obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2022:novotny

František Novotný

15.12.2022

Hospodářská a kulturní studia

Základy antropologie

Vědecká a filosofická krise současného marxismu

Úvod

Text, jež nám byl předložen ke zpracování, pochází z díla s názvem „Naše doba” od Tomáše G. Masaryka a jedná se o svazek textů vydaných mezi lety 1892-1894.

V textu T. G. Masaryk pojednává o marxismu a socialismu, zejména pak rozebírá jejich vědeckou a filozofickou stránku.

Marxismus, z nějž dále vzniká socialismus, je ideologické hnutí, které vytvořil Karel Marx, který je považován za národního hospodáře marxismu, společně s Bedřichem Engelsem, jež je následně vnímán jakožto filozof této ideologie, dílem “Kapitál”. Tímto dílem Marx kritizuje kapitalistickou společnost a tehdejší hospodářský systém a staví se na stranu dělnictva.

(Socialismus, jak jsem již zmínil výše, vychází z marxismu a prakticky se tyto dva směry od sebe moc neodlišují)

Text

I.

V první části rozebírá T. G. Masaryk vzájemný rozpor prvního a třetího svazku Marxova Kapitálu. Tyto dva svazky si navzájem odporují v pohledu na vznik ceny statků s kapitalistickou nadhodnotou. První svazek na věc pohlíží tak, že v době předkapitalistické si každý vyrobil pouze tolik kolik spotřeboval a v době kapitalistické se zde utváří “nadhodnota” (pojem, který vytvořil Marx pro své dílo), což znamená, že člověk vytvoří více než kolik spotřebuje a tím vzniká kapitalisovi zisk. Podle třetího svazku kapitalistovi však nevzniká zisk nadhodnotou, ale cena se ziskem se určují kapitálovými náklady.

II.

Zde Masaryk zmiňuje politickou taktiku a její postupné změny. Z počátku podle Marxe byla revoluce nutná, později ale jeho názor na nutnou revoluci ochabuje. I Engels byl z počátku silně pro revoluci, avšak na sklonku svého života již spíše doporučuje změny pomocí reforem a parlamentu.

Engelsovy názory rozdělili sociální demokraty na dva tábory. První je vnímají ve smyslu absolutním (revoluce je neopodstatněná), zatímco pro druhé jsou spíše relativní (k revoluci by mělo dojít pouze v méně vyspělých zemích).

Podle Masaryka se socialismus, kvůli výše zmíněné přeměně názorů, silně přibližuje anarchismu.

III.

Ve třetí části Masaryk zmiňuje Marxovo pojetí historického materialismu velmi stručně, jelikož mu připadá, že jeho definice jsou dosti neurčité a nejasné.

Výrobní poměry, utvořující hospodářské složení společnosti, jsou reálním základem, na němž se vypíná nadstavba právnická a politická: výrobní methoda podmiňuje všecky sociální, politické a duchovní, vůbec „ideologické„ formy života duchovního.

  1. V textu stručně uvedené znění historického materialismu

IV.

Od historického materialismu se Masaryk posouvá k sociologii, ve které se zaměřuje na Engelsův spis o rodině.

Podle Engelse se z původního polyandrického a polygamického typu rodiny vyvíjí rod a to konkrétně matriarchální. Proti tomuto názoru se staví socialista Cunow. Podle Cunowa není matriarchát institucí původní, ale naopak je jí patriarchát, ze kterého se teprve vyvíjí matriarchát.

Podle Masaryka má Cunowův názor, za následek pád idealizovaného matriarchátu a ideál prvotního komunismu a mění to i Engelsovi názory na rodinu a ženy. Zároveň prý také, kvůli Cunowově kritice spojené s názory třetího svazku Kapitálu a Engelsovým odmítnutím revoluce, dojde ke změně socialistického učení o státu.

V.

Dále se přesouváme k filosofii a etice.

Masaryk v textu popisuje marxismus jako nemorální směr, který chce měnit lidi sociálními institucemi a proto etiku, filozofii a náboženství pokládá již za překonané.

VI.

Marxismus sám o sobě tvrdí, že je protináboženský. Engels ve svém spise uvádí náboženství za již překonané, avšak zároveň tvrdí že původní křesťanství bylo socialistické. S tímto výrokem Masaryk nesouhlasí.

S tématem náboženství a socialismu vzniká také otázka, zda nelze socialismus považovat za nový typ náboženství.

VII.

V další části textu Masaryk ukazuje na problém materialismu, který by se podle něj měl vyřešit.

V textu je k tomuto tématu ukázán spor Kautského s Bxem o historickém materialismu. Kautský formuloval problém slovy, že idea je funkcí mozku, načež Bax reaguje výrokem, že materialismus je nemotorný a filozoficky překonaný.

Pozdější socialističtí spisovatelé se vymezují proti materialismu metafyzickému a noetickému.

Marxův a Engelsův materialismus lze označit jako nepodařenou syntézu hegelovského idealismu, vulgárního materialismu, pozitivismu a evolucionismu.

VIII.

V poslední části textu se Masaryk zaměřuje na umění.

Socialistické umění je tvořené v duchu naturalismu a realismu. Inspiraci si bere v chudších vrstvách obyvatel. Hlavním cílem socialistického umění je propagace socialismu samotného.

Závěr

Na závěr textu Masaryk píše o krizi v socialismu, zejména pak v marxismu. Podle něj se, díky této krizi, stává socialismus vědecky více kritičtější a zároveň i přesnější. Marxismus se stává více filozofickým.

Socialismus zůstane samostatně organizovanou politickou stranou i kdyby se marxismus kompletně rozpadl. 


Počet shlédnutí: 55

zs2022/novotny.txt · Poslední úprava: 11. 01. 2023 (18:01) autor: 31.47.105.145