Darwinismus

Matěj Sahula

Základy antropologie

Darwinismus se zabývá evoluční teorii. Pojmenována je po Charlesi Darwinovi. Původně se takto ani teorie nejmenovala, ale byla s Darwinem častokrát spojena od ostatních tvůrců, až se termín začal používat pro celou teorii.

Evoluce nikdy nebyla vědecky pozorována

V tomto odstavci se dozvídáme, jak autor vyvrací to, že evoluce nebyla vědecky pozorována. Sám říká, že spousta částí evoluce byla pozorována jak ve volné přírodě, tak v laboratoři. Jako výborný příklad úsek uvádí evoluci hmyzu na pesticidy, které používáme na své plodiny. Hmyz se evolučně vyvinul tak, aby na něj tyto pesticidy působily málo, ba dokonce vůbec. Toto dokládá jako důkaz evoluce, která byla pozorována. Dále uvádí některé příklady, které pozorovány opravdu nebyly, protože jsou téměř nemožné. To, že by se žába evolučně vyvinula do krávy mi přijde opravdu nemožné. Autor článku si myslí totéž a dodává, že by to byl velmi silný důkaz proti evoluci.

Evoluce porušuje druhý zákon termodynamiky

Tato část ukazuje na to, jak lidé blbě chápou jak evoluční teorii tak druhý zákon termodynamiky. Toto ten zákon říká: „Není možný žádný proces, v kterém je jediným výsledkem přesun energie z chladnějšího do teplejšího tělesa.“ Evoluce vlastně tvrdí, že se organismy v evoluci liší pouze malými rozdíly. Jako příklad se zde uvádí přívěsky. Kdyby bylo možno takto “značit” zvířata, měli by jejich potomci přívěsky jiné, než jejich rodiče. Ihned po objevení rozdílů, evoluce vyžaduje, že tyto rozdíly povedou k jinému reprodukčnímu úspěchu. Tyto procesy jsou dnes běžně pozorovány v přírodě a neporušují žádné zákony.

Neexistují žádné fosilie přechodných životních forem

V další části se dozvídáme, že podle tohoto úseku neexistují žádné přechodné fosílie. Tím je myšleno to, že neexistují fosílie organismů, které jsou v mezistádiu vývinu z jednoho organismu na druhý. Jako příklad by mohl sloužit třeba ten přechod z žáby na krávu (pokud by samozřejmě byl možný). Podle této části článku by neexistoval žádný živočich, který by měl nějaké známky evoluce, které by ukazovaly změnu na krávu. Jednoduše řečeno je to tedy nesmysl, protože známky evoluce jsou na fosíliích pozorovatelné i v přechodných fázích. Dalším příkladem by mohl být vývoj lidoopa v člověka, který je zmiňován v článku.

Evoluční teorie tvrdí, že život začal a jeho evoluce pokračovala úplnou náhodou

Tento výrok je v článku zobrazován tak, že nejvíce ukazuje jak daný debatér či prostě daná osoba nepochopila evoluční teorii. Při “výběru” mutací, které přežijí pracuje přirozený výběr. Ten třídí mutace tak, aby například daný druh měl větší šanci se rozmnožit za daných podmínek a tím podpořil budoucí generaci samého či evolvovaného druhu. To, že by tento proces fungoval nahodile není dle článku možné z důvodu, že by se většina druhů, ba či dokonce všechny, nedožili dnešního dne. Tudíž bychom třeba ani my nedokázali přežít například některé nemoci, které známe. Dále se dozvídáme, že odpůrci evoluce tvrdí, že je prudce nepravděpodobné, aby se daná molekula vytvořila v daném bodě. Na toto evolucionisté odpovídají, že takto mohlo být vytvořeno moře molekul a my vlastně ani nevíme, která mohla být první.

Evoluce je pouze teorie; nebyla dosud prokázána

V poslední části nám autor zprvu vysvětluje, co vlastně znamená to slovo evoluce. Nejprve říká, jak zní přesná definice. Ta říká, že evoluce je změna v četnostech alel v čase. Celá teorie evoluce zahrnuje velkou spoustu mechanismů. Mezi některé z nich patří například mutace a přirozený výběr. To, že evoluce nebyla dokázána je na konci odstavce vyvráceno. Důkazy o evoluci máme a máme jich velkou spoustu a to v různých odvětvích.

Dá se evoluce vědecky podložit ?

V dalším článku se na začátku autor ptá, zda se dá evoluce vlastně vědecky podložit či je to nemožné. Pokládá některé fakty, které dle něho jsou vědecké a dokazují, že evoluce je podložitelná.

Zrod vesmíru

Prvním kritériem nebo spíše faktem je zrod vesmíru. Článek říká, že zrod vesmíru tak jak ho známe pomocí velkého třesku není vlastně nijak vědecky dokázatelná. My tedy vlastně nevíme přesně kde a jak se vzalo tak velké množství energie na to, aby k velkému třesku došlo. Některé faktory se ale dokázat dají. Ty jsou zmiňovány a já bych jako příklad uvedl ty rotující planety. Podle vědy se vše na začátku točilo na jednu stranu. Tudíž by se stále měly všechny tělesa točit na tu samou stranu. To se však neděje a máme záznamy o tom, jak se některé planety a nebo měsíce točí na stranu druhou než se původně vše točilo.

Vznik života

V úseku nám autor nastiňuje teorii, kterou on sám nazývá domněnkou. Jde o to, že když vznikal život na zemi, tak se zde začali, díky vysoké teplotě a velkému množství minerálů, štěpit molekuly, ze kterých později vznikali aminokyseliny které se považují jako základ pro tvorbu živých organismů. Později byl proveden pokus na provedení tohoto procesu ve zkumavce a výsledek byl, že se stejné kyseliny vyskytly i v dané zkumavce. My však nevíme, jak přesně působil na tehdejší Zemi kyslík, který je silné oxidační činidlo a tudíž nemůžeme plně opakovat tento pokus. Tím pádem nám autor článku říká že je toto pouze domněnka nikoliv vědecky podložitelná teorie.

Stáří vesmíru

Zde se dozvídáme, že vlastně nejde úplně změřit stáří našeho vesmíru a to z jednoho jediného důvodu. Radiouhlíková metoda kterou se stáří vesmíru měřilo se dá měřit “pouze” 40 000 let. Tudíž není možné změřit stáří vesmíru, protože je mnohem starší.

Dokáže evoluce myslet?

Nyní se můžeme dozvědět, jestli je evoluce vlastně něco jako organismus, který si sám přemýšlí. Dostáváme příklady, kdy se mušle, která se vlastně vůbec nehýbe a prakticky ani nic nedělá, přizpůsobila tak, aby měla jisté přežití a zároveň rozmnožování, jelikož se rozmnožuje pomocí parazitování na ostatních. Bohužel ale nevíme, jak se tato mušle dokázala takto vyvinout. Nevíme, jak si nechala narůst ploutev tak, aby vypadala jako jiná ryba. Jistý Dr. Behe s tímto výrokem nesouhlasil a rozhodl se na něj vymyslet protiargument se vznikem oka u žížaly. Ten zní, že kdyby žížala náhle začala potřebovat používat své oči, které má momentálně prakticky nepotřebné, trvalo by to spousty mutací. Ty by na začátku vytvořily zárodek oka. Ten by ale na začátku byl dlouhou dobu nefunkční a tudíž by spíše překážel než pomáhal. Pravděpodobněji by tedy tento výrustek opět odumřel a žížale by se oko nevyvinulo. Poslední odstavec nám říká, že pokud by evoluce tvořila vše, byla by opravdu velmi chytrý, samostatně myslící proces.

Darwinismus je také náboženství

Další článek hovoří o tom, jak křesťané hovoří o tom, že planetu stvořil bůh. To samé tvrdí evolucionisté, ale s evoluční teorií. Tvrdí, že bylo vše stvořeno náhodně v určitém času. Částečně je tedy darwinismus také náboženství.



Počet shlédnutí: 32