Pracovní život v Egyptě

Egypt je země plná rozdílů, panuje zde velký luxus i bída. Některé věci se mohou zdát nelogické a zmatečné. Téma „Pracovní život v Egyptě“ jsme si zvolili, protože se domníváme, že v podvědomí mnoha lidí je Egypt smyšlen v negativním pojetí a rozhodli jsem se na toto téma podívat více do hloubky. Egypt je i v dnešní době zahalen tajemstvím. Češi jsou dle našeho názoru rozděleni na lidi, kteří jezdí do Egypta na dovolenou a nepociťovali nebezpečí a lidi, kteří mají strach z důvodu terorismu, válek a „Egypt nikdy“.

Výzkumná otázka: Jak vnímají pracovní život v Egyptě místní obyvatelé?

Cílem seminární práce „Pracovní život v Egyptě“ je zjistit pomocí kvalitativního výzkumu jaké je z pohledu respondentů pracovat v Egyptě. Kvalitativní výzkum byl proveden pomocí rozhovoru s Besho, který pochází z Káhiry, za prací však jezdí do Sharm el Sheikh a se studentkou ČZU, která pracovala v Hurghadě 3,5 měsíce. Práce byla zaměřena na výzkum kulturních zvyklosti a tamní práci.

Dimenze kultury dle G. Hofstede.

Egypt se skóre 25 je považován za kolektivistickou společnost. To se projevuje v úzkém dlouhodobém závazku členské skupině, ať už je to rodina, rozšířená rodina nebo rozšířené vztahy. Loajalita v kolektivistické kultuře je prvořadá a překonává většinu ostatních společenských pravidel a předpisů. Společnost podporuje silné vztahy, kde každý přebírá odpovědnost za kolegy z jejich skupiny. V kolektivistických společnostech trestný čin vede k hanbě a ztrátě obličeje, vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jsou vnímány morálně (jako rodinná vazba), vedení je řízení skupin. Nízké hodnoty individualismu jsou pro Egypt typické. Individualismus akcentuje nezávislost jedinců na skupině. Individualismus přísluší společnostem, v nichž jsou svazky mezi jedinci volné: předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a svou nejbližší rodinu. [2] Diplomy a osvědčení v individualistické společnosti znamenají zvýšení ekonomické ceny držitele a jeho sebeúcty, zatímco v kolektivistické společnosti je diplom přínosem ke cti držitele a příslušníků jeho skupiny a právě tuto roli sehrávají Egypťané. [1]

Velmi nízké skóre Egypta 7 ukázalo, že jeho kultura je velmi normativní. Lidé v takových společnostech mají silné znepokojení nad vytvoření absolutní pravdy; jsou normativní v jejich myšlení. Vykazují velkou úctu k tradicím, poměrně malou tendenci zachránit pro budoucnost a zaměření na dosažení rychlých výsledků.[1]

Dle Hofstede jsou v Egyptě vykázány vysoké hodnoty vzdálenosti moci (podle Hofstede skóre je 70). Což znamená, že lidé přijmou hierarchický pořádek, v němž má každý místo a který není třeba zdůvodňovat. Hierarchie v organizaci je vnímána jako odrážející vlastní nerovnost. Centralizace je populární, podřízené očekávají, že jim bude řečeno co mají dělat a ideální šéf je benevolentní autokrat.[1]

Egypt je považován se skórem 45 za feministickou společnost. V feministických zemích je důraz kladen na „práci za účelem žít“, manažeři usilují o konsenzus, lidé si váží rovnosti, solidarity a kvality ve svém pracovním životě. Konflikty jsou vyřešeny kompromisem a vyjednáváním. Stimuly, jako je volný čas a flexibilita, jsou upřednostňovány. Zaměřují se na stav pohody. Nízké skóre na dimenzi znamená, že dominantní hodnoty ve společnosti se starají o druhé a kvalitu života. Feministická společnost je taková, kde je kvalita života znamením úspěchu a vystupování z davu není obdivuhodné.[1]

V Egyptě je skóre ve vyhýbání se nejistotě 80. Toto skóre ukazuje vysokou přednost předcházet nejistotě. Řídí se pevnými kódy víry a chování. Netolerují neortodoxní chování a myšlenky. Existuje v Egyptě emocionální potřeba pravidel (i když pravidla někdy nefungují). Čas jsou peníze, lidé v Egyptě mají vnitřní nutkání být zaneprázdněni a tvrdě pracovat. Bezpečnost je důležitým prvkem v individuální motivaci. Pro kultury s vysokým indexem vyhýbání se nejistotě představuje nejistota stálou hrozbu, se kterou se lidé musejí vypořádat, proto mají větší sklony k úzkostem a častěji pociťují velký stres. V kulturách s nízkým indexem vyhýbání se nejistotě lidé vnímají nejistotu jako součást života a nejednoznačné situace přijímají klidněji. [2]

Egypt má velmi nízké skóre 4 v dimenzi požitkářství versus zdrženlivost. Egypt se jeví jako velmi zdrženlivá země. Společnosti s nízkým skóre v této dimenzi mají tendenci k cynismu a pesimismu. Také, na rozdíl od lhostejných společností, zdrženlivé společnosti nedávají velký důraz na volný čas a kontrolují uspokojení svých přání. Lidé s touto orientací mají pocit, že jejich jednání jsou omezeny sociálními normami.[1]

Milion egyptských pracovníků pracuje v různých oblastech Středního východu. Ne všichni arabští dělníci mají stejné postoje a behaviorální tendence. Sdílené tradice a historie se mohou pohybovat v podobných orientacích. Je třeba poznamenat, že egyptští pracovníci mají vysokou touhu učit se ve své práci novým věcem. Nejvíce nespokojenosti v pracovním poměru je pro Egypťany neschopnost dosáhnout rozvojových příležitostí. To je třeba vzít v úvahu v souvislosti se zjištěním, že nejvyšší touhou egyptských pracovníků je mít práci, která jim umožní učit se něčemu novému. Společná mylná představa je, že egyptští pracovníci jsou v zásadě motivováni peněžními pobídkami. Egyptští pracovníci přikládají hodnotu růstu a možnostem rozvoje na pracovišti. Manažeři musí vzít v úvahu možnosti vytváření pracovních příležitostí a profesního rozvoje. Humanistické názory jsou hodnoceny především nad ostatními názory. Humanistické smýšlení je zvláště významné mezi mladší generací a tomuto segmentu je třeba věnovat zvláštní pozornost ve všech fázích kariérního cyklu, zejména pokud jde o vzdělávání a rozvoj. Marxistický názor je také důležitý pro mladé egyptské zaměstnance, spolu s přesvědčením, že s pracovníky není zacházeno spravedlivě a negativně odráží spokojenost s prací. To je také potenciální zájem odborníků v oblasti lidských zdrojů a manažerů, aby navrhli více rovnostářských pracovních prostředí, kde je spravedlnost poskytována náležitou péčí. Bariéry jsou pravděpodobně v egyptských organizacích významné, vzhledem k tomu, že nadále převažují muži s konzervativními postoji a jejich monopolizací na nejvyšších pozicích v rámci organizací. Egyptští pracovníci stále drží konzervativní názory týkající se role žen na pracovišti. Zatímco egyptská společnost je relativně otevřenější než jiné země Středního východu, je důležité si uvědomit, že společenské tradice a ideály stále hrají důležitou roli v každodenním životě. Egypťané obecně ctí svou kulturu, historii a přesvědčení, a tyto směry si zasluhují manažeři. To je také oblast, která vyžaduje pozornost ve smyslu přijímání rozmanitého řízení a vytváření rovných příležitostí pro muže a ženy, a zmírnění stereotypů a posilování hodnot tolerance a posílení postavení žen. Pracující Egypťané jsou obecně dobře vyškoleni a vzděláni, jsou zkušení a kompetentní. Jsou oddaní navzdory skutečnosti, že je roky socialistických politik negativně ovlivnily. Touží po humanistickém pracovním prostředí a chtějí mít příležitost se na pracovišti rozvíjet. Mnoho zemí na celém světě svědčí o změně orientace, když čelí podobným výzvám a protivenstvím. Egypťané vyvinuli silnou toleranci vůči obtížím, aniž by ohrozili jejich touhu po větší prosperitě a úspěchu. [3]

Semestrální projekt je členěn na dvě části, teoretickou a praktickou. Nejdříve byly prostudovány dimenze na základě literatury G. Hofsteda a získány obecné informací o námi zvolené zemi v teoretické části. Úkolem praktické části práce je zjistit jaké jsou bariéry pracovního trhu v Egyptě a jaké jsou jejich bariéry v každodenním životě? Pro získání podstatných informací byla zvolena forma kvalitativního výzkumu, konkrétně pak rozhovoru (interview) s Besho, pracujícím a pocházejícím z Egypta. Rozhovor se skládá ze 13 otázek. Ke každé Beshově odpovědi se vyjádřila také studentka ČZU, která pracovala 3,5 měsíce v Egyptě. Svým komentářem se pokusila nastínit, jak ona sama, jako Češka vnímala pracovní život v Egyptě. V závěru je nastíněna komparace toho, k čemu jsme pomocí rozhovoru dospěly a co bylo nastudováno v literatuře G. Hofsteda. Přednosti kvalitativního výzkumu spočívají v získání podrobného popisu a vhledu při zkoumání jedince, skupiny, události či fenoménu, přičemž se zkoumaný fenomén nachází v přirozeném prostředí. Taková skutečnost nám umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie. Dalším pozitivem kvalitativního výzkumu je reakce na místní situace a podmínky. Tento typ výzkumu hledá lokální příčinné souvislosti a pomáhá při počátečním zkoumání fenoménů či jevů. Nevýhodou kvalitativního výzkumu je pak samotná skutečnost, že získané znalosti nemusejí být zobecnitelné na populaci a aplikovány v jiném prostředí, jelikož pracuje na jednom místě s omezeným počtem jedinců. Je tudíž těžké provádět na základě tohoto výzkumu kvantitativní predikce. Další nevýhodou je pak časová náročnost analýzy dat a jejich sběr. Tento druh výzkumu a jeho výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.

Hofstede ve své publikaci uvádí, že pracovní vztahy jsou podobné těm rodinným. Respondent z Egypta sdělil, že bere své kolegy jako přátele. Zde se dá teorie podle Hofstedeho z menší části potvrdit, protože rodinné vztahy a přátelské vztahy mají k sobě blízko. Respondentka z České republiky za dobu strávenou v Egyptě vycítila velmi pevné vztahy hlavně mezi kolegy. Zaměstnanci se scházeli i po skončení pracovní doby a trávili spolu volný čas. Tento fakt je patrný hlavně z důvodu, že velký počet Egypťanů pracuje v jiném městě, než je jeho trvalé bydliště. Z tohoto důvodu se obyvatelé Egypta ke svým kolegům chovají jako ke svým rodinným příslušníkům. Silné vztahy mezi kolegy dle Hofstedeho znamenají mimo jiné také přebírání zodpovědnosti za své kolegy. Respondent toto tvrzení potvrdil. Brát zodpovědnost za své kolegy navazuje na důvěru a přátelskou atmosféru při výkonu práce, což je jen další potvrzení předchozího odstavce. Respondentka sama několikrát v Egyptě převzala zodpovědnou práci za své kolegyně. Konkrétním příkladem je hlídání dětí hotelových hostů v době dovolené kolegyň, které hlídaly děti na plný úvazek. Starat se o nezletilé, které rodiče svěří s důvěrou do rukou dětské chůvy, je velmi zodpovědná práce. Hofstede uvádí pevné vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Respondentka měla v Egyptě se svým šéfem velmi přátelský vztah, respondent uvedl, že se šéfem měl dobrý vztah. Odpovědi obou respondentů se z větší části shodují s teorií Hofstedeho, který uvádí, že Egypt je považován za kolektivistickou společnost. Nízká individualita v Egyptě byla ověřena otázkou na respondenty, zda je v práci závislý na svých kolezích či nikoliv. Respondent odpověděl neurčitě. Naopak respondentka má na tuto otázku jasno, bez podpory kolegů zvládla práci a život v Egyptě bez větších problémů. Jelikož její kolegové byli zároveň přátelé, chodila za nimi pro rady a pomoc. Vysoká závislost na kolezích se odvíjí od přátelského vztahu a důvěry, jedno souvisí s druhým.

Dle Hofstedeho je egyptská kultura velmi normativní. Hofstedeho výrok potvrzují oba respondenti. Egyptský respondent uvedl, že egyptské tradice dodržují nejen doma s rodinou, ale také s kolegy a nadřízenými v práci. S tímto tvrzením česká respondentka také souhlasila. Při svém pobytu v létě zažila jeden velký a významný muslimský svátek - Ramadán. Jelikož během Ramadánu dodržují Egypťané půst od východu do západu Slunce, tak tento svátek zasahuje do jejich pracovního života. Hody, které se odehrávají při západu Slunce, pocítí i lidé, kteří nejsou muslimského vyznání. V tuto chvíli mají všichni muslimové volno, nepracují - jsou zavřené obchody, nejezdí taxi ani hromadná doprava - všichni hodují.

Hofstede považuje Egypt za feministickou společnost. V takovýchto zemích je upřednostňována flexibilnější pracovní doba, což nám potvrdil respondent. Respondentka naopak spíše s tímto tvrzením nesouhlasí. Ona měla v práci pevně stanovenou pracovní dobu a pracovní volno. Dle jejího názoru ani moc lidí z jiných prací neměli úplně flexibilní pracovní dobu. Není jednoznačné, čím Egypťané myslí flexibilní pracovní dobu. Respondent uvedl, že veškeré volné dny pracoval, aby si ušetřené volno vybral najednou a mohl se na delší dobru vrátit do Káhiry za rodinou. Dle respondentky ne všichni Egypťané využívali této možnosti jako respondent. Mezi obyvateli je tato skutečnost rozdílná především opět z rozdílných míst pracoviště a bydliště.

Respondent uvedl, že se v práci stresuje a tímto potvrzuje další Hofstedeho tvrzení, že v Egyptě je vysoké skóre vyhýbání se nejistotě. Respondentka s tímto tvrzením zcela nesouhlasí. Stres v práci pociťovala, ale pouze občasně. Největší stres ale pociťovala ve chvíli, kdy v Egyptě probíhala občanská válka a na 100 % nebylo jisté, zda půjde druhý den do práce nebo poletí domů do České republice. V době války bylo totiž zavřeno spoustu hotelů v přímořských oblastech. Jelikož cestovní ruch je jeden z nejpřínosnějších pracovních míst, je spousta Egypťanů zaměstnáno právě v cestovních službách. A ve chvíli, kdy zaměstnanec nemá jisté své pracovní místo z jakéhokoliv důvodu, přichází stres. V Egyptě takovéto občanské války a politické nepokoje jsou časté, proto je zde stres na místě. Hofstede v této dimenzi dále uvádí, že země s vysokým skóre vyhýbání se nejistotě, mají vnitřní nutkání být zaneprázdnění. V tomto se Hofstede s respondentem ani s respondentkou neshodují. Jejich odpovědi žádným způsobem nepotvrzují, že by byli v práci zaneprázdněni.

Munir a Dima uvádějí, že Egypťané mají touhou učit se ve své práci novým věcem. V tomto tvrzení se shoduje odpovědi obou respondentů. Respondentka dále uvádí, že Egypťané se nejen rádi novým věcem učí, ale celkově ve svém životě rádi poznávají vše nové. Rádi se seznamují s novými lidmi, což je pro ně výhoda, jelikož je to součástí jejich náplně práce v cestovním ruchu. Respondent kladně odpověděl při otázce na zaměstnanost žen. Respondentka uvádí, že v Egyptě jsou zaměstnány především ženy z Evropy. Velmi málo lze potkat egyptské ženy v práci. Dle Munira a Dimy mají egyptští pracovními konzervativní názory týkající se role žen na pracovišti. Zde se výroky z větší části potvrzují.

Respondent je celý život zaměstnán v cestovním ruchu. Respondentka během svého čtvrtročního pobytu v Egyptě byla zaměstnána ve stejném odvětví. Respondent dále uvedl, že mimo jiné cestovní ruch vystudoval.

Závěrem lze konstatovat, že odpovědi respondentů se pokaždé shodují s teorií Hofstedeho, Munira a Dimy. Vzniklo pouze minimum nesrovnalostí, ale pouze z důvodu rozdílného pohledu na egyptské pracovní prostředí obou respondentů. Vzhledem k tomu, že Egypťané jsou nedůvěřiví k cizím lidem, je dobré, že nám respondent poskytl alespoň strohé odpovědi. Tyto jednoslovné odpovědi egyptského respondenta se snažila rozvést respondentka z České republiky. Egypt je velmi odlišný od evropského vnímání. Jistě lze o Egyptě říci, že se jedná o zemi, která dodržuje své zvyky a tradice. Egyptští obyvatelé jsou velmi přátelští nejen ke kolegům, ale také k nadřízeným a rádi poznávají nové věci. Egyptský pracovník je rád za svou pracovní pozici a velmi si jí váží. Většina obyvatel je zaměstnána v cestovním ruchu, který je pro tuto zemi velmi přínosnou oblastí.

[1] Hofstede Insights: COUNTRY COMPARISON, 2017. COUNTRY COMPARISON - Hofstede Insights: Egypt[online]. [cit. 2017-11-08]. Dostupné z: https://www.hofstede-insights.com/country-comparison/egypt/

[2] HOFSTEDE, Geert a Gert Jan HOFSTEDE. Kultury a organizace: software lidské mysli: spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-86131-70-2.

[3] The Egyptian Worker: Work Beliefs and Attitudes. Sidani, Yusuf Munir a Jamali, Dima. 2010. místo neznámé : Springer, 2010, Journal of Business Ethics. 01674544.

Rozhovor

1. Jaké máš v práci vztahy s kolegy?

2. Přebíráš v práci odpovědnost za kolegy

3. Jaký je tvůj vztah se šéfem?

4. Jsi závislý na kolezích nebo ne?

5. Dodržujete egyptské tradice i v práci?

6. Máš pevnou pracovní dobu nebo spíše flexibilní?

7. Stresuješ se v práci?

8. Máte v práci pravidlo „čas jsou peníze“?

9. Jsi spíše optimista nebo pesimista?

10. V jakém oboru pracuješ?

11. Učíš se rád novým věcem v práci?

12. Je u tebe v práci zaměstnaná žena?

13. Pracuješ ve stejném oboru, který jsi vystudoval? 

Počet shlédnutí: 212