Darwinismus

Co vlastně darwinismus je? Představuje evoluční teorii, která říká, že přirozený výběr je jediným mechanismem evoluce. Tento názor je označován od 19. století a jejím autorem je britský přírodovědec Charles Darwin. „Pohlavní výběr závisí na převaze určitých jedinců nad druhými stejného pohlaví, což se týká propagace druhů; zatímco přírodní výběr závisí na vítězství obou pohlaví, v každém věku, za normálních podmínek života,“ řekl Charles Darwin roku 1871. Na evoluční teorii se podílel i s Alfredem R. Wallacem, který se zabýval biologií, botanikou a biogeografií. Charles Darwin byl synem lékaře a na Cambridgeské univerzitě studoval teologii. Roku 1831 se vydal na výzkumnou plavbu na lodi Beagle kolem světa, během které si střádal přírodovědecké materiály a sepisoval si základní informace o evoluční teorii. Nezkoumal však jen to, významně zasáhl i do jiných oborů přírodních věd.

Pět hlavních omylů kolem evoluční teorie – Mark Isaac

„Evoluce nebyla nikdy vědecky pozorována.“ Biologové definují evoluci jako změnu genofondu populace v průběhu času. Jedním z příkladů je hmyz, který si během několika let vytvoří odolnost vůči pesticidům. I většina kreacionistů uznává, že evoluce na této úrovni je faktem. Nedoceňují však, že tato rychlost evoluce stačí k tomu, aby ze společného předka vznikla rozmanitost všech živých tvorů. Původ nových druhů evolucí byl pozorován, jak v laboratoři, tak ve volné přírodě. Množství pozorování podporujících evoluci je ohromující. Proto by bylo chybné tvrdit, že evoluce nebyla pozorována.

Dobzhanského pokus s octomilkami, který Isaac zmiňuje, lze jen stěží považovat za pokus, že dochází k přirozené evoluci, protože ke změně nedošlo bez záměrné, inteligencí řízené činnosti člověka. V Dobzhanského práci vzniklo kvůli radiačnímu bombardování množství odrůd (např.: octomilky s křídly navíc, octomilky bez křídel, octomilky s obrovskými křídly, octomilky s malými křídly). Dobzhansky zasahoval do genetického kódu organismu a prováděl změny na potomstvu organismu. Téměř všechny změny byly škodlivé pro přežití a žádná z nich nevedla k výhodě oproti jiným octomilkám.

„Evoluce porušuje druhý zákon termodynamiky.“ Druhý zákon termodynamiky říká: „Není možný žádný proces, v kterém je jediným výsledkem přesun energie z chladnějšího do teplejšího tělesa.“ Kreacionisté interpretují 2. zákon tak, že věci vždy postupují od řádu k nepořádku. Jiný způsob vyjádření druhého zákona zní: ,,Vesmír se neustále stává neuspořádanějším!“ Sněhové vločky, písečné duny, tornád a blesky představují jen několik málo příkladů řádu pocházejícího z neuspořádanosti v přírodě. Evoluční teorie skutečně porušuje princip 2. termodynamického zákona. Ani Isaacovi, ani žádné evoluční autoritě se nepodařilo dokázat, že tato teorie je prakticky možná, natož reálná.

„Neexistují žádné fosilie přechodných životních forem.“ Isaacova definice je: ,,Přechodná fosilie je taková, která vypadá, jako by pocházela z organismu středního mezi dvěma rodovými liniemi, což znamená, že má některé vlastnosti linie A, některé vlastnosti rodokmenu B, a pravděpodobně některé vlastnosti částečně přechodné mezi těmi dvěma.“ Podle něj, tvrdit, že neexistují žádné přechodné formy, je jednoduše mylné. Avšak mnozí významní představitelé evolucionistů se shodují na tom, že zkameněliny poskytují jen málo důkazů o evolučním přechodu.

„Evoluční teorie tvrdí, že život začal a jeho evoluce pokračovala úplnou náhodou.“ Isaac říká, že tento výrok je známkou toho, že argumentující nerozumí evoluční teorii. Náhoda prý ale jistě hraje v evoluci velkou roli. Například náhoda, v podobě mutací. Ani abiogeneze (=vznik prvního života) neprobíhá čistě náhodou. Atomy a molekuly se neuspořádávají čistě náhodně, ale podle svých chemických vlastností. Mnoho odborníků s jeho tvrzením zásadně nesouhlasí a považují to za povrchní zpracování tohoto tématu.

„Evoluce je pouze teorie; nebyla dosud prokázána.“ Jeho přísně biologická definice evoluce je „změna v četnostech alel v čase.“ A podle této definice je prý evoluce nepopíratelný fakt. Obecný biologický význam evoluce pro většinu evolucionistů je následující: ,,Nepřetržitý naturalistický, mechanistický proces, při němž všechny živé věci vznikly z jediného živého zdroje, který sám vznikl podobným procesem z neživého, neživého světa.“ Teorie evoluce nejenže říká, že se život vyvinul, ale také zahrnuje mechanismy, jako jsou mutace, přirozený výběr, a genetický drift, které znamenají důležitý faktor pro dosažení vysvětlení, jak se život vyvíjel, říká Isaac. Také říká, že nic ve skutečném světě ještě nebylo nekompromisně prokázáno, a nikdy nebude. Když je dostatek důkazů, nazveme to faktem, i když to ještě není stoprocentně jisté. Podle Isaaca má evoluce to, co má každé dobré vědecké tvrzení – důkazy, a to spousty. A pokud chce někdo teorii evoluce zpochybnit, musí zaútočit na všechny tyto důkazy.

Evoluce vs. Kreacionismus

Vznik vesmíru je podle vědců asi před 4,6 mld. let. Gravitační síly začaly v oblaku mezihvězdného prachu stahovat všechnu hmotu ve formě spirálních vírů do jeho středu. Poté vznikl rotující kotouč (prý byl velikosti pingpongového míčku), který byl tak hustý, že se v něm mohla zažehnout nukleární, či atomová pec, čímž došlo k tomu, že začalo svítit slunce a že z něho pramenil sluneční vítr, nesoucí ohromná množství hmoty. Shluky hmoty se dále zhustily a tvořily se protoplanety. Je to však pouhá domněnka. Vědci neví, kde se vzalo tak velké množství hmoty, ani energie potřebná k Velkému třesku. Víme ale, že pokud by se kotouč točil jedním směrem, musely by se všechny planety točit tím stejným směrem, to se však neděje. Nemohou tedy pocházet z jednoho kotouče. Podle druhého termodynamického zákona vesmír po dlouhém čase nakonec dojde do stavu termodynamické rovnováhy (to znamená, že bude studený, temný, mrtvý a prakticky bez pohybu). Pokud vesmír neměl počátek, muselo uplynout nekonečné množství času. V tom případě by ale měl být stav termodynamické rovnováhy teď, což není. A tak víme, že vesmír musí mít nějaký počátek. Na základě tohoto zákona měl Velký třesk vytvořit vesmír. Kdyby to bylo náhodnou událostí a všechny hodnoty sil by byly správně pro to, aby mohl vzniknout život, je skoro nemožné. Například kdyby odstředivá síla přesně nevyvažovala přitažlivou sílu, každá galaxie a sluneční soustava by se zhroutila do svého gravitačního středu. Podle Bible byl vesmír stvořen Bohem. Vše má řád, vše je dokonale vymyšlené. Že by bylo stvoření světa jen náhodou, je nepravděpodobné. Ale že by byl nějaký Bůh, který vytvořil sám celý svět? Obojí je možné, ale důkazy nejsou.

Jak vznikl život? Podle odborníků vznikl nashromážděním vhodných látek v praoceánech, které se pak začaly tvořit na vychládajícím povrchu. Začaly se štěpit a vázat. Vznikaly složitější molekuly, které se pak například při uhození blesku slučovaly dále a z nich vznikaly aminokyseliny. V Stanley L. Miller udělal v roce 1953 první úspěšné pokusy. Skleněnou baňku s vodou přivedl do varu, začal přidávat jednoduché sloučeniny a pak do toho začal působit elektřinou. Po týdnu se v baňce objevily jednoduché sloučeniny. Na povrch se ale později dostalo, že pokusy se dělaly bez přítomnosti kyslíku, který v té době musel existovat, jinak by neexistovala vrstva ozonu. Tato teorie tedy také není dokazatelná.

Také jsou třeba zmínit fosilní nálezy. Změna organismů má být pozvolná. Fosilních nálezů existuje nespočet, ale k úplnému dokázání pozvolného vývoje organismů, jsou potřeba i přechodné fosilie. Jak je možné, že ty neexistují? Přechodná stádia mezi jednotlivými druhy fosilních nálezů nejsou, a tak nelze dokázat, že fosilní nálezy opravdu podporují evoluční teorii takovou, jaká má být.

Charles Darwin má teorii, že všechny organismy vznikaly pomalu a postupně. Řekl, že pokud někdo v budoucnu objeví orgán nebo organelu, která tak vzniknout nemohla, jeho teorie se zhroutí. Existuje však pár příkladů, které jeho teorii vyvrací. Bičík bakterií se skládá ze složitých částí, dokonale skloubených. Není možné, že by takto vznikl náhodou. Bez jakékoliv části by hlavně nemohl fungovat, není tedy možné, že by se postupně vyvíjel. To samé se dá říct i o DNA. Má dokonalý stavební postup stavby tvorby celého organismu, v přesném pořadí, s časovým harmonogramem. Některé buňky totiž musí vzniknout až potom. Je to tedy nelogické, ale velmi inteligentní. Oko se také nemohlo vyvíjet postupně, protože, jeho části jsou na sobě vzájemně závislé. Má přesný popis fungování, tak složitý, že to nikdo nedokáže vysvětlit. Dále brouk ostřelovač. Je to tmavý brouk, velký přibližně centimetr, má velmi nezvyklý způsob obrany. Otvorem v zadečku je schopen vystříknout na nepřítele vřící kyselinu. Žlázy umístěné v břiše brouka produkují dvě chemické látky. Pokud se smíchají, dojde k výbušné reakci, ale pouze s pomocí katalyzátoru (chemická látka). Dochází v něm k velmi zajímavé chemické reakci, která je pro brouka velice výjimečná. Není možné, aby se tento obranný systém vyvinul jen tak náhodou. Má složitý mechanismus, který by bez příslušných látek nemohl fungovat.A poslední srážlivost krve. To je jeden z nesložitějších systému v těle živočichů. Malá škrábnutí nebo říznutí za chvíli přestanou krvácet, jak se to stane? Proč živočich nevykrvácí? Na správném místě a ve správnou chvíli se vytvoří krevní sraženina. Musí být dostatečně silná a pevně uchycená, aby odolala tlaku krve. Poté, co skončí krvácení, nastane proces uzdravování. Růst nových buněk, musí vzniknout správný druh, ve správném množství. Je to další složitý systém, který musí být zcela přesný. Tyto procesy nelze vysvětlit, jak vznikly. Žádnou náhodou to být ale nemohlo. Stojí za tím jedna velká inteligence, kterou zatím nikdo nepojmenoval.

Sociální darwinismus

Tuto teorii formuloval již viktoriánský filozof Herbert Spencer. Poté si tyto termíny přejal Charles Darwin ve svém díle v pátém vydání O původu druhů. Existovala tedy již dříve a posléze byla posílena Darwinovými výzkumy Je to tedy politická teorie, která má klíčová slova „boj o život“ a „přežití nejzdatnějšího. „Přežití nejzdatnějšího“ je základní myšlenka. Není však zcela tak správná. Neexistuje žádné měřítko výkonu. Zkrátka ti, co se prosadili, se dají považovat za nejzdatnější.

Existuje nespočet teorií, které navazují na evolucionismus, jsou to ale pouhé domněnky, které jsou všude kolem. Například domněnka, že má člověk svobodu. Máme ale opravdu svobodu? Domnění, že se svět stvořil sám, přirozeně. Domnění, že svět stvořil Bůh. Vše jsou jen domněnky a my neumíme určit, co je opravdu pravda. Tupě věříme nějakým teoriím, které ale nemáme, jak dokázat. Ani nemůžeme vědět, v jakém stavu bude svět za sto let. Je určitě mnoho teorií, ale to nám nic nedokazuje. Kolikrát byl už předpovězen konec světa? A my tu stále jsme, s našimi nedokazatelnými teoriemi. Chceme jen něčemu věřit a myslet si, že je to správně. Abychom nebyli za hlupáky, že něco nevíme. Ale opravdu se snažíme přechytračit přírodu? To se nám nemůže nikdy povést. 

Počet shlédnutí: 32