Michal Kříž, Tomáš Vymětal, Martin Houdek, Tomáš Veselý, Bohdan Štěpánek. Buddhistická meditace v ČR a ve světě. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2015. http://www.hks.re/wiki/2015:buddhismus

Meditace probíhá jako určitý proces, jehož úkolem je naučit meditující najít cestu do svého nitra. Hlavní myšlenkou meditace není útěk ze světa, ale cesta do nitra způsobem sjednocení protikladů. Buddhistická meditace dosahuje svého vrcholu v pochopení charakteru vlastního těla a vnitřní stránky své duše.

V buddhismu slovo meditovat znamená přivést mysl do soustředěného a vyrovnaného stavu. Cílem meditace je zlepšovat a pracovat na svém stavu mysli a nalézt skutečnou podstatu svého já a uvolnit se.

Tato práce se zabývá buddhistickou meditací, která je důležitou a nedílnou součástí buddhistického učení.

Přesný počet lidí hlásících se k buddhismu se nedá s úplnou přesností odhadnout. Ve světě se nicméně k buddhismu hlásí okolo 350 - 550 miliónů lidí a u nás na 6 100 osob. Zároveň pak v České republice existuje okolo padesáti buddhistických center, ve kterých člověk může meditovat a tím se snažit dosáhnout uvolněného stavu mysli. Buddhistický chrám ve vietnamském stylu se nachází ve Varnsdorfu a v korejském stylu v Praze a Brně.¹⁾

Práce se zaměřuje především na to, jaký vliv má buddhistická meditace na všední život člověka v České republice a jak se tento vliv proměňuje v buddhistických zemích, jako jsou Čína, Japonsko, Vietnam či Tibet.

Hlavní výzkumnou otázkou této práce je: Jak se liší buddhistická meditace v České republice a v buddhistických zemích?

Podotázky:

• Čeho můžeme meditací dosáhnout?

• Jaké pomůcky se používají k meditaci?

• Jak probíhají skupinové meditace v České republice?

Dále se práce zabývá popularitou buddhistických meditací v ČR, rozdílností meditačních technik, a které z těchto technik jsou u nás nejpopulárnější oproti jiným zemím.

Buddhistickou meditací se zabývá mimo jiných Nyanaponika Théra ve své knize Jádro buddhistické meditace, ve které se snaží upozornit na dalekosáhlý a hluboký význam Buddhovy cesty a uvědomění (satipatthána) a poskytnout počáteční návod praktického uplatnění tohoto učení. Autor se snaží osvětlit, jaké rozmanité metody duševního výcviku Buddhovo učení nabízí a jaké jsou vhodné meditační předměty. Dále se podrobněji zabývá metodou satipatthána, jak ji správně praktikovat a popisuje její cíl a její podstatu. V jednotlivých kapitolách se autor zabývá například Cestou uvědomění, jejím významem a metodami, dále uvědoměním a jasným chápáním. Uvádí zde také čtyři předměty uvědomění – tělo, pociťování, stav mysli a duševními obsahy. Autor uvádí, jak se metoda satipatthány praktikuje ve světě, například na Srí Lance a v Barmě. „Základním principem metody satipannhány je snaha, aby žák učinil již své první kroky na pevné půdě vlastní zkušenosti. Měl by se naučit vidět věci, jaké skutečně jsou, a měl by je vidět sám svýma očima. Neměl by být ovlivněn jinými, kteří by mu naznačovali, co asi uvidí nebo co se od něho očekává, že uvidí. Proto není ve zmíněném praktickém kursu poskytnuto žádné teoretické vysvětlení. Pouze při zahájení praxe jsou uděleny prosté instrukce o tom, co dělat a co nedělat. Když se pak po jisté počáteční praxi stane žákovo uvědomění ostřejší a on si na svém předmětu pozorování všimne rysů, které předtím nezpozoroval, může se meditační mistr v jednotlivých případech rozhodnout neříci prostě (jako obvykle) „Pokračuj!„, nýbrž může stručně naznačit směr, kterým by mohl žák s prospěchem obrátit svou pozornost. Je jednou z nevýhod písemného pojednání, že v něm takové pokyny není možno poskytnout, jelikož od samého začátku nezbytně závisejí na pokroku meditujícího jednotlivce. A přece, bude-li meditující přesně sledovat zde poskytnuté instrukce, jeho vlastní zkušenost se stane jeho učitelkou a povede jej bezpečně vpřed, i když je nutno přiznat, že pokrok pod vedením zkušeného meditačního mistra je snazší “.²⁾

O meditaci je pojednáváno také v knize Buddhistická meditace od Romana Žižlavského. Autor se snaží přiblížit konkrétní meditační přístupy, jako například tradice kláštera Pa Auk v Myanmaru a tradici Mahasi Sayadaw. Autor se konkrétně zabývá systémem meditace Pa Auk, kterou tvoří tři části – síla, koncentrace (samádhi) a vhled. V knize najdeme také zmínku o pojmu vnor, jenž bývá popisován jako zážitek spojený s pocity extáze, radosti, hlubokého klidu a povznesení. Autor se snaží nastínit průběh meditace, jak dosáhnout klidu a soustředění, jak zaujmout správnou pozici a uvolnit se od napětí. Obecně se doporučuje technika anapána sati, vědomé pozorování dechu. „K rozvoji meditace klidu a soustředění existuje množství technik, jen ze samotných sutt jich vychází 40. Některé z nich umožní prohloubit soustředění do všech džhán, jiné do prvních čtyř, a jiné jen k upačára samádhi. Meditující v Pa Auk mají volný výběr mezi těmito technikami, ale obecně se nejvíce doporučuje anapána sati, vědomé pozorování dechu.“³⁾

O buddhistické meditaci bylo vydáno mnoho publikací, avšak pouze minimum z nich se zabývá meditací právě v ČR. Jedno z mála děl, které se tomuto tématu věnuje, je Jednota v rozmanitosti od Jana Honzíka, který ve své knize popisuje nejen buddhismus jako takový, ale také vývoj buddhismu v tuzemském kontextu. Autor ve své knize popisuje genezi českých buddhistických škol a center, které mají, mohou mít značný význam pro každého, kdo se vydává touto cestou, a kde mají buddhisté možnost se koncentrovat a meditovat. V této knize nalezneme zmínku o buddhistických skupinách, jako je například theravádový buddhismus s centrem v Praze, Olomouci, Pardubicích a v mnoha dalších městech. Dále se zabývá zenovým buddhismem, tibetským buddhismem a vadžrajánou. Důležitou součástí této publikace jsou rozhovory s významnými buddhistickými mysliteli, např. s Mistrem Kaisenem, Khandro Rinpočhem, lamou Olem Nydahlem a s mnoha dalšími.

Ukázka rozhovoru s Khandro Rinpočhem:

Mají podle vás čeští buddhisté nějaká specifika oproti buddhistům v jiných zemích? Volíte pro ně nějakou specifickou nauku?

„Do Čech jezdím od roku 2001, to už je devět let… Máme-li příležitost navštívit různá místa, zjišťujeme drobné rozdíly v přístupu lidí a možná to nějak souvisí s jejich národností a kulturou. Vnímáme tedy jemné osobnostní rozdíly. Co se týká výuky dharmy, snažíme se co nejvíce, aby ji to nijak neovlivnilo. Protože dharma je stejná pro všechny. Proto obzvláště vidíme-li drobné rozdíly, neměli bychom volit rozdílný přístup. Zároveň to samozřejmě ovlivňuje náš přístup k učení. Myslím, že v České republice mají lidé sklon být velmi uzavření, zatímco naše tradice učení je založena na aktivním dialogu a diskusi. Na začátku jsem si myslela, že lidé jsou poněkud nesmělí a potřebují povzbudit, ale během posledních let jsem dost změnila názor, protože jakmile začnou praktikovat, je to celkem podobné. Vzpomínám si mimo jiné, že se zde dřív více přemýšlelo, než mluvilo. Když přijedete do zemí, jako je například Francie, USA či Kanada, lidé tam velmi rádi diskutují a mluví, což tu myslím tolik není. Ale domnívám se, že to chce čas. Jakmile se lidé uvolní, dochází ke změně.“⁴⁾

V této práci, která se zabývá rozdíly buddhistické meditace v ČR a ve světě, byly použity jak kvalitativní, tak kvantitativní metody. Kvalitativní metody jsou pro daný výzkum výhodné tím, že jdou více do hloubky problému a zjišťují skutečnosti, které nelze graficky a statisticky vyjádřit. Nevýhodou však je, že se zaměřují na malý počet respondentů. Kvantitativní výzkum použijeme, pokud se chceme rychle dopracovat k nějakému statistickému výsledku. Jedná se však většinou jen o povrchový průzkum. Výsledkem mohou být grafy, tabulky, statistické údaje či dotazníky.

Před samotným zahájením výzkumu bylo mnoho času věnováno studováním odborné literatury, která přispěla ke zdokonalení znalostí a ke sběru mnoha informacím, jež byly později použity v této práci.

Během tohoto výzkumu byla použita kvalitativní metoda polostandardizovaného rozhovoru. Tento rozhovor se vyznačuje tím, že v něm mohou být některé části úplně strukturované a jiné naopak nestrukturované. Je také možné klást libovolné doplňující otázky, což může rovněž pomoci tam, kde respondent nepochopí některou z otázek.

Polostandardizovaný rozhovor byl veden se slečnou Kateřinou Hamplovou působící v buddhistickém centru Gompa Praha. Slečna Hamplová zodpověděla předem připravené otázky a také doplňující, které vyplynuly z rozhovoru. Slečna Kateřina má již dlouholeté zkušenosti s poskytováním rozhovorů studentům, proto probíhal tento rozhovor bez jakýchkoli problémů či nedorozumění.

Po rozhovoru byla použita technika nezúčastněného pozorování, při kterém byla sledována společná meditace skupiny. Výzkumný tým stál za prosklenými dveřmi místnosti, aby nerušil právě probíhající meditaci. Při meditaci měli meditující různé pomůcky, jako např. polštářky, meditační texty. V popředí meditační místnosti se vyjímala soška buddhy.

Druhý polostandardizovaný rozhovor byl veden s panem Michalem Dittrichem. Rozhovor byl velmi obsáhlý a pan Dittrich nám poskytl mnoho informací získaných při jeho putování po buddhistických zemích (Thajsko, Barma, Laos). Byl ochoten ukázat i některé meditační pomůcky, které si přivezl z cest.

Další kvalitativní metoda, která byla při výzkumu použita, byla metoda řízeného rozhovoru, který byl veden přes e-mail s panem Davidem Valouchem z pražského buddhistického centra Lotus. I pan Valouch byl velice ochotný a sdílný. Doporučil velké množství zajímavých knih a nabídl návštěvu některé z otevřených meditací v centru Lotus.

Respondenty se stali:

Michal Dittrich (42 let, Čech, který žil v Thajsku)

Kateřina Hamplová (27 let, pracuje v buddhistickém centru Gompa)

David Valouch (40 let, pracuje v buddhistickém centru Lotus)

Buddhistické tradice mají mnohdy svou vlastní, separátní historii, avšak vždy mají určité napojení na historického Buddhu (vlastním jménem Siddhártha Gautama), který je stěžejní postavou buddhismu.

K nejstarším kořenům buddhismu se hlásí Théravádový buddhismus, který vychází především ze sutt - Buddhových rozprav. K mladším směrům, řadícím se k mahajáně, patří na druhou stranu tibetský buddhismus a zen buddhismus.

Buddhismus je způsob života, mravní forma a filosofický postoj. Buddha se nikdy neodvolával na jakéhokoli boha nebo jinou autoritu tak, jak je tomu v jiných náboženstvích. Buddha prosazoval rovnost všech bytostí - bez bohů, kněží a jiných autorit.

Buddhismus nijak nepotlačuje individualitu člověka, nevytváří cíleně věřící a nechává člověka, aby našel svůj vlastní způsob víry. Buddhisté nejsou nuceni chodit do kostela, modlit se nebo dělat něco, s čím nesouhlasí.⁵⁾

Rovnost všech bytostí

Buddhisté zásadně odmítají jakékoli násilí na živých tvorech. Projevuje se to nesouhlasem s přímým zabíjením, omezováním osobní svobody a pojídáním masa, které v podstatě znamená zbytečnou smrt zvířete. Typickým znakem je tedy etika, soucit a starost o blaho a spokojenost všech bytostí.

5 zásad buddhismu

Tyto zásady považují za nutné pro šťastný život a všechny spolu úzce souvisí.

1. Nezabíjet a nezraňovat živé bytosti
2. Nepřivlastňovat si věci, které nejsou dávány (nekrást)
3. Nezneužívat sexuální energii k manipulaci a nenechat se sexuálně ovládat
4. Vyhnout se zraňujícím řečem, vulgarismům a pomluvám
5. Nezneužívat opojné prostředky (drogy, alkohol, cigarety,..)

Tato Buddhova pravidla však buddhistům nic nepřikazují nebo zakazují. Jsou to ukazatele, které mají pomoci uvědomit si, čeho chtějí jeho následovníci dosáhnout.⁶⁾

Meditace

Meditace je spojena s řadou činností, které se pojí s dosažením změněného stavu vědomí. Cílem meditace je zklidnění mysli a získání vhledu.

Meditace jsou popsány ve starých textech velmi podrobně. Samotný Buddha meditoval, aby zvítězil nad démony a bohem smrti, dosáhl různých stupňů duchovní extáze, ve kterých se mu zjevily jeho dřívější životy. Nakonec dospěl k poznání a pomocí meditace očistil svou mysl od smyslových připoutání a dosáhl vysvobození z věčného koloběhu životů (samsára).

Pro získání odpovědí na výzkumné otázky bylo nutné provést patřičný výzkum, který probíhal v buddhistickém centru Gompa formou rozhovoru s paní Hamplovou a panem Dittrichem. Oba respondenti mají četné zkušenosti jak s buddhismem samotným, tak i s meditací, kterou aktivně praktikují.

Stejně jako člověk trénuje své tělo, například sportem, měl by trénovat i svou mysl. Buddhistická meditace je v první řadě nástroj, pomocí kterého by se mělo dosáhnout ovládnutí. Udržovat si pohled, že všechno je pomíjivé a nic nelze brát jako jistotu. Měnit své návyky a snažit se transformovat emoce, aby bylo možné udržet si radosti.

Udržení radosti je jedním z pilířů meditace. Buddhisté se snaží využívat veškerých svých emocí, pozitivních i negativních, pro dosáhnutí kýženého stavu nekonečného štěstí. Nutno však podotknout, že meditace není prostředkem k útěku z tohoto světa, ale spíše cestou do vnitra meditujícího, k uvědomování si své vlastní existence.

Hlavním cílem všech meditací, je dosáhnout stejného stavu mysli jako Buddha, tedy osvícení. Každá mysl je ve své podstatě osvícená, jde jen o to, vyfiltrovat ze svého nitra vše nepotřebné a sát se tak osvíceným.

Jaký je cíl v centru Gompa nám osvětlil pan Dittrich: „Naše meditace na diamantové cestě jsou hodně o propojení mysli s realizovaným učitelem. Realizovaný učitel je ve své podstatě pokračovatel Buddhy, který dosáhl určitě formy osvícení a cílem je dostat svou mysl do stejného stavu jako je jeho.„

Z fyzického hlediska lze meditací docílit velmi významných změn, které ovlivňují celkové zdraví člověka. Četné výzkumy jóginských a buddhistických meditací dokázali následující⁷⁾:

1. Snížení spotřeby kyslíku a navození stavu hluboké relaxace
2. Snížení tepové a dechové frekvence
3. Zvýšení elektrického odporu kůže jako následek hluboké relaxace
4. Snížení krevního tlaku
5. Snížení koncentrace laktátu v arteriální krvi
6. Změny ve funkci mozkových buněk

Tyto změny mají pozitivní vliv na zdraví člověka i na funkci jeho mozku. Samozřejmě, že meditace nenahradí zdravý životní styl, správně stravovací návyky a dostatek pohybu, ale při kombinaci těchto faktorů se dá mluvit o velmi účinné formě, jak si udržet zdraví.

Pan David Valouch z buddhistického centra Lotus, se kterým výzkumný tým komunikoval pomocí e-mailů, napsal, že primárním cílem meditací je touha po osvícení a dosáhnutí štěstí, fyzický aspekt je druhotnou záležitostí. Důležité je mít stabilní stav mysli a rozvíjet se v praxi, abychom lépe žili, lépe zemřeli a ještě lépe se zrodili.⁸⁾

Dvě základní tradice

Meditace zklidnění mysli - pokojná meditace, která rozvíjí klidnou mysl. Jde o hluboké soustředění se na jeden bod .

Meditace vhledu - meditace, která rozvíjí vhled do podstaty mysli. Někdy je popisována jako analytická meditace, nebo meditace pronikavého vidění.⁹⁾

V praxi není v České republice (a celkově v evropských zemích) používání meditačních pomůcek moc rozšířené. Na otázku, zda je něco, kromě sebe sama, potřeba k meditaci bylo paní Hamplovou z buddhistického centra Gompa odpovězeno: „Jsou potřeba samozřejmě informace a realizovaný učitel. Jakmile člověk získá potřebné informace a zjistí od realizovaného učitele, jak se dá meditovat, stačí mít klidný kousek prostoru, rovná záda a čistou mysl.“

Využívanými pomůckami, které mají hmotnou podobu je především Mála. Jedná se o „náhrdelník“ připomínající růženec, který se skládá ze 108 dřevěných kuliček, podle kterých si při meditaci odpočítáváte mantry.

Dále jsou samozřejmě používany (pokud se to dá nazvat meditační pomůckou) meditační texty. Jedny z takových textů si přivezl pan Dittrich (buddhistické centrum Gompa) právě z vlastních cest po Thajsku. „Meditační texty jsou často ve formě malých, tenkých knížeček, ve kterých jsou popsány různé typy meditací. Sám jsem je při svých začátcích používal, nyní je mám uložené doma spolu s dalšími pomůckami z cestování a čas od času je při meditaci použiji.„

Samozřejmě se jedná o čistě individuální činnost, a pomůcky se můžou lišit u každého meditujícího. Jednou z často využívaných kombinací při meditaci Darování mandaly je například rýže a polodrahokam, které se sypou do určitého disku a „rýžují se“ v něm.

Pan Dittrich také dodal, že ve světě, primárně v asijských zemích, jsou meditační pomůcky daleko rozšířenější a to i z toho důvodu, že meditace jsou často brány jako turistické atrakce a použití různých předmětů zvyšuje atraktivitu meditace. „Různé hudební nástroje například pomáhají synchronizovat větší množství meditujících při hromadných meditacích.“

Hudební nástroje

Tibetská mísa:

Je tvořena ze slitiny sedmi různých kovů. Mísy se používají nejen k léčení bolesti těla, ale zejména k meditaci. Vydávají alikvotní zvuk, který fázuje mozkové hemisféry a je výborný pro pocit uklidnění a uvolnění. Každá mísa je jiná má svůj vlastní tvar, tloušťku a vydává jedinečný zvuk.

Tibetský zvon:

Nazývá se také ghanta. Předmět, který se používá k rituálům a také k meditacím. Zvon představuje poznání prázdnoty všech jevů. Také představuje pomíjivost a moudrost zároveň. Zvon symbolizuje pouť k osvícení. Cesta a cíl jsou jedno a to samé.

Kartálky neboli činelky:

Jsou určeny k meditaci a léčení. Skvěle se doplňují se zvony a mísami.

Sošky:

Jsou mužských tak ženských buddhů. Nejčastěji jsou ze žlutého kovu nebo z křišťálu.¹⁰⁾

Mantry:

Symbolizují zvukové vibrace. Zvuk napomáhá léčit psychickou nerovnováhu, uvolnit mysl, zklidnit emoce a otevřít srdce. Můžou Vás také motivovat i omlazovat. Buddhisté věří, že opakováním mantry dosáhnou všeho, čeho chtějí a oprostí se od negativních myšlenek. Slabika OM je nejmocnější mantra. Tato slabika je prvotní vibrací vesmíru a většinou je součástí všech ostatních manter. Soustavné a vytrvalé opakování mantry dopomáhá k hromadění duchovní síly.

„Co zní v mantře, to je, je to zde a děje se to. Slovo mantry nehovoří, ale přímo činí.“

Om mani päme hung:

Nejznámější a nejvýznamnější buddhistická mantra. Zaměřuje se především na soucit. Díky tomu je výborná proti všem negativním emocím jako například nenávist, závist, žárlivost a další. Působí až po vícerém opakovaní (v řádu desetitisíců). Nejdůležitější, aby člověk dosáhl tohoto stavu je především motivace. Každá slabika v této mantře znamená něco jiného. • óm – odstraňuje pýchu a zabraňuje znovuzrozování se mezi bohy • ma – má velký vliv na žárlivost a zabraňuje tendenci znovuzrozovat se mezi polobohy • ni – připoutanost, zabraňuje znovuzrozování mezi lidmi • pä – odstraňuje nevědomost a nebezpečí zrodit se jako zvíře • me – odstraňuje chamtivost a nebezpečí zrodit se v příštím životě jako duch • hung – odstraňuje hněv a odvádí nás ze světa paranoie

Těmito slabikami je rozuměno, že člověk dokáže přetvořit své nečisté tělo, mysl a řeč v tělo čisté a vznešené. Jak říkají buddhisté, všechny osoby bez rozdílu mají buddhovskou povahu, jde jen o to, jak jí každý z nás dokáže využít a rozvinout.¹¹⁾

(buddhistické centrum Gompa)

Při návštěvě buddhistického centra Gompa se výzkumný tým sešel s paní Kateřinou Hamplovou, která poskytla podrobný popis průběhu meditace v buddhistickém centru. „Při každodenní vedené meditaci se v centru všichni sejdou před osmou hodinou večerní. Vejdou do budovy, kde si všichni sundají obuv. Vzhledem k dřevěné podlaze je dobré zlepšit si pohodlí podložkou nebo polštářkem. V hlavní místnosti, která je svými rozměry přizpůsobena velkému počtu lidí s tím, aby měl každý kolem sebe dostatečný prostor, si každý vybere místo, které je mu nejvíce příjemné. Učitel začne meditaci krátkým úvodem, který zahrnuje aktivitu během meditace samotné a krátkou přednášku.„

Při samotné meditaci se člověk usadí do takzvaného lotosového sedu, nebo pokud ho nezvládá, postačí klasický turecký sed. Je důležité nezachytávat se myšlenek a nechat je plynout dál. Během meditace učitel občas vkládá různé fráze, které by v tom měly pomoci. Často se při meditaci klade důraz na vibrace. Meditující se snaží různými zvuky rozvibrovat své tělo a tím uvolnit energii. Meditaci ukončuje tibetská píseň společně zpívaná v tibetštině.

Existují různé druhy meditací, některé se používají pro rozvíjení lásky a soucitu, jiné podporují zdraví. Hlavním cílem je dosažení osvícení.

Nejčastěji používané meditace

Následující meditace se používají zejména v evropských zemích.

Meditace Krátké útočiště

První meditační praxe na cestě k osvícení, ve které se člověk obrací na Buddhu jako cíl, učení jako cestu a realizovanou sanghu jako pomocníky na cestě. Na začátku této meditace je třeba uklidnit mysl, všechny myšlenky a zvuky nechat volně procházet, nijak je nehodnotit.Poté je třeba si uvědomit, že v tomto životě má člověk cennou možnost rozvíjet se pro dobro všech cítících bytostí. Může používat metody předané Buddhou. Dále je důležité chápat pomíjivost všech věcí. Proto je nutné využít svůj život právě teď. Za třetí, člověk myslí na příčinu a následek, chápe, že sám rozhodujeme o tom, co se děje. Nakonec myslí na to, proč pracuje se svou myslí.

Meditace na 16. Karmapu

„Tato meditace je vhodná i pro naprosté začátečníky a používá se při společných meditacích. Jedná se o tzv. gurujógu (meditaci na učitele), ve které se meditující ztotožňuje s vlastní buddhovskou podstatou,“ říká paní Hamplová. Meditace na 16. Karmapu se v centru Gompa používá nejčastěji.

Přípravná cvičení

Přípravná cvičení je soubor 4 meditací, ve kterých se člověk zbavuje negativních pocitů a rozvíjí moudrost.

1. Přijímání útočiště s poklonami a rozvíjení osvíceného přístupu (vybudování síly a důvěry a očištění vnitřní energie)
2. Meditace na buddhu Diamantovou mysl (čištění řeči a mysli)
3. Darování mandaly (rozvíjení moudrosti)
4. Gurujóga (rozvíjení vhledu)

Meditace na 8. Karmapu

Meditace na 8. Karmapu se také provádí v buddhistickém centru Gompa. Praktikuje se po přípravných cvičeních a jedná se o pokročilejší meditaci na jidam. Provádí se v několika sezeních během dne. Tento způsob umožňuje hlubší soustředění na praxi a kvalitní výsledky meditace.¹²⁾

Průběh meditace v Thajsku

Pan Michal Dittrich, který strávil několik let pobytem v Thajsku, konkrétně v 90. letech poskytl výzkumu informace o meditacích v Thajsku, konkrétně kde se koná, jak probíhá a kdo ji vede.

„V Thajsku jsem meditoval ve dvou klášterech, jeden z nich byl větší a tradičnější a byli tam převážně thajští učitelé (mniši). Druhý klášter byl menší a vedli ho Američan s Australankou, vysokoškolští kantoři, kteří meditaci vedli pevnější rukou - meditace probíhala od 5 hodin ráno, 45 minut jsme seděli, poté 45 minut stáli a záleželo hodně na disciplíně. Oproti tomu v tradičním thajském klášteře mniši nechávali meditujícím volnost a nijak je nenutili. Jsem rád, že jsem tuto cestu podstoupil, protože jsem se naučil i několik hodin meditovat a uklidnit svou mysl.„

Cílem této práce bylo rozlišit chování buddhistů během meditací u nás v České republice a v zemích, ve kterých buddhismus, jako náboženství, převažuje. Jako rozlišované znaky byly určeny pomůcky k meditacím, důraz na dodržování určitých zásad a pravidel buddhismu a průběh skupinových meditací.

Používání pomůcek se odlišuje podle různých cest buddhismu. Tato práce zkoumá Diamantovou cestu, kde je používání pomůcek nedílnou součástí meditací. Velmi častá pomůcka jsou korále, díky kterým se počítají mantry odříkávané během meditace. Dále se používají meditační texty, které jsou rozšířené hlavně v západních zemích a obsahují informace o různých postupech a fázích meditace. Ale v závěru žádná pomůcka nepředčí důležitost realizovaného učitele.

Pokud má člověk silnou vůli se učit a je trpělivý, tak může meditací odbourat většinu jakýchkoliv psychických překážek, které před sebou má. Například se může zbavit stresu, který je pro civilizaci 21. století vážným problémem. Pomocí meditace jde totiž například jednodušeji snížit krevní tlak lidského těla nebo snížit spotřebu kyslíku jako výsledek pomalejší srdeční aktivity. Dalšími dobrými vlastnostmi buddhistů jsou i schopnosti využívání veškerých emocí, ať už pozitivních či negativních, ke svému prospěchu. Ovšem hlavním cílem meditace je dosáhnout stejného stavu mysli jako Buddha.

Pravidla stanovující jak často se musí meditovat, nejsou tak přísná, jako například modlitby v Islámu. Samozřejmě by člověk měl meditovat alespoň pár minut denně, ale ve výsledku spíše záleží na tom, kolik času tomu chce věnovat on sám. Je to přizpůsobené více vyspělým zemím, kde lidé často tráví celý den v zaměstnání a na meditace jim tak nezbývá moc volného času.

Naopak skupinové meditace v ČR se snaží co nejvíce přiblížit meditacím v jihovýchodní Asii. Rozdíl je však v počtu lidí, kteří se meditací účastní. Například v Thajsku probíhají skupinové meditace často hlavně kvůli zájmu o ně a dostatku lidí, kdežto v České republice bývají většinou naplánované na určitou hodinu jednou denně. Lidé se tu mezi sebou znají a potkávají se tu nejen z náboženských důvodů, ale i společenských. Samotná meditace pak probíhá pod vedením učitele a navíc několikrát týdně probíhá přednáška zahrnující teorii meditace.

V závěru by se dala práce shrnout tím, že buddhismus je jedno z „nejvolnějších“ náboženství a vždy záleží na odhodlání určité osoby spíše než na něčem jiném. Západní společnost lidi dost omezuje v tom smyslu, že většinou mají více bodů zájmu než jen meditovat. A to je to, čím se například od lidí z Thajska lišíme. U nás není tolik lidí, kteří by byli ochotní věnovat buddhismu celý svůj volný čas a třeba i celý svůj život pokud bude potřeba.

Knižní zdroje:

FONTÁNA, David. Kniha meditačních technik: psychologicko-duchovní uvedení do západních i východních meditačních technik. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-258-0

HONZÍK, Jan. 2010, Jednota v Rozmanitosti, Buddhismus v České Republice

THÉRA, Nyanaponika. 1995. Jádro buddhistické meditace. [překl.] Karel Werner. místo neznámé : DHARMAGAIA, 1995. str. 243. 80-85905-06-X.

Elektronické zdroje:

Buddhismus Diamantové Cesty [online]. 2014 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://bdc.cz

Centrum Lotus [online]. Centrumlotus.cz. © 2009-11 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.centrumlotus.cz

Michal.Skrabalek.cz [online]. Buddhismus a jeho tajemství. 2012 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://michal.skrabalek.cz/nazory/poznejte-tajemstvi-buddhismu

OSHITA, Daien; HATTORI, Koji; IWAKUMA, Miho. A Buddhist‐based meditation practice for care and healing: An introduction and its application. International journal of nursing practice, 2013, 19.S2: 15-23.

U Džoudyho - Meditační pomůcky [online]. 2015. Dostupné z: https://www.udzoudyho.cz/prodejna/meditacni-pomucky/meditacni-pomucky.html

Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Buddhismus [online]. 2014. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Buddhismus

Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Meditace [online]. 2014. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Meditace

Wikipedie:Otevřená encyklopedie.Óm mani padmé húm [online]. 2015. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Óm_mani_padmé_húm

ŽIŽLAVSKÝ, Roman. 2008. Buddhistická meditace. www.kosmas.cz. [Online] 2008. [Citace: 2015-03-17.] https://www.kosmas.cz/knihy/169105/buddhisticka-meditace/. 978-80-7387-184-0

Zdroje použitých obrázků:

http://etnacka.blog.cz/0909

https://sanaakosirickylee.wordpress.com/2012/02/16/the-happy-fat-buddha-a-representation-of-maitreya-buddhas-blessings/

http://cz.forwallpaper.com/wallpaper/buddha-profound-meditation-893908.html

http://www.spojujenasjoga.cz/jak-spravne-meditovat-s-meditacnimi-koralky-jake-vybrat/

http://www.vychod-slunce.eu/news/tibetske-zpivajici-misy-nastroje-k-harmonizaci-naseho-vedomi/

http://www.sundarisinstruments.com/eshop.php#!/Tibetský-Rituální-Zvon-Vajra/p/23485477/

http://www.protibet.cz/o-tibetu/kultura-tibetu/ 

Počet shlédnutí: 114