželem měli a naše manželství je plné lásky, náklonnosti, harmonie, porozumění, tolerance.“

Podstata filosofie

Námi vybraní respondenti ve svých odpovědích uvádějí podobné informace. Všichni se ve své podstatě shodují na podstatě jejich víry, která je založená na neměnném učení Šríly Prabhupády. Vybrané odpovědi vypadají následovně:

„Záleží, z jaké úrovně se tazatel ptá. Obecně jde o rozvinutí našeho vztahu s Nejvyšším Pánem. Pochopení, kdo jsme my, kdo je Bůh, jak funguje příroda a svět podle Jeho zákonů a Jeho jako původní zdroj všeho. Naší povinností je informovat lidskou společnost o dokonalosti tohoto poznání a každý má svobodnou vůli se rozhodnout podle vlastního uvážení.“

„Naše filozofie v kostce: Nejsme tělo, ale duše, dočasný obyvatel a vlastník těla. Duše je věčná a převtěluje se. Jsme věčná duše v dočasném těle, což je nekompatibilní situace. Naše skutečné postavení je být věční, radovat se a mít veškeré poznání. Věcnou povahou duše je služba, stejně jako povahou cukru je sladkost. Každý někomu slouží – rodině, národu, šéfovi v práci, svým smyslům nebo nakonec ve stáří často slouží psovi. Sloužíme dočasným osobám či objektům. Úplné a věčné spokojenosti je však možno dosáhnout pouze sloužením a výměnou vztahu s Nejvyšší Osobou, Bohem, jehož nazýváme Krišna. Náš cíl je tedy ukončit koloběh reinkarnace (rození, stáři, nemoc a smrt) a po opuštění současného těla se vrátit (jako duše, v nemateriálním, duchovním těle) do věčného duchovního světa, kde můžeme sloužit Krišnovi v různých vztazích.“

„Život je věčný. Ve své přirozenosti jsme, stejně jako všechny ostatní živé bytosti, věčnou individuální duchovní částečkou – duší. Mezi nespočetně mnoha živými bytostmi existuje jedna Nejvyšší duše – Bůh, Nejvyšší Osobnost Božství – Šrí Krišna, který je původní příčinou všech příčin. V současném stavu jsme zapomněli na naši duchovní podstatu, mylně se ztotožňujeme s materiálním tělem a snažíme si užívat nezávisle na Bohu. Díky tomuto nečistému stavu vědomí jsme nuceni střídat materiální těla a podstupovat opakované zrození – nemoci – stáří a smrt. Cílem a smyslem lidského života je ukončit tento strastiplný cyklus zrození a smrtí v hmotném světě a vrátit se zpátky domů, zpátky k Bohu v duchovním světě, kde je život věčný, plný poznání a blaženosti.“

Základní pravidla

Stěžejním pravidlem pro tuto víru je „vždy s láskou myslet na Krišnu a nikdy na Něj nezapomenout.

Dle výpovědi všech respondentů dodržují všichni oddanní čtyři základní pravidla:

„1) nejíme žádné maso, ryby, vejce ani nevegetariánské přísady v potravinách

2) nepožíváme žádné omamné látky - zákaz intoxikace organismu (alkohol, tabák, drogy, kofein - káva, čaj…)

3) nehazardujeme (s penězi, se životem…)

4) nemáme žádný nedovolený sex (sex mimo manželství, který není určen pro zplození dítěte)“

Oddaní musí každý den odzpívat (čentovat) na růženci, který obdrží z rukou duchovního mistra (gurua) 16 x 108 Mahá Manter .

Tato pravidla vychází z Véd, které jsou původní písma v sanskrtu a po tisíciletí „jsou pořád stejná a nikdo je nemění, protože jsou stále funkční a není je potřeba je měnit. Védy jsou věčné a jejich původ není lidský.“

Dodržování pravidel

Námi vybraní dotazovaní se kloní ke striktnímu dodržování všech stanovených pravidel. „Ano, pokud je člověk vážný v tom, co dělá, tak to ani jinak nejde. Nenásledování pravidel ho samotného pak již netěší. S duchovním pokrokem přichází tzv. vyšší chuť, člověku je dobře z duchovních činností, a nenásledování zásad ho sráží dolů, přichází o tuto vyšší chuť, necítí se pak dobře. Osobě s očištěným vědomím již materiální činnosti určené k uspokojování smyslů „nechutnají“.“

„Dodržování regulací a pravidel je důležitostí každé jednotlivé osoby, nejsme stroje. Ta pravidla jsou ustanovená ku prospěchu všech, podobně jako předpisy v silničním provozu. Stejně tak, jako existují řidiči kteří to dodržují a kteří ne, to nic nemění na tom, že ta pravidla jsou ku prospěchu všech.“

„Dodržování pravidel nás ochraňuje. “

Vnější vzhled

Většinou lze oddaného poznat hned na první pohled podle jeho oblečení a namalovaného znaku na čele, kterému se říká tilak. Tento typický vzhled oddaného by měl být nápomocný ke vzpomínnání na Krišnu. Většina lidí, kteří nežijí v chrámu, se oblékají normálně a někdy si ani nemalují tilak, aniž by jim to nějak bránilo k praktikování bhakti-jógy. Do chrámu a na obřady by ale tradiční oděv měl být dodržován nebo by si měli obléknout alespoň něco decentního.

Oddaní svůj vzhled popisují tak, že „Muži chodí v tradičním indickém dhótí a kurtě, ženy v sárích. Ženy by měly mít učesané vlasy na pěšinku a zapletené do copu. Po každé koupeli si zdobíme tělo na dvanácti místech vaišnavským tilakem z jílu posvátné řeky Gangy. Muži si tradičně holí vlasy a ponechávají si jen malý pramínek vlasů vzadu na hlavě, kterému se říká „šikha“. Tento styl oblékání a vzhledu však není podmínkou pro praktikování bhakti-jógy.“

Samotní oddaní si svého odlišného vzhledu jsou vědomi, je to už zřejmé podle výpovědi jednoho respondenta: „Ptáka poznáš po peří. I když není striktně vyžadováno, až na konkrétní obřadní úkony.“

Ženy považují většinou pestrobarevné sárí za velice praktický oděv, neboť se přizpůsobí jakékoli postavě a může schovat případné nedokonalosti a působí velice cudně.

Stravování

Vzhledem k tomu, že oddaní dodržují čtyři základní zásady, musí podle nich upravit své stravování. Dle jejich odpovědí se stravují lakto-vegetariánsky. Preferují lehký indický tradiční styl. Jedí hlavně obiloviny jako je rýže, pohanka, jáhly, kuskus atd., luštěninové polévky, zeleninu, chleby ( placky apod.), mléčné výrobky (ne příliš). Konzumují dvě hlavní jídla denně, mezi jídly může být ovoce. Večer můze být něco menšího a horké mléko. Jednou týdně - v neděli - je pořádána větší hostina, kde bývají i smažené chuťovky a více druhu sladkostí. Tento styl více méně následuje doporučení Ajurvedy.

„Všechno jídlo, které vaříme, nejdříve s láskou a oddaností nabízíme Šrí Krišnovi. Tímto se jídlo stává zduchovnělé, zbavené karmy, a je považováno za Krišnovu milost – Krišna prasádam.“

Jedna respondentka odůvodňuje své stravování: „Říká se, že jsme to co jíme. Je potřeba rozlišovat různé druhy potravy, podle jejich kvality a vlivu na osobnost člověka. Jsou potraviny, které člověka ovlivňují vášňí a nevědomostí, jako např. strava získaná zabíjením jiných tvorů, nebo strava pálivá, ostrá, kyselá (vášeň). Pak je potrava, která pomáhá člověku rozvíjet dobré vlastnosti např. obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce, mléčné produkty, semena atd…Jídlo má podpořit zdraví, dodat energii a prodloužit délku života. Z jídla se vyhýbáme těm nepříznivým potravinám a jíme ty v kvalitě dobra. Pak to nabízíme Krišnovi jako projev díků.“

Slavení svátků

„Život oddaných Krišny je plný radostných slavností, festivalů a svátků. Oslavujeme Boha – Šrí Krišnu a jeho různé avatáry a inkarnace. Řídíme se tradičním vaišnavským lunárním kalendářem, ve kterém jsou autorizovaným způsobem vypočítány data těchto příznivých dní. Mezi nejvýznamnější vaišnavské festivaly patří:

1) Šrí Krišna Džanmáštamí – den zjevení Šrí Krišny

2) Gaura-púrnimá – den zjevení Šrí Čaitanji Maháprabhua

3) Góvardhana-púdžá – uctívání kopce Góvarhana, kraviček a volků

4) Ráma-navamí – den zjevení Pána Rámačandry

5) Kártik – obětování lampiček Pánu Dámódarovi

6) Festival vozů – Ratha-játrá

7) Pěší festival – mírový pochod Padajátrá atd.

Slavíme také dny narození a odchodů velkých vaišnavských duchovních učitelů, mistrů apod.“ Slaví se většinou v chrámech se speciálním programem se zpíváním, přednáškami k tématu a je pořádána hostina.

Jak o sobě tvrdí: „Naše společnost je hodně kulturně zaměřená, máme rádi kulturní a sociální události, protože to slavíme ve velké radosti a hojném počtu.

Změna života s vírou

Dle výpovědí respondentů se jejich dříve vedený život bez víry změnil poté, co se rozhodli oddat hnutí Hare Krišna.

„Životní styl bhakti-jógy mi přináší velké uspokojení a radost, kterou jsem nikdy předtím nezažil. Díky tomuto životnímu stylu pociťuji velkou vyrovnanost, klid mysli, úctu, lásku, respekt ke všem živým bytostem… Díky Hare Krišna knihám jsem získal nesmírně hluboký zdroj poznání a odpovědi na všechny životní otázky o smyslu života atd. Jsme velice šťastni, že můžeme s celou rodinkou trávit čas ve společnosti oddaných a přátel Krišny, takto si společně pomáhat na cestě seberealizace a vychovávat v tomto duchu i naše děti… Největší radost nám přináší mantra meditace – zpívání Hare Krišna mahámantry: Hare Krišna Hare Krišna Krišna Krišna Hare Hare / Hare Ráma Hare Ráma Ráma Ráma Hare Hare.“

„Nedá se to vůbec, ale ani trochu srovnat. Je to nebe a dudy. Zvláště u nás, protože náš život je tak moc odlišný od tzv. normálního života. Není to tak, že ¨uvěř효 a žiješ dál stejným stylem, a to jediné co tě odlišuje je, že máš víru. U nás se víra projevuje činy. Víra, nebo láska, znamená službu. Když mám někoho rád, tak mu (nebo jí) sloužím. Donesu jí květiny, pozvu jí na jídlo, postavím dům atd. Služba je něco praktického. Uctívání Krišny je něco praktického. Máme jeho podobu na oltáři a nabízíme mu praktické služby, postavíme mu chrám, uklízíme chrám, vaříme a nabízíme jídlo, vůně, květiny, vodu, zpíváme pro jeho radost jeho jména (Hare Krišna mahámantra). On je v chrámu, ale je i všude, proto slyší když zpíváme. Každý má rád, když slyší své jméno. Tato vlastnost člověka pramení od Krišny. Všechny naše sklony a vlastnosti pochází od Krišny. Jak říká Bible, člověk byl stvořen k obrazu Božímu. Není to jen víra, ale je to proces zvyšování, upevňování víry a rozvoje skutečného vztahu s Bohem. Není to statické, ale extatické. Tento proces se někdy nazývá také ¨bhakti jóga¨ nebo-li láskyplné spojení s Bohem. Ježíš učil v podstatě bhakti jógu, jenom neřekl nebo spíše nemohl, říci v té době všechno.“

„Samozřejmě změnu ve svém životě vnímám, jde o živý proces, který funguje, pokud ho člověk následuje, tak se projevuje a potvrzuje prakticky v jeho životě. Nejde tudíž o víru, ale o jistotu.“

„Je to naplnění smyslu života, bez víry v Boha jsme byli pořád vnitřně nespokojeni a měli jsme pocit, že to nefunguje tak jak má. Např. ve škole mi učitelé nedokázali odpovědět základní existenční otázky: jak funguje příroda, vesmír, osud, proč je tolik druhů náboženství atd…, řekli mi, na to se neptej, to neví nikdo, tak s tím jsem se nemohla spokojit, a proto jsem tady, protože tady jsem ty odpovědi našla. A navíc jsem zjistila, že všechny odpovědi jsou logické, vědecky podložené a všechno dává smysl. Je to ověřitelné důkazy, a proto to není žádná slepá víra.“

Přínos pro život nebo jeho ochuzení

Všichni dotazovaní oddaní vidí ve svém životě nějaký pozitivní přínos, který mu poskytlo oddání se Hare Krišně. Naopak nikdo nespatřuje, že by mu víra něco brala nebo by jeho život nějak ochudila.

„Za největší přínos hnutí Hare Krišna považuji knihy, které ze sanskrtu a bengálštiny přeložil zakladatel hnutí Šríla Prabhupáda. Jedná se o nesmírně cennou pokladnici védské moudrosti v podobě klasických písem, jako je Bhagavad-gítá taková, jaká je, Šrímad Bhágavatam, Šrí Čaitanja Čaritámrita a mnoha dalších. Jedná se o více než sedmdesát svazků transcendentální duchovní literatury, kterou oceňují také vysoce vzdělaní učenci, profesoři a vědci po celém světě. Na mnoha vysokých školách se tyto knihy používají jako učebnice. Je předpovězeno, že poznání a moudrost obsažené v těchto knihách způsobí revoluci v současné bezbožně žijící společnosti. Máme velké štěstí, že většina z těchto knih je nyní dostupná v českém jazyce.“

„Jde o životní styl. Žijeme tím, co učíme. Pokud tak člověk žije, stane se šťastnějším, spokojenějším, má jasno, o co v životě jde, nebojí se smrti. “

„ Hnutí Hare Krišna mění svět k lepšímu. A já jsem šťastný.“

„Přineslo nám to svobodu a kvalitnější životní styl, odbourali jsme z našeho života špatné návyky a nahradili ho čistými návyky. Také nám to umožňuje celoživotní rozvoj charakteru, jsem šťastnější, než jsem kdy byla, a to proto, jak člověk prostřednictvím bhakti-yogy, kterou praktikuje, stává se klidnější, šťastnější, sám sebou, svobodnější, rozhodnější, vím, co mám dělat, abych si nezadělávala na špatnou karmu, odhodlanější kultivovat dobré vlastnosti, touhu pomáhat lidem, kteří hledají poznání a neví kudy jít atd.. a mám v plánu více na sobě duchovně pracovat, protože duchovní úroveň není omezená materiálními okolnostmi.“

Soužití s ostaními lidmi

Oddaní se snaží navazovat pravidelně styk s veřejností. Způsoby, kterými to dělají, jsou dle výpovědí respondentů téměř stejné.

„Snažíme se s ostatními sdílet duchovní štěstí a radost. Chodíme pravidelně zpívat Hare Krišna mahámantru do ulic měst a vesnic. Nabízíme lidem Hare Krišna knihy, vegetariánské dobrůtky, provozujeme několik Hare Krišna vegetariánských restaurací Góvinda, produkty z farmy nabízíme na farmářských trzích… Každou neděli v našich centrech pořádáme kulturní program s velkou hostinou, hudbou a přednáškou. Všechny srdečně zveme na naše akce, slavnosti a festivaly. Pozvánky můžete sledovat na našich webových a facebookových stránkách:

https://www.facebook.com/groups/HKakce/

https://www.facebook.com/krisnuvdvur/

www.harekrsna.cz/“

„Rozdáváme knihy a naše výrobky, organizujeme přednášky pro veřejnost na různých veřejných místech, otvíráme restaurace, natáčíme videa, zveme hosty na farmu, máme webovky, vyrábíme potravinářské produkty, které dodáváme do zdravých výživ a na trhy, pořádáme festivaly.“

Názory oddaných na to, jak je vnímána celá Hare Krišna z pohledu veřejnosti se také mnoho neliší. Všichni shledávají, že názory jsou různé.

„Osobně ty reakce veřejnosti vnímám velmi pozitivně. Hnutí Hare Krišna v ČR oficiálně působí od roku 1990 a za těch uplynulých 27 let si získalo spoustu přátel a příznivců. Denně potkáváme na ulicích lidi, kteří si od nás se zájmem berou naše knihy, hodně lidí zná naši ekologickou farmu a fandí nám, spoustu lidem chutnají naše dobrůtky a pravidelně se stravují v našich vegetariánských restauracích. Občas se o nás objevují článečky v novinách, televizní reportáže atd. Vedeme si vlastní Hare Krišna archiv, kde si pečlivě mapujeme vývoj hnutí Hare Krišna v ČR. Navštěvují nás také školní exkurze a studenti o nás píší semestrální práce. Kdykoliv zpíváme Hare Krišna mahámantru na ulicích, tak se k nám lidé přidávají a zpívají a tančí s námi. Dostáváme pozitivní děkovné dopisy, ohlasy na Facebooku apod. Docela často slýchávám, že na veřejnosti působíme radostným, klidným a pohodovým dojmem. Co se týče mého blízkého okolí, tak např. všichni mojí spolupracovníci v práci vědí, že jsem Hare Krišna a chovají se ke mně velice mile a přátelsky, i když se neúčastním jejich společných akcí, večírků apod. Moji rodiče měli ze začátku obavy, když jsem se začal zajímat o hnutí Hare Krišna a bhakti-jógu, ale za ty léta se všechno uklidnilo a vyjasnilo a máme pěkné vztahy. Dokonce sami také přestali jíst maso a spolu s mým bratrem jsou dlouholetými vegetariány.“

„Veřejnost nás vnímá v tom nejširším spektru, od těch nejpříznivějších až po ty negativní. Blízké okolí nás navštěvuje, ale někteří také kritizují. Většinou ti kteří nás kritizují, neví co si o nás mají myslet, protože působíme nezvykle. Ten který se nespokojí jen s kritikou, tak přijede a chce vědět jak to opravdu je, a to jsou ti upřímní, zvídaví, jak Hare Krišna žije. Když nás poznají, tak zjistí, že jsme přátelští, laskaví, milý a cítí se s námi příjemně.(takhle mi to řeklo spousta lidí). Někdo se hlásí k našemu hnutí a je na začátku, někdo ho potká a na základě rozhovoru si myslí, že je taková celá společnost. Když přijde a pozná nás více, chápe, že jsou tu lidi na úrovni. Tak jako je spektrum v každé jiné společnosti, tak je spektrum i u nás.“

„Někdo pozitivně, někdo neutrálně, někdo negativně. Záleží na tom, kolik má daná osoba předsudků, informací, zkušeností.. Obecně trochu očištěnější lidé jsou přízniví, například ti, kdo dělají nějakou formu jógy, jsou vegetariáni, příznivci alternativní kultury, new-age nebo jsou upřímnými následovníky nějakého jiného duchovního směru. Naopak zarytí materialisté nebo fanatičtí stoupenci jistých náboženských směrů nás vnímají negativně, dokonce nás považují za dílo ďábla. “

Hlavní výzkumnou otázku i vybrané podotázky se podařilo zodpovědět na základě provedených osobních rozhovorů s oddanými hnutí Hare Krišna. Rozhovory byly provedeny v místech pobytu respondentů, teda na farmě Krišnův dvůr u Benešova, který je hlavním sídlem hnutí Hare Krišna v Čechách a v restauraci Góvinda v Praze na jejich pravidelném setkání. Respondenti byli vybráni ve věkovém rozmezí 35 až 51 let, tedy spadají do tzv. střední generace, jsou součástí hnutí již delší dobu, a tedy měli k našemu zvolenému tématu co říci.

Všichni zvolení respondenti se ve svých odpovědích ve většině případů shodují. Víra se stala neodmyslitelnou součástí jejich života, který se díky ní výrazně zlepšil. Víra jim poskytuje životní kotvu a pocit štěstí. Jejich příchod k víře či filozofii Hare Krišna byl dle všech respondentů pozvolný a neunáhlený, což považují za důležité. Pro život oddaných Hare Krišna se každý z nich rozhodnul sám, často po předchozím seznámení přes známého či příbuzného. Mají pravidla, která se sami rozhodli respektovat a patří k jejich každodennímu životu. Nejdůležitějšími pravidly jsou přísné vegetariánství, žádné omamné látky, žádný hazard a žádný nedovolený sex. Další nedílnou součástí jejich každodenního života je zpívání Mahá manter na růženci, konkrétně 16×108 manter za den.

Celkově tedy všichni respondenti pociťují ve svém životě velkou změnu po tom, co vstoupili do hnutí. Nyní vnímají, že jejich život má smysl a víra jim poskytuje hluboký zdroj poznání a štěstí. Naopak nemají žádný pocit, že by je víra v něčem omezovala nebo spoutávala, spíše mají pocit většího naplnění v životě. Oddaní hnutí Hare Krišna se snaží svůj pozitivní přístup k životu šířit i mezi ostatní lidi. Snaží se šířit radost a štěstí. Nicméně sami si jsou vědomi svého rozporuplného působení na širší veřejnost. Často se setkávají s pozitivními ohlasy na jejich chování, kulturu a vystupování. Neméně často se setkávají s kritikou, kterou přičítají především neznalosti, neotevřenosti mysli nebo fanatickému následování jiného náboženského směru, či zkrátka tomu, že pro ostatní působí nezvykle.

Odpovědí na hlavní výzkumnou otázku je tedy, že víra oddané hnutí Hare Krišna v jejich životě významně ovlivňuje. Jejich život s vírou je velice odlišný od jejich předchozího života nebo od života ostatních lidí ve společnosti. Nicméně sami svůj život hodnotí jako šťastný a naplněný, a jejich posláním je šířit toto štěstí mezi další a další lidi.

FÁREK, Martin. Hnutí Haré Kršna: institucionalizace alternativního náboženství. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1579-0.

MRÁZEK, Miloš. Děti modrého boha :tradice a současnost hnutí Haré Kršna. Photo by Günter Bartoš. 1. vyd. Praha: Dingir, 2000. 75 s., [16. ISBN 80-902528-1-8.

FUJDA, Milan a Dušan LUŽNÝ. Oddaní Kršny: hnutí Haré Kršna v pohledu sociálních věd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2010. ISBN 978-80-7043-951-7

DASA, Adiraja. The Hare Krishna book of vegetarian cooking / Adiraja data. Los Angeles: The Bhaktivedanta Book Trust, c1989. ISBN 9780902677074.

Obrázek Tilak.[online] [cit. 2017-11-06] Dostupné z: http://www.ultimateselfrealization.com/teachings/tilaka/

HARE KRIŠNA: Oficiální stránky hnutí Hare Krišna [online].The Bhaktivedanta Book Trust International, 2007 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z:http://www.harekrsna.cz/cvs/2007/sri_srimad_c_bhaktivedanta_svami_prabhupada

HARE KRIŠNA: Oficiální stránky hnutí Hare Krišna [online]. The Bhaktivedanta Book Trust International, 2007 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://harekrsna.cz/cvs/o_nas HARE KRIŠNA: Oficiální stránky hnutí Hare Krišna [online].The Bhaktivedanta Book Trust International, 2007 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://harekrsna.cz/cvs/2007/kulturni_spojitosti_0

HARE KRIŠNA: Oficiální stránky hnutí Hare Krišna [online]. The Bhaktivedanta Book Trust International, 2007 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://harekrsna.cz/cvs/2007/cile_hnuti_0 Krishna.com. Krishna.com [online]. The Bhaktivedanta Book Trust International, c2002-2015 [cit. 2017-12-04].

How many people follow Krishna consciousness?[online]. [cit. 2017-11-06] Dostupné z: http://www.krishna.com/how-many-people-follow-krishna-consciousness

Obyvatelstvo podle věku, náboženské víry a pohlaví ČSÚ [online], 2011 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z:https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/CR/SPCR156.pdf,

Obyvatelstvo podle věku, náboženské víry a pohlaví ČSÚ [online], 2011 [cit. 2017-11-06]. Dostupné z:https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/CR/SPCR156.pdf, Vlastní zpracování

Obrázek Mantry.[online].[cit. 2017-11-06] Dostupné z: https://theharekrishnamovement.org/category/maha-mantra-2

Obrázek boha Kršny. [online]. [cit. 2017-11-06] Dostupné z: http://probud.se/indie/468-krina 

Počet shlédnutí: 237