Benelux je politická a hospodářská unie tří západoevropských monarchií: Belgie, Nizozemí a Lucemburska. Jde o region geograficky malý, ale ekonomicky, politicky a infrastrukturně mimořádně významný. Zároveň tvoří historickou hranici mezi germánským a románským světem, jejíž kořeny sahají k rozdělení Franské říše v 9. století.

• Rozloha: přibližně 76 000 km² – tedy méně než Česká republika.
• Hospodářská síla: Kombinované HDP Beneluxu v roce 2025 činí přibližně 2,053 bilionu USD, což odpovídá HDP celého Ruska. Region má mimořádně vysoké HDP na obyvatele, inovativní ekonomiku a extrémně vysokou otevřenost vůči mezinárodnímu obchodu.
• Jádro EU: V zemích Beneluxu sídlí klíčové instituce EU (Evropská komise, část Evropského parlamentu, Rada EU, Soudní dvůr EU, Evropská investiční banka) i NATO.

Historický vznik a republika:

Po rozpadu Burgundského a Habsburského Nizozemí vypukla Nizozemská revoluce (80letá válka, 1568–1648) proti španělské nadvládě. Severní, převážně protestantské provincie vyhlásily v roce 1581 nezávislost jako Republika spojených nizozemských provincií.

V 17. století („Zlatý věk“) byla republika – nikoli království – globální námořní, obchodní a finanční velmocí. Mocenským nástrojem byla VOC (Vereenigde Oostindische Compagnie), první „moderní“ nadnárodní korporace.

Nizozemí se stává královstvím až roku 1815 po porážce Napoleona.

Současná ekonomika: Nizozemí je logistická, finanční, technologická a exportní velmoc, jejíž ekonomika stojí na několika pilířích:

• Rotterdam – největší evropský přístav a dopravní uzel kontinentu.
• High-tech zemědělství – Nizozemí je druhý největší světový exportér agrárních produktů (po USA), ačkoli zemědělství tvoří jen asi 5 % HDP.
• Průmysl a technologie: Shell, Philips, ASML, Unilever.
• Plynárenský sektor: naleziště Groningen (dnes postupně utlumováno).
• Finanční sektor: Amsterdam jako významné evropské centrum.

Společnost a kultura: Vysoce urbanizovaná, multikulturní, tolerantní. Tradiční poldermodel představuje konsenzuální způsob vyjednávání mezi státem, zaměstnavateli a odbory. Nizozemí má silnou tradici výtvarného umění i moderní ilustrace, ale kolébkou evropského dospělého komiksu je primárně Belgie a Francie, nikoli Nizozemí.

Pozdní vznik státu: Po Vídeňském kongresu (1815) byly jižní nizozemské provincie (katolické, částečně francouzsky mluvící) spojeny s protestantským Severem do Spojeného království nizozemského.
V roce 1830 propuká Belgičané revoluce, jejíž hlavní příčinou byly konfesijní rozdíly (katolíci vs. protestanti) a odlišné politické tradice.
Jazyková otázka byla zpočátku méně zásadní, avšak později se stala klíčovým politickým tématem.

Belgie dnes – jazyková a institucionální komplexnost: Belgie je federální stát s unikátním dělením:

• 3 regiony: Vlámsko, Valonsko, Brusel
• 3 jazyková společenství: vlámské (nl.), francouzské (fr.), německojazyčné (de)

Toto rozdělení odráží staré napětí mezi germánskou (nizozemskou/vlámskou) a románskou (francouzskou) sférou.

Regionální rozdíly:

• Vlámsko: Nizozemsky mluvící region, kdysi převážně zemědělský, dnes ekonomický motor Belgie. Klíčová centra: Antverpy (diamanty, chemie), Gent, Bruggy.
• Valonsko: V 19. století jedno z nejsilnějších průmyslových center Evropy. Po útlumu uhelného a ocelářského průmyslu ve 20. století však region ekonomicky zaostává.
• Brusel: Dvojjazyčný region (fr., nl.), hlavní město státu a faktické hlavní město EU.
• Německojazyčné společenství: Malý region (Eupen–Malmedy), připojený k Belgii Versailleskou smlouvou 1919.

Politická dynamika: Belgie často prochází politickými krizemi a rekordně dlouhými obdobími bez vlády. Federální struktura je extrémně komplikovaná (6 vlád, 6 parlamentů).

Kultura – světová velmoc komiksu: Belgie je jedním z nejvýznamnějších světových center kresleného příběhu (bande dessinée).

Odtud pochází:

• Tintin (Hergé)
• Šmoulové (Peyo)
• Lucky Luke (Morris)
• Nero (Marc Sleen)
• moderní autoři jako Brecht Evens

Belgie je považována za kolébku evropského komiksu pro děti i dospělé.

• Vznik a hranice: Po belgické revoluci bylo území Lucemburska rozděleno Londýnskou konferencí (1839):
  • západní frankofonní část → Belgie (dnešní provincie Lucemburk),
  • východní část → Velkovévodství Lucemburské, v personální unii s Nizozemskem (do 1890).

• Ekonomická transformace: Lucembursko se během 20. století proměnilo z chudého agrárního regionu v globální finanční centrum.
  • specializace na investiční fondy, private banking a pojišťovnictví
  • vysoká míra právní stability a expertizy
  • není klasickým daňovým rájem – některé daňové sazby jsou vyšší než v ČR

• Průmysl: Lucembursko bylo významným ocelářským státem (Arbed). Dnešní ArcelorMittal vznikl roku 2002 jako fúze evropských oceláren – je globální korporací, kterou později převzala skupina Mittal.

• Národní identita: Silná samostatná identita se formuje zejména ve 20. století. Lucemburština byla uznána jako národní jazyk zákonem roku 1984.

• Instituce EU:

Lucembursko hostí:

• Soudní dvůr EU,
• Evropský účetní dvůr,
• Sekretariát Evropského parlamentu,
• Eurostat.

1. Ekonomická integrace: Benelux je nejstarší funkční integrační projekt v Evropě – již od 1948 existuje celní unie, která předchází Evropskému společenství uhlí a oceli (1951) i Evropskému hospodářskému společenství (1957).

2. Jazyková provázanost:

• nizozemština – oficiální jazyk v Nizozemí i ve Vlámsku
• francouzština – ve Valonsku i Lucembursku
• němčina – v Lucembursku a v malé části Belgie

Běžná je multilingvnost obyvatelstva.

3. Geopolitický význam: Přestože fyzicky malé, státy Beneluxu mají obrovský politický vliv díky:

• ekonomické otevřenosti,
• infrastruktuře (Rotterdam, Antverpy),
• roli hostitelů institucí EU,
• dlouhé tradici diplomacie a právního státu.

• Benelux je fyzicky malý, ale ekonomicky nesmírně silný region – jeho HDP odpovídá celému Rusku a HDP na obyvatele je jedno z nejvyšších na světě.
• Je to hranice kultur, kde se setkává germánské a románské prostředí.
• Nizozemí – dědic námořní republiky, dnes logisticko-technologická a exportní velmoc.
• Belgie – historicky „konstruovaný“ stát, ale dynamická laboratoř jazyků a identit; světová velmoc komiksu.
• Lucembursko – z agrární periferie se stalo globálním finančním centrem a jedním z nejbohatších států světa.
• Společně tvoří nejstarší integrační projekt v Evropě a vzor hluboké ekonomické spolupráce mezi malými státy.



Počet shlédnutí: 14