obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2017:skupina_5-lt

USA

Úvod

Studování vysoké školy ve Spojených státech americký je pro průměrného studenta velkým závazkem do budoucnosti. V České republice si většina středoškoláků při zvažování vysokoškolského vzdělání řekne, že to zkusí a uvidí se. My bychom rádi zjistili, jak přistupují studenti vysokých škol ke svému studiu ve Spojených státech a co je motivuje ke studiu. Téma jsme si vybrali, protože jsme hodně slyšeli o nástrahách vysokoškolského vzdělávání a riziku, kterému se tamní studenti vystavují, v podobě zadlužení se na celý život. Známe několik studentů z USA a rádi bychom porozuměli jejich motivům ke studiu, které je může výrazně posunout v životě, ale zároveň za něj mohou zaplatit svou budoucností.

Cíl práce

Výzkumná otázka: Co motivuje studenty k vysokoškolskému vzdělání v USA?

Teoretická část (literární rešerše)

Akademická kariéra je obecně považována za profesionální a tudíž tradičně spojená se samoregulací, odbornými znalostmi (často zamyšlenými), vysokými překážkami vstupu spojenými s prokazatelnou kompetencí a široce rozšířeným důrazem na službu na rozdíl od ziskovosti. Profesní práce se tak často pokládá za značný odborný prvek - je to práce, kterou jednotlivci vykonávají jako součást svého života a je jádrem jejich identity. Typické profese jsou medicína, právo a účetnictví. Samozřejmě kritická a snad ne úplná cynická perspektiva profesionality je, že umožňuje určitým skupinám, aby se staly silnými, vlivnými a výnosnými, a pevně se usadili na morálním vrcholu. (Boden, 2009)

Dimenze je takový aspekt kultury, jež se dá měřit vzhledem k jiným kulturám. Okolo sedmdesátých let byly objeveny čtyři dimenze, a to vzdálenost moci (od malé k velké), kolektivismus versus individualismus, femininita versus maskulinita a vyhýbání se nejistotě (od slabé k silné). Všechny tyto pojmy byly i dříve známy v určitých částech společenských věd, jelikož dobře odpovídají základním problémovým okruhům, ke kterým se vztahují. Všechny čtyři dimenze vytvářejí čtyřrozměrný model rozdílů mezi národními kulturami. Ke konci roku 1980 byla přidána pátá dimenze, dlouhodobá a krátkodobá orientace (Hofstede, 2005).

USA

Spojené státy jsou zemí vysoce individualistickou, má nejvyšší skóre na světě. Podstatně velký důraz se klade na osobní svobodu, úspěch, výkon, osobní bohatství, práva jedince, soulad se zákonem, optimismus. Lidé jsou vychovávaní k posilování svého ega, myslí za sebe, spoléhají sami na sebe, považují sebe i své problémy a schopnosti vážně. Každý jedinec je považován za odpovědného za svůj život a nepřesouvá odpovědnosti na instituce či vnější faktor (Nový, 2005).

Americký národ je soutěživý, každý sleduje své vlastní zájmy, ale nemají problém pracovat v týmech. Své role hrají nezávisle na okolí (osobní vztahy jdou stranou, nejdůležitější je zjistit, kdo je nejlepší). Úspěch je nutnost a ten, kdo vyhrává, bývá většinou i obdivován a uznáván. Základem je vypadat úspěšně, důležité je dbát na svůj vzhled. V Americe se spíše upřednostňuje mládí a energie, proto jsou populární plastické operace, jelikož starší lidé chtějí za každou cenu tlumit stárnutí. Jako měřítko úspěšnosti u mužského pohlaví se nejdříve berou peníze a až potom společenské postavení (Kocourková, 2009). Hovory v přátelském i rodinném kruhu se obvykle týkají právě těchto témat, zpětná vazba od svého okolí je velice důležitou pro sebehodnocení.

Velmi krátkodobá orientace se projevuje v rychlém, konzumním stylu života jako jsou například minimální úspory, levné jídlo, oblečení, auta, obliba v utrácení atd. Není tolik podstatné, jaké máte vzdělání, ale to, co umíte a jakou pozici zastáváte teď. V pracovním prostředí se toto projevuje hlavně soustředěním se na rychlé výsledky, zaměřováním se na aktuální zisky a krátkodobé cíle. Obvyklým jevem je častá změna zaměstnavatele i místa bydliště, kdy průměrný Američan se stěhuje 11,7krát za život (TMC).

Vzdálenost moci je zde nízká, ale nikterak extrémně. Americké teorie mají za předpoklad, že podřízení mají střední úroveň potřeby závislosti. Není ani vysoká ani nízká. (Hofstede, 2005) Rozdíly mezi vrcholovým managementem a nižšími pozicemi není tak výrazná jako v ČR, manuální práce jsou lépe oceňované. Projev vyšší důvěry se projevuje delegováním i důležitějších úkolů. I když Američané věří v rovnost příležitostí a také mají v oblibě prohlašovat o sobě, že můžou svobodně nesouhlasit se svým nadřízeným a otevřená konverzace je vítána, platí to jen částečně. Tyto konverzace jsou sice vítány, ale rozhodnutí manažerů na nich nezávisí.

Američané mají slabší vyhýbání se nejistotě. Jsou zde zvyklí na pracovní prostředí, kde neustálé probíhají organizační změny. Co se pravidel týče, jsou posedlí standardizací pracovnách procesů, analyzováním a měřením, systémem neustálého zlepšování. To samé očekávají i od svých zahraničních kolegů. Pracovní postupy mají velmi detailní popis, ale u úkolů a cílů je zadání většinou obecné (Mole, 2009). Zde se naráží na nedůvěru k cizím pravidlům a strukturám, na opačné straně se postrádá přesné stanovení úkolů a cílů.

Metodologie

Kvantitativní výzkum

Nejjednodušší popis tohoto typu výzkumu je, že se jedná o výzkum, který používá statistické metody. Tato výzkumná metoda se může používat pouze v případech, že pracujeme s jevy relativně jednoduchými, které dobře známe. Jevy dobře strukturované, které mají jednoznačný význam. Je možné stanovit stabilitu daného jevu. Kvantitativní výzkum se snaží především zjistit jaký je rozsah jevu, jaké je jeho zastoupení v různých sociálních skupinách, v jaké frekvenci se jev vyskytuje ve vzorku, jakou má jev intenzitu. Hlavním úkolem kvantitativního výzkumu tedy je měření těchto kritérií a hledání souvislostí mezi nimi. (Surynek, 2001) Výhody:

  • Výsledky výzkumu příliš neovlivňuje tvůrce výzkumu
  • Použití ověřených statistických metod
  • Při správném složení otázek má výsledek velkou vypovídací hodnotu
  • Rychlá analýza dat

Nevýhody:

  • Výzkum o velké vypovídající hodnotě musí probíhat na velkém množství subjektů. Z toho důvodu bývá finančně nákladný.
  • Mohou být opomenuty důležité faktory, které výzkumník nebere v potaz.

Kvalitativní výzkum

Kvalitativní výzkum, by měl především hledat neznámé skutečnosti o sociálních a psychických jevech. Měl by odkrývat obsah těchto jevů, jejich existenci a strukturu. Dále by se měl zabývat jejich funkcí a jejich vlastnostmi. Tento typ výzkumu se zabývá především dynamikou jevů a jejich podmíněností. To znamená, že se snaží porozumět smyslu jednání sledovaných subjektů. Nesnaží se jev změřit, ale vytvořit logickou konstrukci jevu. Proto jsou pro tento výzkum vhodné, ne jednoduché a dobře strukturované jevy, ale naopak jevy komplexní a složité, ze kterých se dají vyvozovat představy o fungování sledovaných pochodů. Různorodost sledovaných problematik má za příčinu, že neexistuje standardizace postupů. (Surynek, 2001) Výhody:

  • Zohlednění místních zvláštností
  • Podrobnost výzkumu
  • Porozumění vnitřním vazbám
  • Menší finanční náročnost
  • Potřeba méně subjektů pro výzkum

Nevýhody:

  • Velké zkreslení osobností výzkumníka
  • Časově náročná analýza
  • Těžko všeobecně uchopitelné výsledky

Praktická část (vlastní výzkum)

Stupně vzdělání:

  1. associate degree - odpovídá zhruba titulu diplomovaný specialista, udělovanému v ČR na vyšších odborných školách
  2. bachelor's degree - ekvivalent bakalářského titulu v ČR
  3. master's degree - ekvivalent magisterského titulu v ČR
  4. doctorate (PhD) - ekvivalent tzv. velkého doktorátu, dříve CSc

(NICM, 2014)

Kamarádka Jája, která nyní žije v USA, se nám poskytla jako prostředník pro zpracování této praktické části práce. Požádali jsme ji, aby podala otázky, které jsme vyhotovili, svým přátelům z USA. V tuto chvíli se pohybuje ve státě New York. Protože naše otázky byly vyhotoveny nevhodným způsobem pro zamýšlený způsob dotazování, museli jsme pokládání otázek vyřešit telefonicky a otázky pokládat spontánně.

Prvního koho vyzpovídala, byla slečna jménem Jessica. Je jí 22 let a v této chvíli má přerušené studium oboru asian study. Plánuje pokračovat v tomto oboru nadále, i když nemá tušení, co s tímto zaměřením bude dále dělat, jelikož je s ním špatné uplatnění na trhu práce. Přerušila ho z finančních důvodů. Její matka jí v prvním ročníku pomáhala, ale si nyní musí hradit školné sama. V této době si hledá dvě práce a doufá, že brzy bude moci ve studiu pokračovat.

Od Charlieho jsme dostali velice jednoduché odpovědi. Studuje obor paramedicine, který si sám vybral. S financováním studia mu pomáhají rodiče. Jeho základní motivací pro toto zaměření je touha zachraňovat životy, být lepším člověkem a zároveň by chtěl, aby jeho práce byla i jeho koníčkem.

Třetí respondentem je Mark. Studuje obor philosophy, protože ho to baví. Uplatnění v tomto oboru nevidí a chce se v budoucnosti živit jako profesionální horolezec. Konkrétněji by chtěl pracovat jako horský vůdce. Toto povolání není moc dobře placené a jeho studium částečně hradí jeho manželka, která pracuje jako zdravotní sestřička. Markovi je 30 let.

Jako poslední nám odpověděl na otázky na základě telefonátu Philip. Studoval 2,5 roku medicínu. Bylo nám vysvětleno, že i když má po 2,5 letech studia řádně ukončené vzdělání, tak žádný diplom nezískal. Na této škole se získává až po 4 letech studia a je ukončené tzv. associate degree - odpovídá zhruba titulu diplomovaný specialista, udělovanému v ČR na vyšších odborných školách. (NICM, 2014) Na jiných školách se ovšem tento titul získává již po dvou letech studia. Dále nám prozradil, jaké jsou další stupně vzdělání, které již byly uvedeny výše. Na otázku, proč tedy nepokračuje ve studiu, nám se smíchem odpověděl, že je hloupý. Teď je z něho zdravotnický záchranář, který má nižší plat než sestřička v nemocnici i přes to, že zachraňuje životy v terénu. Zda bude někdy v budoucnu pokračovat ve studiu, nám neprozradil.

Většina studentů vysokých škol se shodla na tom, že studují proto, že je to baví, ačkoliv nevidí uplatnění na trhu práce. Ovšem prozradili nám, že ne všichni to tak mají a také studují pro vidinu lepšího života a finančního ohodnocení.

Diskuse a závěr

Při vyhodnocování získaných odpovědí jsme vycházeli z předpokladu, že Spojené státy americké mají oproti České republice vyšší hodnotu MAS. Podle údajů z roku 2015 je USA na 62 a ČR na 57. Tento rozdíl není velký, ale můžeme zkusit porovnat rozdíly mezi danými zeměmi. Navíc jsme se dotazovali poměrně mladých lidí, u kterých by odlišnost orientace na ego měla být lépe rozpoznatelná.

O Jessice můžeme jednoznačně říci, že je ambiciózní, protože chce ve svém studiu pokračovat i přes finanční problémy. Zároveň jako žena nespoléhá na to, že jí někdo bude pomáhat s financováním školy a je ochotná si na studium vydělat sama. Příliš neřeší, že v jejím oboru je špatné uplatnění a tím se vystavuje riziku, že v budoucnosti nebude mít jistotu zaměstnání. Z tohoto můžeme usuzovat spíše na silně maskulinní chování, což by neodpovídalo předpokladům o USA.

Charlie při studiu spoléhá na pomoc od rodičů. Své zaměření si vybral sám a při výběru se spíše než budoucí kariérou a vyšším finančním ohodnocením zabýval tím, jestli ho bude zaměstnání bavit a zda bude přínosem pro společnost. Tyto vlastnosti u muže naznačují spíše feminní společnost, což by mělo být v USA spíše atypické.

Mark si svůj studijní obor zvolil také podle svých zájmů a ne příliš podle uplatnění na trhu práce. To by se mohlo zdát být společné s Charliem, ale jelikož své studium nebere jako základ pro budoucí kariéru, ale spíše jako koníček, můžeme zároveň říci, že je to pro něj jen další výzva a z části to dělá kvůli svému egu. Na druhou stranu jeho budoucí povolání neslibuje záruku dobré kariéry a dobrého finančního ohodnocení. Horolezectví také není příliš soutěživý sport, ve kterém by se hráč snažil porazit soupeře. Tyto skutečnosti staví Marka zhruba na hranu mezi maskulinní a feminní společnost. Zhruba to odpovídá hodnotě MAS pro USA.

Philip se rozhodl studovat medicínu, která v budoucnosti slibuje ve Spojených státech dobré finanční podmínky a zároveň možnost budovat slušnou a ve společnosti uznávanou kariéru. Z toho by se dalo usuzovat na maskulinní společnost. Naopak ovšem to, že bere svou současnou situaci s humorem a není ochoten v dalším studiu pokračovat, aby tak plně využil medicínské vzdělání, ukazuje na nižší ambice vyniknout a budovat kariéru. To by bylo obvyklé spíše pro feminní společnost.

Z našich pozorování vyplývá, že každý z dotázaných je naprosto odlišný a jednoznačně nedokazují, že by Spojené státy byly spíše maskulinní společností. Nikdo z dotázaných si svůj studijní obor nevybral jen kvůli kariéře a penězům, ale upřednostnili spíše své zájmy. Zároveň ale vnímají vysokoškolské vzdělání jako zvýhodnění do budoucího života.

Seznam literatury

  • SURYNEK, Alois, 2001. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press. ISBN 80-7261-038-4.
  • Boden, R., Epstein, D., & Kenway, J. (2009). Building your academic career. Retrieved from https://ebookcentral-proquest-com.infozdroje.czu.cz
  • Americký vzdělávací systém | NICM. NICM | Národní informační centrum pro mládež [online]. Copyright © [cit. 15.11.2017]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/americky-vzdelavaci-system
  • KOLIBOVÁ, Kateřina, MVŠO – Ústav společenských věd, BP, 2011
  • NOVÝ, Ivan a SCHROLL-MACHL, Sylvia. Spolupráce přes hranice kultur. 2005
  • Srov. KOCOURKOVÁ, Jarmila. Etiketa na cesty aneb jiný kraj, jiný mrav. 2009
  • Training Management Corporation (TMC). Cultural Navigator < https://www.culturalnavigator.com/>
  • HOFSTEDE, Geert a HOFSTEDE, Gert, Jan. Kultury a organizace: Software lidské mysli 2005
  • Srov. MOLE, John. Jiný kraj, jiný mrav. 2009

Přílohy

1.. chodíte na vysokou školu? 2a.. pokud ne budete chtít jít na vysokou školu?(pokud ne tak se dál nedotazovat) 2b..pokud ano tak jaký obor? 3.. kdy jste se rozhodli jít na VŠ? 4.. je to čistě vaše rozhodnutí? 5.. jakým způsobem VS financujete? 6.. co očekáváte po studiu VŠ?


Počet shlédnutí: 42

zs2017/skupina_5-lt.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)