K. Měšťáková, A. Pešlová, Š. Nováková. Oslavy svátku Pesach. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2017. http://www.hks.re/wiki/2017:judaismus

Judaismus je nejstarším náboženstvím na světě a zároveň kultura židovského národa. Pro židy je slavení svátků velice důležité. Některé ze svátků mají svůj příběh napsaný v Tóře, což je pro židy základní dokument a nejposvátnější kniha, kterou dal podle židovské tradice Bůh Mojžíšovi po odchodu z Egypta (Exodus). Další jsou historického původu a některé souvisí se vznikem a existencí moderního státu Izrael. Práce se zabývá konkrétním svátkem připomínajícím Exodus , svátkem nekvašených chlebů - Pesach.

Cílem práce je zjištění geografických rozdílů v oslavách svátku pesach mezi Českou republikou, Ruskou federací a státem Izrael.

Jaké jsou rozdíly ve slavení Pesachu v České republice, Izraeli a Rusku?

1. Co je to Pesach a jak probíhá?
2. Jaký význam má pro židy Pesach?
3. Jak dodržují čeští židé oslavy Pesachu?
4. Jaké jsou rozdíly oslav Pesachu v České republice, Izraeli a Rusku?

Co je to Pesach a o jeho původu se v knize Židovské svátky - Kalendář od Pesachu do Purimu zabývá Jan Divecký, kde zmiňuje čtyři jména svátku Pesach, které odrážejí jeho čtyři různé aspekty a také osvobození z otroctví a odchod z Egypta. Dále se v knize dozvíme, jak svátek probíhá, jaké jsou jeho příkazy a zákazy - sedm dní se smí jíst pouze nekynuté potraviny (kynuté se nazývají chámec), dále se nesmí jíst luštěniny a rýže. Také nejen, že se chámec nesmí jíst, nesmí se ani vlastnit. Dále je zde popsáno jaký význam má hlavní pokrm maca (nekynutý chléb). Popisuje průběh čtrnácti částí sederové večeře a šabatu, který na svátek Pesach připadá. ¹⁾

Významem se zabývá kniha Hagady ve sbírkách Židovského muzea v Praze, která vypráví příběh Pesachu tak, jak ho líčí text hagady. Připomíná události, které vedly k existenci izraelitů jako svébytného národa po vyvedení z egyptského otroctví. Vítězný boj o svobodu je hlavním motivem svátku. Připomínkou pesachového příběhu a celým smyslem oslav svátku Pesach je uvědomění si svobody a individuality, neboť každý z nás může být uvězněn ve vlastním „Egyptě“ a spoután okovy, které jsme si sami ukuli. Pesach je tedy nejen připomenutím utrpení a křivd a oslavou svobody Izraele, ale také výzvou pro všechny k vykročení z pohodlné iluze osobní svobody k svobodě pravé. ²⁾

Kniha Praktický judaismus, kterou napsal bývalý vrchní aškenázský rabín Izraele Rav Jisra’el Me’ir Lau, je v podstatě průvodce životem praktikujících židů. Opět je v knize popsán Pesach a další svátky se svými tradicemi a pravidly, je také doplněna o zdůvodnění a komentář autora. Kniha se dále zabývá záležitostmi jako je manželství, modlitby, kašrut , věnuje se i specifikám judaismu a odpovídá i na běžné laické otázky. ³⁾

Průvodce svátkem pesach, který sepsal Vrchní pražský a zemský rabinát Praha 5773, je podrobný návod Pesachu slavený v České republice. Kniha nejdříve vysvětluje co je Pesach a podává základní informace, například pojmenování či praktikování Pesach v synagoze. Dále jsou zde podrobně popsána zakázaná a povolená jídla, co dělat v případě pozření omylem, jak správně používat či připravit nádobí, čemuž jak je v knize napsáno, se říká „košerování“. Dále se dočteme, jak přesně a správně uklidit kuchyni, jak hledat, eliminovat a prodat chámec. Také podrobně popisuje Seder, který na svátek Pesach připadá, jeho průběh, příkazy a přípravy během večeře. Zajímavé je i to, že kniha popisuje povolené produkty na Pesach, seznam košer „Éček“ a dokonce i seznam košer potravin. ⁴⁾

O geografických rozdílech ve slavení se zabývá článek Holidays and Festivals Passover Essentials. Popisuje rozdíly v oslavách mezi aškenazovými židy majícími své kořeny v Německu a východní Evropě a sefardskými židy pocházejícími ze Španělska. Židé Aškenázští například vyrábějí svou čokoládu s jablky a vlašskými ořechy. Sefardští židé někdy naopak nahrazují jablka hustou tekutinou vyrobenou z vařených datlí. Stará židovská komunita v Benátkách dělá charoset jako směs kaštanové pasty a meruňky. Židovská komunita perského původu je jak kreativní, tak i barevná a je známo, že používá pomeranče, granátové jablko a dokonce i banány pro svůj charoset s pistáciemi namísto vlašských ořechů. Stejně tak maror, hořká bylina, přichází v různých podobách v závislosti na zeměpisné poloze. Křen je základem Aškenazyových Židů, ale v sefardských zemích je preferovanou volbou hlávkový salát v jedné z jeho forem. ⁵⁾

Článek Is it kosher for Passover? se zabývá označením „kosher“ na Pesach potravinách. Během pesachu židovský zákon zakazuje používat či držet fermentované obiloviny a vše kvašené. Před svátkem musí všichni židé tyto produkty odstranit ze svých domů. Jak zjistíme, že je výrobek košer? Většina zpracovaných potravin a nápojů vyžaduje speciální rabínský dozor při výrobě. Pokud to není rabín, tak organizace, která dává pozor při schvalování. Co se tedy při pesachu nesmí používat? Jakákoli jiná potravina nebo potravinářský výrobek obsahující produkty z fermentovaných zrn, potraviny i s malým množstvím chamecu nebo potraviny zpracované s použitím nádob, které se používají pro jiné potraviny obsahující nepovolené látky. Židé východoevropského původu také v průběhu celého Pesachu nejedí luštěniny známé jako kitniyot - fazole, kukuřice, hrášek, rýže atd. a potraviny, které je obsahují. Sefardské, jemenské a orientální židovské zvyky se liší od jedné komunity k druhé. ⁶⁾

Článek The ceremonial passover seder a festive family dinner popisuje Pesach jako v podstatě rodinnou dovolenou, která má rozsáhlé zákony a zvyky, zejména pokud jde o jídlo. Osmidenní židovský jarní svátek oslavuje urychlený odchod z Egypta, který osvobodil židy z otroctví. Když Izraelité uprchli z Egypta, spěchali příliš rychle na to, aby nechali vykynout těsto. Nyní nekvašený maces připomíná rychlý odchod. Kromě zákazu konzumace kynutého chleba je zakázáno používat obiloviny, fazole, čočku, rýži i sojové boby. Ovšem sefardští židé fazole konzumovat můžou. ⁷⁾

K vytvoření práce bylo využito kvantitativních i kvalitativních metod, především polostrukturovaný rozhovor.

Kvantitativní metody jsou měřitelné a ověřitelné. Oproti kvalitativní metodě je potřeba mnohem více dat a respondentů. Výhodou je rychlý a přímočarý sběr dat. Data jsou přesná, numerická a snadno ověřitelná. Nevýhodou je, že nepřichází s ničím novým, pouze potvrzuje nebo vyvrací zavedené teorie.

Kvalitativní metody se věnují sledovanému tématu více do hloubky a cílem je porozumění získaným informacím. Základním rysem je dát průchodnost myšlenkám respondenta a sledovat jeho strukturaci problému, proto vynikají možnostmi pochopení významu, který lidé přikládají věcem, vztahům nebo motivacím. Nepoužívají statistické metody. Nevýhodou je, že se zaměřují na malý počet respondentů.

Polostrukturovaný rozhovor je metoda již zmíněných kvalitativních metod, tazatel má již předpřipravené otázky, ale nemusejí se dodržovat, mohou se během rozhovoru doplňovat, přidávat nebo i vynechávat. Výhody jsou především ve flexibilnosti, dotazovaný může sám doplňovat, rozhovor je přirozenější a může jít do hloubky tématu, ale zároveň zůstává přehledný díky předepsaným osnovám. Nevýhody polostrukturovaného rozhovoru jsou především časová náročnost a tazatelova informovanost- musí znát podrobně téma, aby byl schopen reagovat.

V práci byly použity kvantitativní metody pro získání statistických údajů. Kvalitativní metody byly použity v podobě rozhovorů s respondenty.

Pro vyhledání respondentů z ciziny bylo využito sociální sítě Facebook, respondenty z České republiky jsme navštívily v židovské obci v Praze. Všichni respondenti si přejí, aby jejich jméno zůstalo v anonymitě.

S respondenty z Izraele a Ruska bylo využito komunikace přes již zmíněnou sociální síť, formou chatu, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výhodou byly připravené otázky, ke kterým se respondenti mohli rozepsat více, méně nebo i odbočit a doplnit něco, co jim k tomu přišlo vhodné. Nevýhodou byla malá přehlednost v rozhovoru při přílišných odbočkách. S respondentem z České republiky probíhal polostrukturovaný rozhovor při osobní schůzce. Opět zde byla výhoda připravených otázek, ke kterým mohl respondent cokoliv doplnit. Díky tomu jsme také měly veliké množství dat, které jsme pak mohly porovnávat. Nevýhodou opět horší přehlednost dat.

• Respondent 1. - Izraele, muž, 35 let
• Respondent 2. - Rusko, muž, 40 let
• Respondent 3. - Česká republika, muž, 32 let

Judaismus je nejstarším náboženstvím na světě a kultura židovského národa. Věří pouze v jednoho boha, který se v judaismu nazývá Jahve (Hospodin), je to tedy náboženství monoteistické. Podle rabínské tradice je židem každý, jehož matka je židovka nebo ten, kdo konvertoval k judaismu. Základním dokumentem judaismu je Tóra - Pentateuch (pět knih Mojžíšových). V Tóře jsou obsaženy nejen univerzální příběhy Adama, Noeho,proroka Mojžíše a příběhy židovských praotců, ale také 613 micvot - židovských přikázání a další materiál, který lze považovat za právotvorný. Tóra tak dala základ celému pozdějšímu židovskému právu - halacha.

Pět knih Mojžíšových:

• Genesis
• Exodus
• Leviticus
• Numeri
• Deuteronomium

Tóra ⁸⁾

Toto náboženství dalo vznik křesťanství a velký vliv mělo i na vznik islámu.

Počet Židů na celém světě se dnes odhaduje na 14 milionů, podle webových stránek Federace židovských obcí v ČR.

Česká republika - Počet obyvatel v České republice se odhaduje na 10,52 milionů. V 10 Židovských obcích v ČR je registrováno cca 3 000 členů, v ostatních židovských spolcích cca 2 000 dalších. Odhaduje se, že v ČR dnes žije 15 – 20 000 Židů, avšak většina z nich není registrována. ⁹⁾

Rusko - S počtem 142 milionů obyvatel je Ruská federace osmá nejlidnatější země na světě. Judaismus zde vyznává pouze 5% obyvatel, což je asi 7,1 milionů obyvatel. ¹⁰⁾

Izrael - Počet obyvatel Státu Izrael dosáhl 8 522 000, z nichž je dnes 6 377 000 Izraelských Židů. ¹¹⁾

Mapa Izraele ¹²⁾

Původním domovem židů bylo území dnešního Izraele a Palestiny. Po povstání však byli nuceni opustit svoji zemi a emigrovat. Podle bible patriarchové Abrahám, Izák, Jákob a Josef putovali jako polokočovníci se svými stády zeměmi Předního východu. Podle Jákoba-Izraele dostalo celé společenství potomků praotců svůj název. Část Izraelců se usadila v Egyptě, kde se později dostala do otrockého postavení, odkud je vysvobodil Mojžíš. Poté, co Mojžíš zabil Egypťana, týrajícího izraelské otroky, musel uprchnout ze země. Útočiště našel na území starověkého Midjanu. Zde se mu podle biblické zvěsti zjevil v hořícím keři Bůh-Hospodin, který pověřil Mojžíše, aby Izraelce vyvedl z Egypta a vedl je do Kenaánu. Během čtyřicetiletého putování pouští se Hospodin zjevil Mojžíšovi na hoře Sinaj a jeho prostřednictvím dal Izraeli na kamenných deskách vyryté své Učení (Tóru). Poté Bůh uzavřel s Izraelem smlouvu: stal se Izraeli Bohem a Izraelci jeho božím lidem. Odchod z Egypta je popsán v 2. knize Mojžíšově - Exodus a je připomínán svátkem Pesach.

• Ortodoxní - striktně tradiční, uznává Zákon a autoritu rabína
• Progresivní/liberální - klade důraz na etické (morální) aspekty judaismu a kritiku Bible
• Reformní - neklade takový důraz na dodržování obřadů
• Konzervativní - uznává autoritu rabína, avšak požaduje změny obřadů
• Mystický - klade důraz na meditace a rozjímání, chasidismus hlásá, že spojení s Bohem je možno dosáhnout pomocí vroucích modliteb
• Sionismus - je nacionalistické hnutí s duchovními prvky, zdůrazňuje příslušnost k židovství a židovskému národu

Další židovské skupiny:

• Sefardi - označení pro židy španělského nebo portugalského původu
• Aškenázové - židé německo-francouzské oblasti, později též polské, české, maďarské a východoevropské oblasti
• Karaimové - jedná o tzv. šikmooké židy, kteří však nemusí být nutně šikmoocí
• Falašové - jiným názvem etiopští židé, kteří se vyznačují černou barvou kůže

Slavení Pesachu se liší většinou jen v drobných detailech při přípravě jídla a použitých ingrediencích. Aškenázové například vyrábějí svou čokoládu s jablky a vlašskými ořechy. Sefardi někdy naopak nahrazují jablka hustou tekutinou vyrobenou z vařených datlí.

Nejen Pesach, ale i ostatní svátky a tradice jsou pro židy velice důležité. Každý židovský měsíc zahajuje Roš chodeš. Omer spojuje Pesach a Šavuot do jednoho velkého celku, je vyjádřením spojení tělesné a duchovní svobody a nezávislosti izraelského národa. Celý měsíc elul je ve znamení příprav na dva veliké svátky – na Roš hašana a Jom kipur. Jom kipur je den smíření, nejsvětější den v roce a desátý den měsíce tišri. Svátek stánku - Sukot je poutní svátek připomínající cestu z Egypta. Svátek světel - Chanuka je svátek znovuzasvěcení Chrámu. Připomínkou záchrany Židů žijících v Perské říši je svátek Purim.

Judaismus je stavěný na svých zákonech, pravidlech, tradicích a svátcích.

Brit mila - obřízka je první povinností otce, kterou má vůči svému synovi, ale jedná se také o druhé z 613 přikázání zmíněných v Tóře. Je to smlouva mezi lidem Izraele a jeho Bohem, která je zapečetěna na těle každého muže.

Mimo obřízky tu máme vykoupení prvorozeného - Pidjon ha-ben a obřad dospívajícím dětem, kdy přebírají odpovědnost - Bar micva. Svatba i pohřeb mají v judaismu své zvyky a pravidla, stejně jako židovská domácnost-košer.

Židovský kalendář se datuje od počátku světa, má respektovat přirozenou délku měsíců, přitom ale udržovat jednotlivé měsíce roku v daných ročních obdobích tak, aby Pesach byl vždy jarním a Sukot podzimním svátkem. Názvy měsíců jsou nisan, ijar, sivan, tamuz, av, elul, tišri, chešvan, kislev, tevet, švat, adar a dvakrát za sedm let se vkládá mezi měsíc adar a nisan třináctý měsíc adar šeni. ^{13) 14)}

Devítiramenný svícen používaný při oslavách svátku Chanuka ¹⁵⁾

Slavení svátku Pesach je připomínkou odchodu z Egyptského otroctví. Slovo Pesach pochází z hebrejského pasoach, což znamená přeskočit. Před odchodem z Egypta Hospodin usmrtil všechny prvorozené v Egyptské zemi, vynechal však Izraelity, kteří měli dveře označeny krví beránka, to byla desátá a poslední egyptská rána.

,,…Tak vysvobodil Hospodin v ten den Izraelské z poroby egyptské, a uvěřil lid, že jest Hospodin větší nad ostatní bohy, a uvěřil Mojžíšovi, jeho služebníku…“ ¹⁶⁾

Odchod z Egypta se udál tak rychle, že nebyl čas nechat vykynout chléb, proto po cestě do svobodné země jedli nekynuté chleby - macesy, které se staly důležitou součástí při slavení svátku.

V době kdy ještě stával jeruzalémský chrám, bylo povinností každého muže přenést pesachového beránka jako připomínku poslední, desáté egyptské rány. Poté se muži s obětním beránkem vraceli do ulic a oslavovali s rodinami východ z Egypta, pili čtyři poháry vína, jedli maso z beránka a hořké byliny.

V dnešní době se již pesachový beránek neobětuje, místo toho je připomínán kostí na sederovém talíři. ¹⁷⁾

Čtyři jména svátku Pesach popisují jeho čtyři různé znaky.

• chag hapesach – svátek překročení, souvisí s poslední z deseti egyptských ran
• chag hamacot – svátek macesů (nekynutého chleba), symbolika východu z Egypta
• chag hacherut – svátek svobody, osvobození z egyptského otroctví
• chag haaviv – svátek jara, hospodářský charakter svátku. ^{18) 19)}

O svátku je zakázáno nejen jíst, ale i vlastnit kynutá jídla, proto je důležitou přípravou na oslavy Pesachu zbavení se chámecu, což jsou kvašené pokrmy. Respondent z Izraele dodal: “Přípravy u nás probíhají velice pečlivě a jde o takový větší jarní úklid. Pomáhá celá rodina i s dětmi. Vyčistíme celý dům, vypálíme pece, chámec pálíme na ulicích a připravíme speciální nádobí určené vyloženě na Pesach. “ Respondent z Ruska odpověděl: “Chámec z části spálíme a zbytek prodáváme. Úklid probíhá pečlivě s celou rodinou, ale nádobí nemáme speciálně na Pesach, pouze řádně umyjeme nádobí, co používáme běžně a dáme ho stranou.„ Dále je potřeba nakoupit speciální jídlo označená Košer le-Pesach. K tomu respondent z České republiky dodal: “Nákup jídla připomíná předvánoční horečku, vzhledem ke zdražování poptávaných potravin.“ V předvečer svátku se chodí po domě se svíčkou a hledá se zapomenutý chámec, na tom se shodli všichni respondenti.

„…Budete jej slavit po všechna svá pokolení. To je provždy platné nařízení. Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Hned prvního dne odstraníte ze svých domů kvas. Každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude z Izraele vyobcován. Prvního dne budete mít bohoslužebné shromáždění. I sedmého dne budete mít bohoslužebné shromáždění. V těch dnech se nebude konat žádné dílo. Smíte si připravit jen to, co každý potřebuje k jídlu. Budete dbát na ustanovení o nekvašených chlebech, neboť právě toho dne jsem vyvedl vaše oddíly z egyptské země. Na tento den budete bedlivě dbát. To je provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení…“ ²⁰⁾

Den před svátkem je Půst prvorozených, který připomíná záchranu prvorozených dětí Izraelitu před poslední egyptskou ranou, kdy Hospodin usmrtil všechny prvorozené z Egypta. Respondent z Ruska dodal: “U nás držím půst za prvorozeného syna já, jelikož ještě nedosáhl věku bar micva.“ ²¹⁾

²²⁾ Důležitou součástí Pesachu je nekynutý chléb Maces. Vyrábí se z mouky a vody a musí být upečen dřív, než začne kvasit, přibližně avšak nejdéle 18 minut. Jsou připomínkou odchodu z Egypta, kdy ve spěchu nebyl čas nechat vykynout těsto a zároveň jsou symbolikou skromnosti. K tvorbě macesů uvedli respondenti z Ruska a České republiky, že macesy kupují. Respondent z Izraele naopak řekl: “Macesy si každý rok pravidelně pečeme sami, je to pro nás osobnější než si je kupovat, u pečení se sejdeme celá rodina a připomínáme si význam Macesů.“

Pesach trvá 8, v Izraeli 7 dní. V židovském kalendáři svátek probíhá od 15. do 22 nisanu. První dva a poslední dva dny je zakázána práce a ostatní dny jsou brány jako přechodná dovolená. Nejdůležitější z těchto dnů jsou první 2 dny, v Izraeli 1. den, kdy probíhá sederová večeře. ²³⁾

Sederová večeře má svůj ustálený průběh a je zapsána v knize Hagada – Vyprávění. Důležitou částí sederu je vyprávění si o odchodu z Egypta a připomenoutí historické události. Respondent z Izraele dodal: “Na knihu Hagada máme vymezenou speciální část v naši knihovně, vytahujeme jí především při sederu, nejstarší z rodiny začne předčítat a všichni s nadšením opět posloucháme příběhy o vysvobození.“ Respondent z České republiky ještě dodal: ,,Při čtení z Hagady se snažíme, aby děti správně porozuměly všemu, co se v příbězích píše.“ ²⁴⁾

Součástí vyprávění jsou i čtyři otázky od nejmladšího člena rodiny

• Proč jíme během celého roku jak kvašené tak i nekvašené chleby, ale tuto noc jíme jen nekvašený chléb?
• Proč jíme během celého roku různé druhy zeleniny a tuto noc jíme tak hořkou zeleninu?
• Proč během roku do ničeho nenamáčíme zeleninu, jíme ji samotnou, a proč ji tentokrát dvakrát namáčíme - jednou do slané vody a jednou do té směsi jablek - do charosetu?
• Proč si během celého roku můžeme vybrat, jestli se budeme opírat během večeře o opěradlo a jíst tedy velmi ležérně nebo jestli se nebudeme opírat, ale tuto noc se opíráme? ²⁵⁾

I stůl má o sederu svá pravidla, musí být prostřen ještě před setměním a je na něm připravena sederová mísa s pěti druhy potravin, miskou slané vody a s Macesy, připomínající vyjití z Egypta.

Sederová mísa obsahuje:

• zro'a – skopová kost se zbytkem masa představuje obětního beránka
• charoset – sladká směs jablek, ořechů, skořice a červeného vína popř. datllí – tuhá hmota na znamení malty, se kterou pracovali v Egyptě a krve která byla prolita
• majim – slaná voda na namáčení potravin připomínající slzy a rozdělení Rákosového moře
• karpas – kořenová zelenina symbolizuje zotročení a práci s hlínou
• maror – hořké byliny jako symbol těžkostí egyptského otroctví a faraonových nařízení zabíjet židovské novorozence
• bejca – vejce uvařené natvrdo ve skořápce připomíná zničený chrám ²⁶⁾

Sedervá mísa ²⁷⁾

Všichni respondenti se shodují, liší se pouze v použité míse a různých surovinách, ze kterých připravují maror a charoset . Respondent z Izraele odpověděl: “Sederovou mísu máme dřevěnou, kterou má naše rodina již po dlouhá léta. Maror připravujeme z normálního salátu, ne tedy z toho ledového. A charost se u nás dělá z datlí a fíků.“ Respondent z Ruska dodal: „My používáme mísu skleněnou, jsou na ní prohlubně na pokrmy. Maror děláme z křenu a charoset připravujeme z jablek a skořice.“ Z jablek a skořice to dělá i rodina respondenta z České republiky: „Je to pro nás stále dostupnější než datle i když už jsou dnes k dostání i u nás. Naopak maror nepřipravujeme již z obyčejného salátu, ale používáme čekanku, protože má výrazně nahořklou chuť.“

Na stůl se také připravuje pohár s vínem pro proroka Eliáše. Očekávání jeho příchodu symbolizuje vykoupení. Všichni respondenti toto dodržují bez rozdílů. Též by se během večeře měly vypít čtyři poháry vína, což také všichni naši respondenti dodržují.

Sederová večeře trvá většinou 3-4 hodiny, ale může se protáhnout až k ranním hodinám. Na závěr sederové večeře patří píseň Echad mi jodea – Kdo ví, kdo je jeden? Respondent z Ruska k tomu dodal: „U nás vzhledem k malému synovi netrvá večeře dlouho, většinou to stihneme za 3 hodiny a jdeme spát.“ Naopak respondent z České republiky odpověděl: „My slavíme klidně až do ranních hodin, zpíváme si a ten čas vždy rychle uteče.“ Respondent z Izraele k tomu dodal: “U nás je to rok od roku jiné, většinou podle nálady, někdy je nálada zpívat do rána někdy zase ne.“

Ostatní dny se nazývají Chol hamoed, což jsou středně sváteční dny, ve kterých se stále nejí nic kvašeného a ani to, co obsahuje mouku. Respondent z Izraele toto meziobdobí dodržuje podle předpisů, ale respondent z Ruska a České republiky sdělili, že toto období již příliš nedodržují. Respondent z Česka k tomu dodal: “V tomto meziobdobí se snažíme omezovat kvašené potraviny a omezovat práci, ale někdy to nevyjde.“

Co je Pesach a jeho průběh jsme zjistily prostudováním odborné literatury a některých internetových zdrojů. Pesach má svůj původ v Bibli – v části Exodus – a oslavuje vysvobození z egyptského otroctví. Jednotlivé zvyky a tradice jsou spojeny právě s textem v Exodu. Má svá pravidla při slavení, která by se měla dodržovat, jako například zbavení se chámecu, požívání macesů a další.

Zjistily jsme, že je pro židy důležité si příběh o vysvobození připomínat a hlavně si připomínat význam těchto příběhů, stejně tak macesu, který znamená rychlý odchod z Egypta, kdy nestihlo vykynout těsto. Je také dobré vysvětlovat dětem významy a zodpovídat kladené otázky tak, aby jim rozuměly a mohly se z nich poučit. Dále jsme zjistily, že Pesach je rodinný svátek a většinu činností dělá rodina pospolu.

Náš český respondent při Pesachu dodržuje všechna pravidla a dává důraz na to, aby jim porozuměly i děti. Dny po sederové večeři se snaží dodržovat, ale nevadí mu je porušit.

Nejčastější geografický rozdíl je především v surovinách, ze kterých se připravují maror a charoset. V Izraeli se charoset připravuje z datlí a fíků na rozdíl od Ruska a České republiky, kde naši respondenti používají především jablka a skořici. Stejně tak se liší i maror - respondent z Izraele připravuje maror ze salátu, ruský respondent používá křen a český respondent výrazně hořkou čekanku. Dodržování svátku je v podstatě všude stejné s vyjímkou našeho respondenta z Izraele, dodržujícího pečlivěji dny po sederové večeři. Respondenti z Ruska a České republiky se snaží alespoň trochu dodržovat, ale většinou jim na tom tolik nezáleží, na rozdíl od sederu, který všichni dodržují pečlivě.

• Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona (včetně deuterokanonických knih): český ekumenický překlad. Ex 12,14-17. 8. vyd., (1. opr. vyd.). Praha: Česká biblická společnost, 2001. ISBN 80-85810-29-8
• BUŠEK, Michal, ČIHÁK, Ondřej. ,,A vypravuj synu svému…„ Hagady ve sbírkách Židovského muzea v Praze. Praha: Židovské muzeum, 2010. ISBN 978-80-86889-98-6
• DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky - Kalendářem od Pesachu do Purimu. 1. vyd. Praha: P3K, 2005. ISBN 80-903584-3-8
• LAU, Rav Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus. 1. vyd. Praha: P3K, 2012. ISBN 978-80-87343-09-8
• OLBRACHT, Ivan. Biblické příběhy. 1. vyd. Praha: Albatros, 1991. IBSN 80-00-00210-8
• STERN, Mare. Svátky v životě Židů. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2002, ISBN 80-7021-551-8

• LEVY, Maxine. The ceremonial passover seder a festive family dinner. [online], Tribune Publishing Company LLC, 1987, [cit. 4.6.2017] Dostupné na: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/291011608/353CD40033B947A0PQ/1?accountid=26997
• Is It Kosher for Passover? [online], Jewish Exponent 2000, [cit. 4.6.2017], Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/227273199/fulltext/7E023DADCEA84AD7PQ/1?accountid=26997

• BLAUSTEIN, Max. Počet obyvatel Izraele přesáhl 8,5 milionu. [online] Izrael a Blízký východ | Eretz.cz, 2016. [citováno 10. 4. 2017] Dostupné z http://eretz.cz/souvisi/ustredni-statisticky-urad/
• FEDERACE ŽIDOVSKÝCH OBCÍ V ČR. Statistika [online], FEDERACE ŽIDOVSKÝCH OBCÍ V ČR [citováno 10. 4. 2017] Dostupné z https://www.fzo.cz/o-nas/statistika/
• Holidays and Festivals Passover Essentials [online]. Chosen People Ministries, 2017 [cit. 25. 4. 2017]. Dostupné na: http://chosenpeople.com/main/holidays-and-festivals/187-passover-around-the-world
• Passover, BBC [online], 2009, [citováno 1. 4. 2017]. Dostupný z: http://www.bbc.co.uk/religion/religions/judaism/holydays/passover_1.shtml
• Rusko [online], Generation Europe, o.s. [cit. 1.6.2017], Dostupné z: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=4&tema=120
• Sederová večeře, Příručka sestavena na základě textu Hedviky Zimmermannové a Jana Schwarze pro vnitřní potřebu v CČSH z roku 2001 za použití dalších zdrojů a doplňků jako materiál rozmnožený v rukopise pro vlastní potřebu místní křesťanské ekumény. V Táboře, ve Svatém týdnu MMIV, MMV, MMVI, MMVII. Dostupné na: http://generaceviry.cz/sklad/seder.pdf
• ŠUSTOVÁ, Jana, Židovský svátek Pesach připomíná vyvedení židů z egyptského otroctví [online], Český rozhlas, 2011, [citováno 1. 6. 2017]. Dostupný z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/judaismus/_zprava/zidovsky-svatek-pesach-pripomina-vyvedeni-zidu-z-
• VRCHNÍ PRAŽSKÝ RABINÁT. Průvodce svátkem Pesach. [online] Federace židovských obcí v ČR, 5773. [citováno 10. 4. 2017] Dostupné na: http://www.fzo.cz/wp-content/uploads/maly-pruvodce-na-pesach-5773.pdf

• http://cylkow.pl/wp-content/uploads/2015/07/tora.png
• http://expedice.own.cz/Izrael_a_Jordansko_2005/Izrael.gif
• http://files.mikhael.webnode.cz/200000017-a26bca45ff/chanuka.jpg
• http://1gr.cz/fotky/lidovky/10/041/lnc460/GLU32540c_macesy.jpg
• https://st.depositphotos.com/1585997/5151/i/950/depositphotos_51516013-stock-photo-passover-seder-plate.jpg



Počet shlédnutí: 102