obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2022:vostarkova_eva

Hospodářská a kulturní studia

Základy antropologie

10.12.2022

Eva Vostárková

Vědecká a filozofická krise současného marxismu

Článek s tímto názvem je obsažen ve svazku „Naše doba“, který sepsal Tomáš G. Masaryk. V textu naráží na socialismus a jeho vědeckou a filozofickou stránku. Jeden z hlavních cílů socialismu byla prosperita v hospodářství. Ovšem současný socialismus, v době Masaryka, si snaží najít i cestu vědeckou a snaží se pracovat na své vlastní filozofii.

Socialismus vychází z marxismu, mělo by se jedna o uspořádání společnosti a jak by to mělo nejlépe fungovat. Marxismus je ideje Marxovy a Engelsovy. Přičemž Marx představuje národního hospodáře marxismu a Engels je jeho filozofem. Jedno z hlavních Marxových děl je takzvaný „Kapitál“, který bohužel zůstal nedokončený. Dílo je kritikou tehdejší kapitalistické společnosti a její způsob hospodaření. Tento spis vyšel na části. První část vydal kolem roku 1860. Třetí vydaný díl vyvolal velkou diskusi, neboť vznikaly otázky a jedna z nich byla, zda si třetí spis neodporuje s prvním.

V prvním svazku se Marx zaměřuje na hodnotu práce, promítnutou v ceně statků, je v něm totiž materializovaná lidská práce. Před kapitalismem, každý pracoval na sebe a vyrobil jen tolik co on a jeho rodina potřebovala, nic navíc. V době kapitalismu, vyrobí člověk víc, než spotřebuje on či jeho rodina. Tím zajistí kapitalistovi zisk a nadhodnotu, která tedy vzniká díky kapitálu přeměněného na pracovní sílu.

Ve třetím svazku se pojednává o něčem zcela jiném. Jde zde o teorii obvyklou. A to tedy, že zisk a cena se určuje kapitálovými náklady, nikoliv prací. Tímto výrokem tedy uznává zákony o poptávce a nabídce. Engels v druhém svazku slibuje, že nadhodnotí teorie pochopí skutečné hospodaření, což tak ovšem není. Podle prof. Sombarta je Marxova nadhodnota jen národohospodářská teorie. Engelsovi se tento výrok dosti zamlouval. Na scéně se objevuje Bernstein, který naopak uznává rozpor mezi prvním a třetím svazkem a Marx svou teorii poté upravil. Engels tvrdil, že hodnotný zákon platí od počátku směnného obchodu, ale dodal, že zboží se vyměňuje za své výrobní náklady, a ne za svou hodnotu.

Dále se v článku dostáváme k diskusi o politické taktice. Socialisté se prohlašovali za revoluční stranu. Podle Marxe byla v té době revoluce nejjistější a nejlepší taktický prostředek. Později až ve třetím svazku myslí Marx méně revolučně. Engels byl nejdříve také zastáncem revoluce. To se změnilo na sklonku jeho života, kde doporučuje a odkazuje na taktiku parlamentární. Po jeho smrti byly vydány Marxovi články o revoluci a je na tom krásně vidět, jak se marxismus za půl století změnil.

Engelsovi názory mají v sociálnědemokratické straně hodně přívrženců i odpůrců. Jedni si to vykládali tak, že revoluce není prospěšná a oprávněná a druzí si to vykládali tak, že revoluce je žádoucí a přípustná. Zápas mezi směry radikálního a oportunního vyvolal poslanec Vollmar. Engels čerpal svůj protirevoluční názor z evoluční teorie. Socialisté se silně vyslovili proti anarchismu. Marxismus byl proti anarchismu již dříve. Koluje zde přeměna názorů o taktice.

Základem marxismu je historický materialismus, který má na svědomí přeměnu společnosti. Vzniká zde rozpor mezi výrobními vztahy, vlastnickými poměry a vládnoucí třídou. Tyto rozpory jsou řešeny za pomocí revoluce. Tento třídní boj je vnímán jako hybná síla dějin. Sociologie má v marxismu hodně slabý základ. Marx se ji věnuje velmi stručně, oproti tomu Engels se tomu věnuje víc podrobně.

Engels v jednom ze svých spisů uvádí svůj pohled na rodinu. Podle něj byla původní rodina polygamická a polyandrická, která se postupně rozrůstá v rod, a to rod matriarchální. A tedy, že žena/matka se stává hlavou rodu. Jak Engelsovi, tak Palackému přijde tento prvotní život ideální. Jeden ze socialistů, který se proti tomuto názoru ohradil byl Cunow, který nepřidává matriarchátu takový význam. Podle něj nebylo nic prvotního, ale vyvíjí se z patriarchátu a žena vyššího postavení ho nedosahuje a matriarchát se z něj vyvinul později. Z idealizovaného matriarchátu upadá i Engelsův ideál komunismu a jeho názory

o rodinném životě a o ženě. Cunowa kritika proti třetímu svazku Kapitálu a odmítání revoluce časem povedou k přehodnocení socialistického učení o státu, politika vyzraje, ale nadhodnota socialistické společnosti zůstává (dělník bude muset pracovat více než sám potřebuje).

Engels tvrdí, že národy vznikly z rodů, a že národnost splývá se státem, tudíž je proti národnímu principu jako je proti státu. Marx a Engels byli pro internacionalismus. Byli i proti Slovanům, kteří se stali naléhavým problémem marxismu. Z jejich výroků se dá vyčíst, že Slovanům nerozumí a jen vyjadřují silné antipatie.

Od sociologie se v článku přejde k filozofii. Marxismus je zde popsaný jako nemorální a náboženství a filozofii pokládá za vrchol ideologie. Engels to vidí jako třídní boj, lásku nebere za správnou, jediná správná věc je revoluce. Z důsledku změn kolem materialismu a revoluce začala mezi socialisti diskuse o etice. Schmidt uznává ospravedlnění etiky a ukazuje na slabost utilitarismu a egoismu. Všechny tyto nové poznatky povedou k lepšímu pohledu a poznání na ženu, rodinu a lásku.

Vztah mezi marxismem a náboženstvím je komplikovanější, než by se mohlo zdát, i přesto že je brán jako proti náboženský. Engels ve svém spise píše, že náboženství je překonáno. Ve všech zemí se tato otázka brala jinak. Vznikla zde ovšem jedna otázka, zda je socialismus není nový druh náboženství. Lidé se shodli, že víra v socialismus je samo o sobě druh náboženství. Finální názor o náboženství nebyl ještě nebyl uveden a bere se za soukromou věc.

Dále se v textu poukazuje na to, že by se měl problém ohledně materialismu vyřešit. Kautský pojmenoval problém tak, že idea je funkcí mozku. Bax na tento výrok reagoval tak, že materialismus je nemotorný a filozoficky překonaný. Nejnovější spisovatelé socialisti se staví proti materialismu noetickému a metafysickém. Engelsův a Marxův materialismus je označován jako nepodařené seskupení hegelovského idealismu, vulgárního materialismu, positivismu a evolucionismu.

V posledním úseku článku se zaměřuje Masaryk na umění. Socialismus přijímá umění stále víc a víc. Je zaměřený na naturalismus a realismus, ale nedokáže se oddělit vnější forma od podstaty. Je zde zmíněný E. Zola, jakožto naturalista, utopista a romantik se stal oblíbencem dělnické třídy. Malířství a sochařství hledá inspiraci v chudších vrstvách společnosti. Moderní karikatury slouží k propagaci socialismu. Ten se snaží všechno umělecké a vědecké práce zničit. Nicméně se socialismus stává víc vědecky přesnější a kritičtější. Ať už vezmeme marxismus z jakékoliv strany, dá se říct, že se jedná o krizi. Socialismus ztrácí svou neomylnost a exkluzivnost. Socialisté začali pracovat více pod tlakem a stalo se, že se marxismus rozpadá na odlišné obory, ale stále zůstává spíše filozofický. Socialismus zůstane samostatnou politickou stranou i kdyby se marxismus úplně rozpadl.

Eva Vostráková, 2022/12 


Počet shlédnutí: 52

zs2022/vostarkova_eva.txt · Poslední úprava: 10. 01. 2023 (15:38) autor: 88.101.29.49