obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2025:staty_pyrenejskeho_poloostrova

Státy Pyrenejského poloostrova: reconquista, impérium, identita a modernizace

Pyrenejský poloostrov zahrnuje Španělsko, Portugalsko, Andorru a Gibraltar (zámořské území Spojeného království).

Jde o region, který po více než tisíc let formovala:

  • římská romanizace,
  • osm století muslimské přítomnosti (Al-Andalus),
  • křesťanská reconquista (8.–15. stol.),
  • vznik dvou globálních koloniálních impérií,
  • diktatury 20. století a následná demokratizace.

Výsledkem je prostor výrazné kulturní, jazykové a regionální diverzity, přesto s pevnými civilizačními základy sdílenými napříč poloostrovem.

Základní rysy regionu

  • Geografie: Poloostrov oddělují od Evropy Pyreneje – historická bariéra i filtr kulturních vlivů.
  • Starobylé hranice: Hranice mezi Portugalskem a Kastilií/Kastilsko-Aragonskou unií se ustálila již ve 13. století, potvrzena smlouvou z Alcañices (1297) – jedna z nejstarších kontinuálních hranic v Evropě.
  • Jazyky: Španělština (kastilština), portugalština, katalánština, baskičtina, galicijština – s výjimkou baskičtiny všechny románské jazyky, odvozené z hovorové latiny starověké Hispánie.
    • Galicijština a portugalština tvořily ve středověku jednotný jazyk *galego-português*.
  • Kulturní profil: Katolictví, středomořská tradice, maursko-židovsko-křesťanské dědictví (tzv. konvivencia), silné regionální identity a bohaté kulturní tradice (literatura, gastronomie, hudba, festivaly).
  • Hospodářství: Směs moderních ekonomik založených na službách, turismu, potravinářství, obnovitelné energii, automobilovém průmyslu a stále existujících zemědělských regionech.

1) Španělsko (España) – Království království, identit a kontrastů

Historický vývoj

  • Vznik jednotného Španělska: Po sňatku Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského (1469) vzniká personální unie dvou stěžejních království. Roku 1492 padá Granada – poslední stát Al-Andalusu.

1492 je symbolickým rokem trojité transformace:

  • konec (završení) reconquisty,
  • vyhnání židů (edikt z Alhambry),
  • Kolumbova plavba a začátek globální éry.
  • Multicentrická struktura státu: Španělsko není tradičně centralistické jako Francie. Bylo to „království království“, kde jednotlivé země měly vlastní zákony (*fueros*). Dnes tvoří Španělsko 17 autonomních společenství s širokými pravomocemi.

Regiony a identity

  • Kastilie: jádro moderní španělské identity, zdroj kastilštiny – jazyka, který se stal globálním.
  • Katalánsko: vlastní jazyk, silné hospodářství (Barcelona – průmysl, technologie), specifická kultura.
    • Společnost je dlouhodobě rozdělená mezi autonomisty a separatisty (krize 2017).
  • Baskicko: jazyk euskera (nehindoevropský), vlastní daňový systém, historicky průmyslový region a silné autonomistické hnutí (ETA – nyní neaktivní).
  • Galicie: jazykově i kulturou blízká Portugalsku; region emigrace a rybolovu.
  • Andalusie: nejsilnější dědictví Al-Andalus – architektura, hudba (flamenco), gastronomie.

Ekonomika

Španělsko je 4. největší ekonomika EU.

  • Turismus: Španělsko je 2. nejnavštěvovanější země na světě (po Francii). Bronzovou medaili má USA (v počtu příjezdů z ciziny, ale USA by asi vyhrálo v množství utracených peněz v turismu).
    • Hlavní destinace: Barcelona, Madrid, Andalusie, Kanárské ostrovy, Baleáry.
  • Průmysl:
    • automobilový průmysl – 2. největší v EU (Stellantis, SEAT, Mercedes-Benz, Ford)
    • letecký průmysl (Airbus – konsorcium, CASA)
    • chemický a farmaceutický průmysl (Grifols)
  • Služby:
    • bankovnictví – Santander, BBVA (obě banky patří do světové top 30)
    • energetika – Iberdrola (lídr obnovitelných zdrojů v Evropě)
  • Zemědělství a potraviny:
    • olivový olej – Španělsko vyrábí přes 40 % světové produkce
    • ovoce, zelenina, vína (Rioja, Ribera del Duero, Jerez)
  • Problémy:
    • vysoká nezaměstnanost mladých,
    • regionální disparity,
    • závislost na službách.

Kultura

  • Literatura: Cervantes, Lorca, Unamuno, Ortega y Gasset.
  • Výtvarné umění: Velázquez, Goya, Picasso, Dalí, Miró.
  • Hudba: flamenco, zarzuela.
  • Architektura: Gaudí (Barcelona), mudéjarský styl, renesanční a barokní urbanismus.
  • Gastronomie: tapas, paella, jamón ibérico, gazpacho, churros.
  • Festivaly: Semana Santa, La Tomatina, San Fermín.

2) Portugalsko (Portugal) – Námořní objevitelé a moderní evropská periferie s globální identitou

Historie

* Nejstarší evropský stát: Portugalsko vzniká jako království roku 1139, nezávislost uznána roku 1143 (Zamora), hranice stabilní od 13. století. (Portugalsko je nejstarší stát Evropy, pokud tím myslíme národní stát. Jinak nejstarší stát Evropy (pokud myslíme jakýkoli historicky nepřerušený politický útvar) je San Marino (od roku 301).

  • Globální impérium: V 15.–16. století první světová koloniální velmoc:
    • Bartolomeo Dias – obeplutí mysu Dobré naděje
    • Vasco da Gama – první námořní cesta (Evropanů) do Indie
    • Pedro Álvares Cabral – Brazílie

Impérium bylo založeno na obchodních tepnách a faktoriích.

Ekonomika

  • Průmysl:
    • automobilový (Autoeuropa – VW)
    • letecký (Embraer komponenty)
    • textil, obuv – známá kvalita, část výroby pro evropské módní řetězce
    • papírenský a keramický průmysl
    • těžba a export korku (Portugalsko = světový lídr)
  • Služby:
    • IT a startupy – Lisabon a Porto jako vznikající evropská centra
    • bankovnictví
    • turismus – Algarve, Lisabon, Madeira, Porto
  • Zemědělství:
    • víno – zejména Porto, Vinho Verde
    • olivový olej, ovoce
    • rybolov a mořské plody
  • Problémy:
    • nízké mzdy,
    • odliv mladých lidí,
    • strukturálně slabší ekonomika než Španělsko.

Kultura

  • Hudba: fado – melancholická forma vyjadřující *saudade* (existenciální stesk).
  • Literatura: Luís de Camões, Fernando Pessoa, José Saramago (Nobelova cena).
  • Architektura: styl manuelino (Belém), azulejos (glazované dlaždice).
  • Gastronomie: bacalhau (třikrát týdně), pastel de nata, portské víno.
  • Identita: výrazná emigrantská tradice, námořní mentalita.

3) Andorra – Pyrenejské spoluknížectví a moderní mikrostát

Historie a politický systém

  • Spoluknížectví od roku 1278: Andorra je unikátní diarchií – jejími spoluknížaty jsou:
    • biskup ze Seu d'Urgell (Španělsko)
    • prezident Francie (dědic práv hraběte z Foix)
  • Modernizace: Až do 20. století šlo o izolovanou horskou komunitu. Ústava z 1993 ji transformovala na parlamentní demokracii.

Ekonomika

  • Turismus: tvoří přes 80 % HDP – zimní sporty, nákupní turismus.
  • Finance: nízké daně, bankovní služby (až donedávna částečně založené na bankovním tajemství).
  • Možné problémy:
    • závislost na turismu,
    • environmentální tlak v horách.

Kultura

  • Jazyk: katalánština – oficiální jazyk.
  • Identita: malý stát, silné lokální komunity, folklor Pyrenejí.

4) Gibraltar – Britská pevnost a kulturně smíšené město

Politika a status

  • Zámořské území UK, od Andalusie odděleno tzv. Neutral Ground.
  • Místní obyvatelé dvakrát odmítli přechod pod Španělsko (1967, 2002).
  • Po Brexitu výrazně závislý na jednání mezi UK a Španělskem.

Ekonomika

  • Finanční služby a pojišťovnictví
  • Online gaming licence – významná část příjmů
  • Turismus
  • Bunkrování lodí (zásobování palivem)

Kultura

  • Llanito – místní smíšený jazyk (angličtina + andaluská španělština + vlivy maltštiny a hebrejštiny).
  • Silná britská identita (nechtějí ke Španělsku, i když by Španělsko o Gibraltar moc stálo) i středomořský životní styl.

5) Společná témata a konflikty Pyrenejského poloostrova

1) Dědictví Al-Andalus a Reconquisty

Al-Andalus (711–1492) ovlivnil:

  • architekturu (Alhambra, Mezquita),
  • gastronomii (olivový olej, citrusy),
  • vědu (lékařství, matematika),
  • jazyk (cca 4000 arabismů v kastilštině),
  • hudbu (arabské prvky ve flamenku).

Reconquista formovala mentalitu křesťanského militantního státu, posílenou během protireformace.

2) Koloniální impéria a jejich konec

  • Španělsko a Portugalsko vytvořily první skutečná globální impéria.
  • Jejich jazyky se dnes mluví na čtyřech kontinentech.
  • Úpadek impérií ve 19.–20. století vedl k ekonomické stagnaci a autoritářství (Salazar, Franco).

3) Regionální nacionalismy

  • Španělsko: Baskicko, Katalánsko, Galicie, Navarry.
  • Portugalsko: téměř žádný regionální separatismus – silná jednotná identita.
  • Andorra a Gibraltar: malé, ale důležité kulturní enklávy.

4) Demokratizace

  • Karafiátová revoluce (Portugalsko 1974) – konec Estado Novo.
  • Španělská ústava 1978 – konec frankismu, vznik autonomního systému.
  • Rychlá evropská integrace obou zemí po vstupu do EU (1986).

Shrnutí Pyrenejského poloostrova

  • Kolébka globalizace: jazyky Španělska a Portugalska mluví více než 700 milionů lidí.
  • Prostor křesťanství, islámu a judaismu: jedinečná historická konvivencia i její násilný konec roku 1492.
  • Silné regionální identity: zejména ve Španělsku, kde jsou autonomie klíčovým politickým tématem.
  • Moderní ekonomiky: založené na turismu, službách, průmyslu, energii a potravinářství.
  • Kultura světové úrovně: literatura, hudba, architektura, výtvarné umění a gastronomie jsou zásadní součástí evropské civilizace.
  • Andorra a Gibraltar: malé, ale strategicky i kulturně významné státy/území.

Pyrenejský poloostrov je regionem, kde se zrodily jak první globální impéria, tak moderní evropská identita – komplexní prostor spojující staré civilizační vrstvy s dynamickými společenskými změnami 21. století.




Počet shlédnutí: 9

zs2025/staty_pyrenejskeho_poloostrova.txt · Poslední úprava: 10/12/2025 22:31 autor: kokaisl