obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2024:xxx

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
zs2024:xxx [11/12/2024 11:25] – [Katolicismus a islám] 94.143.171.77zs2024:xxx [11/12/2024 12:29] (aktuální) – [Katolíci, protestanté a pravoslavní] 86.49.93.202
Řádek 1: Řádek 1:
-====== xxxx ======+====== Jsem katolička? Jak a v čem se liším od ostatních věřících katolíků a v čem jsem stejná ====== 
  
 Škabroudová Sára, Tesaříková Denisa, Tupá Daniela Škabroudová Sára, Tesaříková Denisa, Tupá Daniela
Řádek 5: Řádek 6:
 ===== 1. Úvod do života katolické věřící ===== ===== 1. Úvod do života katolické věřící =====
    
 +Víra je často vnímána jako pevná součást identity člověka, zakořeněná hluboko v jeho životních zkušenostech a rodinné historii. Co se však stane, když se tato základní složka osobnosti začne měnit? Představte si mladou dívku, vyrůstající v prostředí, kde je katolická víra nejen duchovní cestou, ale i společenským rámcem života. Postupně však začíná klást otázky a hledat vlastní odpovědi, které ji svedou z cesty, na kterou ji rodina nasměrovala.
  
-Respondentka je talentovanou studentkou pražského hudebního gymnázia. Její vyrůstání bylo silně ovlivňováno katolickou vírou, neboť celá její rodina patří mezi věrné katolíky. Víra v její rodině určovala způsob života, a proto se očekávalo, že ji přirozeně přijme za svou.  +Respondentka je talentovanou studentkou pražského gymnázia s hudebním zaměřením. Její vyrůstání bylo silně ovlivňováno katolickou vírou, neboť celá její rodina patří mezi věrné katolíky. Víra v její rodině určovala způsob života, a proto se očekávalo, že ji přirozeně přijme za svou.  
  
 Jak ale respondentka dospívala a dostávala se do kontaktu s jinými názory, začala vnímat svět jinýma očima a o své víře začala pochybovat. Náboženské učení jí začalo v některých otázkách připadat omezené hlavně v kontextu současného tolerantního a otevřeného západního světa. Respondentka chtěla být člověkem, který přijímá ostatní takové, jací skutečně jsou, bez jakéhokoli odsuzování. Proto prošla postupným odklonem od katolického učení, které kdysi považovala za neoddělitelnou součást sebe sama. Dnes přiznává, že sama už nevěří.   Jak ale respondentka dospívala a dostávala se do kontaktu s jinými názory, začala vnímat svět jinýma očima a o své víře začala pochybovat. Náboženské učení jí začalo v některých otázkách připadat omezené hlavně v kontextu současného tolerantního a otevřeného západního světa. Respondentka chtěla být člověkem, který přijímá ostatní takové, jací skutečně jsou, bez jakéhokoli odsuzování. Proto prošla postupným odklonem od katolického učení, které kdysi považovala za neoddělitelnou součást sebe sama. Dnes přiznává, že sama už nevěří.  
Řádek 20: Řádek 22:
    
  
-Křesťanství je monoteistické náboženství založené na životě a učení Ježíše Krista, který je považován za Božího Syna a Spasitele lidstva. Je nejrozšířenějším náboženstvím na světě s více než dvěma miliardami věřících rozdělených do různých denominací, jako jsou katolicismus, pravoslaví a protestantismus. +Křesťanství je monoteistické náboženství založené na životě a učení Ježíše Krista, který je považován za Božího Syna a Spasitele lidstva. Je nejrozšířenějším náboženstvím na světě s více než dvěma miliardami věřících rozdělených do různých denominací, jako jsou katolicismus, pravoslaví a protestantismus. ((CROW, Paul A. a CHADWICK, Henry. Christianity. Online. 2024. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Christianity. [cit. 2024-11-27].))
  
-Křesťanská víra je postavena na poselství Nového zákona, který doplňuje Starý zákon.  Důležitými věroučnými prvky jsou víra v jednoho Boha, Trojici (Bůh Otec, Syn a Duch svatý), Kristovu smrt a jeho vzkříšení jako základ spásy. Křesťanství klade důraz na lásku k Bohu i bližním, odpuštění, pokoru a naději na věčný život. +Křesťanská víra je postavena na poselství Nového zákona, který doplňuje Starý zákon.  Důležitými věroučnými prvky jsou víra v jednoho Boha, Trojici (Bůh Otec, Syn a Duch svatý), Kristovu smrt a jeho vzkříšení jako základ spásy. Křesťanství klade důraz na lásku k Bohu i bližním, odpuštění, pokoru a naději na věčný život. ((CROW, Paul A. a CHADWICK, Henry. Christianity. Online. 2024. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Christianity. [cit. 2024-11-27].))
  
-Symbolicky je křesťanství nejčastěji spojováno s křížem, který představuje Kristovu oběť za lidstvo. Prostřednictvím bohoslužeb, svátostí a modlitby věřící prohlubují svůj vztah k Bohu a snaží se následovat Kristův příklad v každodenním životě. +Symbolicky je křesťanství nejčastěji spojováno s křížem, který představuje Kristovu oběť za lidstvo. Prostřednictvím bohoslužeb, svátostí a modlitby věřící prohlubují svůj vztah k Bohu a snaží se následovat Kristův příklad v každodenním životě. ((CROW, Paul A. a CHADWICK, Henry. Christianity. Online. 2024. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Christianity. [cit. 2024-11-27].))
  
-CROW, Paul A. a CHADWICK, Henry. Christianity. Online. 2024. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Christianity. [cit. 2024-11-27]. + 
  
 ==== Katolicismus ==== ==== Katolicismus ====
    
  
-Katolické křesťanství je nejrozšířenější odvětví křesťanství, představuje jednu z nejstarších a nejvýznamnějších duchovních tradic na světě. Své kořeny má v raném křesťanství a jeho hlavním duchovním a organizačním centrem je Vatikán, kde sídlí papež jako nejvyšší autorita katolické církve. +Katolické křesťanství je nejrozšířenější odvětví křesťanství, představuje jednu z nejstarších a nejvýznamnějších duchovních tradic na světě. Své kořeny má v raném křesťanství a jeho hlavním duchovním a organizačním centrem je Vatikán, kde sídlí papež jako nejvyšší autorita katolické církve. ((FRASSETTO, Michael a PELIKÁN, Jaroslav Jan. Roman Catholicism. Online. 2024. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Roman-Catholicism. [cit. 2024-11-27].))
  
-Základem katolické víry je učení Ježíše Krista, jehož život a poselství jsou zaznamenány v Novém zákoně Bible. Mezi hlavní věroučné prvky patří víra v Trojici (Bůh Otec, Syn a Duch svatý), důležitost svátostí (zejména křest, eucharistie a zpověď) a naděje na věčný život skrze Kristovo vykoupení. Katolická církev klade důraz na tradici, autoritu církevního magisteria a propojení víry s praktickým životem prostřednictvím lásky k bližním a dobročinnosti. +Základem katolické víry je učení Ježíše Krista, jehož život a poselství jsou zaznamenány v Novém zákoně Bible. Mezi hlavní věroučné prvky patří víra v Trojici (Bůh Otec, Syn a Duch svatý), důležitost svátostí (zejména křest, eucharistie a zpověď) a naděje na věčný život skrze Kristovo vykoupení. Katolická církev klade důraz na tradici, autoritu církevního magisteria a propojení víry s praktickým životem prostřednictvím lásky k bližním a dobročinnosti. ((FRASSETTO, Michael a PELIKÁN, Jaroslav Jan. Roman Catholicism. Online. 2024. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Roman-Catholicism. [cit. 2024-11-27].))
  
-Mezi symboly katolicismu patří kříž, hostie a svíce, které mají hluboký duchovní význam. Kříž představuje Kristovu oběť na Kalvárii a jeho vykoupení lidstva, hostie symbolizuje tělo Kristovo přítomné při eucharistii, což je ústřední svátost katolické liturgie, a svíce znázorňuje Krista jako „světlo světa“ a symbol naděje a božského vedení. +Mezi symboly katolicismu patří kříž, hostie a svíce, které mají hluboký duchovní význam. Kříž představuje Kristovu oběť na Kalvárii a jeho vykoupení lidstva, hostie symbolizuje tělo Kristovo přítomné při eucharistii, což je ústřední svátost katolické liturgie, a svíce znázorňuje Krista jako „světlo světa“ a symbol naděje a božského vedení. ((FRASSETTO, Michael a PELIKÁN, Jaroslav Jan. Roman Catholicism. Online. 2024. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Roman-Catholicism. [cit. 2024-11-27].))
  
-Katolická víra tcaké zahrnuje uctívání svatých, zvláště Panny Marie, která je vnímána jako Matka Boží a přímluvkyně za věřící. Toto uctívání posiluje duchovní spojení s církví, která zahrnuje věřící na zemi, duše v očistci a svaté v nebi. Toto propojení je známé jako „společenství svatých“ a vyjadřuje víru, že církev je jedním tělem sjednoceným v Kristu napříč časem a prostorem. +Katolická víra tcaké zahrnuje uctívání svatých, zvláště Panny Marie, která je vnímána jako Matka Boží a přímluvkyně za věřící. Toto uctívání posiluje duchovní spojení s církví, která zahrnuje věřící na zemi, duše v očistci a svaté v nebi. Toto propojení je známé jako „společenství svatých“ a vyjadřuje víru, že církev je jedním tělem sjednoceným v Kristu napříč časem a prostorem. ((FRASSETTO, Michael a PELIKÁN, Jaroslav Jan. Roman Catholicism. Online. 2024. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Roman-Catholicism. [cit. 2024-11-27].))
  
-FRASSETTO, Michael a PELIKÁN, Jaroslav Jan. Roman Catholicism. Online. 2024. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Roman-Catholicism. [cit. 2024-11-27]. + 
  
 ===== 3. Rozhovor s věřícím: Jak náboženství ovlivňuje každodenní život ===== ===== 3. Rozhovor s věřícím: Jak náboženství ovlivňuje každodenní život =====
Řádek 46: Řádek 48:
 Náboženství často formuje nejen duchovní přesvědčení, ale také každodenní rozhodování, hodnoty a životní styl věřících. Abychom lépe porozuměli tomuto vlivu, vedly jsme rozhovor s osobou, která byla dříve hluboce spjata s křesťanskou vírou a aktivně praktikovala katolickou tradici. I když se dnes identifikuje spíše jako člověk otevřený různým pohledům na víru, v minulosti byl vliv náboženství na její život výrazný. Níže jsou shrnuty hlavní body rozhovoru:  Náboženství často formuje nejen duchovní přesvědčení, ale také každodenní rozhodování, hodnoty a životní styl věřících. Abychom lépe porozuměli tomuto vlivu, vedly jsme rozhovor s osobou, která byla dříve hluboce spjata s křesťanskou vírou a aktivně praktikovala katolickou tradici. I když se dnes identifikuje spíše jako člověk otevřený různým pohledům na víru, v minulosti byl vliv náboženství na její život výrazný. Níže jsou shrnuty hlavní body rozhovoru: 
  
-Respondentka je studentkou hudebního gymnázia. Její vyrůstání bylo ovlivňováno katolickou vírou, neboť celá její rodina patří mezi věrné katolíky. Sama však během svého dospívání prošla postupným odklonem od katolicismu a víra, kterou v dětství přejala od rodiny, už není plnou součástí jí samotné. Respondentka otevřeně přiznává, že v současnosti již osobně nevěří v učení svého náboženství, avšak nadále praktikuje katolické rituály a tradice, především kvůli rodinným očekáváním. +
  
 ==== Absence komunikace a vznik pochybností ==== ==== Absence komunikace a vznik pochybností ====
    
  
-Respondentka vyrůstala v katolickém prostředí, a proto bylo pro její rodinu zcela přirozené a automatické vést jí ke katolicismu. Dnes však respondentka vytýká své rodině nemožnost projevit vlastní vůli a celkovou absenci komunikace na téma její osobní víry: „Nikdo se mě neptal, jestli věřit chci nebo ne. Nebo jestli vůbec věřím. Bralo se to jako samozřejmost.“ Respondentka jako dítě víru přejímala bez jakýkoliv otázek, s rostoucím věkem u ní ale katolicismus začal vyvolávat pochybnosti: „Jako malá jsem v Boha i věřila, ale čím starší jsem byla, tím méně mi to dávalo smysl.“ K vymanění se z pouhého přijímání názorů jiných došlo u naší respondentky v době, kdy se doslala z čistě katolického prostředí do prostředí různorodého: „…když jsem se začala vyskytovat v okolí lidí, kteří právě věřící nejsou, tedy když jsem se dostala z křesťanské školy na hudební gymnázium.“ Tato nová zkušenost umožnila naší respondentce náhled na svět z nové perspektivy a zjistit tak, že ve většinové společnosti není obvyklé náboženské založení, jak byla do té doby hluboce přesvědčena: „… zjistila jsem, že není standardem, aby rodiny chodívaly do kostela a modlily se k Bohu.“ Nové sociální kontakty napomohly respondentce k nezávislému myšlení a poskytly jí prostor k usměrnění myšlenek a názorů týkajících se Boha. +Respondentka vyrůstala v katolickém prostředí, a proto bylo pro její rodinu zcela přirozené a automatické vést jí ke katolicismu. Dnes však respondentka vytýká své rodině nemožnost projevit vlastní vůli a celkovou absenci komunikace na téma její osobní víry: //„Nikdo se mě neptal, jestli věřit chci nebo ne. Nebo jestli vůbec věřím. Bralo se to jako samozřejmost.“// Respondentka jako dítě víru přejímala bez jakýkoliv otázek, s rostoucím věkem u ní ale katolicismus začal vyvolávat pochybnosti: //„Jako malá jsem v Boha i věřila, ale čím starší jsem byla, tím méně mi to dávalo smysl.“// K vymanění se z pouhého přijímání názorů jiných došlo u naší respondentky v době, kdy se doslala z čistě katolického prostředí do prostředí různorodého: //„…když jsem se začala vyskytovat v okolí lidí, kteří právě věřící nejsou, tedy když jsem se dostala z křesťanské školy na hudební gymnázium.“// Tato nová zkušenost umožnila naší respondentce náhled na svět z nové perspektivy a zjistit tak, že ve většinové společnosti není obvyklé náboženské založení, jak byla do té doby hluboce přesvědčena: //„… zjistila jsem, že není standardem, aby rodiny chodívaly do kostela a modlily se k Bohu.“// Nové sociální kontakty napomohly respondentce k nezávislému myšlení a poskytly jí prostor k usměrnění myšlenek a názorů týkajících se Boha. 
  
 ==== Tlak rodiny ==== ==== Tlak rodiny ====
      
  
-Dnes respondentka vnímá víru spíše jako povinnost, než osobní přesvědčení: „Momentálně už to je jen přetvářka, …“ Toto „klamavé“ jednání volí z důvodu snahy vyhnout se konfliktu s vlastní katolickou rodinou: „… nechce se mi nikomu, a už vůbec ne mojí rodině, vysvětlovat to, že jsem víru ztratila.“ Na respondentku je vyvíjen silný tlak a je pro ni takřka nemožné se veřejně vzdát náboženství, které je považováno za důležitou součást identity její rodiny.  +Dnes respondentka vnímá víru spíše jako povinnost, než osobní přesvědčení: //„Momentálně už to je jen přetvářka, …“// Toto „klamavé“ jednání volí z důvodu snahy vyhnout se konfliktu s vlastní katolickou rodinou: //„… nechce se mi nikomu, a už vůbec ne mojí rodině, vysvětlovat to, že jsem víru ztratila.“// Na respondentku je vyvíjen silný tlak a je pro ni takřka nemožné se veřejně vzdát náboženství, které je považováno za důležitou součást identity její rodiny.  
  
 ==== Striktnost katolicismu a regionální rozdíly ==== ==== Striktnost katolicismu a regionální rozdíly ====
    
  
-Respondentka považuje katolicismus za přísnou formu křesťanství, která přikládá velký důraz na dodržování svátků a tradic: „…dává se pozor na každý svátek, aby se ctil tak, jak se má. Ne úplně doslova, není problém, abych dělala domácí úkoly v neděli nebo tak, ale každý den, kdy je svátek se musí jít do kostela.“ Respondentka také poukázala na rozdíl v jednotlivých regionech, které katolicismus vykonávají: „U nás v Praze se to zas tak moc nehrotí, ale na východním Slovensku, odkud naši pochází, tam je všechno hodně důležité.“  +Respondentka považuje katolicismus za přísnou formu křesťanství, která přikládá velký důraz na dodržování svátků a tradic: //„…dává se pozor na každý svátek, aby se ctil tak, jak se má. Ne úplně doslova, není problém, abych dělala domácí úkoly v neděli nebo tak, ale každý den, kdy je svátek se musí jít do kostela.“// Respondentka také poukázala na rozdíl v jednotlivých regionech, které katolicismus vykonávají: //„U nás v Praze se to zas tak moc nehrotí, ale na východním Slovensku, odkud naši pochází, tam je všechno hodně důležité.“  
 +//
 ==== Význam katolické komunity ==== ==== Význam katolické komunity ====
    
  
-Propojení s náboženskou komunitou hraje v osobním životě katolíků výraznou roli. To dokazuje i případ naší respondentky, protože jí komunita ve víře podporovala a napomáhali jí víru neztrácet co nejdéle to bylo možné: „Když jsem věřila, tak mi pomáhali udržet si svou víru.“ V současnosti však respondentka ztratila propojení s komunitou, protože u ní došlo k odklonu od víry: „Teď už mě ta komunita ani moc nezajímá, a proto už skoro nikoho neznám, pouze z kostela od vidění.“   +Propojení s náboženskou komunitou hraje v osobním životě katolíků výraznou roli. To dokazuje i případ naší respondentky, protože jí komunita ve víře podporovala a napomáhali jí víru neztrácet co nejdéle to bylo možné: //„Když jsem věřila, tak mi pomáhali udržet si svou víru.“// V současnosti však respondentka ztratila propojení s komunitou, protože u ní došlo k odklonu od víry: //„Teď už mě ta komunita ani moc nezajímá, a proto už skoro nikoho neznám, pouze z kostela od vidění.“//   
  
 ==== Denní rutiny a spojení s vírou ==== ==== Denní rutiny a spojení s vírou ====
Řádek 73: Řádek 75:
 Respondentka zmínila modlitby jako běžnou součást svého dne, konkrétně se modlí ráno v autě nebo večer doma před spaním. Uvedla, že se modlitby často stávaly spíše mechanickým rituálem než uvědomělým prožitkem. Přiznala, že texty modliteb recitovala bez hlubšího zamyšlení nad jejich významem.  Respondentka zmínila modlitby jako běžnou součást svého dne, konkrétně se modlí ráno v autě nebo večer doma před spaním. Uvedla, že se modlitby často stávaly spíše mechanickým rituálem než uvědomělým prožitkem. Přiznala, že texty modliteb recitovala bez hlubšího zamyšlení nad jejich významem. 
  
-„Modlitby ráno v autě nebo doma před spaním. Obě rutiny jsou pro mě jen reflex. Stejné, jako přednášení modliteb. Znám text, ale neuvědomuji si ho.“ +//„Modlitby ráno v autě nebo doma před spaním. Obě rutiny jsou pro mě jen reflex. Stejné, jako přednášení modliteb. Znám text, ale neuvědomuji si ho.“// 
  
 Tato výpověď ilustruje, jak náboženské praktiky mohou časem přejít z vědomého prožitku na zvyk, který je prováděn spíše automaticky.  Tato výpověď ilustruje, jak náboženské praktiky mohou časem přejít z vědomého prožitku na zvyk, který je prováděn spíše automaticky. 
Řádek 82: Řádek 84:
 Mezi významné svátky, které respondentka aktivně slaví, patří Vánoce a Velikonoce, především během návštěv Slovenska, kde je náboženská praxe silně zakořeněná. Kromě toho pravidelně navštěvuje nedělní mše, což pro ni je automatickou součástí týdne.  Mezi významné svátky, které respondentka aktivně slaví, patří Vánoce a Velikonoce, především během návštěv Slovenska, kde je náboženská praxe silně zakořeněná. Kromě toho pravidelně navštěvuje nedělní mše, což pro ni je automatickou součástí týdne. 
  
-„Především všechny svátky kolem Vánoc a Velikonoc, tam jich je nejvíce a tehdy bývám na Slovensku, odkud pochází moje rodina, kde se do kostela chodí opravdu na každý svátek. Také samozřejmě každonedělní mše, to je samozřejmost.“ +//„Především všechny svátky kolem Vánoc a Velikonoc, tam jich je nejvíce a tehdy bývám na Slovensku, odkud pochází moje rodina, kde se do kostela chodí opravdu na každý svátek. Také samozřejmě každonedělní mše, to je samozřejmost.“// 
  
 Touto odpovědí respondentka zdůrazňuje kulturní a rodinný vliv na náboženské praktiky a ukazuje, jak se tradice prolínají s každodenním životem.   Touto odpovědí respondentka zdůrazňuje kulturní a rodinný vliv na náboženské praktiky a ukazuje, jak se tradice prolínají s každodenním životem.  
Řádek 89: Řádek 91:
    
  
-K překvapení respondentky se ukázalo, že víru si vědomě během dne příliš neuvědomuje. „Svou víru si vůbec neuvědomuji.“ Uvedla, že náboženství vnímá spíše jako podvědomou součást svého života než jako aktivní mentální proces. +K překvapení respondentky se ukázalo, že víru si vědomě během dne příliš neuvědomuje. //„Svou víru si vůbec neuvědomuji.“// Uvedla, že náboženství vnímá spíše jako podvědomou součást svého života než jako aktivní mentální proces. 
  
 ==== Náboženství jako útěcha v těžkých chvílích ==== ==== Náboženství jako útěcha v těžkých chvílích ====
Řádek 96: Řádek 98:
 Respondentka reflektovala zajímavý paradox: i když ji náboženství neposkytovalo útěchu v náročných životních situacích, věřila, že posmrtný život je zdrojem klidu. V dřívějším přesvědčení o nebi, pekle a očistci nacházela určitou jistotu. Po ztrátě víry v tyto koncepty však uvedla, že téma smrti a posmrtného života začala vnímat jako znepokojující.  Respondentka reflektovala zajímavý paradox: i když ji náboženství neposkytovalo útěchu v náročných životních situacích, věřila, že posmrtný život je zdrojem klidu. V dřívějším přesvědčení o nebi, pekle a očistci nacházela určitou jistotu. Po ztrátě víry v tyto koncepty však uvedla, že téma smrti a posmrtného života začala vnímat jako znepokojující. 
  
-„Spíš neútěchu, než útěchu. Útěchu jsem ale měla v posmrtným životě. Když jsem ještě věřila v Boha, tak mi bylo tak nějak jasno, že po smrti půjdeme do nebe, do pekla nebo do očistce, ale teď se nemám čeho chytit. Tohle téma je celkově dost znepokojující a ráda se mu vyhýbám, ale kdybych v Boha věřila, věřila bych i v posmrtný život a usínalo by se mi po přemýšlení nad tímto tématem lépe. Co se ale týče nějaké blbé nálady či těžší chvíle, má víra nikdy nebyla to, o co jsem se opřela.“  +//„Spíš neútěchu, než útěchu. Útěchu jsem ale měla v posmrtným životě. Když jsem ještě věřila v Boha, tak mi bylo tak nějak jasno, že po smrti půjdeme do nebe, do pekla nebo do očistce, ale teď se nemám čeho chytit. Tohle téma je celkově dost znepokojující a ráda se mu vyhýbám, ale kdybych v Boha věřila, věřila bych i v posmrtný život a usínalo by se mi po přemýšlení nad tímto tématem lépe. Co se ale týče nějaké blbé nálady či těžší chvíle, má víra nikdy nebyla to, o co jsem se opřela.“  
 +//
 Tato výpověď poukazuje na složitý vztah mezi vírou, nadějí a obavami, zejména v kontextu smrtelnosti a nejistoty.   Tato výpověď poukazuje na složitý vztah mezi vírou, nadějí a obavami, zejména v kontextu smrtelnosti a nejistoty.  
  
Řádek 105: Řádek 107:
 Dříve si respondentka dokázala víru udržet i v prostředí, kde nebyla obklopena jinými věřícími. Postupem času ale začala zkoumat i jiné pohledy a dospěla k tomu, že katolická víra už jejím hodnotám neodpovídá tak jako kdysi. Rozhodla se proto pro otevřenější přístup k víře a přestala se považovat za typického katolíka.  Dříve si respondentka dokázala víru udržet i v prostředí, kde nebyla obklopena jinými věřícími. Postupem času ale začala zkoumat i jiné pohledy a dospěla k tomu, že katolická víra už jejím hodnotám neodpovídá tak jako kdysi. Rozhodla se proto pro otevřenější přístup k víře a přestala se považovat za typického katolíka. 
  
-„Dnes nemám takovou víru jako kdysi, ale ze začátku jsem byla schopná to překonávat. Právě, když jsem už dennodenně nebyla obklopená věřícími, tak jsem si i tak svou víru udržela. Tak nějak mi bylo jedno, jestli někdo jiný věří, já jsem si to držela. Pak jsem ale začala být více otevřená i jiným možnostem, a tak se stalo, že jsem se rozhodla pro jinou možnost.“ +//„Dnes nemám takovou víru jako kdysi, ale ze začátku jsem byla schopná to překonávat. Právě, když jsem už dennodenně nebyla obklopená věřícími, tak jsem si i tak svou víru udržela. Tak nějak mi bylo jedno, jestli někdo jiný věří, já jsem si to držela. Pak jsem ale začala být více otevřená i jiným možnostem, a tak se stalo, že jsem se rozhodla pro jinou možnost.“// 
  
 ==== Omezení způsobená náboženstvím ==== ==== Omezení způsobená náboženstvím ====
    
  
-Respondentka reflektovala omezení v několika oblastech: především čas, který musí věnovat modlitbám nebo mším, což ji odvádí od jiných aktivit. Kriticky hodnotí i některé přikázání nebo učení církve – např. zákaz homosexuality, který považuje za zbytečný a neodpovídající jejím současným hodnotám. Uznává ale důležitost klíčových přikázání, jako jsou „Nezabiješ“ nebo „Nepokradeš“, které považuje za obecně přijímané principy. +Respondentka reflektovala omezení v několika oblastech: především čas, který musí věnovat modlitbám nebo mším, což ji odvádí od jiných aktivit. Kriticky hodnotí i některé přikázání nebo učení církve – např. zákaz homosexuality, který považuje za zbytečný a neodpovídající jejím současným hodnotám. Uznává ale důležitost klíčových přikázání, jako jsou //„Nezabiješ“// nebo //„Nepokradeš“//, které považuje za obecně přijímané principy. 
  
-„Čas, který strávím jinde, jak fyzicky, tak mentálně. Když jdu do kostela, nebo dokonce i když se jen modlím, musím se přestat soustředit na cokoliv jiného, abych správně zarecitovala modlitbu. Poté jsou tady přikázání, které jsou v pořádku, ale chvílemi až zbytečné, nebo spíše otravné. Nezabiješ, nepokradeš, na tom se shodne většina, že je důležité a správné přikázání, ale pak už ty menší, které nejsou v desateru, jako by mohlo být, že nikdo nemůže být homosexuál, tak na tom se neshodneme.“ +//„Čas, který strávím jinde, jak fyzicky, tak mentálně. Když jdu do kostela, nebo dokonce i když se jen modlím, musím se přestat soustředit na cokoliv jiného, abych správně zarecitovala modlitbu. Poté jsou tady přikázání, které jsou v pořádku, ale chvílemi až zbytečné, nebo spíše otravné. Nezabiješ, nepokradeš, na tom se shodne většina, že je důležité a správné přikázání, ale pak už ty menší, které nejsou v desateru, jako by mohlo být, že nikdo nemůže být homosexuál, tak na tom se neshodneme.“// 
  
 Tento pohled ukazuje dynamiku víry jako procesu, který se může vyvíjet a přizpůsobovat životním zkušenostem a změnám v hodnotovém systému jednotlivce.    Tento pohled ukazuje dynamiku víry jako procesu, který se může vyvíjet a přizpůsobovat životním zkušenostem a změnám v hodnotovém systému jednotlivce.   
Řádek 121: Řádek 123:
 Respondentka popisuje své pravidelné náboženské aktivity, mezi které patří ranní a večerní modlitby a návštěvy nedělní mše. Tyto činnosti vnímá spíše jako povinnost než jako duchovní obohacení. Uvedla, že pro ni představují časovou zátěž a omezují ji v jiných aktivitách, které by mohla během této doby vykonávat.  Respondentka popisuje své pravidelné náboženské aktivity, mezi které patří ranní a večerní modlitby a návštěvy nedělní mše. Tyto činnosti vnímá spíše jako povinnost než jako duchovní obohacení. Uvedla, že pro ni představují časovou zátěž a omezují ji v jiných aktivitách, které by mohla během této doby vykonávat. 
  
-„Přes pracovní týden se většinou v autě pomodlíme jako celá rodina, večer před spaním taky, a v neděli jsme v kostele. Jediné, co jsem v tom kdy viděla a vidím do teď, je stráta času a otrava.“ +//„Přes pracovní týden se většinou v autě pomodlíme jako celá rodina, večer před spaním taky, a v neděli jsme v kostele. Jediné, co jsem v tom kdy viděla a vidím do teď, je stráta času a otrava.“// 
  
 ==== Diskriminace a předsudky ==== ==== Diskriminace a předsudky ====
Řádek 128: Řádek 130:
 V dětství se s předsudky kvůli své víře nesetkávala, protože navštěvovala křesťanskou školu. V dospělosti vnímá spíše odlišné názory druhých na víru jako prostor pro diskusi nebo humor. Uvedla, že její vlastní pohled na víru se postupem času změnil, což jí umožňuje tyto situace lépe zvládat.  V dětství se s předsudky kvůli své víře nesetkávala, protože navštěvovala křesťanskou školu. V dospělosti vnímá spíše odlišné názory druhých na víru jako prostor pro diskusi nebo humor. Uvedla, že její vlastní pohled na víru se postupem času změnil, což jí umožňuje tyto situace lépe zvládat. 
  
-„Teď, jak jsem starší, tak jsem našla někoho, kdo víru vidí úplně jinak, ale mně do toho moc nezahrnoval, spíš šlo o srandu a vzhledem k tomu, že jsem sama na toto téma dost změnila názor, tak jsem se do žertu přidala.“  +//„Teď, jak jsem starší, tak jsem našla někoho, kdo víru vidí úplně jinak, ale mně do toho moc nezahrnoval, spíš šlo o srandu a vzhledem k tomu, že jsem sama na toto téma dost změnila názor, tak jsem se do žertu přidala.“  
 +//
 ==== Přístup k odlišným názorům ==== ==== Přístup k odlišným názorům ====
    
Řádek 135: Řádek 137:
 Respondentka zdůrazňuje, že dokáže respektovat odlišné názory, pokud jsou podloženy smysluplným vysvětlením. Diskuze na toto téma vnímá jako příležitost k pochopení druhých. Víru druhých někdy sleduje i se zájmem, ale v některých případech ji přílišné naléhání od blízkých osob na dodržování náboženských zvyklostí spíše odrazuje.  Respondentka zdůrazňuje, že dokáže respektovat odlišné názory, pokud jsou podloženy smysluplným vysvětlením. Diskuze na toto téma vnímá jako příležitost k pochopení druhých. Víru druhých někdy sleduje i se zájmem, ale v některých případech ji přílišné naléhání od blízkých osob na dodržování náboženských zvyklostí spíše odrazuje. 
  
-„Babička na nás má připomínky, že s bratrem neradi chodíváme do kostela (což je pravda), ale nerada to slýchám, protože babička vždy najde možnost, jak nám dát kázání o tom, že jsme na tom po téhle stránce bídně.“  +//„Babička na nás má připomínky, že s bratrem neradi chodíváme do kostela (což je pravda), ale nerada to slýchám, protože babička vždy najde možnost, jak nám dát kázání o tom, že jsme na tom po téhle stránce bídně.“  
- +// 
-Společenské vnímání víry +==== Společenské vnímání víry ====
  
 Podle respondentky společnost často chápe náboženství nesprávně a vnímá ho jako něco příliš přísného nebo nereálného. Snaží se ostatním přiblížit význam víry přirovnáním k mezilidským vztahům, které vyžadují oddanost a péči. Zároveň ale uvádí, že ztráta tohoto spojení vede ke vzdálení se od víry.  Podle respondentky společnost často chápe náboženství nesprávně a vnímá ho jako něco příliš přísného nebo nereálného. Snaží se ostatním přiblížit význam víry přirovnáním k mezilidským vztahům, které vyžadují oddanost a péči. Zároveň ale uvádí, že ztráta tohoto spojení vede ke vzdálení se od víry. 
  
-„Většina si nejspíš nemyslí o mém náboženství nic dobrého, spíš ji vidí možná i jako sektu... Ten vztah ve víře je a je hodně hluboký, protože pokud není, za nějaký čas se vzdálíte a uvědomíte si, že v Boha už vlastně nevěříte, jako já.“ +//„Většina si nejspíš nemyslí o mém náboženství nic dobrého, spíš ji vidí možná i jako sektu... Ten vztah ve víře je a je hodně hluboký, protože pokud není, za nějaký čas se vzdálíte a uvědomíte si, že v Boha už vlastně nevěříte, jako já.“// 
  
 ==== Poselství o víře ==== ==== Poselství o víře ====
Řádek 148: Řádek 150:
 Respondentka věří, že náboženství, navzdory své přísnosti, dokáže člověka dobře nasměrovat k morálním hodnotám. Zdůrazňuje, že lidé by neměli věřící hodnotit negativně, ale spíše s určitou rezervou v pochopení jejich náboženského rámce.  Respondentka věří, že náboženství, navzdory své přísnosti, dokáže člověka dobře nasměrovat k morálním hodnotám. Zdůrazňuje, že lidé by neměli věřící hodnotit negativně, ale spíše s určitou rezervou v pochopení jejich náboženského rámce. 
  
-„Že i když je hodně striktní, tak dokáže vychovat slušného člověka. Hodně pravidel a přikázání v mém náboženství se pojí s morálkou.“ +//„Že i když je hodně striktní, tak dokáže vychovat slušného člověka. Hodně pravidel a přikázání v mém náboženství se pojí s morálkou.“// 
  
 ===== 4. Porovnání s jinými náboženstvími či světonázory ===== ===== 4. Porovnání s jinými náboženstvími či světonázory =====
Řádek 161: Řádek 163:
    
  
-**Katolická víra:** V katolické víře je centrální postavou Bůh, který je trojjediný (Otec, Syn a Duch svatý). Katolíci věří, že Ježíš Kristus je Boží Syn, který přišel na svět, aby spasil lidstvo. +**Katolická víra:** V katolické víře je centrální postavou Bůh, který je trojjediný (Otec, Syn a Duch svatý). Katolíci věří, že Ježíš Kristus je Boží Syn, který přišel na svět, aby spasil lidstvo. 
 + 
 **Islám:** Islám je monoteistické náboženství, které také věří v jednoho Boha, ale bez konceptu Trojice. Bůh (v arabštině "Alláh") je v islámu absolutně jedinečný a nelze ho ztotožnit s žádnou lidskou formou nebo jevem. Islám neuznává Ježíše Krista jako Božího Syna, ale považuje ho za významného proroka.  **Islám:** Islám je monoteistické náboženství, které také věří v jednoho Boha, ale bez konceptu Trojice. Bůh (v arabštině "Alláh") je v islámu absolutně jedinečný a nelze ho ztotožnit s žádnou lidskou formou nebo jevem. Islám neuznává Ježíše Krista jako Božího Syna, ale považuje ho za významného proroka. 
  
-  * Podobnosti: Obě náboženství věří v jednoho Boha, v existenci posvátných knih a v existenci posmrtného života.  +  * **Podobnosti:** Obě náboženství věří v jednoho Boha, v existenci posvátných knih a v existenci posmrtného života.  
-  * Rozdíly: Katolíci věří v Trojici a v Ježíše Krista jako Božího Syna, islám tyto koncepty odmítá a Ježíše považuje pouze za proroka. +  * **Rozdíly:** Katolíci věří v Trojici a v Ježíše Krista jako Božího Syna, islám tyto koncepty odmítá a Ježíše považuje pouze za proroka. ((How is Islam different from Catholicism? Online. 2024. Dostupné z: https://www.islamiqate.com/5947/how-is-islam-different-from-catholicism. [cit. 2024-11-27].))
  
-How is Islam different from Catholicism? Online. 2024. Dostupné z: https://www.islamiqate.com/5947/how-is-islam-different-from-catholicism. [cit. 2024-11-27].  
  
 === Posvátné texty === === Posvátné texty ===
Řádek 173: Řádek 175:
  
 **Katolická víra:** Katolíci uznávají Bibli jako Boží slovo. Bible se skládá ze Starého a Nového zákona. Katolická církev klade důraz na tradici a církevní učení.  **Katolická víra:** Katolíci uznávají Bibli jako Boží slovo. Bible se skládá ze Starého a Nového zákona. Katolická církev klade důraz na tradici a církevní učení. 
 +
 **Islám:** Islám uznává Korán jako doslovné slovo Boží, které bylo zjeveno proroku Mohamedovi. Kromě Koránu jsou pro muslimy důležité také hadísy, což jsou sbírky výroků a činů proroka Mohameda.  **Islám:** Islám uznává Korán jako doslovné slovo Boží, které bylo zjeveno proroku Mohamedovi. Kromě Koránu jsou pro muslimy důležité také hadísy, což jsou sbírky výroků a činů proroka Mohameda. 
  
-  * Podobnosti: Obě náboženství mají posvátné texty, které obsahují Boží zjevení, a obě věří v proroky, kteří tato zjevení předávali.  +  * **Podobnosti:** Obě náboženství mají posvátné texty, které obsahují Boží zjevení, a obě věří v proroky, kteří tato zjevení předávali.  
-  * Rozdíly: Katolíci používají Bibli jako základ víry a morálky, zatímco muslimové považují Korán za konečné Boží zjevení a hadísy za důležité pro výklad víry. +  * **Rozdíly:** Katolíci používají Bibli jako základ víry a morálky, zatímco muslimové považují Korán za konečné Boží zjevení a hadísy za důležité pro výklad víry. ((DRIESSEN, Michael D. Religion and Democratization: Framing Religious and Political Identities in Muslim and Catholic Societies. In: . 2024. ISBN 9780199329700.))
  
-DRIESSEN, Michael D. Religion and Democratization: Framing Religious and Political Identities in Muslim and Catholic Societies. In: . 2024. ISBN 9780199329700.  
  
 === Rituály a modlitby === === Rituály a modlitby ===
    
 **Katolická víra:** Katolíci se modlí především skrze modlitby, jako je „Otče náš“, a modlitby růžence. Nedělní mše jsou povinné, a modlitby se často recitují doma (například ráno a před spaním, jak bylo zmíněno v odpovědích). Kromě toho katolíci dodržují různé svátky, jako Vánoce a Velikonoce.  **Katolická víra:** Katolíci se modlí především skrze modlitby, jako je „Otče náš“, a modlitby růžence. Nedělní mše jsou povinné, a modlitby se často recitují doma (například ráno a před spaním, jak bylo zmíněno v odpovědích). Kromě toho katolíci dodržují různé svátky, jako Vánoce a Velikonoce. 
-**Islám:** Muslimové mají pět povinných modliteb denně (salát), které jsou stanoveny v konkrétní časy. Tyto modlitby jsou velmi specifické a provádí se v určitém fyzickém postoji (včetně poklon a vzpřímení). Islám také slaví významné svátky, například Ramadán (měsíc půstu) a Eid (svátek po Ramadánu).  
  
-  PodobnostiObě náboženství mají povinné rituály a modlitby, které jsou součástí každodenního života věřících +**Islám:** Muslimové mají pět povinných modliteb denně (salát), které jsou stanoveny v konkrétní časy. Tyto modlitby jsou velmi specifické a provádí se určitém fyzickém postoji (včetně poklon a vzpřímení)Islám také slaví významné svátkynapříklad Ramadán (měsíc půstu) Eid (svátek po Ramadánu)
-  * Rozdíly: Katolíci mají více svobodné modlitební praktiky a návštěvy kostelazatímco muslimové mají přísně určený čas pro modlitby modlitba je považována za povinnost pětkrát denně.  +
- +
-How is Islam different from Catholicism? Online. 2024. Dostupné z: https://www.islamiqate.com/5947/how-is-islam-different-from-catholicism. [cit. 2024-11-27]+
  
 +  * **Podobnosti:** Obě náboženství mají povinné rituály a modlitby, které jsou součástí každodenního života věřících. 
 +  * **Rozdíly:** Katolíci mají více svobodné modlitební praktiky a návštěvy kostela, zatímco muslimové mají přísně určený čas pro modlitby a modlitba je považována za povinnost pětkrát denně. ((How is Islam different from Catholicism? Online. 2024. Dostupné z: https://www.islamiqate.com/5947/how-is-islam-different-from-catholicism. [cit. 2024-11-27].))
    
  
Řádek 196: Řádek 196:
  
 **Katolická víra:** Katolíci věří v posmrtný život, kde duše po smrti putují do nebe, pekla nebo očistce. Víra v posmrtný život je centrální pro katolickou teologii.  **Katolická víra:** Katolíci věří v posmrtný život, kde duše po smrti putují do nebe, pekla nebo očistce. Víra v posmrtný život je centrální pro katolickou teologii. 
 +
 **Islám:** Muslimové rovněž věří v posmrtný život, kde duše po smrti čelí soudu - ti, kteří žili podle Alláhových příkazů, půjdou do ráje a ti, kdo zklamali, budou potrestáni v pekle.  **Islám:** Muslimové rovněž věří v posmrtný život, kde duše po smrti čelí soudu - ti, kteří žili podle Alláhových příkazů, půjdou do ráje a ti, kdo zklamali, budou potrestáni v pekle. 
  
-  * Podobnosti: Obě náboženství věří v posmrtný život a existenci nebe a pekla.  +  * **Podobnosti:** Obě náboženství věří v posmrtný život a existenci nebe a pekla.  
-  * Rozdíly: Katolíci také věří v očistec, což je místo mezi nebesy a peklem, kam duše, které nejsou dokonalé, ale nejsou ani zatraceny, putují k očištění před vstupem do nebe. Islám tuto koncepci nemá a rozděluje duše přímo na ty, které budou v ráji, a na ty, které budou v pekle. +  * **Rozdíly:** Katolíci také věří v očistec, což je místo mezi nebesy a peklem, kam duše, které nejsou dokonalé, ale nejsou ani zatraceny, putují k očištění před vstupem do nebe. Islám tuto koncepci nemá a rozděluje duše přímo na ty, které budou v ráji, a na ty, které budou v pekle. ((How is Islam different from Catholicism? Online. 2024. Dostupné z: https://www.islamiqate.com/5947/how-is-islam-different-from-catholicism. [cit. 2024-11-27].))
  
-  
- 
-How is Islam different from Catholicism? Online. 2024. Dostupné z: https://www.islamiqate.com/5947/how-is-islam-different-from-catholicism. [cit. 2024-11-27].  
  
 === Hodnoty a etika === === Hodnoty a etika ===
    
 **Katolická víra:** Katolíci kladou důraz na morální přikázání, jako jsou Desatero Božích přikázání, a na lásku k bližnímu. Katolická etika zahrnuje pokání a odpuštění.  **Katolická víra:** Katolíci kladou důraz na morální přikázání, jako jsou Desatero Božích přikázání, a na lásku k bližnímu. Katolická etika zahrnuje pokání a odpuštění. 
 +
 **Islám:** Islám má podobně silný důraz na morálku a správné chování, což se odráží v Šaríi (islámském právu), která určuje, co je morálně správné a co je zakázáno. Mezi zakázané věci patří například alkohol.  **Islám:** Islám má podobně silný důraz na morálku a správné chování, což se odráží v Šaríi (islámském právu), která určuje, co je morálně správné a co je zakázáno. Mezi zakázané věci patří například alkohol. 
  
-  * Podobnosti: Obě náboženství zdůrazňují důležitost morálky a etiky a mají systematické přístupy k tomu, co je považováno za správné a nesprávné.  +  * **Podobnosti:** Obě náboženství zdůrazňují důležitost morálky a etiky a mají systematické přístupy k tomu, co je považováno za správné a nesprávné.  
-  * Rozdíly: Katolická etika se více soustředí na vnitřní pokání a odpuštění, zatímco islám má přísnější pravidla týkající se nejen chování, ale i právních předpisů (Šaríe). +  * **Rozdíly:** Katolická etika se více soustředí na vnitřní pokání a odpuštění, zatímco islám má přísnější pravidla týkající se nejen chování, ale i právních předpisů (Šaríe). ((DRIESSEN, Michael D. Religion and Democratization: Framing Religious and Political Identities in Muslim and Catholic Societies. In: . 2024. ISBN 9780199329700.)) 
  
-DRIESSEN, Michael D. Religion and Democratization: Framing Religious and Political Identities in Muslim and Catholic Societies. In: . 2024. ISBN 9780199329700.  
  
    
Řádek 313: Řádek 312:
    
  
-Všechny tři hlavní větve křesťanství věří v jednoho Boha, který se vyskytuje ve třech podobách: Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch svatý. Všechny tyto křesťanské tradice považují Trojici za božskou. Také se shodují na tom, že Ježíš Kristus je Boží Syn, druhá osoba Trojice, který se narodil z Panny Marie, zemřel za hříchy lidstva a třetího dne vstal z mrtvých.  https://christianfaithguide.com/protestant-vs-christian-orthodox-vs-roman-catholic/ +Všechny tři hlavní větve křesťanství věří v jednoho Boha, který se vyskytuje ve třech podobách: Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch svatý. Všechny tyto křesťanské tradice považují Trojici za božskou. Také se shodují na tom, že Ježíš Kristus je Boží Syn, druhá osoba Trojice, který se narodil z Panny Marie, zemřel za hříchy lidstva a třetího dne vstal z mrtvých. ((JORDAN, Joseph, M. Protestant vs. Christian Orthodox vs Roman Catholic: A detailed Comparison. Christian Faith Guide. Online. Dostupné z: https://christianfaithguide.com/protestant-vs-christian-orthodox-vs-roman-catholic/. [cit. 2024-11-29]))
  
 === Bible === === Bible ===
    
  
-Jako základ Starého zákonu křesťanské Bible byl použit řecký překlad židovských písem zvaný Septuaginta. Židovští rabíni nicméně později sestavili nový oficiální kánon judaismu, který některé části Septuaginty vyloučil. Křesťané se však touto transformací judaismu neřídili a nadále používali text Septuaginty jako text Starého zákona. Změna přišla až s příchodem protestantů, kteří se rozhodli Starý zákon utřídit podle oficiálního judaistického kánonu a spisy, které obsahovala pouze Septuaginta přesunuli do samostatné části Bible zvané Apokryfy. Od poloviny 19. století se však apokryfy začaly postupně z protestanských biblí vytrácet. Protestanský Starý zákon nezahrnuje deuterokanonické knihy. https://biblechat.ai/knowledgebase/theological-concepts/ecclesiology/what-differences-between-orthodox-catholic-protestant-bibles/To znamenáže protestantská verze Bible obsahuje méně starozákonních knih než Bible katolická a pravoslavná. https://www.catholic.au/s/article/Why-are-there-differences-between-the-Protestant-Catholic-and-Orthodox-Bibles-and-what-are-these-differences Nový zákon je však pro katolické, ortodoxní i protestantské verze Bible stejný. https://www.catholic.au/s/article/Why-are-there-differences-between-the-Protestant-Catholic-and-Orthodox-Bibles-and-what-are-these-differences +Jako základ Starého zákonu křesťanské Bible byl použit řecký překlad židovských písem zvaný Septuaginta. Židovští rabíni nicméně později sestavili nový oficiální kánon judaismu, který některé části Septuaginty vyloučil. Křesťané se však touto transformací judaismu neřídili a nadále používali text Septuaginty jako text Starého zákona. Změna přišla až s příchodem protestantů, kteří se rozhodli Starý zákon utřídit podle oficiálního judaistického kánonu a spisy, které obsahovala pouze Septuaginta přesunuli do samostatné části Bible zvané Apokryfy. Od poloviny 19. století se však apokryfy začaly postupně z protestanských biblí vytrácet. Protestanský Starý zákon nezahrnuje deuterokanonické knihy. To znamená, že protestantská verze Bible obsahuje méně starozákonních knih než Bible katolická a pravoslavná. Nový zákon je však pro katolické, ortodoxní i protestantské verze Bible stejný. ((BIBLE CHAT. What are the differences between Orthodox, Catholic, and Protestant Bibles? Online. 2024. Dostupné z: https://biblechat.ai/knowledgebase/theological-concepts/ecclesiology/what-differences-between-orthodox-catholic-protestant-bibles/[cit. 2024-11-29])) ((CONNELLPaul. Why are there differences between the ProtestantCatholic and Orthodox Biblesand what are these differences? Catholic AustraliaOnline. 2021. Dostupné z: https://www.catholic.au/s/article/Why-are-there-differences-between-the-Protestant-Catholic-and-Orthodox-Bibles-and-what-are-these-differences. [cit. 2024-11-29]))
  
 === Etické a sociální učení === === Etické a sociální učení ===
    
  
-V katolické tradici se sociální a etické učení opírá o dokumenty papežů a církevních koncilů, které zdůrazňují hodnoty jako lidskou důstojnost, obecné dobro, solidaritu, subsidiaritu a ochranu chudých. Etika se zakládá na teorii přirozeného práva, která tvrdí, že morální hodnoty jsou dány Bohem a lze je rozumem identifikovat. Z toho vyplývá silný důraz na objektivní morální normy. U protestantů se etika liší podle jednotlivých denominací. Některé kladou důraz na individuální svědomí, osobní morálku a individuální spásu, jiné na sociální spravedlnost a služby společnosti. U protestantské etiky je patrná existence křesťanské svobody doplněná odpovědností vůči společnosti. Ortodoxní etika se soustředí na duchovní proměnu člověka prostřednictvím účasti na božském životě, přičemž klade důraz na liturgii a svátostný život. Pravoslavní také zdůrazňují lidskou důstojnost a důležitost společenství. Všechny tři tradice se shodují na lásce k Bohu a bližnímu, péči o chudé a diskriminované a snaze o spravedlnost a mír. https://christianpure.com/learn/catholic-protestant-orthodox-guide/ +V katolické tradici se sociální a etické učení opírá o dokumenty papežů a církevních koncilů, které zdůrazňují hodnoty jako lidskou důstojnost, obecné dobro, solidaritu, subsidiaritu a ochranu chudých. Etika se zakládá na teorii přirozeného práva, která tvrdí, že morální hodnoty jsou dány Bohem a lze je rozumem identifikovat. Z toho vyplývá silný důraz na objektivní morální normy. U protestantů se etika liší podle jednotlivých denominací. Některé kladou důraz na individuální svědomí, osobní morálku a individuální spásu, jiné na sociální spravedlnost a služby společnosti. U protestantské etiky je patrná existence křesťanské svobody doplněná odpovědností vůči společnosti. Ortodoxní etika se soustředí na duchovní proměnu člověka prostřednictvím účasti na božském životě, přičemž klade důraz na liturgii a svátostný život. Pravoslavní také zdůrazňují lidskou důstojnost a důležitost společenství. Všechny tři tradice se shodují na lásce k Bohu a bližnímu, péči o chudé a diskriminované a snaze o spravedlnost a mír. ((CHRISTIAN PURE. Catholics, Protestants, And Orthodox: A Comparative Guide. Online. 2024. Dostupné z: https://christianpure.com/learn/catholic-protestant-orthodox-guide/. [cit. 2024-11-30]))
  
 === Marie a svatí  === === Marie a svatí  ===
    
  
-V katolické víře existuje hluboká oddanost k Marii a svatým. Katolíci věří v Mariino neposkvrněné početí a na její nanebevzetí. Také se k ní a ke svatým obracejí v přímluvných modlitbách a žádají je, aby se za ně modlili k Bohu. Protestanti volí u Marie a svatých odlišný přístup. Marii respektují jako Ježíšovu matku a svaté považují za velké křesťanské osobnosti, nicméně se k nim nemodlí a neprosí je o přímluvu u Boha, protože pro ně je pouze Kristus jediný, kdo může Boha prosit za odpuštění lidských hříchů. https://christianpure.com/learn/catholic-protestant-orthodox-guide/. Protestanté také z Marie nečiní ústřední bod uměleckých děl nebo ikonografií, jako to dělají katolíci. https://www.exploregod.com/articles/the-difference-between-protestantism-and-catholicism. Pravoslavná církev se shoduje s katolicismem na Mariině věčném panenství a na jejím nanebevzetí, taktéž praktikují přímluvné modlitby. https://christianpure.com/learn/catholic-protestant-orthodox-guide/. Nicméně odmítají katolickou nauku o Neposkvrněném početí Panny Marie, podle níž byla matka Ježíše počata bez „prvotního hříchu“. Pravoslavní nepovažují katolický koncept dědičného hříchu za vlastní, a proto nepovažují Neposkvrněné početí za důležité. Protestanté také odmítají tuto nauku. Věří, že aby Ježíš mohl být skutečným spasitelem, musí jeho i Mariino lidství být stejné jako lidstvo obecně. https://www.dw.com/en/what-is-the-orthodox-church/a-45973747. Společným prvkem pro všechny křesťanské tradice je, že si všechny váží Marie jako matky Ježíše Krista. https://christianpure.com/learn/catholic-protestant-orthodox-guide/ +V katolické víře existuje hluboká oddanost k Marii a svatým. Katolíci věří v Mariino neposkvrněné početí a na její nanebevzetí. Také se k ní a ke svatým obracejí v přímluvných modlitbách a žádají je, aby se za ně modlili k Bohu. Protestanti volí u Marie a svatých odlišný přístup. Marii respektují jako Ježíšovu matku a svaté považují za velké křesťanské osobnosti, nicméně se k nim nemodlí a neprosí je o přímluvu u Boha, protože pro ně je pouze Kristus jediný, kdo může Boha prosit za odpuštění lidských hříchů. ((CHRISTIAN PURE. Catholics, Protestants, And Orthodox: A Comparative Guide. Online. 2024. Dostupné z: https://christianpure.com/learn/catholic-protestant-orthodox-guide/[cit. 2024-11-30])) Protestanté také z Marie nečiní ústřední bod uměleckých děl nebo ikonografií, jako to dělají katolíci. ((HERBST, Norton. The Difference Between Protestantism and Catholicism. Online. 2024. Dostupné z: https://www.exploregod.com/articles/the-difference-between-protestantism-and-catholicism. [cit. 2024-11-30])) Pravoslavná církev se shoduje s katolicismem na Mariině věčném panenství a na jejím nanebevzetí, taktéž praktikují přímluvné modlitby. ((CHRISTIAN PURE. Catholics, Protestants, And Orthodox: A Comparative Guide. Online. 2024. Dostupné z: https://christianpure.com/learn/catholic-protestant-orthodox-guide/[cit. 2024-11-30])) Nicméně odmítají katolickou nauku o Neposkvrněném početí Panny Marie, podle níž byla matka Ježíše počata bez „prvotního hříchu“. Pravoslavní nepovažují katolický koncept dědičného hříchu za vlastní, a proto nepovažují Neposkvrněné početí za důležité. Protestanté také odmítají tuto nauku. Věří, že aby Ježíš mohl být skutečným spasitelem, musí jeho i Mariino lidství být stejné jako lidstvo obecně. ((WALKER, Keith. What is the Orthodox Church? Online. 2018. Dostupné z: https://www.dw.com/en/what-is-the-orthodox-church/a-45973747. [cit. 2024-11-30])) Společným prvkem pro všechny křesťanské tradice je, že si všechny váží Marie jako matky Ježíše Krista. ((CHRISTIAN PURE. Catholics, Protestants, And Orthodox: A Comparative Guide. Online. 2024. Dostupné z: https://christianpure.com/learn/catholic-protestant-orthodox-guide/. [cit. 2024-11-30])) 
  
 === Svátosti  === === Svátosti  ===
Řádek 397: Řádek 396:
 Každý člověk má svou vlastní jedinečnou cestu k tomu, jak vnímá víru a náboženství. To, co jednomu přináší útěchu a smysl, může být pro druhého zdrojem otázek a vnitřních konfliktů. Každá cesta je ovlivněna osobními zkušenostmi, rodinným prostředím i širší společností, a proto je důležité přistupovat k víře s pochopením a respektem k této rozmanitosti.  Každý člověk má svou vlastní jedinečnou cestu k tomu, jak vnímá víru a náboženství. To, co jednomu přináší útěchu a smysl, může být pro druhého zdrojem otázek a vnitřních konfliktů. Každá cesta je ovlivněna osobními zkušenostmi, rodinným prostředím i širší společností, a proto je důležité přistupovat k víře s pochopením a respektem k této rozmanitosti. 
  
- +===== 6. Zdroje ===== 
 + 
 +  * CROW, Paul A. a CHADWICK, Henry. Christianity. Online. 2024. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Christianity. [cit. 2024-11-27]. 
 +  * DRIESSEN, Michael D. Religion and Democratization: Framing Religious and Political Identities in Muslim and Catholic Societies. In: . 2024. ISBN 9780199329700. 
 +  * FRASSETTO, Michael a PELIKÁN, Jaroslav Jan. Roman Catholicism. Online. 2024. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Roman-Catholicism. [cit. 2024-11-27]. 
 +  * How is Islam different from Catholicism? Online. 2024. Dostupné z: https://www.islamiqate.com/5947/how-is-islam-different-from-catholicism. [cit. 2024-11-27]. 
zs2024/xxx.1733912751.txt.gz · Poslední úprava: 11/12/2024 11:25 autor: 94.143.171.77