obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2017:skupina_4-lt

Thajsko

Vybranou zemí ke zpracování v semestrální práci je stát jihovýchodní Asie, kde jeden ze zpracovatelů měl možnost měsíc pobývat spolu s Čechy, kteří se sem trvale přestěhovali a již více než 3 roky zde žijí společně s místními obyvateli. Jedná se o zemi, jejímž hlavním městem je Bangkok. Tím státem je Thajsko, kde základní kámen názvu je thajské slovo Thai původně v thajštině znamenalo „svobodný“ a země ho získala díky historickému faktu, kdy nebyla nikdy kolonizována evropskými národy, na rozdíl od ostatních států jihovýchodní Asie.

Důvodem výběru této země je její exotičnost, daná způsobem života, který jako v jiných asijských zemí, jež jsme měli možnost navštívit, je absolutně odlišný od života ovlivněným konzumerismem, západními hodnotami a křesťanstvím. Práce se opírá o osobní zkušenost a odpovědi respondentů v podobě jednoho Čecha a dvou občanů thajské národnosti. Námi vedený rozhovor se zaměřuje, jak na otázky každodenního osobního života, tak na obtížnost trvalého přestěhování se do cizí země, do cizí kultury. Veškeré otázky směřují k zodpovědění generální otázky: „Jak se cítí evropský imigrant v Thajském království?“

Cíl práce

Výzkumná otázka: „Jak se cítí evropský imigrant v Thajském království?“

Teoretická část (literární rešerše)

Historie

První údaje o osídlení dnešního Thajska se pohybují okolo čtyřiceti tisíc let př. n. l. Jedná se tak o civilizaci s bohatou historií a svým vlastním vývojem, kdy z lovců a sběračů se postupem času vyvinuli zemědělci pěstující převážně rýži a fazole. Byly také nalezeny důkazy o chovu hospodářských zvířat. Během dalších staletí zde vznikaly první říše, které mísily různé vlivy především z oblasti Malajského poloostrova, Kambodžy, nebo jižní Číny. Nejvýznamnější z nich je především Sukhothaiská říše (13. - 15. stol. n. l.) – první významná říše nazývaná Siam. Typické pro toto období je znázornění kráčejícího Buddhy. Právě buddhismus byl a je důležitým prvkem vývoje této civilizace a jeho nauka formovala národ již dlouho před výskytem křesťanství. Na rozdíl od křesťanství, které věří pouze v jediného Boha, je buddhismus náboženstvím s vícero Bohy, kteří žijí v jiných dimenzích. A tento fakt má vliv na vnímání světa kolem. Zatímco křesťanství, které je typické pro evropskou kulturu, je hlavně náboženstvím, které má nastaveno spoustu pravidel a je spíše filosofií omezování se v důsledku možného trestu, buddhismus je spíše pozitivním náboženstvím, ale i filosofickým směrem, protože skrz omezení a odmítání určitých věcí vede cesta k osvícení. Prostupování této filosofie můžeme tak vidět v každodenním životě Thajců, kdy jejich ubírání se není formované materiálními hodnotami, ale hodnotami spíše duchovního rázu, velice navázaného na osoby a prožitky s nimi. V kontrastu se západními hodnotami, kde jsou lidé spíše individualisti, Thajci tráví spoustu času s ostatními lidmi a samota je pro ně jakýmsi druhem „utrpení“. Buddhismus vždy také patřil jako mocenská síla, ať už byla tato oblast součástí jakékoliv říše. Situace se změnila v roce 1932, kdy se stal Siam konstituční monarchií a země byla přejmenována na Thajsko. Země je tak spravována vojenskou juntou, která představuje vládu důležitých armádních činitelů a dá se považovat za určitý druh vojenské diktatury. Zde se projevuje popsání kultury pomocí Hofstedovi dimenze vzálenosti moci, o které je pojednáváno v následující kapitole. Z historického hlediska nebylo nikdy Thajsko pod vlivem západních kultur, jako její kolonie nebo vzdálené území, jako například Hong Kong. Vždy tu ale působily vlivy západních kultur, ať už přímo nebo nepřímo. Po druhé světové válce docházelo k neustálým vojenským a politickým převratům, které podle konspiračních teorií, ale i faktům, kdy různé frakce a názorové skupiny bojovaly o moc. Například v době Vietnamské války se přidává na stranu USA a po válce se stalo Thajsko hlavním místem, kam směřovali uprchlíci z Vietnamu. Proto můžeme v Thajsku vnímat jak menšinovou vietnamskou kulturu, která se v zásadě do té Thajské příliš neliší, i pronikání západní kultury, která, hlavně ve velkých městech je důsledkem jak přítomností velkých nadnárodních korporací, tak proudění západních turistů na tato místa a přizpůsobením se asijské kultury k tomuto faktu.

Kapitalismus a jeho podoba

V dnešní době je Thajsko jednou z perspektivnějších zemí jihovýchodní Asie v oblasti rozvoje průmyslu a obchodu. Tento status je zapříčiněný velkým nárůstem zahraničního kapitálu ze západních zemí. Thajsko převyšuje další země v regionu i díky faktu, že není, například jako Vietnam nebo Laos, socialistickou zemí s vedoucí úlohou jedné strany. Její ekonomický vzestup je zapříčiněn také podobou místního kapitalismu. Ten se liší jak od západních zemí, tak ale i od zemí sousedních. Největším rozdílem, oproti západních zemí, je větší kontrola státního aparátu nad podnikáním. Ano, je zde mnoho soukromých společností, mnohdy s velkým množstvím zahraničního kapitálu, ale jejich činnost je vládou směřována na domácí trh. Tento fakt bývá, v Evropě, často opomíjen, ale v asijských státech je tato praxe naprosto běžná a to v důsledku kulturního zázemí, které je spíše věnováno kolektivu nežli individualistům. Dalším důležitým kritériem ekonomického růstu je zvyšování kvalifikované pracovní síly a investice do oblasti vědy a výzkumu. Obecně v jihovýchodní Asii nejsou velké tendence do těchto oblastí investovat, ale Thajsko je zde výjimkou. Znovu ale musíme dbát na mezinárodní srovnání. Regionálně je Thajsko v oblasti kvalifikace pracovníků a vědy a výzkumu v popředí jihovýchodních států, ale v porovnání se zeměmi, například Evropské unie, stále zaostává. (Feeny , 1982) Tento fakt je dán pohledem místní kultury na vzdělání. Obecně asijské kultury nahlížejí na vzdělání jako na předávání si životních zkušeností, hodnot a životního „know-how“, zatímco státy Evropské unie vnímají vzdělání jako čistě pozitivní vědní obory, které napomáhají progresivnímu vývoji všech oblastí života. Tento jev se dá vysvětlit i pomocí náboženství. Zatímco křesťanská Evropa byla postavena na dogmatické filosofii, která je pro přirozenou lidskou povahu dlouhodobě neúnosná, protože je zde mnoho otázek, které dogma nezodpoví, buddhistická filosofie naopak otázky klade. A právě tento fakt je naprosto podstatný. Evropa baží po vědění, po racionalizaci, po kvalifikaci všeho, Asie si předává znalosti jako soubor hodnot, které fungují a jejich princip není potřeba měnit. Proto se rodina nesnaží primárně svého potomka vzdělat jako specialistu na určitý obor, ale snaží se mu předat svoje životní zkušenosti. A proto společnosti a firmy zde vznikající jsou většinou dílem podnikání celé rodiny. Ta se stará o vše a uvnitř firmy funguje takový řád, který je nastaven hlavou rodiny. Pro rodinu je tak firma vše a veškeré aktivity jsou s ní spojeny. Za předpokladu velice rozvětvené rodiny, což je v asijských zemí základem tamní kultury, a podnikání je velice úspěšné, není firma dílem pouze úzké nebo široké rodiny, ale celého klanu. A zde nastává, pro evropskou kulturu, nepředstavitelná situace, kdy je klan natolik rozvětvený a kontroluje určitý podíl trhu, čímž vzniká monopol nebo kartel. Zde končí kontrola státu, tedy aspoň faktická. Legislativa na tuto možnost také upozorňuje, ale v důsledku známostí, klanu a jisté dávky korupce není tato situace řešena. (Bafoil, 2014) Kulturní dimenze Hofstede identifikoval pět univerzálních kulturních dimenzí, kterými lze charakterizovat národní, regionální, komunitní, organizační a taky třídní kultury. Všechny dimenze jsou bipolární, jsou měřeny indexy, které mohou nabývat hodnot v rozmezí 0 – 100.

Individualismus – kolektivismus Individualismus-kolektivismus, anglicky Individualism se zkratkou IND. Individualismus odkazuje na společenství, v nichž jsou vazby mezi jednotlivci volné, očekává se, že se každý postará o sebe a své nejbližší. Kolektivismus se naopak vztahuje na společnosti, ve kterých jsou lidí od narození integrováni do silných, soudržných skupin, které je po celý život chrání výměnou za bezpodmínečnou loajalitu. Člen kultury tzv. „my“ kultury pociťuje celoživotní loajalitu a příslušnost ke kolektivu a nejtěžší pro něj je přerušit sociální vazby, které fungují nejen z praktické, ale také psychologické stránky života. Speciálně se jedná o rodinu, ve které jednotlivec zůstává členem i pokud se osamostatní a založí si vlastní rodinu. Naopak v tzv. „já“ orientovaných kulturách dominují zájmy jednotlivců nad zájmy kolektivu a cílem jednotlivce je co nejdříve se osamostatnit. V tzv. „Já„-orientované kultury dominují zájmy jednotlivce nad kolektivními zájmy a cílem jednotlivce je se co nejdříve osamostatnit, čemuž následuje jen ojedinělé kontaktování rodiny (Hofstede, 2007) Kolektivistická kultura:

  • Identita spočívá na společenské sítí, ke které jednotlivec patří
  • Je třeba navždy udržet harmonii a mír a konfrontacím se vyhýbat
  • Porušení pravidel a norem vede k pocitu hanby a ke ztrátě tváře před sebou i před skupinou
  • Cílem vzdělávání je naučit se jak věci dělat
  • Diplomy a jiné osvědčení zabezpečují vstup do skupiny s vyšším statusem
  • Vztahy převládají nad povinnostmi
  • Přijetí nových pracovníků a rozhodování o povýšení bere do úvahy skupinu, do které zaměstnanec patří
  • Management je management skupin

Individualistická kultura

  • Identita spočívá na jednotlivcovi
  • Říct svůj názor je charakteristickým znakem čestného člověka
  • Porušení pravidel a norem vede k pocitu viny a ztrátě sebeúcty
  • Cílem vzdělávání je naučit se učit
  • Diplomy a jiné osvědčení zvyšují ekonomickou hodnotu a sebeúctu
  • Povinnosti převládají nad vztahy
  • Přijetí nových pracovníků a rozhodování o povýšení vychází ze schopností zaměstnance a z příslušných pravidel
  • Management je management jednotlivců

(Hofstede, 2007) Individualismus – kolektivismus v Thajsku S počtem 20 bodů je Thajsko velmi kolektivistická země. Kolektivismus se projevuje v úzkém dlouhodobém závazku vůči rodině a příbuzným. Loajalita je nejdůležitější a převažuje většinu ostatních společenských pravidel. Ve společnosti panují silné vztahy, kde každý přebírá odpovědnost za kolegy z jejich skupiny/rodiny. Jazyk je přizpůsoben tak, aby nebyl konfrontační. Například slovo „ano“ nemusí nutně znamenat přijetí, nebo dohodu. Porušení pravidel vede v Thajsku ke ztrátě obličeje a na to jsou velmi citliví. Osobní vztah je klíčem k podnikání a je potřeba čas na vybudování takových vztahů.

Vztah k autoritě – vzdálenost moci Vztah k autoritě-vzdálenost moci, anglicky Power distance se zkratkou PDI. Hofstedeho mocenskou vzdálenost lze definovat jako míru, do které slabší členovi institucí nebo organizací na určitém území očekávají a přijímají, že moc je rozdělená nerovnoměrně. Kulturní dimenze potvrzuje, že postavení lidí v sociální organizaci není stejné. Někteří mají v rukách moc, jiní zase bohatství nebo uznání a respekt a jen málokterá skupina může mít všechno. Nerovnost existuje v každém sociálním systému. Vysoký index mocenských vzdáleností znamená, že společnost akceptuje více hierarchickou diferenciaci na sociálních stupních. Nízký index mocenské vzdálenosti zase znamená, že skupina akceptuje vztahy rovnosti (Hofstede, 2007).

Malá mocenská vzdálenost

  • Nerovnost mezi ludmi třeba eliminovat
  • Učitelé očekávají od studenů iniciativu
  • Studenti se chovají k učitelům jako sobě rovným
  • Hierarchie v organizaci znamená nerovnost rolí, která je potřebná
  • Decentralizace je populární
  • Malé platové rozdíly mezi horní a spodní vrstvou organizace
  • Podřízení očekávají, že se budou s nimi pracovní otázky konzultovat
  • Ideální nadřízený je zdrojem nápadů
  • Vzdělanější lidé vyznávají méně autoritativní hodnoty než méně zdělaní

Velká mocenská vzdálenost

  • Nerovnost mezi lidmi se očekává a je žádoucí
  • Veškerou iniciativu ve škole přebírá učitel
  • Studenti se chovají k učitelům s respektem.
  • Hierarchie v organizaci odráži nerovnost mezi vyššími a nižšími vrstvami.
  • Centralizace je populární.
  • Velké platové rozdíly mezi horní a spodní vrstvou organizace
  • Podřízení očekávají, že se jim řekne, co mají dělat
  • Ideální nadřízený je benevolentní autokrat a nebo dobrý otec
  • Vzdělaní i méně vzdělaní lidé vyznávají téměř stejné autoritativní hodnoty

(Hofstede, 2007) Vztah k autoritě – vzdálenost moci v Thajsku PDI index Thajska dosahuje 64, což je trošku míň než je průměr zemí Asie (71). Je to společnost, ve které jsou nerovnosti přijímány. Je dodržován striktní řetězec rozkazů a protokol. Každá hodnost má svá privilegia a zaměstnanci projevují loajalitu, respekt a úctu svým ke svým nadřízeným na oplátku za poskytnutí ochrany a vedení. To může vést k paternalistickému managementu. Přístup vůči manažerům je více formální a proud informací je více hierarchický a kontrolovaný. Vztah k nejistotě – vyhýbání se nejistotě Vztah k nejistotě-vyhýbání se nejistotě, anglicky Uncertainty avoidance se zkratkou UAI. Hofstede se v této dimenzi zaměřuje na neurčitost, reakce na nejistotu a na pocitu nebezpečí. Vyhýbání se nejistotě si lze představit jako index, který představuje určitou míru, kterou jsou jednotlivé kultury ochotny tolerovat nejistotu a také jak moc tyto kultury předcházení a zabraňují situacím, které tento stav vyvolávají. Kultury, které mají vysokou hodnotu indexu, jsou neochotní (málo ochotní) s nejistotou žít. Tyto kultury tak vytváří přístá pravidla, zákony a různé další mechanismy, které nejistotě předchází. Lidé těchto kultur preferují pevné a stálé sociální vztahy, jelikož tato stálost značně redukuje nejistotu. Tyto kultury bývají zpravidla konzervativní a nedůvěřivé pokroku a inovacím. Lidé takovýchto kultur mají nedůvěru k autoritám a nemají vůči nim ani pravomoce. Lidé se upínají na teorie vědy a filosofii. Tito lidé mívají také úzkostné stavy a jsou častěji ve stresu. Naopak kultury s opačným pohledem na nejistotu, které mají nízkou hodnotu indexu, jsou velice soutěživé. Jsou zvyklí na konflikty a berou ho jako běžnou část života. Lidé této kultury konflikty akceptují, jsou tolerantní k výkyvům a odlišnostem, lépe se srovnávají se změnami a také jsou nakloněni riskování. Emoce jsou potlačovány a skrývány. Jak již bylo řečeno, nejistota je chápána jako běžná součást života a tím jsou lidé méně ve stresu (Hofstede, 2007). Vztah k nejistotě – vyhýbání se nejistotě v Thajsku S 64 body se dá Thajsko považovat jako lehký nadprůměr, ale lehce to naznačuje preferenci vyhýbat se nejistotě. Pro minimalizaci nejistoty jsou určeny striktní pravidla, zákony, policie, a regulace. Nejvyšší cíl této populace je vše kontrolovat a eliminovat tak nejistotu. V důsledku takto vysoké charakteristiky předcházení nejistotě je ve společnosti těžké zavést změny, které jsou považovány za riskantní. Změna musí být pro větší dobro skupiny. Maskulinita – feminita Maskulinita-feminita, anglicky Masculinity se zkratkou MAS. V této dimenzi se Hofstede zaměřuje na obecné hodnoty společnosti. Maskulinní kultury se orientují především na výkony, úspěchy, hrdinství nebo pokrok. Naopak feminní kultury se zase zaměřují na vztahy mezi lidmi, péči o sebe a jiné lidi i prostředí, a také kvalitu života. Maskulinní kultury jsou dle autora materialisticky založené. Chování lidí těchto kultur je agresivní a přímočaré. Konflikty jsou řešeny bojem. Výchova dívek a chlapců je rozdílná, dívky by měly být jemné a citlivé, zatímco chlapci průbojní a ambiciózní. Femininní kultury se více zaměřují na vztahy a city. Konflikty jsou řešeny spíše kompromisem a vyjednáváním. Dívky i chlapci jsou vychováváni stejně/podobně (Hofstede, 2007). Maskulinita – feminita v Thajsku Thajsko má 34 bodů a dá se tak považovat jako feministická společnost. Thajsko má nejmenší hodnotu maskulinity napříč asijskými státy, které mají průměrně 53. Světový průměr je 50. Tato nízká hodnota indikuje společnost s menší asertivitou a soutěživostí. Znamená to také společnost, kde je zastoupená klasická role muže a ženy.

Dlouhodobá orientace – krátkodobá orientace Dlouhodobá orientace-krátkodobost, anglicky Long term orientation se zkratkou LTO. Dimenzí dlouhodobé orientace se vyznačují společenství, které se poučují z minulých chyb, případně historie. Kultury s nízkou hodnotou skóre dodržují tradice, a co se týká pokroku a inovací jsou rezervovaní. Naopak společenství s vysokým skóre berou změny jako výzvu. K technologiím a pokroku jsou otevřeni (Hofstede, 2007). Dlouhodobá orientace – krátkodobá orientace v Thajsku V této dimenzi má Thajsko 34 bodů, což znamená že kultura je více normativní než pragmatická(více orientovaná na pravidla). Lidé z těchto společností vykazují velkou úctu k tradicím a mají malou tendenci šetřit na budoucnost a jsou orientování na dosažení rychlých výsledků.

Metodologie

Kvantitativní výzkum

Kvalitativní výzkum je založen na sbírání dat, která jsou následně analyzována pomocí statistických technik. V případě kvantitativního výzkumu dochází k získání malého množství informací z velkého množství respondentů. Lze také říci, že tento výzkum se zaměřuje na šířku informací oproti její hloubce. Jedná se o výzkum nomotetický – hledají se během něj obecně platné zákonitosti. Tento výzkum představuje testování stanovených hypotézy.

Výhody kvantitativního výzkumu

Tento výzkum má vysokou reliabilitu (spolehlivost). Kdyby byl výzkum proveden znova, došlo by ke stejným výsledkům. Výhodou kvantitativního výzkumu je, že může poskytnout informace o velkém počtu jedinců a umožní otestovat a potvrdit/vyvrátit teorii.

Nevýhody kvantitativního výzkumu

Při kvantitativním výzkumu často dochází k velké redukci informací. Kvantitativní výzkum má nízkou validitu (platnost), což znamená, že ne vždy se nám při něm daří zkoumat to, co jsme opravdu zkoumat zamýšleli (Punch 2008).

Kvalitativní výzkum

Kvalitativní výzkum představuje získávání velkého množství informací od relativně malého počtu respondentů. Oproti kvantitativnímu výzkumu se zde zaměřuje na hloubku informací oproti její šířce. Kvalitativní výzkum se využívá tam, kde se o zkoumaném objektu ví velice mále málo a který má být analyzován. Během kvalitativního výzkumu se hypotézy netestují, ale spíše se vytváří. V případě kvalitativního výzkumu se výsledky nevyjadřují číselně, ale slovně.

Výhody kvalitativního výzkumu

Výhodou je především to, že umožňuje problémy zkoumat do hloubky a zjistit o nich více informací. Validita v případě kvalitativního výzkumu je vysoká.

Nevýhody kvalitativního výzkumu

Informace získané tímto výzkumem jsou získány od zpravidla menšího počtu respondentů, než je tomu u kvantitativnímu výzkumu. Reliabilita kvalitativního výzkumu je poměrně nízká (Hendl 2016).

Praktická část (vlastní výzkum)

V praktické části byly provedeny dva rozhovory, z toho první byl s rodilým Čechem, který se odstěhoval a již čtvrtým rokem žije v Thajsku. Druhý rozhovor byl proveden s jeho přítelkyní, která je rozena v Thajsku, kde nyní spolu žijí a jednou za čas jezdí na návštěvu do ČR. První částí je telefonický rozhovor s českým respondentem. Životní úroveň je z jeho pohledu velmi nízká, co se týče okrajových oblastí Thajska, kde převládá převážně zemědělství, zatímco ve městech jsou na tom lidé o něco lépe vzhledem k turistickému ruchu. Celkově respondent považuje Thajce za věřící národ, kde jsou velice důležitým faktem tradice. Thajci jsou lidé, kteří zbožňovali a uctívali svého krále až do jeho smrti, která přišla minulý rok. Na jeho počest chodili v černém oblečení celý měsíc a dokonce celý rok na jeho počest probíhaly různé kulturní akce. Na otázku ohledně místních gangů a skupin respondent odpověděl, že nebyl přímým účastníkem takovéto akce, ale vzhledem k počtu žen, které zde pracují v místních barech jako tanečnice či společnice je to pravděpodobné. Avšak otázkou prý zůstává, zda za to můžou místní kartely anebo vidina peněz převážně ruských a německých turistů. Ohledně otázky na obchod s dětskou prací je prý na tom Thajsko se srovnání s okolními státy ještě dobře. Náš respondent považuje Thajce za pracovité lidi, kteří ovšem nejsou moc příliš vynalézaví a tak dělají podnikání velmi podobné ostatním a vzájemnou konkurencí tak vzájemně snižují ceny. Život zde berou tak jak přijde a jsou si vědomi toho, že když se probudí může vše být jinak. Jsou tudíž velice přizpůsobiví jiným podmínkám, oproti Čechům, kteří mají rádi své jistoty a neradi riskují svůj klid. Z pohledu cizince zde respondent cítí přijetí místními obyvateli, kteří jsou milí a usměvaví. Avšak je si vědom toho, že pro ně představuje vidinu peněz a bohatství. Za bohatého se tu posuzuje vesměs každý běloch tzv „ falang“ Druhou částí rozhovoru byla korespondence s Tea, která se narodila a žije v Thajsku. Na otázku ohledně vzájemného respektu mezi lidmi odpověděla, že velice důležité je zde náboženství a to v největším zastoupení buddhismus. Lidé zde žijí s respektem k ostatním a především si váží svého krále. Tae tvrdí, že většina rodin zde žije pospolu i ve starším věku, avšak jsou zde případy jako u Tae, kdy se mladí lidí odstěhují do větších měst za lepší pracovní příležitostí. Vzhledem k tomu že její rodiče bydlí na severu Thajska a ona na Jihu, vidí se jen zřídka (cca jednou za čtvrt roku). Vzhledem k tomu, že její rodina pochází z chudého severu, kde se převážná část obyvatel živí zemědělstvím, musí svou rodinu finančně podpořit ona. Každý měsíc posílá své rodině finanční pomoc a to i přesto, že pracovní příležitosti tu nejsou bůhvíjaké. Průměrný měsíční plat se v Thajsku pohybuje v přepočtu okolo 10 tisíc Kč a cenová hladina je jen o trochu nižší než u nás. Především náklady na bydlení jsou zde mírnější. Studium je zde povinné pouze několik ročníků a není běžné se zde učit angličtinu. Tu se tu lidé učí od cizinců. Tae měla prý to štěstí, že jí její přítel zaplatil lekce angličtiny a tak se i přes gramatické chyby dostatečně domluví. V domácnosti to chodí tak jako u nás dříve, muž obstarává finance a žena se stará o domácnost. Běžná žena zde nakupuje, vaří, pere a uklízí. Tae si prý nemůže stěžovat, neboť některé ženy zde i musí k těmto záležitostem vydělávat.

Diskuse a závěr

Z rozhovorů lze na závěr říci, že Thajsko je nábožensky založená země, kde tradice hrají velikou roli. Dle Hofstedeho dimenze Vzdálenosti moci, je v Thajsku vzdálenost moci celkem významná, lidé ji akceptují a lze si všimnout značných rozdílu mezi chudými a bohatými. Největší počet lidí je však v kategorii malých podnikatelů či zaměstnanců, kde průměrný plat dosahuje v přepočtu 10 000 Kč měsíčně. Skór 20 pro individualismus z výzkumu také sedí, je to země velice kolektivistická, podobně jako většina asijských zemí. Lidé zde spolupracují a spolufinancují svou rodinu a okruh blízkých přátel, se kterými se narodili. Vzhledem k důležitosti vztahů mezi lidmi se dá hovořit o feminní kultuře. Není zde důležitá kariéra ani jiný pracovní postup, nýbrž blahobyt a dobré vztahy mezi lidmi žijícími pospolu. jediná dimenze, která dle našich respondentů nesedí dle rozdělení Hofstedeho dimenzí je vyhýbání se nejistotě. Skór je zde 64, což značí vysoké vyhýbání se nejistotě. Avšak v Thajsku je běžné žít život, tak jak přijde. Každý den je jiný, nový a můžou začít úplně od znova. Jistota zde neexistuje a lidé to berou jako samozřejmost každodenního života. Poslední dimenze se zabývá časovou orientací, která je v Thajsku pouze 32, což dle výzkumu sedí. Lidé jsou zde zaměřeny na tradice a svého krále. Západ a materialismus je sice stále více ovlivňuje, avšak pořád zde jsou stejné obchody, nejlépe na každé ulici 3, s naprosto stejnými službami. Podnikání je na nízké úrovni, kdy se poskytují především služby typu masáž, kadeřnictví, 7eleven a stánek se smaženými kuřaty, kde zákazník dostane většinou stejný typ služby jako u konkurence za rohem. Rozmanitost a tvořivost v oblasti podnikání zde prý teprve časem dorazí, narozdíl od rozmanité přírody, architektury a kultury, kterou všem doporučujeme co nejdříve navštívit, dokud to kouzlo západní svět nezničí.

Seznam literatury

Bafoil, F. (2014). Resilient States from a Comparative Regional Perspective : Central and Eastern Europe and Southeast Asia. World Scientific Publishing Co Pte Ltd. Načteno z https://ebookcentral-proquest-com.infozdroje.czu.cz/lib/czup/detail.action?docID=1168126.

Feeny , D. (1982). The Political Economy of Productivity : Thai Agricultural Development, 1880-1975. UBC Press. Načteno z https://ebookcentral-proquest-com.infozdroje.czu.cz/lib/czup/detail.action?docID=3412453.

HOFSTEDE, Geert a Gert Jan HOFSTEDE. Kultury a organizace: software lidské mysli : spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha: Linde, 2007. ISBN 80-86131-70-x.

Přílohy

Otázky respondentům: Otázky pro „Kubu“ • Jak vnímáš životní úroveň místních obyvatel ? • Působí v Thajsku místní organizace, kartely , gangy ? • Jak se v Thajsku uživí cizinec? A jakým způsobem na něj hledí místní obyvatelé. • Jak vnímáš roli muže a roli ženy ve společnosti? • Jaké vlastnosti podle tebe má Thajec? (pracovitý, zodpovědný, líný, flegmatický) • Jsou důležitým prvkem v Thajsku tradice ?

Otázky pro „Tae“ • Jsou lidé v Thajsku ochotni respektovat ostatní lidi a jakou k nim mají úctu ? • Jak často se stýkáš se svou rodinou ? • Podporuje tě rodina finančně nebo naopak ? • Co má na starost muž a co žena v domácnosti? • Jak je podporováno školství z pohledu státu a z pohledu rodiny? • jaké jsou pracovní možnosti ženy v Thajsku ? 


Počet shlédnutí: 2

zs2017/skupina_4-lt.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:41 autor: 127.0.0.1