obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2017:skupina_1-st

Kulturní rozdíly mezi Čechy a Armény

Seminární práce na téma Kulturní rozdíly mezi Čechy a Armény bylo vybráno, protože hlavním zdrojem informací o Arménech, je jedna ze samotných autorek této práce. Kulturní rozdíly mezi Čechy a rozhovorem obsahujícím Armény jsou vypracovány na základě odborné literatury a osobních zkušeností.

Práce se skládá z teoretické části a praktické části. Teoretická část se zabývá definicí jednotlivých dimenzí dle Hofstedeho a hlavními znaky pro Arménii. Praktická část se zabývá rozhovorem s Arménkou v současné době studující a pracující v České republice.

Cíl práce

Výzkumná otázka: Jak Arméni projevují své kulturní zvyklosti v ČR?

Cílem seminární práce „Jak Arméni projevují své kulturní zvyklosti v ČR“ je zjistit pomocí kvalitativního výzkumu hlavní rozdíly mezi životem v České republice a Arménii. V rámci kvalitativního výzkumu je využit polostandardizovaný rozhovor s Arménkou, která žila 26 let svého života v Arménii a v současné chvíli studuje a pracuje v České republice. Práce je zaměřena na výzkum kulturních zvyklostí, studia, práce a volného času.

Teoretická část (literární rešerše)

Každá kultura a národ má vlastní tradice, zvyky a kulturu. Většina z těchto kultur ale řeší podobné základní problémy, jen každý z nich, je řeší po svém. Každý stát se staví k jednotlivým problémům jinak a jejich důležitost, je také odlišná. První pokusy o sjednocení nebo vytvoření návodu na řešení těchto problému je z roku 1954. Axel Inkeles a Daniel Levinson sepsali knihu o národní kultuře, kde se pokusili vymezit okruhy, které představovali základní problémy a jaký mají vliv na fungování společnosti. (Hofstede, 2005)

Jejich okruhy byly následující: 1. Vztah k autoritě 2. Sebepojetí jedince, a to zejména: a. Vztah mezi jedincem a společností b. Individuální chápání mužskosti a ženskosti 3. Způsoby zacházení s konflikty, včetně zvládání agrese a vyjadřování citů (Hofstede, 2005)

Jako další přišel Geert Hofstede s myšlenkou, že vzorkem lidí, které bude zkoumat, budou zaměstnanci společnosti IBM. V IBM se setkává několik národních kultur, zaměstnanci jsou si podobní ve většině ohledech, až na jejich národnost. Vzorek lidí, na kterém Hofstede pracoval, byl složen ze zaměstnanců, jejichž původ byl z více, jak 50 států. (Hofstede, 2005) Jejich problémy byly podobné, ale řešení se na základě jejich národnosti velice lišilo v následujících oblastech:

1. Sociální nerovnost, včetně vztahu k autoritě 2. Vztah mezi jednotlivcem a skupinou 3. Pojetí mužskosti a ženskosti: tedy důsledky toho, že se někdo narodí jako chlapec nebo jako děvče 4. Způsoby nakládání s nejistotou a víceznačností, která se ukázala být ve vztahu ke zvládání agrese a vyjadřování citů (Hofstede, 2005)

Stojí za povšimnutí, že okruhy od Geerta Hofstedese téměř shodují s okruhy Levinsona a Inkelese.

„Čtyři základní problémové oblasti, definované Inkelesem a Levinsonem a empiricky doložené ve výzkumu v IBM, představují dimenze kultur. Dimenze je aspekt kultury, který může být ve vztahu k jiným kulturám měřen. Základní problémové oblasti odpovídají čtyřem dimenzím. Tyto dimenze byly označeny jako vzdálenost moci (od malé k velké), kolektivismus versus individualismus, femininita versus maskulinita a vyhýbání se nejistotě (od slabé k silné). Všechny tyto pojmy byly dříve v určitých částech společenských věd známy a dosti dobře odpovídají základním problémovým okruhům, k nimž se vztahují. Dohromady vytvářejí čtyřrozměrný (4D) model rozdílů mezi národními kulturami. Každá země je v tomto modelu charakterizována čtyřmi skóry, jedním v každé dimenzi.“ (Hofstede, 2007) Každá dimenze seskupuje několik jevů, které se pravidelně vyskytují společně, na první pohled nemusí být zřejmé, že právě tyto aspekty budou vzájemně spjaty. Dimenzi si lze představit jako přímku a na ní je zakresleno skóre jednotlivých zemí. Vedle dimenzí lze použít i typologii, která popisuje určitý počet ideálních typů, které je jednodušší si představit. Příkladem typologie je rozdělní zemí do prvního, druhého a třetího světa. Rozdělení kultur si lze představit i na základě struktury rodiny, která v dané zemi převládá. Emmanuel Todd rozdělil 8 typů rodiny, které se vyskytují na celém světe. Na základě struktury rodiny lze objasnit, proč v zemi převládá daná politika, jako je např. kapitalismus nebo komunismus. Dimenzionální modely jsou vhodnější pro výzkum a typologie je pochopitelnější pro výuku, v praxi se ale doplňují. (Hofstede, 2005)

Dimenze vzdálenosti moci

Definice Hofsteda je následující: „Rozsah, v němž méně mocní členové institucí a organizací v dané zemi předpokládají a přijímají skutečnost, že moc je rozdělována nerovně.“ Institucí je zde myšlena například škola, rodina, obec. Organizace jsou místa, kde lidé pracují. Velká vzdálenost moci může být například to, že určité skupině nebo jednotlivci ve společnosti jsou připisována privilegia; velká vzdálenost mezi podřízenými a nadřízenými; rozdělení společnosti na společenské třídy – nižší, střední a horní aj. Malá vzdálenost moci si zakládá na rovnosti. Je to například malá vzdálenost moci mezi nadřízeným a podřízeným; jednotlivci a skupiny mají omezenou moc a musí dodržovat zákony aj. (Hofstede, 2005)

Malá vzdálenost moci

  • Nerovnost mezi lidmi musí být minimalizovány
  • Se společenskými vztahy je třeba zacházet obezřetně
  • Měla by tu být, a také v jistém rozsahu je, vzájemná závislost mezi více a méně mocnými
  • Rodiče zachází s dětmi jako se sobě rovnými
  • Děti se chovají k rodičům a starším příbuzným jako k sobě rovným
  • Děti nepečují o stárnoucí rodiče
  • Studenti jednají s učiteli jako se sobě rovnými
  • Učitelé očekávají od žáků ve třídě iniciativu
  • Učitelé jsou odborníci, kteří předávají neosobní pravdy
  • Kvalitu učení zajišťuje obousměrná komunikace a výtečnost studentů
  • Vzdělanější lidé zastávají méně autoritářské hodnoty než ti méně vzdělaní
  • Politika vzdělanosti se zaměřuje na střední školství (Hofstede, 2005)

Velká vzdálenost moci:

  • Nerovnost mezi lidmi je očekávána a požadována
  • Statut musí být vyvážen sebekontrolou
  • Méně mocní lidé mají být závislí na těch, kdo mají moc, ve skutečnosti lidé s menší mocí jsou polarizováni – projevují buď závislost,

nebo protizávislost

  • Rodiče vedou děti k poslušnosti
  • Úcta k rodičům a starším příbuzným je ctnost, kterou je třeba pěstovat celý život
  • Děti zajišťují a pečují o stárnoucí rodiče
  • Studenti jednají s učiteli s respektem, a to i mimo školu
  • Od učitelů se očekává, že sami převezmou veškerou iniciativu ve třídě
  • Učitelé jsou mudrci, kteří předávají osobní moudrost
  • Kvalita učení je dána výtečnosti učitelů
  • Vzdělaní i méně vzdělaní lidé zastávají autoritářské hodnoty
  • Politika vzdělanosti se zaměřuje na univerzity(Hofstede, 2005)

Vzhledem k tomu, že Greetem Holfstedem nebyly hodnoceny jednotlivé dimenze pro Arménii, pojd'me se pokusit hodnocení stanovit samy. Je to země, ve které můžeme sledovat převážně velkou vzdálenost moci. To je dáno arménskými zvyky a výchovou v rodinách. Rodiče vedou své děti k poslušnosti, učí je vážit si starších a starat se o starnoucí rodiče. Přispívá k tomu také nestabilní politická situace, stále hrozící ozbrojený střet se sousedním státem a také stále platící povinná vojenská služba pro muže.

Dimenze kolektivismus versus individualismus

Hofstede definuje individualismus jako „stupeň samostatnosti ve společnosti.“ Individualismus představuje, do jaké míry jednají lidé jako jednotlivci. Opakem je kolektivismus, kdy lidé jednají jako členové skupin. Hlavní myšlenkou individualismu je, že se každá stará jen sám o sobě a o své nejbližší. Kolektivismus spočívá v tom, že jedinci jsou od narození součástí silných skupin. (Hofstede, 2005)

Obecné normy a rodina:

Kolektivistická společnost

  • Lidé se rodí do rozšířených rodin nebo do jiných skupin „my“, které je za výměnou za jejich loajalitu ochraňují
  • Děti se učí myslet pomocí „my“
  • Musí být vždy zachováván soulad, a proto je třeba vyhnout se přímým konfrontacím
  • Přátelství jsou dána předem
  • O prostředky je třeba dělit se s příbuznými
  • Převažuje komunikace s vyšším kontextem
  • Porušení norem vede k hanbě a ztrátě tváře jedince i skupiny
  • Nevěsty mají být mladé, pilné a panenské, ženichové mohou být starší (Hofstede, 2005)

Individualistická společnost

  • Každý vyrůstá s tím, že se bude starat jen sám o sebe a svou bezprostřední (nukleární) rodinu
  • Děti se učí myslet pomocí „já“
  • Čestný člověk říká to, co si myslí
  • Přátelství je dobrovolné a musí se o něj pečovat
  • Prostředky jsou vlastněny individuálně, to platí i pro děti
  • Převažuje komunikace s nízkým kontextem
  • Porušení norem vede k pocitům viny a ztrátě sebeúcty
  • Kritéria pro ženich a nevěstu nejsou předem dána (Hofstede, 2005)

V porovnání s Čechy jsou Arméni mnohem více kolektivističtí. Většina Arménů se rodí ve velkých rodinách a udržují se rodinné vztahy i se širší rodinou.

Jazyk, osobnost a chování:

Kolektivistická společnost

  • Používání slovo „já“ se omezuje
  • Identita jedince je založena na příslušnosti jedince k sociální síti
  • V osobnostních testech lidé skórují jako více introvertní
  • Povzbuzuje se vyjádření smutku, tlumí se vyjádření radosti
  • Chodí se pomaleji
  • Charakteristiky spotřeby ukazují závislost na druhých
  • Hlavním zdrojem informací je sociální síť
  • Na zdravotní péči je vydáván menší díl veřejných i soukromých prostředků
  • Invalida je hanbou rodiny a musí být skrývána (Hofstede, 2005)

Individualistická společnost

  • Používání slova „já“ se povzbuzuje
  • Identita je vlastní jedinci
  • V osobnostních testech lidé skórují jako více extrovertní
  • Povzbuzuje se vyjádření radosti, tlumí se vyjádření smutku
  • Chodí se rychleji
  • Charakteristiky spotřeby ukazují na nezávislý životní styl
  • Hlavním zdrojem informací jsou média
  • Na zdravotní péči je vydáván větší díl veřejných i soukromých prostředků
  • Lidé nezpůsobilí se mají podílet na běžných každodenních činnostech tak, jak jen je možné (Hofstede, 2005)

Ve srovnání s Čechy tady také Arméni jsou víc kolektivističtí. Chodí se mnohem pomaleji, než Češi, hlavním zdrojem informací není pouze sociální sít', ale i knížky, bohužel invalida je hanbou rodiny a musí být skrývána.

Škola a pracoviště:

Kolektivistická společnost

  • Studenti vystoupí, jen když to skupina schvaluje
  • Smyslem vzdělání je naučit se, jak konat
  • Diplomy jsou vstupenkou do skupin s vyšším statusem
  • Změny zaměstnání jsou řídké
  • Zaměstnanci jsou členy skupiny „my“ a sledují skupinové zájmy
  • Při přejímání a povyšování je brán ohled na skupinu „my“ zaměstnance
  • Vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je chápán morálně, podobně jako rodinný vztah
  • Management je management skupin
  • Přímé hodnocení zaměstnanců narušuje harmonii
  • Zákazníkům ze skupiny „my“ se dostává lepšího zacházení (partukularismus)
  • Vztahy jsou důležitější než úkol (Hofstede, 2005)

Individualistická společnost

  • Od studentů se očekává, že budou ve třídě mluvit sami za sebe
  • Smyslem vzdělání je naučit se, jak se učit
  • Diplomy zvyšují ekonomickou hodnotu jedince a jeho (její) sebeúctu
  • Změny zaměstnání jsou časté
  • Zaměstnanci jsou „ekonomičtí lidé“, kteří sledují zájmy zaměstnavatele, pokud se shodují s jejich vlastními ekonomickými zájmy
  • Předpokládá se, ze při přijímání a povyšování zaměstnance záleží jen na tom, co dotyčný umí a na příslušných pravidlech
  • Vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je založen na smlouvě, o níž se předpokládá, že je výhodná pro obě strany
  • Management je management jednotlivců
  • V manažerském výcviku se učí, jak čestně sdílet pocity
  • S každým zákazníkem se musí zacházet čestně (univerzalismus)
  • Úkol je důležitější než vztahy (Hofstede, 2005)

Ve škole a na pracovišti jsou Arméni víc kolektivističtí než Češi, i když nemusí studenti být schváleny skupinou. Změny zaměstnání jsou řídké kvůli nezaměstnanosti v zemi (bojí se zůstát bez práce), vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem není moc chapán morálně, alespoň v posledních deseti letech, vztahy jsou stejně důležité jak úkoly.

Stát a ideje:

Kolektivistická společnost

  • Názory předem určuje příslušnost ke skupině
  • Zájem kolektivu převažuje nad zájmem jedince
  • V ekonomickém systému má dominantní úlohu stát
  • Tendence k nízkému HDP na hlavu
  • Podniky vlastní rodiny nebo kolektivy
  • Soukromý život a život ve skupině se prolínají
  • Zákony a práva se od skupiny ke skupině liší
  • Nižší dodržování lidských práv
  • Ideologie rovnosti převládá nad ideologií individuální svobody
  • Importované ekonomické teorie jsou zhusta irelevantní, protože nedovedou zacházet s kolektivními a partikularistickými zájmy
  • Konečný cíl společnosti jsou harmonie a konsensus
  • Vlastenectví je ideál
  • Výsledek psychologického experimentu závisí na rozlišení skupiny „my“ od dalších skupin (Hofstede, 2005)

Individualistická společnost

  • Očekává se, že každý má svůj vlastní názor
  • Zájem jedince převažuje na kolektivními zájmy
  • Omezená role státu v ekonomickém systému
  • Tendence k vysokému HDP na hlavu
  • Akciové společnosti vlastní individuální investoři
  • Každý má právo na soukromí
  • Předpokládá se, že zákony a práva jsou pro všechny stejné
  • Vyšší hodnocení dodržování lidských práv
  • Ideologie individuální svobody převládá nad ideologií rovnosti
  • Domácí ekonomické teorie, založené na individuálním sledování vlastních zájmů
  • Konečným cílem je sebeuskutečnění každého jedince
  • Autonomie je ideál
  • Výsledek psychologického experimentu určuje rozdíl mezi „já“ a „ten druhý“ (Hofstede, 2005)

Jedná se o stát a ideje jsou Arméni taky víc kolektivističtí než Češi. Zájem kolektivu převažuje nad zájmem jedince, podniky vlastní rodiny nebo kolektivy, nižší dodržování lidských práv.

Dimenze maskulinita versus feminita

Hofstede definuje maskulinitu „Maskulinita se vztahuje na společnost, ve kterých jsou sociální rodové role jasně odlišeny; feminita se vztahuje na společnost, ve kterých se sociální rodové role překrývají.“ Mezi nejvíce typické prvky patří, že od mužů se očekává větší soutěživost, průbojnost a mají vyšší touhu po uznání. Naopak od žen se očekává. Že jsou mírnější a jsou orientovány na kvalitu života. (Hofstede, 2005)

Obecné normy a rodina:

Femininní

  • Dominantními hodnotami ve společnosti jsou ochrana a péče o druhé
  • Od každého se očekává skromnost
  • Muži i ženy mají být jemní a zabývat se vztahy
  • V rodinách se jak otcové, tak matky zabývají fakty i pocity
  • Chlapci i děvčata mohou plakat
  • Chlapci i děvčata se nesmí prát
  • Chlapci i děvčata si hrají za stejných příčin
  • Pro ženichy i nevěsty platí stejné normy
  • Manželé mají být stejní jako milenci (Hofstede, 2005)

Maskulinní

  • Dominantními hodnotami ve společnosti jsou materiální úspěch a pokrok
  • Od mužů se očekává, že budou asertivním ambiciózní a tvrdí
  • Od žen se očekává, že budou jemné a budou pečovat o vztahy
  • V rodinách se otcové zabývají fakty a matky pocity
  • Děvčata pláčou, chlapci ne
  • Chlapci se mají bránit, když jsou napadeni; děvčata se prát nemají
  • Chlapci si hrají, aby soutěžili, děvčata aby byla spolu
  • Nevěsty mají být pilné a panny, pro ženich to neplatí
  • Manželé mají být zdraví, bohatí a chápající, milenci jsou pro zábavu (Hofstede, 2005)

Rod, pohlaví:

Femininní

  • Požadavek být zodpovědný, rozhodný, ambiciózní a pečující a jemný platí stejně pro ženy i muže
  • Dívky nepovzbuzují chlapce
  • Rovnoprávnost žen znamená, že se muži i ženy budou stejnou měrou podílet na práci doma i v zaměstnání
  • Jeden standart – obě pohlaví jsou činná
  • Stejná norma pro odhalování ženské i mužské nahoty
  • O sexu se otevřeně mluví, méně skrytého symbolismu
  • Sex je druh vztahu mezi dvěma osobami
  • Sexuální obtěžování sotva přichází v úvahu
  • Homosexualita je prostě životní fakt (Hofstede, 2005)

Maskulinní

  • Být zodpovědný, rozhodný a ambiciózní je pro muže; být pečující a jemná je pro ženy
  • Ambice ženy spočívá v podpoře mužova úspěchu
  • Rovnoprávnost žen znamená, že ženám bude umožněno, aby zaujaly pozice doposud vyhrazené pro muže
  • Dvojí standart - muži jsou činní, ženy trpné
  • Silnější tabu vzhledem k odhalování mužské nahoty
  • Otevřené probírání sexu je tabu, ale existuje skrytý symbolismus
  • Výkon u muže, vykořisťování u ženy
  • Sexuální obtěžování je významný problém
  • Homosexualita ohrožuje společnost (Hofstede, 2005)

Výchova spotřebitelské chování:

Femininní

  • Normou je průměrný student
  • Žárlivost vůči těm, kteří chtějí vyniknout
  • Selhání ve škole není věcí příliš závažnou
  • Soutěživé sporty nejsou součástí výuky
  • Chlapci i děvčata jsou socializováni k neagresivitě
  • Studenti podhodnocují svoje výsledky; ústup ega
  • U učitele je oceňována přátelskost
  • Volba zaměstnání je založena na vnitřním zájmu
  • Chlapci i děvčata zčásti studují stejné předměty
  • Muži i ženy učí malé děti
  • Muži i ženy nakupují potraviny a auta
  • Pár se dělí o jedno auto
  • Prodá se více produktů pro domácnost
  • Více se čtou romány (vztahy) (Hofstede, 2005)

Maskulinní

  • Normou je nejlepší student
  • Konkurence ve třídě; snaha vyniknout
  • Selhání ve škole je pohroma
  • Soutěživé sporty jsou součástí výuky
  • Agresivita u dětí se akceptuje
  • Studenti přeceňují svoje výsledky; posilování ega
  • U učitele je oceňována jeho brilantnost
  • Volba zaměstnání je založena na možnostech kariéry
  • Chlapci a děvčata studují různé předměty
  • Ženy učí malé děti
  • Ženy nakupují potraviny, muži kupují auta
  • Páry potřebují dvě auta
  • Prodá se více produktů, spojených se statutem
  • Víc se čte literatura faktu (popis) (Hofstede, 2005)

Pracoviště:

Femininní

  • Management jako ménage; intuice a konsensus
  • Konflikty se řeší vyjednáváním a dosažením kompromisu
  • Odměny jsou založeny na rovnosti
  • Preferují se malé organizace
  • Pracuje se, aby se mohlo žít
  • Dává se přednost volnu před penězi
  • Kariéry jsou možné pro oba rody
  • Větší podíl žen mezi specialisty
  • Harmonizace práce na základě kontaktu a spolupráce
  • Konkurenční výhoda v zemědělství a službách (Hofstede, 2005)

Maskulinní

  • Management jako manége: rozhodnost a agresivita
  • Konflikty se řeší tím, že se vybojují
  • Odměny jsou založeny na spravedlnosti
  • Preferují se velké organizace
  • Žije se, aby se mohlo pracovat
  • Více peněz je lepší, než více volna
  • Kariéra je pro muže povinností, u ženy je možná
  • Méně žen mezi specialisty
  • Humanizace práce obohacením jejího obsahu
  • Konkurenční výhoda ve strojírenství a těžké chemii (Hofstede, 2005)

Stát a náboženství:

Femininní I * deálem je veřejná sociální péče; soucit se slabými

  • Permisivní, tolerantní společnost
  • Přistěhovalci se mají integrovat
  • Vládní pomoc chudým zemím
  • Životní prostředí musí být chráněno; malé je hezké
  • Mezinárodní konflikty by se měly řešit vyjednáváním a kompromisem
  • Více voličů nachází svou pozici nalevo od středu
  • Politika je založena na koalicích a slušných mravech
  • Velký počet žen ve volných politických pozicích
  • Jemná náboženství
  • V křesťanství více sekularizace; důraz na lásku k bližnímu
  • Převládající náboženství zdůrazňují, že se pohlaví doplňují
  • Náboženství chápou sexuální slast jako pozitivní či neutrální (Hofstede, 2005)

Maskulinní

  • Ideálem je výkonná společnost, podpora silných
  • Společnost, usilující o nápravu
  • Přistěhovalci se mají asimilovat
  • Chudé země si mají pomoci samy
  • Musí pokračovat hospod. růst, velké je hezké
  • Mezinárodní konflikty by se měly řešit demonstrací síly a bojem
  • Více voličů nachází svou pozici ve středu politického spektra
  • Politická hra je založena na nepřátelství a častém očerňování protivníků
  • Malý počet žen ve volných politických pozicích
  • Tvrdá náboženství
  • V křesťanstvu méně sekularizace, důraz na víře v Boha
  • Převládající náboženství zdůrazňují výsady mužů
  • Náboženství schvalují sex jako prostředek k rozmnožování spíše než potěšení (Hofstede, 2005)

Pro Arménii platí maskulinní společnost, kde hlava rodiny je muž a jeho slovo má větší váhu. Většinou platí, že muž musí více pracovat a více vydělávat - plní tak zvanou funkci živitele rodiny. Žena se stará o domácnost a o výchovu dětí.

Dimenze vyhýbání se nejistotě

K definici této dimenze pomohly Hofstedemu tři otázky, které byly položeny v IBM a to stres při práci, postoj k dodržování předpisů a zájmu setrvání v organizaci dlouhou dobu. Jednotlivé odpovědi vyjadřují míru úzkosti ke vztahu k nejisté budoucnosti. Hofstedova definice: „Stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi.“ Vyhýbání se nejistotě je nejčastěji spatřeno ve vytváření a dodržování předpisů a pravidel, které zaručují jistotu, a naopak se díky tomu vyvarují situacím, které jsou nejednoznačné a vyvolávají stres. (Hofstede, 2005)

Obecné normy a rodina:

Slabé vyhýbání se nejistotě

  • Nejistota je normální součástí života a každý den je přijímána tak, jak přijde
  • Nízký stres, subjektivní pocit pohody agrese a city se nemají projevovat
  • V testech osobnosti vyšší skóry v příjemnosti
  • Víceznačné situace a neznámá rizika jsou přijímány s klidem
  • Volná pravidla pro děti, týkající se toho, co je špinavé a tabu
  • Slabá super ega
  • Podobná oslovení pro různé druhé
  • Co je odlišné je divné
  • Rodinný život je uvolněný
  • V bohatých západních zemích – více dětí (Hofstede, 2005)

Silné vyhýbání se nejistotě

  • Běžná životní nejistota je pociťována jako stála hrozba, se kterou se musí bojovat
  • Vysoký stres, subjektivní pocit úzkosti. Agrese i pocity mohou být ve vhodné chvíli a na vhodném místě
  • V testech osobnosti vyšší skóry v neuroticismu
  • Známá rizika jsou akceptována, strach z víceznačných situací a neznámých rizik
  • Pevná pravidla pro děti, určující, co je špinavé a tabu
  • Silná super ega
  • Různé způsoby oslovení pro různé druhé
  • Co je odlišné je nebezpečné
  • Rodinný život je plný stresu
  • V bohatých západních zemích – méně dětí (Hofstede, 2005)

Zdraví, vzdělání a nákupy:

Slabé vyhýbání se nejistotě

  • Lidé se cítí více šťastní
  • Lidé se méně trápí kvůli zdraví a penězům
  • Infarkt myokardu je častější
  • Je zde více ošetřovatelek a méně lékařů
  • Studentům nevadí úkoly s nejasným vyústěním a mají rádi diskusi
  • Učitelé mohou říct „Já nevím“
  • Výsledky jsou přisuzovány vlastním schopnostem osoby
  • Učitelé žádají rodiče o spolupráci
  • Při nákupech se hledá příhodnost
  • Použitá auta, samostatné provádění oprav doma
  • Rychlé přijetí nových produktů a technologií, jako email a internet
  • Více knih a novin
  • Riskantní investice
  • V reklamách se líbí humor (Hofstede, 2005)

Silné vyhýbání se nejistotě

  • Lidé se cítí méně šťastní
  • Lidé se více trápí kvůli zdraví a penězům
  • Infarkt myokardu je méně častý
  • Je zde méně ošetřovatelek a více lékařů
  • Studentům vyhovují jasně strukturované úkoly a zajímají je správné odpovědi
  • Předpokládá se, že učitelé znají všechny odpovědi
  • Výsledky jsou přisuzovány okolnostem nebo náhodě
  • Učitelé rodiče informují
  • Při nákupech se hledá čistota
  • Nová auta, opravy provádějí odborníci
  • Váhavé přijímání nových produktů a technologií
  • Méně knih a novin
  • Opatrné investice
  • V reklamách přitahuje odbornost (Hofstede, 2005)

S vyjímkou pocit’ovaného životního štěstí, které u Arménů je zpravidla vysoké a zároveň s tím je běžně částý vyskyt infarktu myokardu, který bývá způsoben maskulinními zvyklostmi arménské společnosti (muži se snaží neplakat). Pokud jde o bod jedna u silného vyhýbání v nejistotě „Lidé se cítí méně šťastní“, toto tvrzení pro Arménii taky neplatí, jelikož i přes velké politické, ekonomické a sociální problémy, se Arméni umějí radovat ze života, v rodinách převažuje láskyplný a uctivý přístup.

Pracoviště, organizace a motivace:

Slabé vyhýbání se nejistotě

  • Více změn zaměstnavatele, kratší služba
  • Nemá být víc pravidel, než je nezbytné
  • Tvrdá práce, jen když je nutná
  • Čas slouží k orientaci
  • Víceznačnost a chaos bývají tolerovány
  • Věří se v generalisty a zdraví rozum
  • Vrcholové vedení se zabývá strategií
  • Více nových registrovaných značek
  • Důraz na rozhodování
  • Intraprenéři (samostatní podnikatelé) nejsou omezování pravidly
  • Méně lidí je samostatně výdělečně činných
  • Lepší při vynalézání, slabší v uplatnění
  • Motivace výkonem, respektem (Hofstede, 2005)

Silné vyhýbání se nejistotě

  • Méně změn zaměstnavatele; delší služba
  • Emocionální potřeba pravidel, i tehdy když jsou nefunkční
  • Existuje emocionální potřeba být zaneprázdněný a vnitřní buzení tvrdě pracovat
  • Čas jsou peníze
  • Existuje potřeba preciznosti a formalizace
  • Věří se expertům a odborným řešením
  • Vrcholové vedení se zabývá provozem
  • Méně nových registrovaných značek
  • Důraz na obsah
  • Intraprenéři (samostatní podnikatelé) jsou omezováni stávajícími pravidly
  • Více lidí je samostatně výdělečné činných
  • Slabší při vynalézání, lepší v uplatnění
  • Motivace jistotou a respektem (Hofstede, 2005)

V Arménii pro většinu lidí čas jsou peníze, věří se expertům a odborným řešením, motivace jistotou a respektem.

Občan a stát:

Slabé vyhýbání se nejistotě

  • Málo zákonů a pravidel formulovaných obecně
  • Nedají-li se pravidla dodržovat, mají se změnit
  • Rychlé výsledky se při obrácení se na soud
  • Občané mají pravomoci vůči autoritám
  • Občanský protest je akceptovatelný
  • Vládní úředníci nebývají právníci
  • Vládní úředníci se stavějí k politickému dění pozitivně
  • Občané se zajímají o politiku
  • Občané věří politikům, vládním úředníkům a právnímu systému
  • Vysoký stupeň účasti v dobrovolných asociacích a hnutích
  • Identifikace občana je na vládních institucích
  • Liberalismus
  • Pozitivní postoje k mládeži
  • Tolerance, i vůči extrémním ideám (Hofstede, 2005)

Silné vyhýbání se nejistotě

  • Mnoho detailně formulovaných zákonů
  • Nedají-li se pravidla dodržovat, jsme tomu sami na vině a měli bychom projevovat lítost
  • Pomalé výsledky při obrácení na soud
  • Občané nemají pravomoci vůči autoritám
  • Občanský protest má být potlačen
  • Vládní úředníci mají být právníci
  • Vládní úředníci se stavějí k politickému dění negativně
  • Občané se o politiku nezajímají
  • Občané nevěří politikům, vládním úředníkům a právnímu systému
  • Nízký stupeň účasti v dobrovolných asociacích a hnutích
  • Občané jsou povinni v určitých situacích prokázat svou identitu
  • Konzervatismus, zákon a pořádek
  • Negativní postoje k mládeži
  • Extremismus a jeho potlačování (Hofstede, 2005)

V Arménii občané nemají pravomoci vůči autoritám, občanské protesty jsou většinou potlačeny, vládní úředníci jsou většinou právníci, většina občanů nevěří politikům, vládním úředníkům a právnímu systému. I když pro Arménii platí silné vyhýbání v nejistotě, občané se o politiku zajímají ve velké míře.

Tolerance, náboženství a ideje:

Slabé vyhýbání se nejistotě

  • Více národnostní tolerance
  • Pozitivní nebo neutrální vůči cizincům
  • Uprchlíci by se měli přijímat
  • Defenzivní nacionalismus
  • Menší riziko násilných konfliktů skupin
  • Pravdy jedné víry by se neměly vnucovat víře druhé
  • Nelze-li přikázání splnit, měla by se změnit
  • Lidská práva: nikdo nesmí být pronásledován za svou víru
  • Ve filosofii a vědě tendence k relativismu a empirismu
  • Vědečtí protivníci mohou být osobními přáteli
  • Literatura popisující fantazijní světy (Hofstede, 2005)

Silné vyhýbání se nejistotě

  • Více národnostních předsudků
  • Xenofobie
  • Přistěhovalci by se měli poslat domů
  • Agresivní nacionalismus
  • Velké riziko násilných konfliktů skupin
  • V náboženství je jen jedna Pravda, a tu máme my
  • Když přikázání nesplníme, jsme hříšníci a musíme se kát
  • Více náboženské, politické a ideologické intolerance a fundamentalismu
  • Ve filosofii a vědě tendence k velkým teoriím
  • Vědečtí protivníci nemohou být osobními přáteli
  • Literatura zabývající se pravidly a Pravdou (Hofstede, 2005)

Pro Arménii u tolerance, náboženství a ideje platí slabé vyhýbání v nejistotě. Jsou pozitivní nebo neutrální vůči cizincům, menší riziko násilných konfliktů skupin, existuje národnostní tolerance.

Ze silného vyhýbání se nejistotě platí pro Armény pouze bod „V náboženství je jen jedna Pravda, a tu máme my“. Vzhledem k tomu, že Arménie se stala první zemí na světě, která přijala křesťanství za státní náboženství (v roce 301 n.l.) a že po staletí byli Arméni muslimy mučeni a vražděni, nechtějí a nepřijímají jiné náboženství, než křesťanství.

Jednotlivé dimenze, podle mých zkušeností, ovlivňují Armény dlouho žijící v ČR jinak, než Armény v Arménii. Jak již bylo výše uvedeno, pro Arménii platí víc kolektivistická a maskulinní společnost, převažuje velká vzdálenost moci, a také můžu říct, že je mezi silným a slabým vyhýbáním se nejistotě. U Arménů, se kterými jsem se seznámila v Čechách, vidím víc individualistický přístup.

Někdy je doplňována i pátá dimenze a to Dimenze dlouhodobé versus krátkodobé orientace. (Hofstede, 2005)

Arménská diaspora na světě a v ČR

Arménská diaspora je jednou z největších na světě, druhá největší po židovské diaspoře. V samotné Arménské republice žijí 3 miliony obyvatel, ve světě žije 8 milionů obyvatel. Největší diasporu Arméni mají v Rusku, kde podle odhadů je jich přes 2 200 000. Za Ruskem následuje Spojené státy americké, kde se také nachází největší arménská komunita, konkrétně v Los Angeles. Třetí největší a zároven hodně významná arménská komunita v Evropě se nachází ve Francii, kde žije kolem půl milionu Arménů. Arménská diaspora existovala již ve středověku. Ke vzniku náboženské disapory došlo někdy ve vrcholném středověku v 10. až 11. stol. Jejím jadrem byl Přední východ a potažmo celé východní Středomoří. Velké arménské komunity se nacházely v syrských a libanonských městech. Dále existovaly komunity také v Iráku, Íránu či v Egyptě. Významnou roli při formování středověké arménské diaspory sehráli arménští obchodníci. Ve vrcholovém středověku se usazovali na významných obchodních křižovatkách tehdejšího světa. U Istanbulu se vydávali přes balkánské země do střední a východní Evropy, kde vytvořili významné středověké kupecké komunity v Rumunsku, Polsku a na Ukrajině. (Košťálová, P. 2012)

Arménští obchodníci mají důležitou souvislosti i Prahou. V roce 1714 Armén Deodatus Dajamán z Damašku otevřel první kavárnu v domě U Tří pštrosů.

Arménskou diasporu drží nejvíc pohromadě boj za uznání arménské genocidy a také atraktivita přihlášení se k arménskému původu, zjevné v případě některých potomků ze smíšených manželství.

Arménskou komunitu v ČR bychom mohli označit za poměrně mladou, ve srovnání s komunitami Arménů v jiných zemích. Početně je sice malá, ale silně se rozvíjí. Kromě dávných arménských obchodníků se zde první Arméni objevili v roce 1910. V té době v Praze Armén Artin Aslanyan založil manufakturu koberců. Ve dvacatých letech studovalo na českých univerzitách kolem 50-ti arménských studentů. Podle nejčerstvějších údajů českého statistického úřadu bylo v České republice oficiálně zaevidováno 1780 Arménů. (ČSÚ 2017). Etnických Arménů je zde však mnohem více. Mnoho z nich má české občanství a dále jsou zde také Arméni, kteří mají občanství cizího státu než Arménie. Občanská a etnická identita Arménů se liší, cití se být Armény i přesto, že přijmou jiné občanství. Podle duchovního otce Arménské apoštolské církve zde žije celkém kolem sedmi tisíc Arménů. Podle jiných odhadů jich zde může být celkem až 12 000. Nejvíce Arménů žije v Praze (80 % z celé komunity), potom v Brně a třetí největší komunitu najdeme v Ústeckém a Libereckém kraji a na Vysočině.

Národní cítění a identita Arménů v české komunitě

Identita znamená vztah jedince k sobě samému a jeho vztah k vlastní skupině, potažmo etniku. Proces formování identity je procesem uvědomování si sebe sama v kontextu vlastní skupiny a kategorie jiných. (Košťálová, P. 2012)

Máme dvě polohy identity:

  • Identita subjektivní – do určité míry volitelná
  • identita objektivní – do určité míry danou, jež může být určena už místem našeho narození a vychází z předpokladu, že každý stát-národ tuto jedinou výlučnou národní identitu od všech svých příslušníků vyžaduje a tudíž i napomáhá vytvářet.

V rozhovorech autorka se samotných Arménů ptala na to, co sami považují za hlavní pilíře jejich národní identity. Většina z nich neměla s touto otázkou problém a někteří měli i zájem o tomto tématu více diskutovat. Nejčastěji uváděli na prvním místě víru a na druhém jazyk.

Arménská víra a instituce arménské církve bývá obecně považována za hlavní pilíř o který se arménská identita jako taková opírá. Důvodem toho spočívá v tom, že Arméni byli neustále ohrožováni okolními národy a jejich církev jim pomohla ubránit se asimilaci. Vůbec skutečnost, že Arméni přijali jako první křesťanství značně přispěla k vytvoření jejich národní identity.

Jazyk a víra jsou typickými prvky objektivní identity. V případě Arménů máme i další důležitou danou identitu a to je koncovka příjmení „yan“, podle níž se jednoduše identifikují Arméni v diaspoře.(Košťálová, P. 2012)

V české komunitě mají Arméni pravidelné mše vždy jednou za měsíc v Praze, Jihlavě a v Brně. U příležitosti velkých svátků se sejde 200 až 300 lidí. Menším paradoxem je fakt, že mše probíhá převážně ve staroarménštině, jazyce kterému většina přítomných Arménů nerozumí. Klasická staroarménština zvaná grabar je typický příklad sakrálního jazyka, který se stal prostředkem pro komunikaci s bohem. Jeho podoba se lišila od hovorových nářečí a jazyka obecné komunikace natolik, že se časem dokonce stala pro většinu populace zcela nesrozumitelná podobně jako biblická hebrejština. Arménština má vlastní písmo s 39 znaky, které bylo vytvořeno na počátku 5. století mnichem Mesropem Maštocem, doplněno ve 12. století a s drobnými grafickými obměnami se používá dodnes.

V české komunitě arménštinu většinou používají v každodenním životě a snaží se o to, aby jej ovládali i jejich děti, které jinak mluví česky. (Košťálová, P. 2012)

Moderní arménština má dva dialekty:

  • východní, který je jazykem Arménské republiky
  • západní, který byl původně dialektem západní Arménie a poté se stal jazykem diaspory.

V arménské diaspoře platilo po dlouhou dobu silné pravidlo endogamie. Sňatek s cizinkou či cizincem byl po dlouhou dobu vnímán, vzhledem k pravidlům endogamie a k mentalitě obklíčení jako katastrofa, která zabrání transmisi kulturních hodnot. Trauma národa ohroženého exterminací vede k tomu, že je sňatek uzavřený v rámci komunity chápán jako společenská a doslova i národní povinnost. Řekla bych, že Arméni v ČR se tohoto pravidla snaží držet, ale není to zásadním pravidlem. (Košťálová, P. 2012)

Autorka silný zájem o národní historii a kulturu považuje za důležitý znak arménské identity, který se projevuje i v diaspoře. Ovšem momenty arménské historie, kterým věnují členové zdejší komunity největší pozornost jsou ty tragické. Arménie někdy také bývá symbolizována jako „země sirotka“, úzce souvisí s identiikací arménského národa s tzv. Gharibem, věčným vyhnancem a tulákem a se syndromem národa oběti. Zcela zásadní význam pro moderní arménskou identitu má vzpomínka na genocidu z počátku 20. století, který je navíc spojena s obrazem Turka jako zákeřného vraha, který by nejraději vymazal Armény z povrchu zemského. Díky boji za uznání turecké genocidy drží arménská diaspora pohromadě a sdružuje to i arménskou komunitu v ČR. V den výročí Arménské genocidy 24. dubna se konaly v Praze každoročně demonstrace požadující Českou republiku o její uznání. Česká republika 25. dubna 2017 oficiálně uznala deportace a masakry arménského obyvatelstva za genocidu. (A2larm.cz, 2016)

Arménské tradice a jejich transformace v novém prostředí

Důležitou arménskou tradicí, která se mezi imigranty rozvíjí až v posledních letech jsou arménské mše. Kostel sloužil v arménské historii vždy jako místo, kde se lidé scházeli. V Praze a v Brně se konají mše vždy jednou za měsíc. Vlastní kostel do roku 2015 Arméni neměli, mše se konaly v kostele Sv. Jiljí. V říjnu 2015 Kardinál Dominik Duka předal kostel Ducha Svatého v Praze arménské farnosti a označil tutu událost za symbol hlubokých ekomenických vztahů. (Zahradníčková, H.,2006)

Výraznými arménskými tradicemi jsou např. jejich tradiční pokrmy, či jejich výroční obyčeje, které se promítají i zde v české komunitě. Projděme si kalendář arménských církevních i lidových svátků. Hned na začátku roku najdeme v arménském kalendáři dva významné svátky – Vánoce a oslavy Nového roku. V arménském kalendáři Vánoce připadají na 6. leden. Vánoce slaví Arméni z české komunity často dvakrát, neboť se již adaptují se i na české vánoční svátky. Způsob oslavy českých i arménských Vánoce je podobný. Arméni stejně jako Češi jedí k večeři rybu. Arméni k ní však nemívají bramborový salát, ale jen brambor. Tradičně se v Arménii jedl na Vánoce k rybě plov, sladká rýže smíchaná s hrozinkami. Podle arménské tradice má žena za úkol uvařit večeři, muž zase musí nakoupit suroviny. V arménské tradici mají Vánoce především duchovní význam. V některých rodinách si prý zazpívají české koledy, které znají jejich děti ze školy a potom i ty arménské.(Zahradníčková, H.,2006)

Dalšími svátky jsou Velikonoce. Ty jsou i v arménském kalendáři pohyblivé. Před Velikonocemi by měli Arméni držet půst, podle dávné tradice by měl dokonce vypadat tak, že by neměli konzumovat žádné potraviny živočišného původu. Samotné arménské Velikonoce se hodně podobají těm českým. Hlavní součástí jsou také barvená vejce. Ještě na konci 19. století nesměla v Arménii o Velikonocích na božím stole chybět vařená červená vejce. Někteří informátoři zdůrazňovali, že vejce barví na červeno, protože je to barva Krista. Snaží se vyhýbat umělým barvám a jako barvivo často používají červenou cibuli. Na Velikonoce vždy vaří rýži, ve které jsou hrozinky. Rýže má představovat lidstvo, hrozinky jednotlivce. V Praze se na Velikonoce tradičně koná mše v kostele Sv. Ducha. Český velikonoční zvyk, se kterým se v Česku Arméni neztotožnili, je česká pomlázka. (Orer/eu/cz. 2015)

V létě, na poslední neděli v červenci se slaví jeden z hlavních svátků arménské církve, původně pohanský Vartavar, který je rovněž oblíbený mezi lidmi. V tento den se lidé v Arménii polévají jako symbol očisty a vypouštějí holuby. O tomto svátku se Arméni vždy vyjadřovali jako o jednom z nejdůležitějších, ale potom přiznali, že v zde v komunitě ho vlastně vůbec neslaví. (Zahradníčková, H.,2006)

Druhým důležitým letním arménským svátkem jsou slavnosti sklizně hroznů. V pohanských dobách byl tento svátek známý jako Navasard a neměl pevné datum. Záleželo na oblastech, v těch kde vládlo drsnější klima se slavnosti konaly až na podzim. Toto období bylo jejich „novým rokem“. Nás budou spíš zajímat svátky Požehnání hroznů, které dnes spíše nahrazují Nasavarda. V průběhu století došlo k jeho synkretickému propojení s nanebevzetím s dnem Panny Marie, který připadá na 15. srpna. Tento den by měl každý Armén přinést do kostela hrozny, které požehná. Tento zvyk se drží i v místní arménské komunitě. Někteří respondenti uvádějí, že si u této příležitosti připraví arménskou hostinu, kde figuruje na stole hrozen vína. (Zahradníčková, H.,2006)

Další důležitou tradicí, které se Arméni ve zdejší komunitě drží je vaření arménských jídel. Této tradice využívají i ke komerčním účelům. Několik Arménů zde vlastní drobná bistra, kde nabízí tradiční arménská jídla. Pro arménskou kuchyni je typická hlavně zelenina, luštěniny, ovoce, a také sladkosti. S nimi souvisí specialita, kterou se zde Arméni velmi proslavili, medovník Marlenka.

Metodologie

Charakter dat, který můžeme použít k výzkumu, může být kvantitativní nebo kvalitativní. Velmi často jsou oba výzkumy kombinovány.

Díky kvalitativnímu výzkumu lze dojít k příčině problematiky. Cílem je zjistit motiv, proč vlastně k danému problému dochází. U kvalitativního výzkumu je nutná psychologická interpretace. Tento výzkum je založen na indukci, na začátku výzkumu proběhne sběr dat a poté výzkumník hledá spojitosti a vytváří teorie nebo hypotézy. Mezi kvalitativní techniky sběru dat patří například individuální rozhovory, skupinové rozhovory nebo projektivní techniky. U kvalitativního výzkumu je zpravidla menší počet respondentů než u kvantitativního výzkumu.

Kvantitativní výzkum má za cíl ověřit platnost teorií. Počet respondentů je zpravidla vyšší než u kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum je založen na dedukci, z teorie jsou vytvořeny hypotézy a následně jsou pomocí získaných dat testovány. Mezi kvantitativní sběr dat patří například experiment, statistické šetření, obsahová analýza nebo strukturované pozorování. Kvantitativní data lze jednodušeji zpracovat počítačem, oproti tomu, kvalitativní většinou ne.

Přípravná fáze

Hlavním bodem výzkumu je získání odpovědí na otázky v dotazníku a jeho následného vyhodnocení. Hlavní otázka výzkumu je zaměřená na to, jak Arméni projevují své kulturní zvyklosti v České republice. Otázky jsou zaměřeny na rozdíl mezi životem v Arménii a v České republice, zejména na oblast profesního života, studia a volného času.

Sběr, zpracování a analýza dat

Dotazník se skládá z otázek zaměřených primárně na rozdíl mezi běžným životem v České republice a Arménii, prací a studiem a volným časem. Kvalitativní dotazník se skládá z 12 otázek. Na dotazník odpovídala Arménka elektronickou formou a je pouze jediným respondentem. Vyplnit dotazník trvalo přibližně 20 minut. V praktické části seminární práce jsou jednotlivé odpovědi vyhodnoceny.

Praktická část (vlastní výzkum)

Praktická část seminární práce je zaměřena na vlastní výzkum formou dotazníkového šetření. Na otázky odpovídá Anzhela Margaryan, která se narodila v Arménii a do České republiky se přistěhovala v roce 2015. S vyplněním dotazníku neměla žádný problém, česky se naučila za dva roky téměř na úroveň rodilého mluvčího.

Největší rozdíl mezi tradicemi v ČR a Arménii respondentka vidí v tom, že Češi slaví původem křest'anské svátky jako pohaní. :) (absolutně netuší proč něco slaví, ale s nadšením oslavují:)). Zatímco Arméni kladou mnohem větší důraz na náboženský podtext svátku. Tradice v Arménii mají hlubší podtext než v České republice.

Systém školství se od České republiky liší v tom, že nemají ústní formu zkoušení. Na vysoké škole se píšou pouze testy, zápočty a zkoušky. Hodnocení tak je objektivnější a každý student je měřen stějně. Magisterský titul získala v roce 2012 v Arménii, ale od té doby se školství změnilo a víc se přibližílo Evropskému standartu. V oblasti profesních zkušeností žádné rozdíly mezi Českou republikou a Arménii neshledává.

Respondentka sdělila také, že se dříve klonila více ke kolektivismu, nyní se cítí více individualistická. Své tvrzení dokresluje popisem arménského a českého dne, kdy v Arménii chodila do školy a do práce a pak se setkávala s rodinou, zatím co v Čechách se setkává i s ostatními národy. Přizpůsobila se také tomu, že se na ulici víc usmívá na ostatní lidi, což v Arménii není zvykem.

V Arménii jsou lidé více kolektivištičtí, jsou více pohostinní a dobrosrdeční. Naopak, v České republice jsou vice individualističtí, respondentka zmiňuje, že Češi na ní působí až lhostejně a neochotně.

Diskuse a závěr

Na dotazník odpovídala Anzhela Margaryan, která se narodila, vystudovala vysokou školu a následně pracovala v Arménii. Do České republiky se přistěhovala v roce 2015 díky tomu, že vyhrála státní soutěž o stipendium. Absolvovala jednoroční program celoživotního vzdělávání v Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Poděbradech (kurzy českého jazyka). Pokračovala ve studiu na České zemědělské univerzitě v oboru Podnikání a administrativa navazující magisterské. Otázky byly zaměřeny na volný čas, školu, tradice a práci.

Po vypracování odpovědí bylo jasné, že Arméni kladou mnohem větší důraz na náboženský podtext svátku. Tradice v Arménii mají hlubší podtext než v České republice. Školství v Arménii se přibližuje evropskému standardu, aby arménští studenti mohli pohodlně pokračovat ve studiu v zahraničí, popř. v Čechách. Žádné rozdíly mezi zaměstnáním v Čechách a v Arménii podle respondentky nejsou. Respondentka se v Čechách cítí více individualistická, což je způsobeno tím, že je zde sama a musí se starat sama o sebe.

Seznam literatury

  • Hofstede, Geert. Kultury a organizace. Praha: Linde, 2006. 336 s. ISBN: 978-80-86131-70-2
  • Petra Košťálová, Stereotypní obrazy a etnické mýty: kulturní identita Arménie, SLON 2012
  • Zahradničková Hana, Tradiční arménská kuchyně, DP FF UK, Praha 200
  • Arménsko-evropský časopis „Dny“ od roku 1999 v Praze, Oorer/eu/cz.
  • Český parlament uznal arménskou genocidu. Co dál?, Článek dostupný z A2larm.cz/

Přílohy

Dotazník

1. Jak dlouho žijete v České republice? A proč jste se sem přestěhovala?

V České republice žiji už tři roky, avšak jsem Českou republiku několikrát navštívila jako turistka. Přestěhovala jsem se sem kvůli studiu, když v roce 2015 vyhrala jsem státní stipendium do ČR.

2. Jaký je největší rozdíl mezi VŠ systémem v ČR a Arménii?

Když jsem dokončila svoje magisterské studium v roce 2012 v Arménii, vyskoškolský systém byl jiný. Hlavní rozdíl spočíval v tom, že jsme po písemné zkoušce nepodstupovali ústní zkoušky. Měli jsme bud' zápočty, nebo zkoušky. Z důvodu globalizace a prohlubování vztahů s Evropskou unií je naše školství v dnešní době velice podobné evropskému. Podobný systém s Evropskou unií máme také proto, aby naši arménští studenti mohli pohodlně pokračovat ve studiu v zahraničí (např. v Čechách :))

3. Jaký je největší rozdíl v zaměstnaní v ČR a Arménii?

Podle mých zkušeností jsem se ještě nesetkala s žádnými rozdíly mezi zaměstnáním v Čechách a v Arménii.

4. Jaký je největší rozdíl mezi tradicemi v ČR a Arménii?

Největší rozdíl podle mně je v tom, že Češi slaví původem křest'anské svátky jako pohaní. :) (absolutně netuší proč něco slaví, ale s nadšením oslavují:)). Zatímco Arméni kladou mnohem větší důraz na náboženský podtext svátku.

5. Jaký je největší rozdíl mezi politickým systémem v ČR a Arménii?

Politický systém je v Arménii stejný jako v Čechách. Arménie je demokratická republika, hlavou státu je prezident Sergh Sargsyan. A stejně jako čeští politici ani arménští nedbají na to, co říká volič.

6. Jaký byl Váš běžný den v Arménii a liší se nějak od Vašeho běžného dne v ČR? Můj běžný den v Arménii se skládal především z práce a studia. Po práci jsem travila čas především s rodinou, někdy taky s kamarády a s kolegy. Liší se především tím, že v ČR mám možnost potkávat různé národy.

7. Jaký má pohled na Váš život v ČR Vaše rodina?

Moje rodina mně plně podporuje, protože ví, že si zde plním své sny a připravuji se na lepší budoucnost.

8. Myslíte, že jste se přizpůsobila nebo některé věci změnila dle zvyklostí ČR? Pokud ano, jaké?

Myslím si, že stala jsem se více individualistou a více si hledím sama sebe. Přizpůsobila jsem se také tomu, že se na ulici víc usmívám na ostatní lidi, což v Arménii není zvykem.

9. Hofstedeho dimenze – kam byste se zařadila v době Vašeho života v Arménii?

Byla jsem více kolektivistická.

10. Hofstedeho dimenze – kam byste se zařadila v době Vašeho života v České republice? Změnilo se něco od otázky číslo 8.?

Nezměnilo se.

11. Co Vám vadí na lidech z Arménie a naopak, co na nich máte ráda?

Vadí mně, že se hodně pomlouvají a jsou konzervativní. V situacích, kdy je potřeba být klidný a vyrovnaný, jsou emotivní a nevyspytatelný. Na Arménech mám ráda, že jsou dobrosrdeční, chytří, stateční, šikovní, pracovití, pohostinní, patriotičtí.

12. Co Vám vadí na lidech z České republiky a naopak, co na nich máte ráda?

Vadí mně, že jsou příliš lhostejní a většinou nejsou ochotní. Líbí se mi, že jsou praktičtí a chytří.




Počet shlédnutí: 7

zs2017/skupina_1-st.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:41 autor: 127.0.0.1