obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2018:duchovni_kultura_evropy

Duchovní kultura Evropy ZS 2018

vyučující: Jan Andrle, konzultace: středa 13:00 - 13:45, budova PEF, místnost E313, kontakt: andrlejan@pef.czu.cz.

Základní informace

Obecná charakteristika: Cílem kurzu je naučit studenty rozumět vlastní, tj. evropské kultuře, jinými slovy nebýt cizincem ve vlastní kultuře, a reflektovat její jednotlivé tradice a vrstvy, které po staletí vytvářely evropskou kulturu jako specifický celek.

Získané kompetence: Ústřední kompetencí, na jejíž získání je kurz zaměřen, je kulturní gramotnost. Student by měl po absolvování kurzu být schopen identifikovat hlavní zdroje a vrstvy evropské duchovní kultury a způsob jejich vzájemné interakce rozpoznat a interpretovat ústřední motivy, témata, látky a vzorce formující kulturní identitu Evropy.

Předpoklady: Pro zápis do kurzu nejsou stanoveny žádné specifické požadavky, předpokládá se pouze všeobecná znalost dějepisu, dějin literatury, umění a filosofie na středoškolské maturitní úrovni.

Metoda a obsah výuky: Výuka se bude skládat z přednášek a seminářů, přičemž:
Přednášky budou probíhat každý týden formou frontální výuky a budou sledovat jednotlivé vrstvy evropské kultury s důrazem na moment konfigurace trojího zrození Evropy: 1. vznik antické/klasické civilizace, 2. zrození vlastní Evropy jako kulturní jednotky na troskách Římské říše prolnutím antického dědictví, křesťanství a „barbarských“ národů, a 3. konstituování novověké Evropy. Chronologické uspořádání bude tvořit pouze obecný rámec kurzu (smyslem není převyprávět evropské dějiny), během něhož budou formou exkurzů sledována klíčová témata napříč časovou osou. Důraz přitom nebude položen na faktické události, ale spíše na jejich „druhý život“, tj. odkaz a vliv, který měly/mají na evropskou kulturu. Podobně u klíčových idejí, příběhů, obrazů či pojmů nepůjde ani tak o jejich původní podobu, jako spíše o formu recepce v evropské kulturní paměti. Dílem se bude pracovat též s konceptem míst, resp. objektů paměti.

Semináře budou probíhat 1 x za 14 dní formou kontaktní a kooperativní výuky na bázi skupinových studentských referátů doplňovaných a korigovaných vyučujícím s následnou diskuzí. Obsahově se budou orientovat na ikonografickou gramotnost, resp. praktickou sémiotiku ve vztahu k ústředním prvkům evropské duchovní kultury. Skrze tento přístup budou probrány hlavní témata a motivy antické mytologie, biblické dějepravy a křesťanské hagiografie, doplňkově též formy světských a moderních reprezentací.

Témata přednášek:

  1. Vymezení tématu: pojmy hmotné a duchovní kultury; Evropa – časoprostorové vymezení (vývoj geografického pojmu Evropy, evropské chápání času: „náš“ letopočet a kalendář), náboženské, politické a kulturní vymezení Evropy, role písma.
  2. Středomoří jako kolébka/pravlast Evropy: starověké civilizace Předního východu, jejich odkaz a obraz (druhý život) v antické a evropské kultuře; zrození antické/evropské civilizace (mínojská a mykénská kultura).
  3. Athény: klasické Řecko a Helénismus (řecká polis, umění, myšlení a koncept vzdělanosti; místa paměti helénské kultury).
  4. Jeruzalém: starověký Izrael a hebrejská tradice, vznik křesťanství a rozkol mezi křesťanstvím a judaismem, vztah mezi křesťany a židy, obraz Svaté země v evropské kultuře.
  5. Řím: recepce a spojení/synkreze „Athén“ a „Jeruzaléma“, původní latinská kultura, helénizace, christianizace, Řím jako místo evropské paměti: Řím antický a křesťanský, imitatio Romae.
  6. Pád Říma, stěhování národů a zrození Evropy: nová etnika, jejich vklad a jejich christianizace, irskoskotské misie, konstituování Evropy v (geograficky) dnešní podobě; Byzantská říše, renovatio imperii a translatio imperii, recepce římského práva, papežství.
  7. Evropa a islám: arabská invaze, křížové výpravy, obchodní a kulturní výměna (recepce Aristotela), reconquista, Seldžukové a Osmané, evropský islám.
  8. Vrcholný a pozdní středověk: feudální systém, dvě těla krále a pojem koruny, zárodky novověku – město a univerzita (scholastika a kánon středověké vzdělanosti), pozdně středověká krize.
  9. Novověk: humanismus, renesance a reformace, knihtisk, translatio studii a akademie, rozšíření světa (námořní objevy), zrod státu, náboženské války, héliocentrimus a zrod novověké vědy, konfesionalizace, disciplinalizace, druhá christianizace, klasicismus a nové „religio“ – Rozum, svoboda moří a přirozené právo.
  10. Osvícenství: privatizace víry a zbožštění Rozumu, zrod veřejnosti a občanské společnosti, moderní trestní právo, reformy a Revoluce.
  11. „Století páry“ – klasická moderna: romantismus, historismus a nacionalismus (zrod Evropy národů), vědeckotechnická, průmyslová a demografická revoluce a sekularizace, sociální otázka, nové ideologie: konzervatismus, liberalismus, socialismus.
  12. Velká válka a 20. století: cesta do pekla a zase zpátky.

Literatura:

  • APPLEBAUM, Anne. Mezi východem a západem: napříč pohraničím Evropy. Ostrava [i.e. Polanka nad Odrou]: Občanské sdružení Pant, 2014.
  • BOER, Pim den. Stručné dějiny Evropy: idea Evropy a její proměny. [Brno]: Barrister & Principal, ©2003.
  • BRAGUE, Rémi. Evropa, římská cesta. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1994.
  • DAWSON, Christopher. Porozumět Evropě. Praha: Zvon; Řím: Křesťanská akademie, 1995.
  • DAWSON, Christopher. Zrození Evropy: úvod do dějin evropské jednoty. Praha: Vyšehrad, 1994.
  • FORBELSKÝ, Josef. Románské základy Evropy. Střední Evropa: Revue pro středoevropskou kulturu a politiku 62 (září 1996), s. 9–15.
  • FOUCHER, Michel. Evropská republika: historicko-geografický pohled. Praha: Barrister & Principal, 2002.
  • HEER, Friedrich. Evropské duchovní dějiny. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2000. Vyd. 2., opr. Praha: Vyšehrad, 2014.
  • HORYNA, Břetislav. Idea Evropy: pohledy do filosofie dějin. Praha: Argo, 2001.
  • POMIAN, Krzysztof. Evropa a její národy: ve znamení jednoty i různosti. Praha: Mladá fronta, 2001.
  • PUTNA, Martin C. Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy. Praha: Vyšehrad, 2018.
  • PUTNA, Martin C. Řecké nebe nad námi, aneb, Antický košík: studie k druhému životu antiky v evropské kultuře. Praha: Academia, 2006.
  • REALE, Giovanni. Kulturní a duchovní kořeny Evropy: za obrození evropského člověka. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005.
  • SEIBT, Ferdinand. Zrození Evropy: průběžná zpráva o posledních tisíci letech. Praha: Vitalis, ©2004.

Atestace: zápočet a zkouška
Podmínky pro získání zápočtu (platí kumulativně):

  1. aktivní účast na semináři = účast na referátu předneseném na semináři včetně prezentace a vypracování 4 zkušebních otázek pro kolegy, prezentaci i otázky s jasně vyznačenou správnou odpovědí je poté třeba nahrát do wiki; vybrané otázky budou zařazeny v průběžných či závěrečném testu;
  2. úspěšné složení průběžných testů = 2 průběžné testy, každý o 10 otázkách po jednom bodu, body se sčítají, pro získání zápočtu je zapotřebí zisku 12 bodů.

Podmínky pro složení zkoušky:
pro připuštění ke zkoušce je zapotřebí mít zápočet; zkouška bude dvoukolová, a to:

  1. písemná (závěrečný test o 24 otázkách po jednom bodu, 24-21 bodů = 1, 20-17 bodů = 2, 16-13 = 3, 12 a méně bodů = 4) a
  2. ústní formou kolokvia, tj. skupinové rozpravy nad tématem určeným zkoušejícím, ve které student prokáže orientaci v tématu (podmínkou přistoupení k ústní zkoušce je: a) úspěšné složení písemné zkoušky, tj. zisk alespoň 13 bodů v závěrečném testu, a b) předložení seznamu přečtené literatury obsahující alespoň 3 tituly ze seznamu výše).

Semináře

Semináře budou zaměřeny na osvojení si základů sémiotické gramotnosti v rámci evropského kulturního okruhu. V rámci jednotlivých seminářů se seznámíme s klíčovými příběhy, motivy, látkami a tématy, ze kterých vyrůstá evropská kultura (pramenících především z antické mytologie, Bible a křesťanské hagiografie), a s jejich ikonografií.

Témata seminářů

Lichý týden

1. seminář (3. října) – představení programu, praktické informace, seznámení s prameny a zdroji, demonstrace metody (vyučující)

2. seminář (17. října):

3. seminář (31. října):

* Římské legendy a dějiny: Aeneas, Romulus a Remus, únos Sabinek, Lukrecie Adámková, Braunsbergerová pro nemoc zrušeno

4. seminář (14. listopadu):

5. seminář (28. listopadu):

6. seminář (12. prosince):

  • Římské legendy a dějiny: Aeneas, Romulus a Remus, únos Sabinek, Lukrecie Adámková, Braunsbergerová rimske-legendy-a-dejiny.pptx
  • Čeští patroni
  • Světská ikonografie: ctnosti a neřesti, reprezentace obce, spravedlnosti a práva, řemesel a oborů, času a smrti, rozumu, politická ikonografie

Sudý týden

1. seminář (10. října) – představení programu, praktické informace, seznámení s prameny a zdroji, demonstrace metody (vyučující)

2. seminář (24. října):

1) Jakého Boha pojmenovali Římané Neptun? a) Zeus b) Arés c) Poseidón

2) V co se proměnil Atlas po své smrti? a) Pohoří b) Propast c) Jezero

3) Co dělal Kronos se svými potomky? a) Miloval je b) Zabíjel je c) Pojídal je

4) Kdo se zrodil pouze z Dia? (bez matky) a) Arés b) Héra c) Athéna

  • Hérojské mýty: Perseus, Theseus, Oidipus Jehličková, Konstantinidisová

veselska, Stieglerová, Kopáčová;

Hérojské mýty: perseus-theseus-oidipus.pptx

3. seminář (7. listopadu):

4. seminář (21. listopadu):

  • Starý zákon Jan Hradílek, Tomáš Kuneš stary-zakon_1_.pptx
  • Nový zákon: Vánoční cyklus Edita Brožová, Michaela Kotrbatá
  • Nový zákon: Velikonoční cyklus Nela Riegerová, Kristýna Kupková

5. seminář (5. prosince):

6. seminář (19. prosince):

  • Čeští patroni Katkhanov
  • Světská ikonografie: ctnosti a neřesti, reprezentace obce, spravedlnosti a práva, řemesel a oborů, času a smrti, rozumu, politická ikonografie

Literatura:

a) k antické mytologii a ikonografii (+ vycházelo opakovaně):

b) k biblické dějepravě a křesťanské hagiografii a jejich ikonografii:

  • BIBLE: Český ekumenický překlad [online]. Praha: Česká biblická společnost, s. d. DOstupné z: http://www.biblenet.cz/; pozn.: množství odkazů na další překlady bible dostupné online naleznete na konci hesla BIBLE na české wikipedii.
  • FOUILLOUX, Danielle et al. Slovník biblické kultury. 1. vyd. Praha: EWA, 1992.
  • Encyklopedie bible. Překlad Jiří Síbrt. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1997.
  • ROYT, Jan. Slovník biblické ikonografie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2006.
  • DRANE, John William, ed. Nová encyklopedie Bible. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2000.
  • MOTYER, Stephen. Kdo je kdo v Bibli. Překlad Petra Svobodová. České vyd. 1. Praha: Cesty, 2001.
  • ATKINSON, Peter. Rodinná encyklopedie Bible. 1. české vyd. Praha: Česká biblická společnost, 2010.
  • ROCK, Lois. Světem Bible: obrazový průvodce. 1. české vyd. Praha: Česká biblická společnost, 2012.
  • BEAUMONT, Mike et al. Ilustrovaná encyklopedie Bible: převyprávění s výkladem od stvoření ke vzkříšení. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013.
  • FLORENTOVÁ, Helena. Křesťanské nebe: poznáváme světce v umění a legendách. V Praze: Artia, 1994.
  • RULÍŠEK, Hynek. Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské ikonografie. Vyd. 1. V Hluboké nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie, 2005.
  • SCHAUBER, Vera a SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Překlad Terezie Brichtová a Vojtěch Pola. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997.
  • HERBERMANN, Charles George, ed. et al. The catholic encyclopedia: an international work of reference on the constitution, doctrine, discipline, and history of the Catholic church. New York: The Enyclopedia Press, 1907-1922. 17 sv. Dostupné z: http://www.newadvent.org/cathen/.
  • SCHÄFER, Joachim. Ökumenisches Heiligenlexikon [online]. Stuttgart, 2018. Dostupné z: https://www.heiligenlexikon.de/.
  • CHLUMSKÝ, Jan. Světci k nám hovoří … : podle Martyrologium Romanum 2001 [online]. 2018. Dostupné z: http://catholica.cz/.
  • Abecední seznam svatých a význam jmen [online]. 2018. Dostupné z: http://catholica.cz/; pozn.: přestože se jedná o anonymní zdroj, údaje jsou zpracované nadprůměrně pečlivě a důvěryhodně, proto jej lze doporučit.

c) ostatní:

  • ROYT, Jan a ŠEDINOVÁ, Hana. Slovník symbolů: kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1998.
  • HEINZ-MOHR, Gerd. Lexikon symbolů: obrazy a znaky křesťanského umění. Překlad Eva Urbánková. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1999.
  • HALL, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1991. 2. vyd. Praha: Paseka, 2008.
  • PASTOUREAU, Michel. Dějiny symbolů v kultuře středověkého Západu. Praha: Argo, 2018.
  • BECKER, Udo. Slovník symbolů. Překlad Petr Patočka. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002.
  • Putování za Svatým Grálem. Překlad Jiří Pelán. Vyd. 1. Praha: Triáda, 2006.

pozn.: k Artušovskému cyklu lze doporučit studii Jiřího Pelána v titulu výše, poměrně kvalitně je zpracované heslo Král Artuš na české wikipedii, příklady ikonografického zobrazení lze čerpat např. zde: https://www.europeana.eu/portal/cs či zde: https://www.bc.edu/bc_org/avp/cas/fnart/links/iconography.html nebo zde: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:King_Arthur

Přehled témat na průběžný test č. 1: temata_na_prubezny_test_c._1.doc

Oznámení: Od této chvíle do příštího pondělka 26. listopadu 23:59 je v testovacím centru otevřen první průběžný test zaměřený na antickou mytologii a ikonografii. Test má 10 otázek po jednom bodu, časový limit činí 10 minut. Hodně štěstí

Přehled témat na průběžný test č. 2: temata_na_prubezny_test_c._2.doc

Oznámení: Od čtvrtka 20. prosince 8:00 do čtvrtka 10. ledna 23:59 je v testovacím centru otevřen druhý průběžný test zaměřený na biblickou a křesťanskou látku a její ikonografii. Test má 10 otázek po jednom bodu, časový limit činí 15 minut. Hodně štěstí! Zpráva: Ukázalo se, že v Průběžném testu č. 2 se některým z vás nezobrazovaly obrázky. Již je ale vše opraveno a mělo by to fungovat správně. S těmi, kdo byli takto poškozeni se domluvíme individuálně na zkoušce.

Studijní materiály

Prezentace z přednášek: duchovni_kultura_evropy_2018-19.pdf ; Příklad ikonografické analýzy: tetramorf.pdf

Zkouškový test

Od 7. ledna 8:00 do 31. ledna 23:59 je otevřen v testovacím centru zkouškový test (jeho absolvování je podmínkou pro připuštění ke zkoušce). Test je zaměřen jak na látku probíranou na seminářích (tj. jako předchozí dva testy), tak na látku probíranou na přednáškách (prezentace z přednášek naleznete zde výše a též na moodlu, můžete též použít prezentace svých kolegů ze seminářů, které jsou vyvěšeny zde výše). Test má 24 otázek, časový limit je 30 min. Hodně štěstí! 


Počet shlédnutí: 19

zs2018/duchovni_kultura_evropy.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)