Proč Marx nesouhlasil s kapitalismem?

Od začátku čtení Kapitálu až po jeho přečtení úplně ke konci, by téměř každý souhlasící s myšlenkou kapitalismu člověk měl mít dle mého vidění takový dojem, který by se dal porovnat s pocitem po přečtení Bible, nebo případně jakékoliv příručky napsané pro prostý lid - respektive dělnickou třídu, která žije v nezávislosti na tom, který režim v dané období vládne.

Jak přeci může podporovat revoluci člověk, který by v jejím důsledku přišel o ten životní rytmus, na který je zrovna zvyklý, včetně ztráty peněz a majetku. Samozřejmě by daný jedinec nemusel souhlasit se systémem, který by ho přiřadil na stejnou úroveň s nespokojenou skupinou dělníků, kterým se nepodařilo vyšplhat k vyšší sociální vrstvě, než manuální práce v továrnách.

Myšlenka porovnání Kapitálu s biblí nevznikla bez příčiny, jelikož jednou z primárních idejí bible, stejně jako u Kapitálu, bylo svým způsobem ovlivnit lidské životy - zejména jejich způsob myšlení, principy a sestavení priorit a to v ideálním případě po celém světě, cestou prosazování vlastní revoluce, kde primárním cílem bylo nejen kardinálně změnit způsob života průměrného člověka, ale i nastavení nového vyššího cíle a smyslu do života, podobně jako ráj nebo komunismus.

Zde se postupně přibližujeme k odpovědi na otázku, proč tedy Marx a Engels natolik pohrdali buržoazií a bohatými lidmi.

Jejich klíčovým cílem byla transformace světového pořádku, čehož se vcelku považovalo za nemožné dosáhnout cestou působení na bohatší vrstvy obyvatelstva. Takový přístup k situaci, jak můžeme nyní sledovat u moderní společnosti, absolutně neprošel zkouškou času.

V té době však pro ně skutečně nebylo příliš obtížné přesvědčit obrovské množství lidí například v myšlence, že výsledná cena výrobku by měla naprosto odpovídat objemu a obtížnosti provedené práce, jelikož proletariát přišel o vlastní svobodu pod vlivem velkých společností, které se pouze snažily o dosažení organizovaného a hlavně fungujícího systému práce obrovského množství lidí, kteří by se mohli více soustředit na práci samotnou než na její uspořádanosti.

V samotném Kapitálu je jasně viditelný obdiv k minulosti proletariátu s kladeným na jeho nezávislost důrazem, což podle mého názoru svým způsobem způsobovalo větší víru v pozitivní výsledky revoluce - samotný pojem revoluce byl podáván jako příležitost získat svobodu. To jak situace dělnická třída využila, je jasně pozorovatelné po bolševické revoluci, kdy se na vyšší vzdělání pohlíželo jako na malomocenství, po jehož zbavení by se podle jejich názoru měl vybudovat nový, dokonalejší svět.

Nicméně průběhem času, když si uvědomíme to, jak velkou vlastnili rozlohou a nerostným bohatstvím, to, čeho ve výsledku dosáhli byl tak akorát nefunkční ekonomický systém, pětiletý plán a další problémy včetně deficitu potravin a rozpadu země.

V tutéž dobu v USA - práce byla braná spíše jako zboží a naneštěstí nenastávaly změny; nehledě na to, jak se čím dál víc popularizovalo respektování každého člověka v nezávislosti na jeho národnosti, dosaženého vzdělání a pohledu na věci, alespoň z toho důvodu, že každý z nich má plné právo na vykonávání práce ve stejných podmínkách s ostatními zaměstnanci. Není to snad to, čeho se snažil právě Marx dosáhnout?

Dle mého pohledu, samotnému Marxovi se ani nemohlo zdát o tom, že by u stejného stroje nebo pokladny mohli vykonávat práci lidi s absolutně rozdílnými životními hodnotami, například jedním z kterých by byl podpůrce promiskuity, ateismu a absence všelijakých sociálních hranic a přitom druhým zaměstnancem by naopak byl konzervativní člověk rodinného typu, docházející každou neděli na bohoslužby a podporující republikánskou stranu.

K čemu jsme došli ve výsledku?

Svět, ve kterém vládne kapitalismus, za pomoci kterého plnohodnotně funguje největší evropská kolonie, která vládne celým světem díky penězům a zbraněmi

A co se týče dělníků, tvořících 40 až 45% obyvatelstva amerických států, které Marx přesvědčoval o nemožnosti vývoje při kapitalismu? Nikdo nezabránil člověku bez vyššího vzdělání v zaměstnání se po ukončení střední školy a získávání platu za systematickou práci.

Marxův pokus o dosažení revoluce prostřednictvím přizpůsobení se celého národa k požadovaným pracovním výkonům nedopadl tak, jak si to Marx představoval, respektive idealizoval. Ve výsledku došlo k tomu, že málo rozvinutá, přesto hromadná hnutí způsobila akorát novou vlnu událostí nerovnoprávného charakteru - za příklad lze uvést hromadnou genocidu iniciátorem které byl Stalin, což se vykládalo stylem «Práce v SSSR je především čest, sláva, statečnost a hrdinství», a to právě zničilo inteligenci obyvatelstva na počátku dvacátého století přenesením působnosti na továrnách a skladech prostému lidu. Za těchto okolností nastal problém deficitu a hladomoru.

Přestože za druhé světové války se podařilo dosáhnout vítězství, objektivně se jednalo o vraždu ohromného počtu lidí, považovaných se pouze za nástroj pro dosažení soukromých cílů vlády, přitom byli aktivně motivované myšlenkou toho, že jejich cíl je značně významnější a spravedlnější než-li cíle německého obyvatelstva. Manipulativním jednáním byli přesvědčeni o hlouposti západních států - kde ale na druhou stranu také vládl socializmus, rozdíl byl v potlačování rasových menšin místo inteligence.

Následně si na základě vlastního názoru a vidění situace dovedu představit takový obrázek - model chování Marxovy společnosti spočívá výhradně v generacích otroků, ochotných bojovat pro svého panovníka navzdory uplynulých desítek let, dokonce ti, co jsou vědomi úmrtí svých předků z důvodu účasti ve válce - tak děsivý dopad na lidstvo probíhal pod silným nátlakem a vyvolání strachu před západem v lidech - a právě vyvolávání strachu je jedno z nejúčinnějších manipulativních technik a nástrojem často využívaným pro dezinformaci.

Co se týče západních zemí, navštívením jakéhokoliv německého města, například Drážďany, anebo jakékoliv jiné město kde jsou oblepené stěny samolepkami a všemožné ilustrace ve stylu graffiti, můžeme pozorovat dokonce v současné době, kdy probíhá další okupace ze strany Ruska obrovskou podporu od obyvatelstva nejen Ruské federace, ale od zemí sovětského svazu.

Podstatou byla zášť vůči lidem vlastnícím více finančními prostředky, majetkem, dovednostmi a znalostmi narozdíl od průměrného obyvatelstva, což přivádí k rozdělení světa na dobro a zlo. 

---

Počet shlédnutí: 8