✎ zs2024:zeme_byvale_jugoslavie [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Upravte stránku a stiskněte Uložit. Na stránce syntax se můžete dozvědět více o wiki syntaxi. Prosím upravujte stránky pouze, pokud je můžete vylepšit. V případě, že si chcete něco pouze vyzkoušet, použijte raději pískoviště.

[[zs2024:arealova_studia_evropa_zs_2024|<= Hlavní stránka]]
====== Jihovýchodní Evropa ======

===== Státy bývalé Jugoslávie =====

Historie států bývalé Jugoslávie zahrnuje složité období osmanské nadvlády, vznik Království Jugoslávie, socialistickou federaci a konfliktní proces rozpadu v 90. letech. Tyto události významně ovlivnily národní identity, politický a ekonomický vývoj jednotlivých zemí regionu. Dnes se většina z nich zaměřuje na evropskou integraci a posilování svých ekonomik.

===== Společné znaky =====

* **Osmanská nadvláda:** Téměř všechny státy bývalé Jugoslávie (kromě Slovinska) byly po staletí součástí Osmanské říše. Osmanská nadvláda přinesla do regionu významné kulturní a náboženské vlivy, což zanechalo stopy především v architektuře, tradicích a rozšíření islámu, zejména v Bosně a Hercegovině.
  * **Království Jugoslávie:** Po první světové válce vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později přejmenované na Království Jugoslávie), které zahrnovalo většinu států současné bývalé Jugoslávie. Tento monarchistický stát trpěl vnitřními národnostními spory, jež vedly k silným regionálním napětím. Snaha o jugoslavizaci (analogie v čechoslovakismu, ale trochu podobná situace i v Belgii). Mapa rozdělení na bánoviny, aby zanikly původní národy: https://www.hks.re/wiki/zs2021:18._11._2021_-_jugoslavie
  * **Druhá světová válka** Ustašovci. Fotografie jako mocný, avšak rozporuplný nástroj při zpracování traumatické minulosti - článek [[https://oro.open.ac.uk/52853/7/52853.pdf|Byford, Jovan (2018). Picturing Jasenovac: Atrocity Photography Between Evidence and Propaganda]], který se zabývá rolí fotografií hrůz spojených s koncentračním táborem Jasenovac během druhé světové války. Autor zkoumá, jak byly tyto snímky využívány, zneužívány a zpochybňovány v poválečných narativech, zejména v kontextu bývalé Jugoslávie. **Historický kontext**: Koncentrační tábor Jasenovac, který spravoval pro-nacistický ustašovský režim v Chorvatsku, byl dějištěm brutálních masakrů desítek tisíc Srbů, Židů, Romů a politických vězňů, a to za použití mimořádně barbarských metod. \\ **Úloha fotografií**: Fotografie dokumentující tyto hrůzy byly klíčové pro veřejnou paměť – sloužily jako důkaz válečných zločinů, ale také jako nástroj propagandy. Jejich využití však bylo problematické, často doprovázené debatami o jejich autentičnosti. **Diskuse o autentičnosti**: Mnoho fotografií spojených s Jasenovacem bylo nesprávně připisováno tomuto táboru, přičemž pocházely z jiných míst nebo situací. Autor tvrdí, že tento problém nesouvisel pouze s propagandistickými záměry, ale také s obecnou snahou vizuálně zachytit hrůzy, které byly jinak obtížně představitelné. **Polarizace v post-jugoslávském prostoru**: V Srbsku a Republice srbské jsou tyto fotografie běžně zobrazovány jako důkaz utrpení Srbů a krutosti ustašovců. \\ V Chorvatsku jsou však explicitní záběry násilí odmítány jako neetické a spojovány s nacionalistickou propagandou, což vede k jejich téměř úplnému odstranění z veřejné paměti. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241121-123342.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-123353.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-123410.png}}
  * **Socialistická federace Jugoslávie:** Po druhé světové válce bylo Království Jugoslávie nahrazeno socialistickou federací pod vedením prezidenta Josipa Broze Tita. Tato federace byla specifická decentralizovaným socialistickým modelem a jistou mírou autonomie jednotlivých republik. Po Titově smrti v roce 1980 se však rozdíly prohloubily, což vyústilo v konfliktní rozpad federace v 90. letech.
  * **Postkomunistická transformace:** Po rozpadu Jugoslávie musely jednotlivé státy čelit výzvám spojeným s přechodem na tržní ekonomiku, což bylo často komplikováno válečnými konflikty, vysokou nezaměstnaností a politickými problémy.
  * **Integrace do EU a NATO:** Slovinsko a Chorvatsko jsou již členy EU a NATO, zatímco ostatní státy usilují o vstup do evropských struktur jako způsob stabilizace a ekonomického rozvoje.

===== Odlišnosti mezi jednotlivými státy =====

* **Náboženské a etnické rozdíly:** Slovinsko a Chorvatsko jsou převážně katolické země, zatímco Srbsko a Černá Hora jsou pravoslavné a Bosna a Hercegovina má významnou muslimskou komunitu. Tyto rozdíly často ovlivňují kulturní a společenský život.
  * **Jazykové rozdíly:** Státy bývalé Jugoslávie používají většinou jihoslovanské jazyky, které jsou vzájemně srozumitelné (chorvatština, srbština, bosenština, černohorština), ale mají své nářeční a kulturní specifika.
  * **Ekonomická situace:** Slovinsko patří mezi nejrozvinutější země regionu s vysokou životní úrovní, zatímco Bosna a Hercegovina či Severní Makedonie čelí vysoké nezaměstnanosti a hospodářským problémům, zejména kvůli pomalejší transformaci a postkonfliktní situaci.

===== Vývoj státnosti =====

**Slovinsko:** Po osmanské nadvládě se Slovinsko stalo součástí Habsburské říše a po první světové válce Království Jugoslávie. V roce 1991 získalo nezávislost a díky rychlým reformám a stabilní politice se stalo členem EU a NATO.

**Chorvatsko:** Chorvatsko bylo pod Osmanskou říší jen okrajově, přičemž bylo většinou pod vlivem Habsburků. Po vytvoření Království Jugoslávie a později socialistické Jugoslávie získalo v roce 1991 nezávislost a po válce za nezávislost vstoupilo do EU v roce 2013.

**Bosna a Hercegovina:** Bosna a Hercegovina byla po staletí pod osmanskou vládou, která zde zanechala silný islámský vliv. Po vzniku Království Jugoslávie a později socialistické Jugoslávie zde byl relativní klid, ale po rozpadu Jugoslávie vypukla bosenská válka (1992–1995). Dnes je Bosna rozdělena na Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou, což komplikuje její správu i rozvoj. Příklad ministerstva školství: Federace Bosny a Hercegoviny je rozdělena do deseti kantonů, z nichž každý má vlastní ministerstvo školství. Kromě toho existuje Federální ministerstvo školství a vědy, které plní koordinační a dohlížecí funkce. Další 1 ministerstvo školství je v Republice srbské a 1 v distriktu Brčko = 13 ministerstev školství na 3,5 mil. obyvatel. \\ V názvu se odráží dávné dělení \\
**//Bosna//**: \\ Pokrývá severní a centrální část země. Je větší z obou oblastí a zahrnuje přibližně 4/5 celkové rozlohy.
Historicky byla Bosna samostatnou jednotkou pod různými vládami, včetně Osmanské říše. Hlavní město: Sarajevo. \\
**//Hercegovina//**: Nachází se na jihu země. Zaujímá asi 1/5 rozlohy. Historicky byla tato oblast spojena s Dubrovnickou republikou, Uherskem a Osmanskou říší. Hlavní město Hercegoviny je považováno za Mostar.\\ Hranice není pevně stanovená a spíše vychází z historického a geografického chápání. Řeka Neretva se často považuje za orientační linii mezi Bosnou (na sever) a Hercegovinou (na jih). \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241120-221953.png}} \\ Na obrázku je červeně řeka Neretva. Pak je ještě jedno město – Konjic – ležící na pomyslné hranici: někdy je považováno za součást Bosny, jindy Hercegoviny. \\ ** Historická provázanost Čech a Bosny ** \\ Na historickou provázanost Čech a Bosny ukazuje slovo „maglajz“ a také písnička „Za Císaře Pána“. Slovo „maglajz“, dnes v češtině používané jako výraz pro zmatek či pranici, pochází z roku 1878, kdy rakousko-uherská armáda obsadila Bosnu a Hercegovinu. Mezi vojáky tehdy sloužilo i mnoho Čechů. Klíčovým momentem se stal střet u severobosenského města Maglaje, kde místní obyvatelé, nerespektující dohody evropských mocností, tvrdě bojovali proti rakouským jednotkám. Boje byly natolik krvavé a chaotické, že si čeští vojáci přenesli název města domů, upravili jej na „maglajz“ a přenesli do češtiny jako metaforu pro nepořádek. \\ Tato historická epizoda zanechala stopu nejen ve slovní zásobě, ale i v české kultuře prostřednictvím písně, která vznikla na začátku první světové války. Přestože se její text vztahuje k rakousko-uherské okupaci Bosny a Hercegoviny, v písni samotné se odráží spíše lidový pohled než historická přesnost. Slovo „lautr rovina“, použité v textu, se do písně dostalo pravděpodobně z důvodu rýmování, protože Bosna a Hercegovina rozhodně není rovinným územím. Naopak, krajina v okolí Maglaje zahrnuje nejvyšší bod oblasti, horu Trebovač (1 062 m n. m.), a nížiny při řece Bosně. \\ Ironií osudu je, že o pár let později, během první světové války, se Osmanská říše, symbolizovaná právě „mohamedány“ v této písni, stala spojencem rakousko-uherského císaře. Takže zatímco čeští vojáci v roce 1878 bojovali proti osmanskému vlivu, jejich vnuci v císařských uniformách se již dívali na Turky jako na „zachránce na Balkáně“. Historie je občas opravdu expertka na zmatky – nebo spíše na „maglajzy“. \\ \\ **Píseň „Za Císaře Pána“ ** \\
Za Císaře Pána, a jeho rodinu,\\
museli jsme vybojovat Hercegovinu.\\
\\
Hercegovina, lautr rovina,\\
tu musela vybojovat infanteria.\\
\\
Infanteria, to je chlouba má,\\
ta musela bojovat za Císaře Pána.\\
\\
Támhle po stráni, schnellzug uhání,\\
a v něm seděj zatracený mohamedáni.\\
\\
Mohamedáni, lautr pohani,\\
kalhoty maj roztrhaný plivaj do dlaní.\\
\\
Tyhle Turkyně, tlustý jak svině,\\
Císař Pán je nerad vidí ve svý rodině.\\
\\ //Poznámka k písni//. Píseň vznikla během první světové války a reflektuje atmosféru Balkánu jako rizikového a nestabilního regionu. I když je text humorně laděný, obsahuje odkaz na historické napětí a kulturní střety, které provázely rakousko-uherskou expanzi na Balkán. Paradoxně právě Turci, o kterých píseň hovoří jako o nepřátelích a „pohanech“, byli během 1. světové války spojenci Rakouska-Uherska. Historie tak opět ukázala, že její smysl pro ironii je opravdu jedinečný.

**Srbsko:** Srbsko bylo klíčovým centrem osmanského vlivu na Balkáně. Po vzniku Království Jugoslávie a následné socialistické federace si Srbsko dlouhodobě udržovalo vedoucí postavení. Po roce 1991 prošlo válkami a sankcemi, avšak dnes usiluje o vstup do EU. Nevyřešený problém s Kosovem.

**Černá Hora:** Černá Hora si během osmanské nadvlády udržela částečnou autonomii. Po rozpadu Jugoslávie tvořila unii se Srbskem až do roku 2006, kdy vyhlásila nezávislost. Dnes se zaměřuje na turistiku a je členem NATO. Proměna etnicity v závislosti na politice (Srbové vers. Černohorci).

**Severní Makedonie:** Osmanská nadvláda měla silný vliv na Makedonii, a to až do balkánských válek na počátku 20. století. Po vytvoření Jugoslávie získala určitou autonomii. Po roce 1991 získala nezávislost, ale až v roce 2019 vyřešila spor o název s Řeckem, čímž si otevřela cestu do NATO a EU.

===== Hospodářská specifika =====

==== Slovinsko ====

* **Historický význam:** Jako nejrozvinutější oblast Jugoslávie mělo Slovinsko silnou ekonomickou základnu, zejména v průmyslu a službách.
  * **Současnost:** Dnes je Slovinsko členem EU s vysokou životní úrovní a silným zaměřením na exportní průmysl a služby.

==== Chorvatsko ====

* **Historický význam:** Chorvatsko mělo významnou ekonomickou základnu, zaměřenou na zemědělství a turismus, již během jugoslávského období.
  * **Současnost:** Turistika tvoří hlavní pilíř ekonomiky a příjmy z ní zajišťují významný podíl HDP.

==== Bosna a Hercegovina ====

* **Historický význam:** Země byla těžce zasažena válkou v 90. letech, což významně zpomalilo hospodářský rozvoj.
  * **Současnost:** Hospodářství je zaměřeno na těžbu, zpracovatelský průmysl a zemědělství, přičemž země čelí strukturálním problémům a vysoké nezaměstnanosti.

==== Srbsko ====

* **Historický význam:** Srbsko bylo průmyslovým centrem Jugoslávie, ale války a sankce 90. let jeho ekonomiku oslabily.
  * **Současnost:** Ekonomika se zaměřuje na průmysl, IT a zemědělství. Srbsko usiluje o členství v EU a přitahuje zahraniční investice.

==== Černá Hora ====

* **Historický význam:** Ekonomika byla vždy zaměřena na zemědělství a turismus.
  * **Současnost:** Turismus, zejména podél pobřeží, je hlavním zdrojem příjmů, přičemž země přitahuje zahraniční investice do realit.

==== Severní Makedonie ====

* **Historický význam:** Země byla jedním z méně rozvinutých regionů Jugoslávie.
  * **Současnost:** Hlavní odvětví jsou zemědělství, textilní průmysl a služby. Vstup do NATO a plánovaný vstup do EU by mohly přispět k růstu.

===== Turistické možnosti a památky UNESCO =====

==== Slovinsko ====

* **Památky UNESCO:** Jeskyně Škocjan (nejhlubší podzemní kaňon v Evropě) a těžba rtuti v Idriji. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241120-181542.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241120-220037.png?289x174}}
  * **Turistické atrakce:** Hlavní město Lublaň, Bledské jezero a přírodní krásy Julských Alp. Jeskyně Postojna - macarát jeskynní. Maribor. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241120-215242.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241120-181609.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241120-215442.png?275x183}} {{:2024:zs2024:pasted:20241120-220307.png}}

==== Chorvatsko ====

* **Památky UNESCO:** Staré město Dubrovník, Diokleciánův palác ve Splitu, Plitvická jezera. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241121-123915.png?275x151}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-123938.png}} \\{{:2024:zs2024:pasted:20241121-124043.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-124108.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-124140.png?261x183}}
  * **Turistické atrakce:** Pobřeží Jadranu, letoviska jako Zadar a Split, a kulturní dědictví měst. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241121-124244.png?259x177}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-124629.png}}

==== Bosna a Hercegovina ====

* **Památky UNESCO:** Mostarský most, stećci – středověké náhrobky. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241121-124901.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-125038.png?125%}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-125049.png}} 
  * **Turistické atrakce:** Historické město Mostar, Sarajevo a přírodní krásy hor. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241121-125238.png?200x150}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-125354.png?200x150}}

==== Srbsko ====

* **Památky UNESCO:** Středověké kláštery (Studenica, Sopoćani), Starý Ras.\\ {{:2024:zs2024:pasted:20241121-131346.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-131406.png}}
  * **Turistické atrakce:** Bělehrad, přírodní parky a historické kláštery. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241121-131546.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-131436.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-131449.png}} 
==== Černá Hora ====

* **Památky UNESCO:** Kotor, přírodní a kulturní historické oblasti.
  * **Turistické atrakce:** Přímořská letoviska jako Budva, hory Durmitor a zátoka Kotor. \\ 
{{:2024:zs2024:pasted:20241121-131700.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-131752.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-131728.png}}
==== Severní Makedonie ====

* **Památky UNESCO:** Ochridské jezero a okolní historické památky.
  * **Turistické atrakce:** Město Ohrid, Skopje a přírodní krásy národních parků. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241121-131838.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-131910.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-131959.png}}

===== Národnostní menšiny =====

**Bosna a Hercegovina:**
  - Bosňáci, Srbové a Chorvati tvoří tři hlavní národy, mezi nimiž jsou silné kulturní a náboženské rozdíly.

**Srbsko:**
  - Maďarská menšina, zejména v oblasti Vojvodiny, a také Albánci na jihu v Kosovu, které Srbsko stále považuje za součást svého území.

**Chorvatsko:**
  - Srbská menšina má historický význam, zejména v oblastech postižených válkou v 90. letech.

**Severní Makedonie:**
  - Významná albánská menšina, což vedlo k napětí mezi albánskou a makedonskou komunitou.

**Černá Hora:**
  - Bosňácká a albánská menšina, která přispívá k kulturní rozmanitosti regionu.

**Slovinsko:**
  - Slovinsko má menší zastoupení národnostních menšin, ale významnou skupinou jsou Srbové a Chorvati, kteří se sem přistěhovali během jugoslávského období.

Komentář k úpravám

Poznámka: Tím, že editujete tuto stránku, souhlasíte, aby váš obsah byl licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 4.0 International

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku