1. Přednáška - Terminologie, Historie

Teorie poznání řeší několik otázek

1) Co to poznání je a jaké máme druhy → Charakter lidského poznání

2) Vznik a průběh poznání (gnoseologický problém)

3) Jakou má to naše poznání hodnotu a jak je spolehlivé (Noetika - noetický problém → zda to poznání má smysl)

Disciplíny zabývající se poznáním → Teorie poznání = Epistemologie (Noetika - hodnota a spolehlivost; Gnoseologie - vznik a průběh)

Teorie poznání je důležitá teprve když víme o spolehlivosti (pak to má smysl) → Noetika je základ (na tom závisí ostatní)

- skeptický přístup (k životu i poznání)

- poznání jen skrze niterný prožitek

- svět kolem je iluze → není to jisté (Indie)

- možnost poznat sociální realitu (Čína)

- Sofisté - říkají, že dokáží přesvědčit lidi o jakémkoli záměru (přesvědčit kohokoli o čemkoli) → neexistuje poznání → založeno na dojmech a přesvědčeních (je možné s nimi manipulovat)

není objektivní realita → jde o to vyvolat dojem o správnosti či vhodnosti

- Sokrates - vystoupil proti sofistům, (doplatil na to → †399 př.n.l.); díky dialogu a kritickému postoji vyvracel sofistické názory (že nelze nalézt poznání → výrok „Vím, že nic nevím“ by se spíše měl překládat jako „Vím, když nic nevím“ → že něco ví, ale není toho moc)

- hodnota a spolehlivost poznání hrálo velkou roli (hlavně morálky → dobro x zlo)

- Platón (Sokratův žák) a Aristoteles (Platónův žák) skepticismus vyřešili

- v této době se tyto otázky příliš nekladly

- křesťané → není možné, aby člověk nedostal od Boha schopnost poznat realitu

- zvrat

- R. Descartes - francouzský myslitel; měl pochybnosti, zda se učí o věcech na které se může spolehnout; byl fascinován geometrii (matematikou) → tak by se mělo učit → od základních pravd (axiomů) odvodit vše ostatní (žádná disciplína tak nepostupovala); zpochybnil existenci vnějšího světa, o sobě ale nemůže pochybovat → „Myslím, tedy jsem“

- můžeme tedy najít jistotu poznání? → Descartes myslel, že ano (mysleli si to i jiní, ale jiným způsobem) → je to tedy pravda? → nejvíce skeptický postoj v etice (je něco objektivně špatné či dobré?)

- klíčová osoba → Descartes → vše je třeba modelovat (jako v matematice) → snaha udělat sociologii jako geometrii → prosazovaly se kvantitativní metody

- kvalitativní metody - prvně v rámci etnografie → Bronislav Malinowski → nedělal jen statistický výzkum, žil s těmi domorodci → vhled (empatie) → kvalitativní metody

Dnes je třeba, aby se ty metody (kvantitativní a kvalitativní) doplňovaly → Yin-Yang

Počet shlédnutí: 80