• ve čtvrtek na cvičení máte nárok na zápočet

Stát Island na stejnojmenném ostrově je domovem 300 000 obyvatel. Během sezóny je ovšem počet osob na ostrově až trojnásobkem místních. Země láká turisty především na svou přírodní rozmanitost a krásu. I společenský život je ovšem jednou z předností, ne nadarmo se Islanďané považují za „Italy severu“. Jak tedy vypadá běžný život na Islandu a jak se liší jejich hodnoty od našich českých? Téma jsme si vybrali kvůli osobním zkušenostem člena týmu, který strávil semestr na Islandu v rámci programu Erasmus. Jeho zkušenosti a pohled na obě země by nám mohl přinést zajímavé podněty.

Jaké jsou charakteristické hodnoty pro Island a jejich porovnání s ČR.

Cílem práce je specifikovat a porovnat hodnoty na Islandu a v ČR. Práce bude zpracována metodou kvalitativního výzkumu, konkrétně proběhnou rozhovory s vybranými zástupci.

Kulturní dimenze dle Hofsteda:

ROZPĚTÍ MOCI Tato dimenze se zabývá skutečností, že jednotlivci ve společnosti si nejsou rovni a vyjadřuje postoj země/kultury vůči těmto rozdílům. Vzdálenost moci je pak definována jako rozsah, v jakém méně mocní členové společnosti očekávají a přijímají, že je tato moc rozdělena nerovnoměrně. (1) Česká republika má v této dimenzi poměrně vysoké hodnocení 57. To znamená, že je to hierarchická společnost a lidé přijímají systém, v němž má každý své místo a nepotřebují žádné další ospravedlnění. S velmi nízkým skóre 30 je jasné, že islandská hierarchie je velmi mírná. Nadřízení jsou ochotní a důvěřují manažerům, informace jsou vždy sdíleny a konzultovány. Současně je komunikace neformální a přímá.(2)

INDIVIDUALISMUS X KOLEKTIVISMUS Základní otázkou této dimenze je stupeň vzájemné závislosti, kterou mezi sebou udržují členové společnosti. To souvisí s tím, zda je myšlení jedince utvářeno jako „já“ nebo „my“. V individualistických společnostech se lidé musí starat o sebe a svou přímou rodinu. V kolektivistických společnostech lidé patří k určitým skupinám, které se o ně starají výměnou za věrnost.(1) Česká republika s poměrně vysokým skóre 58 je individualistická společnost. To znamená, že je zde preference volného sociálního rámce, v němž se od jednotlivců očekává, že se postarají pouze o sebe a svou nejbližší rodinu. Rovněž Island se skóre 60 odpovídá vysoce individuální kultuře. To se promítá do volně propojené společnosti, stejně jako v ČR se předpokládá, že se lidé budou starat o sebe a své nejbližší. V podnikovém světě se od zaměstnanců očekává, že budou samostatní a budou mít vlastní iniciativu. (2) Zajímavé je, že vysokým individualismem se Island odlišuje od jiných severských zemí a podobá se spíše zemím jako je USA, Nizozemí nebo UK. (3)

MASKULINITA X FEMINITA Maskulinita v této dimenzi naznačuje, že společnost bude řízena konkurencí, úspěchem (být ten nejlepší) a neúspěchem, také hodnotovým systémem, který začíná ve škole a pokračuje po celou dobu jeho života. Feminita v této dimenzi znamená, že dominantou společnosti je péče o druhé a kvalitu života. Feminní společnost je taková, kde je kvalita života znamením úspěchu a vystupování z davu (být ten nejlepší) není obdivuhodné. (1) Česká republika dosahuje v této dimenzi skóre 57 a je tedy maskulinní společností. V maskulinních zemích lidé „žijí, aby pracovali“, očekávají, že bude kladen důraz na spravedlnost, konkurenci a výkonnost. S extrémně nízkým skóre 10 je Island považován za feminní společnost. Ve feminních zemích je důraz kladen na „pracují, aby žili“, lidé si váží rovnosti a kvality ve svém pracovním životě. Jsou upřednostňovány faktory jako je volný čas a flexibilita.(2)

VYHÝBÁNÍ SE NEJISTOTĚ Tato dimenze souvisí s tím, jak se společnost zabývá skutečností, že budoucnost nemůže být nikdy známa. Měli bychom se tedy snažit ovládat budoucnost nebo jen nechat věci plynout? Toto dilema s sebou přináší úzkost a různé kultury se naučily tuto úzkost řešit různými způsoby (víra, pravidla, zvyky). (1) Česká republika dosahuje v této dimenzi vysokého skóre 74, a proto se velmi vyhýbá nejistotě. Země, které vykazují vysokou míru nejistoty, se řídí pevnými pravidly víry a chování. V těchto kulturách existuje emocionální potřeba pravidel (i když pravidla třeba nefungují). Skóre 50 naznačuje, že u Islandu jde o poměrně pragmatickou kulturu, co se týče vyhýbání se nejistotě. Zaměřuje se na plánování, ale tyto plány lze měnit a improvizovat. V důsledku toho jsou přístupnější novým nápadům, inovativním produktům a jsou ochotni vyzkoušet něco nového. (2)

DLOUHODOBÁ X KRÁTKODOBÁ ORIENTACE Při dlouhodobé orientaci se společnosti soustředí na činnosti, které přinesou nějaký efekt až v delším časovém horizontu. Například šetrnost a osobní vytrvalost. Krátkodobá orientace klade důraz na současnost a minulost. Jde zde o respekt k tradicím, plnění svých sociálních povinností a orientaci na činnosti s momentálním nebo krátkodobým efektem.(1) Vysoké skóre 70 ukázalo, že česká kultura je pragmatická. Ve společnostech s pragmatickou orientací lidé ukazují schopnost snadno přizpůsobit tradice změněným podmínkám, silnou náchylnost k záchraně a investování, šetrnost a vytrvalost při dosahování výsledků. S nízkým skóre 28 má tedy Island normativní kulturu. Lidé v takových společnostech vykazují velkou úctu k tradicím a zaměřují se na dosažení rychlých výsledků.(2)

Kvantitativní výzkum se skládá z několika procesů. První je stanovení teorie, na jejíž základě se vysloví hypotéza (vztah alespoň mezi dvěma proměnnými). Dále je nutné upřesnit si, co se bude měřit, tedy stanovit tzv. operační definici, poté probíhá samotné měření. Mezi kvantitativní techniky sběru dat řadíme např. statistické šetření, experiment obsahovou analýzu nebo strukturované pozorování. Data jsou statisticky vyhodnocena a aplikována na stanovenou hypotézu. Celý proces se pak uzavírá verifikací teorie. Kvantitativní výzkum probíhá na velkém vzorku respondentů, mezi jeho výhody patří rychlý a přímočarý sběr dat, poskytuje přesná, numerická data a umožňuje relativně rychlou analýzu dat. Mezi nevýhody patří velká redukce informací, jelikož při kvantitativním výzkumu mnohdy dochází ke standardizaci zkoumaných proměnných a také vztahů mezi nimi.(4)

Ačkoli byl kvalitativní výzkum považován za doplňkový ke kvantitativnímu výzkumu, získal si na poli metodologie své místo. Zkoumá fenomén v přirozeném prostředí, umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie, což jsou jedny z výhod tohoto výzkumu. Po sběru primárních dat, stanovení teorie a hypotézy přichází na řadu tvorba výzkumných otázek. Ty se ovšem během výzkumu mohou modifikovat. Mezi metody kvalitativního výzkumu patří např. pozorování, rozhovory, audio/video záznamy. Výzkumný pracovník pracuje přímo v terénu, pozoruje prostředí, sbírá veškerá data k tématu. Sběr a analýza dat probíhají současně, což umožňuje zmiňovanou modifikaci otázek, ale i sběru nebo analýzy dat. Závěry kvalitativního výzkumu pak obsahují podrobné popisy místa, fotografie či citace ze získaných rozhovorů. Mezi nevýhody kvalitativního výzkumu pak patří: časová náročnost, získaná data nemusí být zobecnitelná na celou populaci, vliv osobních preferencí terénního pracovníka.(4)

Jako kompromis mezi těmito metodami výzkumu se pak nabízí smíšený výzkum. V některých typech se v úvodu využívá kvalitativního výzkumu, po jehož vyhodnocení se následuje dotazníkové šetření kvantitativního výzkumu. Další typ využívá jak kvantitativní, tak kvalitativní výzkum uvnitř jednotlivých fází procesu.(4)

Mezi hlavní islandské hodnoty, které jsme na základě rozhovoru identifikovali, patří: přímočarost, pracovitost, individualismus, mírná hierarchie, kulturní tradice - islandština.

Přímočarost myšlená tak, že Islanďané zastávají názor, že jejich myšlenky jsou správné a cítí zvláštní potřebu poskytnout své informace všem, kteří je mohou považovat za užitečné. Islanďané jsou zvyklí hovořit přímo k věci, být otevřený a přímý je pro Islanďany známka čestnosti. Islanďané mají silnou pracovní etiku, očekávají, že když začnou projekt, budou pracovat tak dlouho, dokud to bude hotové. Právě přímočarost byla zmiňována v rozhovoru jako odlišná, ale ceněná vlastnost. Pro Čechy není zcela typické zapředávání rozhovorů nebo snad přímé vyjadřování. O pracovní etice by se jistě také dalo polemizovat.

Obecně lze říct, že Islanďané jsou nezávislí lidé. Preferují individualismus a očekávají, že se každý zvládne sám o sebe postarat. Ale v situaci krize nebo nějakého neštěstí se dají dohromady jako skupina, aby si pomohli. Důraz na rovnost má pro Islanďany velký význam a je součástí všech oblastí, například rovnost postavení, rovnost pohlaví a rovnost příležitostí. Spravedlnost je v islandské společnosti je důležitá a se všemi ve společnosti se zachází stejně. To například pomáhá manažerům a podřízeným ve společnostech komunikovat lépe vzniklé problémy, které díky tomu mohou rychleji vyřešit. Shoda s ČR nastává v otázce individualismu, kdy i Češi jsou samostatní, případně žijí s nejbližší rodinou. Příslušnost k větší skupině není obvyklá. V pracovním prostředí je nastolena přísná hierarchie, úkoly jsou spíše přidělovány než diskutovány, čemuž dávají přednost.

Pro Islanďany, jsou charakterové vlastnosti jako flexibilita a spontánnost vysoce hodnocené. Obvykle se snaží vyhnout rozhodnutím, které by nemohli později změnit. Také proto, mají Islanďané takový životní postoj, že nehledě na to, jakkoliv složitá situace nastala, vše se nějak vyřeší. V případě dosažení cíle Češi jistě vymyslí snadnou a rychlou cestu, ale plány, které jsou nastoleny se již nemění. Mají rádi předem daná pravidla.

Islandština je pro Islanďany vše. Jazyk má pro ně velkou hodnotu která je dána mimo jiné také unikátní historií. Ti co ovládají tento jazyk mají přístup k velmi neobvyklé literatuře. Od cizinců pracujících na Islandu se očekává, že se Islandštinu naučí. Ačkoliv se Češi svého jazyku rádi zastávají, není jejich vztah k rodné řeči tak pevný. Typická je pro Čechy například neutuchající podpora národních týmů na mezinárodních soutěžích nebo Olympiádě.

Jak již bylo zmíněno v předchozí části, mezi hlavní islandské hodnoty patří: přímočarost, pracovitost, individualismus, mírná hierarchie, kulturní tradice - islandština. V podstatě vše odpovídá datům, které jsme zjistili v rámci studia sekundárních dat (hofstede-insights.com). Shoda s našimi zjištěními a Hofstedovým výzkumem nastává v dimenzích:

• rozpětí moci - uvedena mírná hierarchie, očekávaná rovnocenná spravedlnost,
• individualismus - byl zmiňován sám o sobě,
• feminita - ta by se mohla odrážet právě ve faktu, že pro Islanďany je flexibilita a spontánnost velmi ceněná,
• (ne)vyhýbání se nejistotě - zde řadíme právě přímočarost, čestnost a odvahu hovořit přímo,
• krátkodobá orientace - Islanďané kladou důraz na tradice a především na svůj rodný jazyk.

Co se týče porovnání s ČR, rozdílu dosahují země v dimenzích: rozpětí moci, maskulinity x feminity, vyhýbání se nejistotě a dlouhodobé x krátkodobé orientace. Hierarchie v ČR je oproti Islandu přísná, vedoucí pracovníci úkoly pouze zadávají, ale to právě i podřízení ocení. Dále je Česká Republika společností maskulinní, soustředí se především na práci. Jak bylo zmíněno, Češi „žijí, aby pracovali“. Právě jistota mít práci, se odráží i v dimenzi vyhýbání se nejistotě, Češi dávají přednost zajetým zvykům a pravidlům. V poslední dimenzi je pak ČR spíš dlouhodobě orientovaná, dokáže tradice přizpůsobit současné době. K tomu by se jako příklad daly uvést anglicismy v českém jazyce.

Protože jsem Islanďany označili jako „Italy severu“, provedli jsme na závěr porovnání i s Itálií (5). Je nutné zdůraznit, že Islanďany můžeme považovat za „Italy“ jen a pouze na severu. Pochopitelně se jedná pouze o přirovnání, ale pokud bychom vzali v potaz skutečná data, která se shodují pouze v otázce individualismu, dalo by se přirovnání označit za velmi přemrštěné.

Ačkoli byly uvedeny rozdíly mezi hodnotami na Islandu a v České Republice, jsou Islanďané ke slušným turistům přívětiví, nebojí se zahájit konverzaci nebo ochotně poradit. Ať už pro přírodní krásy Islandu nebo jejich kulturu, doporučujeme zemi bez obav navštívit.

(1) HOFSTEDE, Geert a Gert Jan HOFSTEDE. Kultury a organizace: software lidské mysli : spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha: Linde, 2007. ISBN 80-86131-70-x.

(2) https://www.hofstede-insights.com/country-comparison/czech-republic,iceland/ [online]. [cit. 2018-11-12].

(3) MIXA, Már Wolfgang a Vlad VAIMAN. Icelandic Review of Politics and Administration [online]. Gimli, Sæmundargötu 1, 101 Reykjavík, Iceland, 2015, 2015(Vol. 11), 355-374 [cit. 2018-11-12]. Dostupné z: https://s3.amazonaws.com/academia.edu.documents/41731385/hofstede_individualistic_vikings.pdf?AWSAccessKeyId=AKIAIWOWYYGZ2Y53UL3A&Expires=1542040486&Signature=9z4GbDpzd%2FLEqWz1Tl7MeN9qGbs%3D&response-content-disposition=inline%3B%20filename%3DIndividualistic_Vikings_Culture_Economic.pdf

(4) HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2.

(5) https://www.hofstede-insights.com/country-comparison/czech-republic,iceland,italy/ [online]. [cit. 2018-12-5].

Rozhovor č. 1

Jakému chování by se měl cizinec vyvarovat na Islandu?

Hmm to je dobrá otázka. V posledních letech je na Islandu neskutečný boom s turismem a je pravda, že plno turistů se chová bezohledně a to nám Islanďanům vadí. Co já vím tak se tady asi nejvíce řeší ochrana prostředí. Máme zde mnoho míst kde je turistům vstup zakázán. Turisti i přes zákazy vjíždí automobily na místa kde je výslovný zákaz a ničí tak naši přírodu. Vzhledem k podnebí na Islandu takové stopy od automobilu můžeme potom pozorovat mnoho let později než úplně zmizí. Hrozí jim tak velká pokuta.

Doplňující otázka: A co z pohledu vašich zvyklostí a hodnot?

Řekl bych asi stejně jak všude jinde. Slušně se chovat, nezneužívat naší ochoty a umět se zasmát.

Jaké hodnoty dle vašeho názoru by byly charakteristické pro Islandské obyvatele?

Jsem zvyklý, že Vás většinou překvapí náš styl života a to zejména naše nezávislost. Rodina jako je například u Vás tu funguje trochu jinak. Samotná žena s dítětem se u vás dostává na okraj společnosti, ale tady je to naprosto normální situace. Nemáme rodinná setkání vašeho stylu takže se ani dost často neznáme v rodině a jelikož je nás jen 350 tisíc je docela možné že se v baru potkám se svojí sestřenicí, aniž bych o tom věděl. Jinak nevím, těžko říct…Možná náš jazyk a hudba, Brennivin hahaha. (islandská pálenka)

Dle našeho výzkumu jsou pro Islanďany charakteristické tyto hodnoty: individualismus, mírná hierarchie, „pracují, aby žili“, plány lze měnit a improvizovat, kulturní tradice, souhlasíte? Pokud ne, proč?

Rozhodně souhlasím s “It will sort itself out”/plány lze měnit a improvizovat. Nejsem si jistý ohledně mírné hierarchie protože to záleží na podniku v kterém pracuješ ne? Když je mezinárodní tak si nastaví hierarchii podle sebe. Jestli to platí obecně pro Islanďany to nedovedu říct.

Vyberte jednu, kterou byste určili jako nejtypičtější?

Asi bych řekl nezávislost/individualismus a to že se všechno nějak vyřeší. To se mi líbí, s tím se dokážu ztotožnit.

Rozhovor č. 2

Jakému chování by se měl Islanďan vyvarovat v ČR?/ Čech vyvarovat na Islandu?

Pro Čechy:To, že kde není zábrana se může chodit na Islandu úplně neplatí, mohou za to být docela velké pokuty tak pozor na to. Pro Islanďany: Posmrkávání a nepoužívání kapesníku se v Česku považuje za neslušné. Většina Islanďanů totiž posmrkává.

Jaké odlišné hodnoty vás zaujali při pobytu na Islandu?

Zaujala mě jejich otevřenost a schopnost užívat si život. Očekával jsem že budou velmi uzavření a tiší, jak se o většině seveřanů říká, ale opak byl pravdou.

Musel jste po dobu svého pobytu dávat pozor na určité chování, které v Čechách považujete za běžné?

Islanďané rádi používají sarkasmus a to s vážnou tváří takže je potřeba je pozorně poslouchat, aby člověk správně pochopil mínění. Je potřeba občas odvodit smysl z kontextu.

Jaké charakteristické odlišné prvky chování jste při svém pobytu nejvíce pozoroval?

Oproti Čechům jsou rozhodně otevřenější a nestydí se seznamovat a otevírat konverzace.

Co vás nejvíce zaujalo na chování obyvatel Islandu?

Jejich přístup k životu. Jak už jsem zmínil předtím jsou hodně odlišní od běžných seveřanů. Můj kolega je trefně popsal jako Italy severu.



Počet shlédnutí: 82