obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


2017:katolici

Katolíci a Velikonoce

M. Prajer, E. Sycheva, M. Kutíková, M. Svetlová. Katolíci a Velikonoce. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2017. http://www.hks.re/wiki/2017:katolici

Úvod

1)

Křesťanství je v této době nejrozšířenějším náboženstvím. Začalo se rozvíjet již ve Starém Římě a následně se rozšířilo skoro do všech koutů světa. Víra v Ježíše Krista měla takovou sílu a moc, že zasahovala do rozvoje historie a kultury, a dokonce i lidé vyznávající jiné náboženství museli brát v úvahu křesťanské tradice a zvyky. V naší práci se zaměříme na jeden směr křesťanství, a to na katolickou církev. Konkrétně se budeme zabývat tím, jak katolíci slaví Velikonoce.

Velikonoce se ve 21. století považují za nejvýznamnější svátek. Slaví se zřejmě ve všech rodinách, a to po celém světě, ale vždycky jiným způsobem, protože každý má své tradice. Definovat Velikonoce jako svátek všech lidí se pokusila již řada básníků, ale málokteré dílo bralo v potaz geografický aspekt. Zaměřovali se vždy pouze na jedno náboženství v konkrétní zemi. My v naší práci porovnáme zvyklosti Poláků, Italů a samozřejmě Čechů.

Jak slaví Velikonoce katolíci v Polsku, Itálii a České republice?

1. Jaký je průběh velikonoční mše a se kterými tradicemi je spjatá?

2. Jaké jsou typické velikonoční pokrmy?

3. Jsou italští a polští katolíci žijící v České republice ovlivněni českými zvyklostmi?

Literární rešerše

Náboženské knihy jsou obvykle zaměřeny na tradice a zvyky té církve, ke které autor náleží. Například kniha „Holy Pascha: Order of Holy Week Services in the Coptic Orthodox Church“, která byla vydána pod záštitou St. Mark Coptic Church, obsahuje velmi detailně popsané pravoslavné velikonoční zvyky, církevní texty a rituály na celý Velikonoční týden, které se přijímají v Koptské pravoslavné církvi.2)

V online časopisu catholictradition.cz se nachází mnoho článků o Velikonocích, zdrojem pro ně posloužila kniha „The liturgical year“, autorem je Abbot Guéranger. Její kapitoly nám pomáhají poznat katolické náboženství: v nich se nacházejí informace o historii, významu Velikonoc, zvycích, oktávách, modlitbách a další věcí, díky kterým můžeme lépe pochopit důležitost oslavy Velikonoc pro katolíky. Z množství těchto článků jsme si vybrali „THE MYSTERY OF PASCHAL TIME“ a „ON HOLY COMMUNION DURING PASCHAL TIME”. První článek popisuje mysticismus vzkříšeni Ježíše Nazaretského a historii této události. Druhý článek nás seznamuje se symbolismem proměnění chleba a vína v tělo a krev Ježíše, a významem tohoto zvyku v liturgii.3)

O křesťanských svátcích se píše i v knihách pro děti. Jedna z takových knih má titul „Velikonoce“ od spisovatelky Kláry Trnkové. V ní se popisují tradiční zvyky a popěvky, méně známé české velikonoční koledy s ilustracemi a kolážemi ze starých obrázků a pohlednic, které připomínají svěží náladu nejkrásnějších svátků jara. V této knize se nevěnuje pozornost historii a vzniku Velikonoc, ale spíše tomu jak se slaví.4)

Jako materiál nám dobře posloužil článek autorky Zuzany De Rosa „Velikonoce v Itálii“ z časopisu IDnes. Autorka velmi podrobně popisuje zvyky a oslavy Velikonoc v Itálii a jejich velikonoční pokrmy. Jako jeden ze zajímavých zvyků v Itálii můžeme uvést svěcení olivových větviček.5)

Novinový článek „Shared Holidays Easter“, jehož autorem je Stuart Vincent pojednává o tom, jak křesťanské a židovské rodiny z Long Islandu slaví Velikonoce a jaké tradice dodržují. Srovnávají tradice katolické oslavy u ukrajinské, římské a španělské rodiny, pak pravoslavnou oslavu u ruské rodiny a židovské tradice rodiny z Íránu. Kvůli tomu, že je zde kladen důraz na rodinné zvyky, tradice se velmi liší: “Po mši (v El Salvador) se udělá pro děti oslava se sladkostmi, a skořápky vajec naplníme omalovánky a pak si je navzájem rozbíjejí o hlavu.„ – příklad tradice u španělské rodiny. 6)

Lynn Gourley Karl v článku „Polish Easter“ novin The Sunday Patriot vypráví jak Polka, Agata Czopek-Knight žijící ve Spojených státech, slavila velikonoční svátky ve své domovině. Agata popisuje, jak těžké je žít v odloučení od své rodiny a polských tradic.7)

V časopisu Topzine představili odlišné slavení Velikonoc po celém světe. Popisuje se lov a hledání velikonočních vajíček, karnevaly, specifické tradice, symbolika. Oslavy se podle Tomáše Miška v článku „Velikonoce ve světě“ rozlišují nejen v daném náboženství, ale také v obyčejných, národních tradicích, a to jak pro věřící tak i pro nevěřící.8)

Tématem odlišnosti slavení Velikonoc se zabývá ve svém článku „Jak se slaví Velikonoce v Evropě“, redakce online časopisu Naše peníze, ve kterém je uvedeno: „… tradice a zvyklosti… se samozřejmě liší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají… V některých členských státech EU jsou velikonoční zvyky podobné jako v České republice, tedy že hlavními symboly Velikonoc jsou malovaná vajíčka, pomlázka a beránek. Existují ale i země, jejichž zvyky bychom u nás nenašli.” Autoři porovnávají Velikonoční zvyklosti v různých zemích Evropy, a tak dávají této problematice geografický rozměr.9)

Metodologie

V práci, jejímž cílem je porovnání velikonoční tabule, zvyků a průběhu velikonočních mší v České republice, Polsku a Itálii, byla použita kvalitativní metoda polo-strukturovaného interview. Tato metoda byla zvolena především jako nejvhodnější cesta k získání potřebných dat. Výhody byly spatřovány především v průběhu osobního rozhovoru, kdy vše nejasné bylo hned vysvětleno, a možnosti během dotazování reagovat neplánovanými doplňujícími otázkami. Mezi nevýhody byla zařazena časová náročnost této metody a občas lehké odbočení od tématu. Tato metoda byla zvolena i z toho důvodu, že naši respondenti žijí v České republice, takže jsme si nemuseli dělat starosti s dojížděním. Výjimkou bylo dotazování pana Balali, který se kvůli časové náročnosti své práce s námi nemohl sejít, proto jsme v jeho případě rozhovor vedli přes sociální síť a email. Dále byla použita kvalitativní metoda zúčastněného pozorování. Největší výhoda této metody spočívá v tom, že jsme si sami vyzkoušeli průběh mše a veškeré praktiky, které se v jejím rámci odehrávají. Jako nevýhodu zde můžeme opět uvést velkou časovou náročnost a rovněž lehké obtíže se zapisováním poznámek.

Polo-strukturovaný rozhovor byl veden s paní Romanou K. a její dcerou, kdy byly postupně položeny tři základní otázky a dotazovaná měla volný prostor k odpovědi. Respondentka byla velmi uvolněná a vstřícná. Nebyl zpozorován žádný ostych a během vyprávění byly obvyklé doplňující odpovědi, vsuvky a vše dále pokračovalo v duchu přátelského rozhovoru. Na konci sezení nám byl nabídnut doprovod na velikonoční mši ve Strašnickém kostele, dle jejích slov: ,,Abychom tam nešli jak ty ovečky“. Dále probíhala komunikace přes sociální síť Facebook a přes email s dotazovaným panem Alenem Bilali z Itálie. Tato konverzace byla prostřednictvím stručně napsaných otázek z naší strany a již podrobnějších odpovědí ze strany dotazovaného. Výhodou této konverzace bylo zajisté dostatek času respondenta na promyšlení odpovědí a výše zmiňovaná stručnost. S polským respondentem Zbigniewem P. probíhal rozhovor na faře v Hostivaři. Jakožto farář byl přímo studnicí vědomostí na dané téma. Metoda, která zde byla použita, byla stejně jako v prvním případě polo-strukturovaný rozhovor. Stejně jako u našich předchozích respondentů i se Sofií Z. jsme použili polo-strukturovaný rozhovor. Při účasti na velikonočních bohoslužbách byl použit výzkumný styl zúčastněného pozorování. Díky paní Romaně K., která figurovala jako informátor, jsme se nemuseli strachovat, když se vyskytla věc, které jsme nerozuměli. V nejbližší možné chvíli nám vše hned vysvětlila.

Pan Bilali pochází z Itálie, konkrétně z vesničky Torremaggiore, která je v provincii Foggia . Je mu 25 let a pracuje jako zástupce šéf kuchaře. Vzdělání má středoškolské se zaměřením na ekonomii. Rozhovor s ním proběhl 22.února 2017. Pan Bilali byl velmi vstřícný a psal o velikonočních zvycích velmi detailně. Pan Bilali pochází z velmi věřící rodiny. Na území České republiky pobývá zhruba 4 roky. Vzhledem k jeho vychování v silně věřící rodině, mu zvyky z dětství vydržely až do nynější doby.

Paní Romana K. pochází z Čech, je jí 42 let. Má vysokoškolské vzdělání se zaměřením na teologii a pracuje jako terénní sociální a pastorační pracovník v maltézské pomoci. Její dceři Leoně je 14 let a chodí do základní školy. Naše první setkání proběhlo 17. dubna 2017 v pražské Hostivaři. Zasvětila nás do tajů katolické liturgie a jejím pohledem na ni. Je hluboce věřící a tento svátek prožívá tělem i duší.

S farářem JCLic. Zbigniewem Krzysztofem Ponichterou jsme interview uskutečnili 24. dubna 2017 po předchozí domluvě na faře v Hostivaři. Hodně nám pomohl s liturgií a přestože již 20 let žije v České Republice, vzpomněl si na několik zvyků, které dodržoval jako mladší. Jakožto farář má vysokou školu zaměřenou na teologii.

Naší poslední respondentku, paní Sofií Z., jsme vyzpovídali 13. června 2017 Je jí 52 let a má vystudovanou vysokou školu se zaměřením na žurnalistiku a v tomto oboru i pracuje. V Polsku nežije již několik let, ale tamější zvyky líčila velmi barvitě.

Praktická část

Katolíci obecně

Římsko katolická církev se stejně jako ostatní katolické církve vyznačuje tím, že hlavou této instituce je římský biskup, tedy papež. K dnešnímu dni tato pozice náleží Františkovi. Papež funguje jako zástupce Ježíše Krista.

Důležitá data jsou rok 451, kdy proběhl tzv. Chalcedonoský koncil, a poté rok 1054. V této době nastává takzvané Velké schizma. Rozpor mezi římským a konstantinopolským patriarchou, který se začínal odehrávat již v pátém století, vyvrcholil vzájemnou exkomunikací a vznikem dvou církví - Římskokatolickou a východní, také známou jako pravoslavnou. 10)

Katolíci v číslech

Podle vatikánské ročenky Annuarium Statisticum Ecclesiae jejíž aktualizace naposledy proběhla 31. prosince 2015 je počet křtěných katolíků roven 1,285 miliard. Oproti minulému roku jejich počet vzrostl o 1 %. Stejně je to i s počtem biskupů za posledních 5 let jejich počet vzrostl o necelá 4 %, největší nárůst byl zaznamenán v Asii.11) Co se týká námi srovnávaných zemí, v Polsku je stoupenců katolické církve 92,2 %, obyvatel vyznávajících tuto víru v Itálii 81,2 % a v Čechách toto náboženství vyznává 10,4 % obyvatel.12) 13) 14) 15)

Jak vznikly Velikonoce

16)

Velikonoce mají křesťansko-židovský základ z toho důvodu, že židovský svátek Pesach probíhal ve chvílích zmrtvýchvstání Krista. O tom pojednává jak starozákonní, tak i novozákonní tradice. Začněme starozákonní tradicí, která je obsažena v druhé knize Mojžíšově.

Exodus je příběh o utlačování a využívání židů Egypťany. Jejich vůdce Mojžíš a jeho bratr Áron prosili faraóna o propuštění jejich lidu, on však odmítl a Bůh proto seslal na Egypt několik pohrom, tzv. 10 ran egyptských. Poslední z nich byla tou nejkrutější - smrt všech prvorozených kromě židů (Velká noc). Poté faraon Boží lid propustil. Následovala cesta přes Sinajskou pouť a rozestoupené Rudé moře, které otevřel Bůh, aby jim pomohl k útěku před faraonem, který je pronásledoval. Následně dal Bůh svému lidu Desatero, podle kterého slíbili, že budou žít. Lidé ale zhřešili. Mojžíš rozbil Desatero a modlil se za lid, aby jim Bůh odpustil. Lidu bylo odpuštěno a Mojžíš vytesal nové Desatero na kamenné desky. Bůh přislíbil lidem požehnání, pokud ho budou ctít, ale zároveň s tím jim pohrozil tresty, pokud tak nebudou činit. A dále bylo ustanoveno postavení kněžích a slavení svátků (Leviticus). O dovedení Izraelců do země zaslíbené se píše v knize Numeri. A poslední kniha Deuteronomium obsahuje Mojžíšovu píseň - modlitbu a smrt.

Nový zákon vypráví hlavně o životě Ježíše Krista, který se narodil v Betlémě. Jak byl pokřtěn a začal učit dobré a kázal o Království. Vybral si 12 učedníků, kteří mu pomáhali. Ježíš vykonal mnoho dobrého. Uzdravoval nemocné, křísil mrtvé a nasytil tisíce hladových. Přijíždí do Jeruzaléma, kde ho někteří vítali jako krále a na cestu mu pokládali palmové listy. Tento den se nazývá Květná neděle. Na Zelený čtvrtek se Ježíš sešel se svými učedníky na Poslední večeři páně. V tento den se slavil i svátek Pesach, ale Ježíš chtěl, aby si také kromě Božího anděla, který v Egyptě přešel domy židů a zabil prvorozené egypťanů, pamatovali jeho a jak za lid položil svůj život. Noc strávil i s apoštoly v Getsemanské zahradě, kam si pro Ježíše přišli nepřátelé a kde ho Jidáš zradí polibkem na tvář. Ježíš byl vyslýchán náboženskými vůdci, kteří ho potom odvedli do sálu Sanhedrinu před Piláta Ponského, vládce Judeje. Pilát ani Herodes neshledali, že by Ježíš provedl něco strašného, proto Pilát chtěl Ježíše propustit, ale kněží navrhli propuštění Barabáše za Ježíšův život. Na Velký pátek byl Ježíš Kristus odsouzen a přibit na kříž. Po jeho smrti bylo jeho tělo přesunuto do skalního hrobu (Bílá sobota). Třetí den po své smrti byl vzkříšen (Velikonoční neděle), několikrát se ukázal svým následovníkům během následujících 40 dnů a pak vystoupil do nebe.17) 18) 19) 20)

21)

Vývoj Velikonoc

Velikonoční tajemství je základem křesťanské víry. Jádro liturgických svátků tvoří tajemství Kristovi smrti a jeho zmrtvýchvstání. Ač jsou Velikonoce uváděny v písemných pramenech až ve 2. století, slavily se už o století dříve. Oslava Velikonoc je oficiálně zmíněna, stejně jako Pascha, v zákoně římského císaře Valentinian II. dne 7. srpna 389.

Ve 2. polovině 2.století vznikl spor mezi východními a západními církvemi křesťanů o tom, kdy Velikonoce slavit. Východní církve upřednostňovali stejný termín oslav, kdy byl slaven Pesach. Západní církev s Římem slavili velikonoční svátky první neděli po prvním jarním úplňku. Tento spor, který trvá bezmála jedno století, je nazýván jako spor o Velikonoce. Roku 325 první všeobecný koncil svolaný císařem Konstantinem I. Velikým rozhodl, že Velikonoce budou všichni křesťané slavit ve stejný den, bez ohledu na židovské svátky, podle přesnějšího výpočtu. Takže se začalo slavit podle římského a alexandrijského zvyku. Přijala se zásada, kdy se Velikonoce oslavují po jarní rovnodennosti, podle římského způsobu to je první neděle po prvním jarním úplňku. Navždy se pomocí koncilu oddělily oslavy křesťanských Velikonoc a starozákonního svátku Pesach.

Hlavní náplní oslav na památku umučení a zmrtvýchvstání Krista byla eucharistická hostina. Ve 4. století předchází oslavám svátku postní doba, která je poprvé zmiňována u Atanáše v Putování Egeriině. Ve stejném století se k oslavám přidaly další dva dny – den Ježíšovi smrti (pátek) a den jeho odpočinku v hrobě (sobota). Spolu s nedělí tvořily velikonoční třídenní. Součásti třídenní jsou:

  • Večer Zeleného čtvrtka, se slaví mše na památku poslední večeře
  • Velký pátek, připomínka utrpení Kristova a jeho oběti pro spásu lidstva
  • Bílá sobota, den, kdy se bdělo u Kristova hrobu
  • Neděle Zmrtvýchvstání, bohoslužba velikonoční vigilie, zažehnání ohně, zapálení velikonoční svíce a vnesení do chrámu a starobylý chvalozpěv Exsultet.

Velikonoční vigilie byla již ve 3. – 4. století dnem, kdy se na mnoha místech křtilo. Velikonoce se tak stávají i oslavou nového života. Křestní katechéze 4.století vysvětlují význam a symboliku křestních obřadů (příkladem Jan Zlatoústý). 22)

Velikonoce a pohané

V roce 8. př. n. l. jsou obyčeje pohanských národů ve Střední Evropě stejné, jako jsou současné zvyky křesťanů. V dobře, kdy končí zima a začíná jaro, lidé poklekli u ohně a prosili bohyni Sunnu (bohyně svítání) o návrat jarních teplých dní. Následující den byl dnem oslav, kdy se hledala barvená vejce, které byla symbolem probouzejícího se jara. Už jenom to, že se svátky Velikonoc slaví krátce po jarní rovnodennosti mluví o původu v pohanství. I několik století po Kristu pohanské národy stále slavily svátky jara a bohyně Sunny nebo také Eostre. V 1. a 2. století se křesťané snažili o sjednocení počtu pohanských a křesťanských svátků, a tak se svátek zmrtvýchvstání slavil ve stejný den, kdy se uctíval východ Slunce. Pohané to brali jako dobrý krok k tomu, aby se rozrůstali. Popravdě to bylo naopak, neboť křesťané neuctívali doslova Slunce ale pravého syna, Krista. V tomto zaslepení pohané přijali křesťanskou formu oslav. Církev, ač smíchaná s pohanstvím, se rychle šířila, a dokonce povolovala pohanům jejich zvyky a tradice, pokud vypadaly jako křesťanské. 23) 24)

Vlastní výzkum

Tuto část naší seminární práce rozdělíme do čtyř částí, a to jednu pro každou zemi, kterou zkoumáme. Poslední část si vyhradíme pro porovnání daných zemí.

Velikonoce v Polsku

Slavení Velikonoc v Polsku je podobné jako u mnoha jiných slovanských zemí - zdobí se vajíčka, pletou se pomlázky vrb, peče se beránek. Asi nejvýznamnější tradice je Śmigus-dyngus, neboli polévačka. Při této tradici nejčastěji slavené na vesnicích jezdí chlapci s vodou na kočáře a polévají mladé dívky, které se jim líbí. Čím jsou dívky mokřejší, tím jsou žádanější. Dále je v Polsku typické, že malé děti dostávají na Velikonoce dárky, a to od velikonočního zajíčka. Většinou to jsou hračky nebo oblečení. V pondělí a úterý po Velikonoční neděli je státní svátek.

25)

Co se pokrmů týče, na stole nesmí chybět beránek. Dále na velikonoční tabuli nesmí chybět šunka, vejce, chléb a sůl. Tyto suroviny jsou posvěceny v Bílou sobotu.

Průběh mše po liturgické stránce je dle slov našeho respondent stejný jako v ostatních katolických zemích. Rozdíl je zejména v návštěvnosti a taky v tom, že kostel navštěvují celé rodiny. Na mši se chodí buď v šest nebo devět hodin.

Farář JCLic. Zbigniew Krzysztof Ponichtera je českými zvyklosti ovlivněn a to hned ze dvou důvodů. Jednak v Čechách žije už 20 let a pak kvůli svému povolání. Naše druhá polská respondentka Sofie Z. žije v České republice již 10 let a dle jejích slov se více méně přizpůsobila zdejším tradicím.

Velikonoce v Itálii

Na Velikonocích v této zemi jsou vidět rozdíly hned na první pohled. Velmi typické jsou průvody, které znázorňují události z křesťanské historie. Jako příklad můžeme uvést průvod, který se koná na Velký pátek (it. Venerdi Santo), kde muž představující postavu Ježíše Krista nese kříž po vesnici. V ten samý den se nese skleněná rakev v průvodu za ní je Marie dell'Addolorata (Panna Marie Bolestná), která je celá oděna v černém a má nůž zaražen v srdci. Dále se také na Boží hod velikonoční konají matějské poutě.

26)

Typickým sladkým pokrmem je bábovka zvaná colombo, která symbolizuje vlaštovku. Během pátku se postí a v sobotu se nejí vůbec, zato v neděli se celá rodina sejde na oběd, nejčastěji u babičky a na grilu se připraví maso, nejčastěji jehněčí. Na velikonoční pondělí se jde buď s rodinou nebo s přáteli ven, někam na piknik do přírody.

Na mše se chodí nejvíce v Bílou sobotu (it. Sabato Santo), a to po celý den, a poté dopoledne na Boží hod velikonoční (it. Domenica di Pasqua). Při této příležitosti se rozdávají olivové ratolesti symbolizující palmové listy. O Velikonočním pondělí farář světí motorové stroje.

Náš italský respondent prohlásil, že českými tradicemi ovlivněn není. Zejména z toho důvodu, že pochází ze silně věřící rodiny, která tradice dodržuje, a také proto, že v České republice pobývá zatím jen 4 roky.

Velikonoce v Čechách

Stejně jako v Polsku se i u nás dodržují zvyky, jako je pletení pomlázky, barvení vajíček a pečení beránka. Naše česká respondentka je hluboce věřící a tyto tradice dodržuje, ale dle jejích slov se jich ve velkých městech jako je Praha už nikdo neúčastní, a proto velmi často jezdí na Velikonoční pondělí na venkov. Svůj domov si zdobí velikonočními dekoracemi a ozdobami. Dodržuje velikonoční půstu nejčastěji od Velkého pátku do Velikonoční neděle, ale vyskytují se i případy, kdy půst trvá déle. Při půstu se omezuje, šetří a co tímto způsobem získá navíc za to období dává potřebným.

Co se týče velikonoční tabule, nesmí chybět již několikrát zmiňovaný beránek. Toho a kraslice nechává na Boží hod velikonoční požehnat. Na Zelený čtvrtek připravuje speciální špenátovou omáčku, jak tradice žádá, a na Velikonoční pondělí, kdy se u jednoho stolu sejde celá rodina, se zcela atypicky připravuje kuřecí řízek a bramborový salát.

27)

Na bohoslužby se stejně jako v jiných zemích chodí po celé triduum, tedy Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotou. V Zelený čtvrtek je ustanovena eucharistie a kněžský řád. Připomíná se poslední Kristova večeře, jeho rozjímání v Getsemanské zahradě. V tento den věřící přijímají jak tělo tak i krev Kristovu. O Velkém pátku má bohoslužba ponurejší nádech, připomíná se utrpení Ježíše Krista. Při příchodu kněžích a ministrantů se koná takzvaná prostrace, kdy si kněží lehají na hruď před oltář. V tento den neprobíhá eucharistie, ale přijímání se koná jako obvykle, tedy v našem případě to obvyklé nebylo, protože hostie došly. Na konci bohoslužby se chodí ke Kristově hrobu k tiché adoraci. Bílá sobota je atypická několika věcmi: bohoslužba začíná venku a také aktivní účastí věřících. Při této bohoslužbě se katolíci připravují na vzkříšení Ježíše Krista. Tato poslední bohoslužba je časově nejdelší zejména kvůli čtením z Bible, zpěvům a modlitbám, které můžete vidět v následující tabulce. V tento den se také provádí křtění čekatelů. Po skončení obřadů se z pravidla koná pohoštění.

28)

Porovnání

Všichni námi vybraní respondenti Velikonoce slaví, i když tradice mají odlišné a to zejména v Itálii, kde se do oslav zapojuje celá vesnice, kdežto v Polsku a v Čechách to jsou tradice spíše individuální. Pokrmy jsou také rozdílné, někteří respondenti dokonce jedí jídlo, které je typické spíše pro Vánoční tabuli nežli Velikonoční. Podobnost můžeme spatřit mezi beránkem a italskou bábovkou „colombo“. Oba to jsou sladké pečené dezerty představující zvíře spojeného s Velikonoci. Liturgie na bohoslužbách je unifikovaná, takže zde o rozdílech nelze mluvit, ale o přístupu lidí k ní ano. V Itálii to je hromadná sešlost, kdy se na mši schází i vzdálení příbuzní, v Čechách a u našich polských sousedů to je spíše záležitost blízkých příbuzných nebo pouze individuální. Co se týče ovlivnění našich respondentu českými zvyklostmi, mínění se rozchází. Pan Bilali není jimi nijak zasažen, kdežto pan Ponichter a paní Sofie slaví s výjimkami stejně jako čeští katolíci. Důvod můžeme nalézt v dlouhodobosti jejích pobytu na území Čech, italský rezident zde pobývá 4 roky, a rezidenti z Polska 20 a 10 let.

Závěr

Významem této práce bylo přiblížit si slavení Velikonoc u katolíku v různých zemích (v Polsku, Itálii a Čechách). Tedy si to můžeme shrnout, tak, že odpovíme na hlavní otázky naši práci. Po provedení tohoto výzkumu jsme se utvrdili v tom, jak velkou roli hraje geografický aspekt. Mezi Českou a Polskou tradici během Velikonoc jsme zaznamenali pouze malý rozdíl ve slavením a průběhu tohoto velkého křesťanského svátku, oproti tomu v Itálií jsou rozdíly opravdu markantní. V každé zemi je považováno za typický pokrm vždy něco jiného. Ve všech třech zkoumaných zemích je bohoslužba vedena stejným způsobem. Co se ovlivnění našich respondentů českou tradicí týče, jsou zde patrné rozdíly, které spočívají zejména v tom, jak dlouho zde respondent žije. Čím je tu déle, tím více přijímá zdejší zvyky.

Seznam literatury

Literární zdroje

  • St. Mark Coptic Church, The Holy Pascha: Order of Holy Week Services in the Coptic Orthodox Church, 3. vydání, vydavatel: Coptic Orthodox Church of Saint Mark, April 15, 2004, 624 s., ISBN-13: 978-0970968524
  • TRNKOVÁ, Klára.Velikonoce, 1. vydání, Studio Trnka, 2011, 64 s., ISBN:978-80-87209-48-6
  • VAVŘINOVÁ. Valburga, Malá encyklopedie Velikonoc. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-292-9.

Zdroje získané z databáze ProQuest

  • STUART, Vincent. Shared Holidays Easter, Passover proximity promotes a dialogue of faith. SEE END OF TEXT FOR SIDEBARS: 1) A Ukrainian Catholic Easter. 2) A Roman Catholic Easter. 3) A Hispanic Catholic Easter. 4) A Russian Orthodox Easter. 5) A Humanistic Jewish Passover. 6) An Iranian Jewish Passover: [NASSAU AND SUFFOLK Edition], In: Newsday, Combined editions; Long Island, N.Y. US, Apr 16, 1995, str. A.60
  • LYNN GOURLEY, Karl. Polish Easter: [FINAL Edition], In: The Sunday Patriot - News; Harrisburg, Pa. US, Apr 12, 1998, str. 101

Internetové zdroje




Počet shlédnutí: 5

2)
St. Mark Coptic Church, The Holy Pascha: Order of Holy Week Services in the Coptic Orthodox Church, 3. vydání, vydavatel: Coptic Orthodox Church of Saint Mark, April 15, 2004, 624 s., ISBN-13: 978-0970968524
3)
Prosper Louis Pascal Guéranger, Easter, In: Easter [online] 2011, [29.3.2017], dostupné na http://www.catholictradition.org/Easter/easter.htm
4)
Trnková, Klára,Velikonoce, 1. vydání, Studio Trnka, 2011, 64 s., ISBN:978-80-87209-48-6
5)
Zuzana De Rosa, Velikonoce v Itálii? Plus 10 kg !!!, In: IDnes, [online], 28. 03. 2015, [25.6.2017], dostupné na http://derosa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=455712
6)
Stuart Vincent,Shared Holidays Easter, Passover proximity promotes a dialogue of faith. SEE END OF TEXT FOR SIDEBARS: 1) A Ukrainian Catholic Easter. 2) A Roman Catholic Easter. 3) A Hispanic Catholic Easter. 4) A Russian Orthodox Easter. 5) A Humanistic Jewish Passover. 6) An Iranian Jewish Passover: [NASSAU AND SUFFOLK Edition], In: Newsday, Combined editions; Long Island, N.Y. US, Apr 16, 1995, str. A.60, http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/278831086?accountid=26997
7)
Lynn Gourley Karl,POLISH EASTER: [FINAL Edition], In: The Sunday Patriot - News; Harrisburg, Pa. US, Apr 12, 1998, str. 101, http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/306566188?accountid=26997
8)
Tomáš Miška, Velikonoce ve světě. Odložte pomlázku a poznejte jiné zvyky!,In: TOPZINE, [online], 25. 4. 2011, [15.3.2017], dostupné na https://www.topzine.cz/velikonoce-ve-svete-odlozte-pomlazku-a-poznejte-jine-zvyky
9)
Redakce NašePeníze.cz, Jak se slaví Velikonoce v Evropě, In: Naše Peníze, [online], 3. 4. 2010, [15.3.2017], dostupné na http://www.nasepenize.cz/jak-se-slavi-velikonoce-v-evrope-3404
10)
Petr Kubín, Ke kořenům rozdělení,In: Katolický týdeník, [online], 18. 1. 2005, [12.4.2017], dostupné na http://www.katyd.cz/clanky/ke-korenum-rozdeleni.html
11)
Central Office of Church Statistics of the Secretariat of State, The Pontifical Yearbook 2017 and the “Annuarium Statisticum Ecclesiae” 2015, 06.04.2017 [online]. Summary of Bulletin, © 06.04.2017 [cit. 16. 6. 2017]. Dostupný z WWW: <https://press.vatican.va/content/salastampa/en/bollettino/pubblico/2017/04/06/170406e.html>
12)
The Global Catholic Population [online]. Pew Reasearch Center, © 13.2, 2013 [cit. 16. 6. 2017]. Dostupný z WWW: <http://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/>
13)
The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency, © 2017 [cit. 16. 6. 2017]. Dostupný z WWW: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2119rank.html>
14)
Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu - 2011 [online]. Český statistický úřad, © 27.02.2014 [cit. 16. 6. 2017]. Dostupný z WWW: <https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/17022014a02.docx/e91c34d6-5a43-43cd-96dd-44885db85368?version=1.0>
15)
graf,autor
16)
Vincent van Gogh, Still life with Bible, [olejomalba], 65×78 cm, 1885, Van Gogh Museum, Amsterdam
17)
Redakce Svědkové Jehovovi, Moje kniha biblických příběhů In: Svědkové Jehovovi, [online], [16.5.2017], dostupné na https://www.jw.org/cs/publikace/knihy/biblicke-pribehy
18)
J. Pešír, Velikonoce, historie, zvyky a symboly In: Novoveský zpravodaj, [online], březen 2012, [16. 5.2017], dostupné na http://www.novavesvhorach.cz/e_download.php?file=data%2Feditor%2F61cs_37.pdf&original=ZPRAVODAJ%20b%C5%99ezen%202012.pdf
19)
Redakce Děti.víra.cz, Starý zákon In: Děti.víra.cz, [online], [16.5.2017], dostupné z http://deti.vira.cz/bible-pro-deti/stary-zakon/
20)
Redakce Farnost Kaplice, 2. kniha Mojžíšova Exodus In: Farnost kaplice, [online] [16.5.2017], dostupné na http://www.farnostkaplice.cz/BH-Ex.pdf
21)
Bohdana Stoklasová, Getsemanská zahrada, Daidalos 5/1, leden 2001: sekce příspěvků, http://daidalos.ff.cuni.cz/2001/leden/obr/obr39.jpg
22)
VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Velikonoc. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-292-9
23)
Pohanský původ. Velikonoce [online]. 2006 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://velikonoce.vira.cz/clanky/pohansky-puvod-velikonoc.html
24)
Pohanské, nikoliv křesťanské. IDnes.cz: Blog [online]. 2011 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://petrharazim.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=188489
26)
Colamonico Rocco, Addolorata Castellaneta,[fotografie], 2 736 × 3 648, 10:15, 8. nov 2013, Castellaneta, https://it.wikipedia.org/wiki/File:Addolorata_Castellaneta.JPG
27)
foto, autor
28)
tabulka,autor
2017/katolici.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:35 autor: 127.0.0.1