obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2017:pravoslavna_cirkev

Pravoslavná církev

Kristýna Došková, Romana Mondryk, Markéta Slapničková. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Antropologie náboženství, 2017

Obr. 1 - Pravoslavný kříž

Úvod a cíl práce

Pravoslavná církev je velmi rozšířena především v Řecku, Rumunsku, Rusku, na Ukrajině a v jiných slovanských zemích. Dnes osoby vyznávající tuto víru nalezneme téměř po celém světě, své komunity mají například v USA či Kanadě. I v České republice má pravoslaví své místo a dle ČSÚ se k této církvi hlásilo v roce 2011 kolem 20 000 osob1), na Slovensku pak okolo 50 000 osob2) .

Pravoslavnou církev můžeme znát také pod pojmem pravoslaví nebo ortodoxní církev. Vzhledem k počátkům pravoslaví v Jeruzálémě a dále pak rozvoji na východě římské říše, bývá toto náboženství často označováno jako „východní církev”.3)

Tato semestrální práce popisuje ve zkratce principy pravoslavné víry, atributy náboženství a víry konkrétních věřících. K pochopení těchto atributů budou zkoumány oblasti každodenního života jedinců, do kterých jejich náboženské sklony a víra zasahují. Dále práce zkoumá důvody, které věřící vedou zrovna k pravoslaví. Práce se snaží přiblížit také to, jaký má toto náboženství vliv na okolí věřících, jak je jím vnímáno.

Hlavní výzkumná otázka:

Jakým způsobem věřícím ovlivňuje život pravoslavná víra a jak se tato víra projevuje v jejich životě?

Výzkumné podotázky:

  • Jaký důvod vede věřící právě k pravoslavné víře?
  • Jaký význam má pro věřící pravoslavná víra v každodenním životě?
  • Jaký vliv má náklonnost k tomuto náboženství na okolí věřících?

Metodologie

Náboženství je předmětem studia nejedné vědní disciplíny. Obecnými předpoklady náboženství se zabývá filosofie, přesněji pak filosofie náboženství. Kritický pohled na víru a církev z pohledu samotných věřících předkládá teologie, která se zároveň zabývá zdroji a předměty víry. Poměrně rozsáhlou vědní disciplínou zabývající se náboženstvím je religionistika. Ta zkoumá empirickou (zkušenostní) stránku náboženství a rovněž samotný vznik a vývoj náboženského smýšlení.

Všechny výše zmíněné vědní disciplíny lze obecně zařadit do skupiny společenských/humanitních věd, které studují člověka a společnost v širších souvislostech. Studiu humanitních věd odpovídá kvalitativní výzkumná metoda, která umožňuje výzkumníkům/vědcům hlubší pochopení problematiky, na rozdíl od metod kvantitativních.

Kvalitativní výzkumná metoda postupuje induktivně, pojímá menší výzkumný vzorek, za to předkládá vyčerpávající popis. Na rozdíl od kvantitativní výzkumné metody, metoda kvalitativní si neklade za cíl testování hypotéz či teorií, ale teorie si sama vytváří v průběhu výzkumu. „Kvalitativní výzkum je nematematický analytický postup. Může to být výzkum týkající se života lidí, příběhů, chování, ale také chodu organizací, společenských hnutí nebo vzájemných vztahů.4)

Mezi výhody kvalitativní výzkumné metody patří přirozenost zkoumaného prostředí a také lokální zvláštnosti. Největší výhodu přináší metoda v množství informací, které je schopna získat tím, že jde do jádra problému, nabaluje informace, zajímá se o detaily, souvislosti, vývoj v čase, atd. Problém však nastává při interpretaci výsledků, které nejdou generalizovat. Dalšími nevýhodami je časová a finanční náročnost, a možné subjektivní ovlivnění výzkumu badatelem.“5)

Mezi nejpoužívanější techniky sběru dat v rámci kvalitativní výzkumné metody patří rozhovory. Ty lze podle jejich struktury dělit na standardizované, polostandardizované či nestandardizované. Nestandardizované interview má většinou narativní charakter. Stejně jako při narativní rozhovoru, i při biografickém interview nechává badatel informátora volně vyprávět na zkoumané téma a není-li potřeba, do vyprávění nezasahuje.6)

Pro účely naší práce bylo užito rozhovorů polostandardizovaných. Informátorům byly sděleny základní okruhy otázek a on sám poté vyprávěl tak, aby obsáhl stanovené otázky. Informátor byl dotazován především na otázky obsažené v cíli práce. Výběr dotazovaných byl náhodný.

K účelům tohoto výzkumu bylo užito rovněž komunikace skrz sociální sítě, konkrétně Facebook, kde existují stránky sdružující lidi do různých zájmových, profesních, ale i např. náboženských skupin. Konkrétně byly osloveny skupiny Pravoslavná církev v českých zemích, Rusnaci v Prahe, Fórum o pravoslavné církvi a pravoslaví, Hlas pravoslaví, Ukrajinci v České republice, Ukrajinci v Česku, Svaz Ukrajinců Bohemie a Bratrstvo pravoslavné mládeže v České republice. Tyto skupiny byly osloveny s prosbou o vyplnění dotazníku týkajícího se právě pravoslavné víry. Předkládaný dotazníkový formulář byl polostandardizovaný, s otevřeným prostorem na odpověď. Pro účely vytvoření a zpravování dotazníků bylo užito aplikace Google Forms. V dotazníkovém šetření odpovědělo celkem 26 osob. Z toho bylo 19 mužů a 7 žen. Nejvíce odpovídaly osoby ve věku mezi 26-35 lety, těch bylo dohromady 16. Většina odpovědí byla od respondentů, kteří mají vysokoškolské vzdělání.

Vedle kvalitativních výzkumných metod existují i metody kvantitativní. Jde o numerické šetření, které vzniká na základě měření či škálování. Výsledky posléze bývají statisticky zpracovány a nakonec interpretovány a často generalizovány. Na rozdíl od kvalitativního výzkumu, potřebuje kvantitativní výzkum větší množství respondentů, tedy obsáhlejší vzorek. Za to zkoumaných jevů může být méně. Tento výzkum tedy nejde do hloubky, ale snaží se spíše o potvrzení či vyvrácení předem stanovených hypotéz. Kvantitativní výzkum je také složitější z hlediska času a financí.

V kvantitativním výzkumu se ke sběru dat používá nejčastěji dotazník. Výhodou této metody je přímočarý sběr dat a jednoduchost zobecnění výsledků na populaci. Jde o přesná data o velkém množství respondentů v numerické podobě. Metoda je snadno ověřitelná. Mezi další výhodu patří objektivita. Stejně jako cokoliv není nikdy jen dobré, nebo jen špatné, má kvantitativní metoda i své nevýhody. Obrovskou nevýhodou je prvotní cíl, vyvrátit či potvrdit hypotézu, kdy může výzkumník lehce pominout např. lokální specifika, apod.

Respondenti (rozhovor):

Vasyl (46 let) - z Ukrajiny, v České republice žije již 23 let

Petr (28 let) - Česká republika

Oksana (30 let) - Rusko

Literární rešerše

Pravoslavnou církev v její obecné rovině popisuje Metropolita Kryštov v knize Naše pravoslaví. Tato publikace je rozdělena na dvě části, a to církev uvnitř a církev zvenčí. V části církev uvnitř lze nalézt informace o tom, čemu pravoslavní křesťané věří, jak se modlí a také kapitolu s názvem tajemství církve. V této poslední kapitole první části autor říká, že prvotním krokem pravoslavného křesťana je svatý křest a teprve poté přijímá všechny taje církve. Při Ježíšově křtu v Jordáně je připomínáno, že jeho přítomností se voda i všechny živly světa posvětily. Proto je křest a ponoření do posvěcené vody bráno jako smrt starého života a při vynoření se stáváme novými bytostmi. Ve druhé části knihy s názvem církev zvenčí nalezneme kapitolu, která se jmenuje Československé pravoslaví a pojednává o důležité roli Cyrila a Metoděje při své misijní činnosti. Aby mohli lidem přiblížit Bibli a liturgii, vytvořili také počátky slovanského písemnictví a literatury vůbec. V současné době má pravoslavná církev v Čechách a na Slovensku čtyři eparchie. Představitelem té pražské je vždy biskup a předseda Metropolitní rady v Českých zemích. Tato eparchie zahrnuje celé Čechy. Olomoucko-brněnská eparchie zahrnuje Moravu a Slezsko. Na Slovensku jsou eparchie taktéž dvě. Prešovská, jejímž představitelem je vždy arcibiskup a předseda Metropolitní rady na Slovensku a eparchie michalovsko-košická, se sídlem v Michalovicích. Nejvyšším správním orgánem je sněm, který je svoláván metropolitou jednou za šest let. 7)

Pravoslavnými věřícími v České republice se zabývá Karel Sládek v knize Ruská diaspora v České republice. Autor v knize pojednává o tom, jak jsou ruské diaspory v České republice, vzhledem k historickým zkušenostem z minulého století, rozporuplně vnímány majoritní společnosti. Autor představuje výpovědi ruských migrantů, týkající se jejich sociálního postavení, politických preferencí a hlavně religiózních postojů. Například v kapitole Ruské pravoslaví a pravoslavná víra Rusů v České republice autor uvádí, že i přes to, že zde není pravoslaví moc rozšířené, zůstává stále pro ruské migranty nedílnou součástí jejich identity a dává jim pocit znovunalezeného domova. Na druhou stranu také ale autor popisuje zkušenost jedné respondentky, která zde uvádí, že se lidé k víře chýlí pouze tehdy, když se jim vede zle. Pokud se jim tedy zlepší situace, na víru zapomínají. Také zde autor popisuje, že většina současných ruských migrantů nebyla ve víře vůbec vychovávána a pravoslaví objevili až během své migrace, což se rozchází s výpověďmi našich respondentů, kteří se s vírou ztotožňují již od dětství. Někteří respondenti byli v dětství pokřtěni, ale dále se víře nevěnovali a někteří se dokonce nechali pokřtít až po svém příchodu do České republiky. 8)

Ukrajinskou migrací a její religiozitou v České republice se věnuje Karel Sládek v knize Mystická teologie východoslovanských křesťanů. Autor v knize uvádí, jak bylo během období komunismu, tedy období, kdy byla Ukrajina součástí SSSR, složité, nebýt pravoslavným křesťanem, čehož možná plyne důvod toho, proč většina námi dotazovaných, kteří pocházejí z Ukrajiny je ve víře vychovávána od narození. Do začátku druhé světové války se na území Ukrajiny nacházela nejen pravoslavná církev, ale také římskokatolická církev i zastánci judaismu. Židé však byli pronásledování a zabíjeni již během války a katolíci byli pronásledováni o pár let později, kdy se k moci dostal komunismus. Z těchto dvou církví tedy na Ukrajině zbyly jen malé skupinky. Po migraci do české republiky nastal pro ukrajinské pravoslavné věřící problém. Jelikož pravoslavní kněží z řad migrantů vyznávali jednotu ruského pravoslaví, zahrnovali do něj i ukrajinské věřící, kteří se tak složitěji začleňovali do společnosti a bylo pro ně složitější najít své národnosti sebeurčení. V této době mnozí pravoslavní Ukrajinci sice zůstali věřícími, ale svou náboženskou praxi omezili na minimum. 9)

Jsem pravoslavný věřící

Pravoslavná církev se z křesťanských církví považuje za jedinou čistou a nezkaženou víru, a to hned ze tří důvodů. Prvním důvodem je apoštolská posloupnost, což znamená přímé následovnictví pravoslavnýchn biskupů po apoštolech. Druhým důvodem je skutečnost, že se pravoslavná víra, dle věřících, nikdy neodchýlila od tradic a víry raného křesťanství a v třetím důvodem je, že se nejvíce drží vyznání stanoveného prvními sedmi eukmenickými koncily. V minulosti docházelo mezi věřícími k rozkolům ohledně politických, kulturních i věroučních rozdílů, a to až do roku 1054, kdy došlo k události, která se nazývá Velké Schizma. 10)

Existuje šest pramenů pravoslavné víry. Jsou jimi svatá tradice, svaté Písmo, spisy svatých Otců, modlitba a liturgická bohoslužba, životy svatých a vyznání víry. 11)

Pravoslaví, pravoslavná církev, ortodoxní církev se skládá z více územních celků (církví), které společně tvoří pravoslavné společenství. Územní církve mají do určité míry volnou ruku, co se týče tradic či zvyklostí. Všechny tyto jednotlivé územní církve pojí církevní nauka a praxe. Název této církve vychází z řeckých slov „orthos” = správný, pravdivý a „doxa” = sláva, názor, učení.12) Počet územně samosprávných církví (autokefálních), které dohromady tvoří jedno pravoslavné společenství a které jsou řízené vlastním nejvyšším představitelem je cca 15. Svůj původ odvozuje pravoslaví od původní křesťanské církve v Jeruzalémě a Byzantské říši.

Pravoslaví, to je správná praxe (… cesta), správné dogma, čili pravá víra (… pravda), pravé poznání Boha (… věčný život).13)

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku (Pravoslávna cirkev v českých krajinách a na Slovensku)

Dnešní název má církev od roku 1992, do této doby nesla název Pravoslavná církev v Československu. Autokefalitu dostala církev nejprve v roce 1951 od Ruské pravoslavné církve a poté v roce 1998 byla autokefalita potvrzena církví konstantinopolskou.

Nejvyšším představitelem církve je metropolita, neboli sídelní biskup v provincii. Metropolita působí jako představený církevní provincie. Metropolitou se může v Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku stát pouze arcibiskup pražský nebo arcibiskup prešovský. V současné době je metropolitou arcibiskup prešovský Rastislav. Metropolitou se Rastislav stal v roce 2014.

Struktura církve:

Pravoslavná církev v českých zemích

  • eparchie pražská - v čele arcibiskup
  • eparchie olomoucko-brněnská

Pravoslavná církev na Slovensku

  • eparchie prešovská - v čele arcibiskup
  • eparchie michalovsko-košická

Obr. 2 - Znak Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku

Pravoslavní v Čechách a na Slovensku odvozují svůj původ od Cyrila a Metoděje. V této době ovšem nemůžeme hovořit o pravoslaví jako takovém, jde spíše o církevní tradici, která se datuje až do této doby. V tuto dobu se ještě Římskokatolická a Pravoslavná církev vyvíjely společně. K rozdělený církví došlo až po velkém církevním schizmatu v roce 1054. Co se týká novodobého pravoslaví, tak to se začíná v Čechách a na Slovensku rozmáhat až v 19. století.

Vlastní práce

Jaký důvod vede věřící právě k pravoslavné víře?

Většina respondentů považuje pravoslavnou víru jako čistou a původní verzi křesťanství nebo se narodili do pravoslavné rodiny a víra jim byla předávána předky. Mnozí se neztotožnili s katolickou vírou, ale v pravoslaví se našli.

Na základě dotazování bylo zjištěno, že většina respondentů vyznává pravoslaví proto, že se v tomto náboženství narodila, či byla vychována. „Narodila jsem se do pravoslavné rodiny.“ Zbylí informátoři se k víře dostali v průběhu života na základě přesvědčení, že pravoslaví je jediné pravé poznání. „Byl jsem znechucen katolickou církví. A pravoslaví mi přijde jako čisté křesťanství.” „Narodil jsem se jako katolík, ale postupně jsem zjistil, že tu původní, nezměněnou křesťanskou zvěst hlásá Pravoslaví.“

Pro respondenta Vasyla je pravoslaví jedinou vírou. Jeho manželka je rovněž pravoslavná Ukrajinka, tudíž pan Vasyl nemá žádnou bezprostřední zkušenost s jiným vyznáním. Představuje pro něj jedinou pravdu.„Pravoslaví pro mě představuje vlastně jedinou a čistou pravdu boží.“ I většinu skutků porovnává s tím, jak jsou vyložené v Bibli a když se mu stane něco špatného, spojuje si to s tím.. Pokud vědomě udělá něco špatného, vyčítá si, že ho za to Bůh jistě potrestá.

Respondent Petr se s tímto náboženstvím ztotožnil v průběhu života a považuje ho za jedinou nauku, která má správné odpovědi na všechny světové otázky. „Jediná víra, která vysvětluje, potvrzuje a zachovává vše, co stojí v Písmu svatém. Pravoslavná církev je jediná, která zachovává Kristovo učení beze změny. Lidé věřící různým filosofiím apod. žijí z různých racionalistických, nebo naopak fantastických teorií a výkladů. Pravoslavní křesťané mají přístup ke zjeveným pravdám Božím a žijí ze zkušeností svých předchůdců a to, co od nich přijali, nemění, ale zachovávají, ochraňují, a pracují na růstu. Každý člověk, který je schopný zapřít sám sebe, věří v Boha a hledá Jeho pravdu, a potká se na své pouti životem s ortodoxním křesťanstvím, přirozeně tuto Bohem danou víru přijme za svou. Je pravda, že není nic těžšího, než se stát a být pravoslavným křesťanem, ale také není nic krásnějšího. Není nic těžšího, než se vzepřít vlastním vášním, ale také není nic krásnějšího, než když Bůh odpouští, uzdravuje duši a dává sílu nehřešit: trhá pouta vášní a hříchů, člověk se pak stává skutečně svobodným.”

Třetí přímá respondentka Oksana se narodila, stejně jako pan Vasyl, na území, kde je pravoslaví velmi rozšířené a proto víru převzala jaksi automaticky. ,,Pravoslavnou víru mi předávali rodiče celý život. Nepřijde mi, že by se jednalo o něco zvláštního nebo divného. Pro mě je to prostě součást života.„ V průběhu života s ním stále ztotožňuje a považuje ho za nejbližší ke svým životním přesvědčením. Tato víra má pro ní rovněž veliký význam ve více životních rovinách.

Jaký význam má pro věřící pravoslavná víra v každodenním životě?

Pro osobní život respondentů má pravoslavná víra velice hluboký význam. .„Naprosto zásadní. Ovlivňuje to veškeré oblasti mého života.“ Pomáhá jim v každodenních činnostech. Téměř všichni respondenti se shodli, že je pro ně v víra v osobním životě důležitá a má pro ně i spirituální význam. „Změnilo mi celý život a jeho smysl.“

Respondent Vasyl se snaží žít v souladu s desaterem, které přijímá za vlastní, za přirozené, za samozřejmé. Pokud není nutné, nehřeší slovy a činy už vůbec ne. Pan Vasyl se 2x denně modlí, po probuzení a před spaním. Dnes už do kostela pravidelně nechodí, na mše už vůbec ne. ,,Dřív jsem chodil do kostela úplně pravidelně. Teď už ale ne. Nemyslím si, že jsem se své víře nějak povolil, jen si myslím, že když jsem s bohem i v myšlenkách, nemusím se účastnit každé mše. Naopak mi přijde, že teď jsem Bohu daleko blíž.“ Jednou za dva týdny jezdí na Svatou Horu u Příbrami, kde zapálí svíčku a pomodlí se.

Pan Petr vypráví: „Ať dělám cokoli, vždy to má být s modlitbou. Pokud modlitbu udržím, je to dobré. Pokud na ni zapomenu, tak obyčejně hned propadám hříšným myšlenkám, nebo dokonce hřeším i slovem a skutkem.Život křesťana je boj za očištění vlastního srdce od všeho hříchu (zla), nejsilnějšími zbraněmi jsou v tomto duchovním boji pokora a právě modlitba. Myslím, že člověka přirozeně nejvíce ovlivňuje to, čemu věří.”

Paní Oksana chodí pravidelně do kostela, čte Bibli, postí se a pravidelně se modlí. ,,Do kostela chodím pravidelně. Samozřejmě občas vynechám, ale snažím se, aby se to nestávalo často. Jako samozřejmost beru čtení Bible, posty a pravidelné modlitby.„

Jaký vliv má náklonnost k tomuto náboženství na okolí věřících?

Zde se některé odpovědi rozcházejí. Někteří respondenti si nemyslí, že by okolí nějakým způsobem ať už pozitivně či negativně hodnotilo jejich postoj k víře. „Myslím si, že žádný, jelikož žijí v ateistické zemi.“ Někteří považují za menší překážku, když mají nevěřícího partnera, kdy může docházet k jinému vnímání životních hodnot. „Pro širší okolí žádné, pro nevěřícího partnera velké, všechny hodnoty nevnímáme stejně.“ Více méně se v odpovědích ukazuje to, že záleží na tom, v jaké společnosti se nacházejí. „V mém okolí jsou hlavně pravoslavní, jejichž blízkost vyhledávám.“ Někdy však přijde ostatním lidem, kteří nevyznávají stejnou víru, pravoslaví přinejmenším zajímavé. „Někomu to připadá zajímavé, někteří lidé se mi zase v podstatě posmívají. Některým lidem je mě možná líto.“ „Těžko říct, ale lidé se na mne obracejí se svou bolestí a hledají pochopení, radu a útěchu.“

Na okolí prvního respondenta, pana Vasyla nemá jeho náboženství žádný vliv. Jelikož žije v ČR poměrně dlouho, plně se začlenil do české společnosti a lidé nevnímají jeho rozdílnost v náboženském smyslu. ,,Myslím, že spousta lidí z mého okolí ani neví, že jsem pravoslavný křesťan.“ V jeho bezprostředním okolí žije hodně Ukrajinců se stejnou vírou, avšak na jejich komunikaci či vztahy nemá náboženské vyznání rovněž žádný vliv.

V souvislosti s významem pravoslavné víry pro okolí pana Petra, hovoří o tom, že je pro něj velmi těžké, pokud nemá v blízkosti domova Chrám boží, žít se samými jinověrci a bezvěrci. Říká, že s těmito lidmi se nemůže bavit o tom, co je pro něj nejcennější - víra. Zajímavé bylo pokračování jeho odpovědi: „Bůh se ale slitoval a poslal mi ženu, v Krista upřímně věřící římskou katoličku, kterou Hospodin přivedl a připojil ke Své církvi prostřednictvím svaté Tajiny křtu a myropomazání. Velmi lituji celou její „římskokatolickou“ rodinu, mají to se mnou těžké. Bude-li Bůh chtít, odkryje jim pravdu a budou-li oni chtít, přijmou ji a upokojí se. Pokud neodkryje, zemřou ve svých vírách možná pro mou mnohomluvnost, pak já budu zatracen a oni spaseni, Bůh jim dej spásu!”

Pro okolí paní Oksany nemá její náboženská víra žádný význam. ,,Myslím, že v mém okolí mou víru nikdo neřeší. Nebo ji nikdo alespoň neřeší přede mnou.„

Závěr

Hlavní výzkumná otázka byla zodpovězena respondenty, se kterými probíhaly rozhovory a pomocí dotazníkového šetření, které bylo rozesíláno pomocí sociálních sítí. Respondenti byli vybráni ze tří různých zemí, a to konkrétně z České republiky, Ukrajiny a Ruska, přičemž respondent z Ukrajiny žije již 23 let v České republice. Z jejich výpovědí je patrné, že pro ně pravoslavná víra má veliký význam a projevuje se napříč celým jejich životem. Nejvíce se projevuje ve slavení pravoslavných svátků, chozením do kostela a u některých je to také držení půstů. U přijetí víry se respondenti ze zemí, kde je pravoslaví majoritním náboženstvím (Ukrajina a Rusko) shodli, že byli ve víře jich vychováváni a přijali ji od svých předků, kdežto respondent z České republiky se s vírou ztotožnil až během života, především kvůli tomu, že se domnívá, že pravoslavné křesťanství je jediná víra, která potvrzuje a zachovává vše, co je psané v Písmu svatém. Námi dotazovaní pravoslavní věřící se shodli, že jim víra přináší štěstí, lásku, stabilitu a porozumění.

V rámci dotazníkového šetření byly zjištěny téměř totožné informace. U otázky o přijetí víry se odpovědi nejvíce různily. Část dotazovaných se narodili do pravoslavné rodiny a část se s touto vírou ztotožňuje, jelikož jej považují za jediné pravé a čisté náboženství. U otázky na to, jaký má víra vliv na osobní život , se dotazovaní naopak shodli. Víra jim přináší smysl života a má naprosto zásadní vliv. Smysl života také dotazovaní často zmiňovali u otázky, co jim víra přináší.

Přílohy

Otázky z dotazníku:

  1. Z jakého důvodu vyznáváte právě pravoslaví?
  2. Jaký význam má Vaše náboženské přesvědčení pro Váš osobní život?
  3. Jak se pravoslaví projevuje ve Vašem běžném životě?
  4. Jaký význam má Vaše náboženské přesvědčení pro Vaše okolí?

Zdroje

Literatura

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. ISBN: 8073670402.

KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. Grada, 2009, s. 22. ISBN: 978-80-247-2713-4.

METROPOLITA, Kryštof. Naše pravoslaví. Vyd. III. Praha: Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, 2009. ISBN: 978-80-254-6230-0.

NYKL, Hanuš. Náboženství v ruské kultuře. Červený Kostelec: nakladatelství Pavel Mervart, 2013. ISBN: 978-80-7465-078-9.

REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Grada, 2009. ISBN: 978-80-247-3006-6.

SLÁDEK, Karel. Mystická teologie východoslovanských křesťanů. Příbram: nakladatelství Pavel Mervart, 2010. ISBN: 978-80-87378-23-6.

SLÁDEK, Karel. Ruská diaspora v České republice. Vyd. I. Příbram: nakladatelství Pavel Mervart, 2010. ISBN: 978-80-87378-49-6.

SZABO, Miloš. Východní křesťanské církve. Karolinum, 2016. ISBN: 9788024633626.

ŠUCHA, Matúš; CHARVÁT, Miroslav; ŘEHAN, Vladimír; (Eds.). Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2009. ISBN: 978-80-244-2374-6.

Internetové zdroje

Církev římskokatolická a církev pravoslavná - jaký je mezi nimi rozdíl?. [online]. Vira.cz, [cit. 2017-20-11]. Dostupné z: http://www.vira.cz/Otazky/Cirkev-rimskokatolicka-a-cirkev-pravoslavna-jaky-je-mezi-nimi-rozdil.html

Katolická církev a pravoslaví. [online]. Christnet, [cit. 2017-20-11]. Dostupné z: http://www.christnet.eu/clanky/2969/katolicka_cirkev_a_pravoslavi.url

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku. [online]. Wikipedia, [cit. 2017-20-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pravoslavn%C3%A1_c%C3%ADrkev_v_%C4%8Desk%C3%BDch_zem%C3%ADch_a_na_Slovensku

Sčítání lidu 2001 - Ukrajina. [online]. UkrCensus. [cit. 2017-07-12] Dostupné z: http://2001.ukrcensus.gov.ua/

Vše o obyvatelstvu Ukrajiny. [online].Dostupné z: http://kyiv.osp-ua.info/social/51130-vse-pro-naselennja-ukrayini-nas-zalishilos-4262-mln.html

Sčítaní lidu, domů a bytů 2011. [online].ČSÚ, 2005, [cit. 2017-19-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/nabozenska-vira-obyvatel-podle-vysledku-scitani-lidu-2011-61wegp46fl

Tab. 14 Obyvateľstvo SR podľa náboženského vyznania – sčítanie 2011, 2001, 1991. [online]. Štatistický úrad SR, [cit. 2017-19-10]. Dostupné z: http://www.scitanie2011.sk/wp-content/uploads/Tab.-141.pdf

Co je to pravoslaví? [online]. Věrouka, [cit. 2017-01-11]. Dostupné z: http://www.orthodoxia.cz/verouka.htm

Pravoslavné náboženství. [online]. Mundo, [cit. 2017-01-11]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/pravoslavne-nabozenstvi

Pravoslavná církev [online]. Pražská pravoslavná eparchie [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://pp-eparchie.cz/historie-cirkve/pravoslavni-cirkev/


Počet shlédnutí: 185

1)
Sčítaní lidu, domů a bytů 2011. [online]. ČSÚ, 2005, [cit. 2017-19-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/nabozenska-vira-obyvatel-podle-vysledku-scitani-lidu-2011-61wegp46fl.
2)
Tab. 14 Obyvateľstvo SR podľa náboženského vyznania – sčítanie 2011, 2001, 1991. [online]. Štatistický úrad SR, [cit. 2017-19-10]. Dostupné z: http://www.scitanie2011.sk/wp-content/uploads/Tab.-141.pdf.
3)
SZABO, Miloš. Východní křesťanské církve. Karolinum, 2016. ISBN: 9788024633626.
4)
KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. Grada, 2009, s. 22. ISBN: 978-80-247-2713-4.
5)
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. ISBN: 8073670402.
6)
ŠUCHA, Matúš; CHARVÁT, Miroslav; ŘEHAN, Vladimír; (Eds.). Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2009. ISBN: 978-80-244-2374-6.
7)
METROPOLITA, Kryštof. Naše pravoslaví Vyd. III. Praha: Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, 2009. ISBN: 978-80-254-6230-0
8)
SLÁDEK, Karel. Ruská diaspora v České republice Vyd. I. Příbram: nakladatelství Pavel Mervart, 2010. ISBN: 978-80-87378-49-6
9)
SLÁDEK, Karel. Mystická teologie východoslovanských křesťanů Příbram: nakladatelství Pavel Mervart, 2010. ISBN: 978-80-87378-23-6
10)
Pravoslavné náboženství [online]. CKMundo, [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/pravoslavne-nabozenstvi.
11)
Pravoslavná církev [online]. Pražská pravoslavná eparchie [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://pp-eparchie.cz/historie-cirkve/pravoslavni-cirkev/
12)
Pravoslavné náboženství. [online]. Mundo, [cit. 2017-01-11]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/pravoslavne-nabozenstvi.
13)
Co je to pravoslaví?. [online]. Věrouka, [cit. 2017-01-11]. Dostupné z: http://www.orthodoxia.cz/verouka.htm.
zs2017/pravoslavna_cirkev.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)