✎ Německojazyčné země – od Franské říše po dnešek [Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Máte načtenou starší verzi dokumentu! Pokud ji uložíte, vytvoříte tím novou aktuální verzi.

===== Německojazyčné země – od Franské říše po dnešek =====

**Německojazyčný prostor** – chápeme jako oblasti, kde je němčina historicky hlavním komunikačním nebo úředním jazykem. Dnes sem patří **Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko**, části **Belgie** (Východní Belgie) a **severní Itálie** (Jižní Tyrolsko).
Historicky však byl tento prostor **roztříštěnou mozaikou desítek a později stovek zemí**, které sdílely jazykové vazby, ale nikoli politickou jednotu.

===== 1) Začátky: Východofranské království a Svatá říše římská (843–1806) =====

Rozdělením Franské říše **smlouvou z Verdunu (843)** vzniklo **Východofranské království** – předchůdce pozdějšího „německého prostoru“. Toto království se během středověku postupně přeměnilo v **Svatou říši římskou**, která od 15. století nese rozšířený název **„Svatá říše římská národa německého“**.

*Byla to říše nadnárodní, nikoli „německý stát“.*
Zahrnovala území dnešního Německa, Rakouska, Švýcarska, Nizozemí, Belgie, Lucemburska a části severní Itálie.

Systém vlády:

* **volební monarchie** – panovník nebyl dědičný automaticky; volila jej skupina knížat.
  * **kurfiřti (Kurfürsten)** – nejvýznamnější knížata říše, která měla právo volit římského krále (po korunovaci často i císaře).
  * extrémní **roztříštěnost**: stovky státních celků (vévodství, markrabství, svobodná říšská města, církevní knížectví).

Pojem „Němec“ ve středověku označoval **spíše jazykovou příslušnost** (mluvící německy), nikoli národní identitu v moderním smyslu.

===== 2) Habsburské země – německojazyčný pilíř ve střední Evropě =====

**Habsburkové** byli od 15. století nejčastěji vládnoucí dynastií říše. Kromě toho však spravovali **vlastní rozsáhlou monarchii**:

* Rakousko, Čechy, Moravu, Uhersko, Slezsko, Štýrsko, Tyrolsko a další země.

Němčina byla **dvorským a administrativním jazykem**, ale monarchie byla **multietnická** (Češi, Maďaři, Poláci, Slovinci, Chorvati, Rumuni aj.).

Upřesnění:

* **Lucembursko** – ve 14.–15. století součást Koruny české, později přechází pod jiné dynastie; moderní lucemburská identita vzniká až v 19.–20. století.
  * **Lichtenštejnsko** – původně malý říšský stát, formálně vzniká roku 1719; vládnoucí rod měl rozsáhlé majetky v českých zemích (zejména na Moravě).

===== 3) Konec říše (1806), národní hnutí a spor o sjednocení =====

Roku **1806** zaniká Svatá říše římská pod tlakem Napoleona a vzniku **Rýnského spolku**.
19. století se pak nese ve znamení **národních hnutí**:

* **Burschenschaften** – studentské spolky prosazující jednotu a svobodu.
  * **Hambašský festival (1832)** – symbol německého liberalismu a národní jednoty.
  * **Frankfurtský parlament (1848/49)** – první pokus o ústavu a sjednocení demokratičtější cestou; neuspěl.

Klíčové dilema:

* **Velkoněmecké řešení** – sjednocení *s Rakouskem*, tedy širší nadnárodní říše.
  * **Maloněmecké řešení** – sjednocení *bez Rakouska*, pod vedením Pruska.

Konflikt mezi Rakouskem a Pruskem (zejména **válka roku 1866**) rozhodl ve prospěch **Pruska** a maloněmecké varianty.

===== 4) Německé císařství (1871–1918) – sjednocení bez Rakouska =====

Roku **1871** vyhlásil Otto von Bismarck v zrcadlovém sále ve Versailles vznik **Německého císařství**.
Stát byl:

* silně **průmyslový a militarizovaný**,
  * vedený Pruskem (pruský král = německý císař),
  * jazykově převážně německý, ale i s menšinami.

Rakousko zůstává mimo a postupně si formuje **vlastní rakouskou identitu**, odlišnou od „pruského“ Německa.

Poznámka ke Švýcarsku a Lucembursku:
Ačkoli byly kulturně a jazykově blízké, **jejich politická identita byla už od 19. století pevně švýcarská či lucemburská**, nikoli „německá“.

===== 5) Rakousko-Uhersko (1867–1918) – multietnická monarchie =====

Rakousko-Uhersko bylo výsledkem **rakousko-uherského vyrovnání (1867)**.
V západní části monarchie – tzv. **Předlitavsku** – byla **němčina hlavním jazykem správy** („innere Amtssprache“), ale nebyla **jediným úředním jazykem**.

Centra německého kulturního života:

* **Vídeň** – sídlo dvora, hlavní město monarchie, kulturní metropole.
  * **Praha** – významné centrum německy mluvící vědy a literatury (Pražská německá univerzita, Kafka, Rilke…).

Identita monarchie byla převážně **státně-dynastická**: být „věrným poddaným císaře“ bylo důležitější než etnicita.

===== 6) Po 1. světové válce – rozpad a nové národní státy =====

Po roce **1918** vznikají nové státy:

* **Německo** je republikou (Výmarská republika).
  * **Rakousko** se stává malým státem – část společnosti volá po spojení s Německem (*Anschluss*), což je Versailleskou smlouvou zakázáno.
  * **Švýcarsko** posiluje neutralitu a vlastní federalismus.
  * **Lucembursko** upevňuje identitu; **lucemburština** se stává rovnocenným jazykem až **1984**.

V nově vzniklých státech jsou početné **německé menšiny** (Československo, Polsko, Jugoslávie, Rumunsko…).

===== 7) 2. světová válka a její důsledky (1938–1945) =====

Klíčové události:

* nacistický **Anschluss Rakouska (1938)**,
  * okupace Československa,
  * válka a genocida evropských Židů.

Po roce 1945, podle rozhodnutí **Postupimské konference**, dochází k:

* **odsunu (vyhnání)** Němců z Československa, Polska, Maďarska a Jugoslávie,
* zásadní změně hranic: oblasti jako **Slezsko, Pomořansko a většina Východního Pruska** přecházejí k Polsku a SSSR.

Německé komunity ve východní Evropě téměř **zanikají**.
Přežívají jen malé skupiny:

* v Rumunsku (Sedmihradští Sasové, Banátští Švábové),
* v Polsku (Opolské Slezsko),
* v Maďarsku, Slovinsku, Dánsku, Belgii.

===== 8) Poválečná obnova a hospodářské zázraky =====

**Západní Německo (BRD)**:

* **Wirtschaftswunder** (50.–60. léta) – „hospodářský zázrak“ založený na sociálně tržní ekonomice, exportu a gastarbeiterech.
  * Formuje se image technické preciznosti a ekonomické stability.

**Rakousko**:

* od roku 1945 existuje jako republika, ale do **1955** je v okupačních zónách (SSSR, USA, Francie, UK).
  * po **Státní smlouvě 1955** se stává neutrálním státem.
  * vlastní hospodářský boom přichází až **koncem 50. a v 60. letech**.

===== 9) Současné německojazyčné státy – politika, ekonomika, identita =====

**Německo**

* největší ekonomika EU; silná průmyslová báze (*automotive, strojírenství, chemie, elektrotechnika*).
  * výzvy: **Energiewende**, stárnutí populace, digitalizace.
  * polarizace ohledně **migrace** – růst podpory AfD, zejména ve východních zemích.

**Rakousko**

* identita od roku 1945 jednoznačně **rakouská, ne německá**.
  * ekonomika: turismus, průmysl (Voestalpine), energie (OMV), bankovnictví.
  * politická témata: migrace, bytová krize, vzestup FPÖ.

**Švýcarsko**

* přibližně 60 % obyvatel mluví německy; jazyk ale **neurčuje národní identitu**.
  * identita: **federalismus, neutralita, přímá demokracie**.
  * nejvyšší životní úroveň v Evropě (HDP na hlavu).
  * ekonomika: finanční služby, farmacie (Novartis, Roche), přesné strojírenství, potravinářství (Nestlé).

**Lucembursko**

* malé, ale mimořádně bohaté a kosmopolitní centrum financí a evropských institucí.
  * jazyková politika: **lucemburština** (od 1984), němčina a francouzština.
  * významný průmysl (ArcelorMittal), fondový sektor, evropské instituce.

**Lichtenštejnsko**

* konstituční monarchie, úzce svázaná se Švýcarskem (měnová a celní unie).
  * průmysl přesného strojírenství, bankovnictví, nízké daně.
  * rod Lichtenštejnů měl do 20. století velké majetky v českých zemích.

**Jižní Tyrolsko (Itálie) – Autonominí provincie Bolzano/Bozen**:
   * Má **široký autonomní statut**, který zaručuje například: vlastní rozpočet (zůstává 90% daní), dvojjazyčnost (němčina a italština mají rovné postavení), trojjazyčnost v ladínských údolích (+ ladinština), vlastní školství s vyučovacím jazykem podle mateřštiny žáka.
   * Ekonomika je postavena na **vysoce kvalitním turismu (letním i zimním), specializovaném zemědělství (jablka, víno, mléčné produkty) a kvalitních službách**. HDP na hlavu patří v rámci Itálie k nejvyšším.
   * Je považováno za **evropský model úspěšného vyřešení menšinové otázky** a mírové koexistence komunit po dlouhém historickém konfliktu.

===== 10) Německé menšiny – od rozsáhlých komunit k fragmentům =====

Do roku 1945 existovala síť německých komunit **od Ukrajiny po Jadran**.
Po válce se většina z nich **rozpadla nebo migrovala**.

Přežívají pouze:

* Rumunsko (Sasové, Švábové),
  * Polsko (Slezsko),
  * Maďarsko, Slovinsko, Dánsko, Belgie,
  * Itálie (Südtirol)
  * malá komunita v ČR.

===== 11) Současnost: od „Wir schaffen das“ k polarizaci =====

**Migrační vlna 2015** přinesla do Německa přes milion uprchlíků.
Zpočátku převládala **Kultur des Willkommens** („kultura vítání“).
Postupně se však objevily problémy:

* tlak na bydlení a infrastrukturu,
  * pomalejší integrace,
  * kulturní napětí,
  * výrazné posílení radikální pravice (AfD).

Debata o migraci dnes rezonuje ve všech německojazyčných zemích, i když s různou intenzitou.

===== Shrnutí =====

* Němci nikdy netvořili jeden stát – spíše **jazykově propojený prostor**.
  * **19. století** přineslo nacionalismus a vznik Německa **bez Rakouska** (maloněmecké řešení).
  * **Po roce 1945** se identity definitivně oddělily: německá, rakouská, švýcarská, lucemburská…
  * **Německé menšiny** byly po válce dramaticky redukovány.
  * Celý německojazyčný prostor dnes řeší podobné problémy: migraci, transformaci ekonomiky, digitalizaci, demografii.

===== Specifika německých spolkových zemí =====

Německo je **federace 16 zemí**, z nichž každá má vlastní historii, kulturu, ekonomiku i politické preference.
Tato pestrost je jedním z důvodů, proč je Německo **ekonomickou velmocí Evropy**.

===== 1) Bavorsko (Bayern) =====

* největší země rozlohou; silná regionální identita; katolická tradice.
  * centra: **Mnichov** (BMW, Siemens, Allianz), Norimberk, Augsburg, Ingolstadt (Audi).
  * vysoký podíl „**hidden champions**“ – rodinné firmy světové úrovně.
  * dlouhodobě patří mezi **nejbohatší regiony EU**.

===== 2) Bádensko-Württembersko =====
  * jádro německého strojírenství: Mercedes-Benz, Porsche, Bosch.
  * nejvyšší koncentrace technologických firem ve střední Evropě.
  * univerzity: Heidelberg, Freiburg, Tübingen, KIT.
  * HDP na hlavu srovnatelný se skandinávskými zeměmi.

===== 3) Severní Porýní-Vestfálsko (NRW) =====

* nejlidnatější země Německa.
  * tradiční průmysl (ocel, uhlí) v **Porúří**, dnes transformace.
  * Kolín – mediální centrum; Düsseldorf – finanční a obchodní metropole.

===== 4) Sasko =====

* nejúspěšnější země bývalé NDR.
  * **Silicon Saxony** – centrum evropského polovodičového průmyslu (Infineon, GlobalFoundries).
  * Lipsko – automobilky, univerzita, kultura.

===== 5) Berlín =====

* politické centrum Německa.
  * významná start-upová scéna, kreativní a kulturní sektor.
  * ekonomicky slabší než jih – vysoké zadlužení země.

===== 6) Hamburk =====

* největší přístav Německa, logistická brána do světa.
  * tradice hanzovního města.
  * mediální centra: *Der Spiegel, Die Zeit, Axel Springer*.
  * patří mezi **nejbohatší země** Německa.

===== 7) Hesensko (Hessen) =====

* **Frankfurt** – evropské finanční centrum (ECB, Bundesbank, Deutsche Bank).
  * jedno z největších letišť v Evropě.
  * ekonomika založená na financích, službách, dopravě.

===== 8) Východní spolkové země =====

Meklenbursko-Přední Pomořansko, Braniborsko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko:

* doposud patrný ekonomický odstup od západu.
  * průmyslové ostrovy:
    * Durynsko – optika (Zeiss), automobilový průmysl
    * Sasko-Anhaltsko – chemie (Leuna)
    * Braniborsko – logistika, věda (Potsdam)
  * Baltské pobřeží – turismus.

===== 9) Ostatní země =====

* **Šlesvicko-Holštýnsko** – dánská menšina, větrná energie, lodě.
  * **Dolní Sasko** – Volkswagen, zemědělství, Hannover (veletrhy).
  * **Sársko** – francouzské vlivy, transformující se těžký průmysl.
  * **Brémy** – městský stát; přístav Bremerhaven; automobilka Mercedes.

===== 10) Porovnání bohatství =====

**Nejbohatší země**: Hamburk, Bavorsko, Bádensko-Württembersko, Hesensko
  **Střední úroveň**: Berlín, Sasko, Dolní Sasko, Šlesvicko-Holštýnsko, Braniborsko
  **Nejslabší**: Sasko-Anhaltsko, Durynsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sársko

===== 11) Německo jako průmyslový obr =====

Německo je:

* **největší ekonomika EU**,
  * **největší průmyslová velmoc Evropy**,
  * světová špička ve strojírenství, automobilovém, chemickém a elektrotechnickém průmyslu.

Hlavní výhoda: propojení **velkých koncernů**, **rodinných firem**, **výzkumu** a **duálního vzdělávání**.

===== 12) Realita roku 2025/2026: síla i problémy =====

Problémy moderního Německa:

* rostoucí polarizace a úspěchy AfD,
  * energetická transformace,
  * digitalizační skluz,
  * stárnutí populace,
  * tlak na sociální stát.

Mentalita mladších generací je méně ovlivněna poválečným růstem a více tématy identity, dostupnosti bydlení a sociální spravedlnosti.

===== Shrnutí specifik spolkových zemí =====

* Německo je krajinně, kulturně i ekonomicky **extrémně pestré**.
  * Jižní země (Bavorsko, Bádensko-Württembersko) jsou **motorem evropského průmyslu**.
  * Hanzovní tradice formuje otevřenost severních měst.
  * Rozdělení na **východní a západní země** je stále patrné v ekonomice i politice.
  * Budoucnost Německa závisí na zvládnutí transformací, které ovlivňují i celý západní svět.

Komentář k úpravám

Poznámka: Tím, že editujete tuto stránku, souhlasíte, aby váš obsah byl licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 4.0 International

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku