Michaela Kotrbatá, Kristýna Kupková, Nela Riegerová. Oslava katolických Velikonoc. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2017. http://www.hks.re/wiki/2017:krestanstvi

Velikonoční svátky patří, zejména v římskokatolické i řeckokatolické církvi, k nejdůležitějším oslavám v roce. Zahrnují spoustu zajímavých tradic, zvyků a povídek. Ať už jde o malování vajíček, připravování fresek nebo pořádání průvodů s ukřižovanými dobrovolníky, které se konají na Filipínách. Zajímavé jsou také obdobím, kdy jsou slaveny. V evropských zemích jsou Velikonoce spjaty s jarními měsíci, v jižní Americe nebo v Austrálii to naopak jsou svátky podzimní. Přestože jsou tyto svátky tak významné a je na ně kladen veliký důraz, spousta katolíků ani neví, proč je slaví.

¹⁾

V této tabulce se dozvídáme o počtu věřících a nevěřících v letech 1921 – 2011. Můžeme vypozorovat, že věřících stále ubývá a také, že římští katolíci stále převažují.

Cílem této práce je především najít odpovědi na zvolené výzkumné otázky. Dalším cílem této práce bude porovnat oslavy českých katolických Velikonoc s Velikonocemi v Rusku, kde se v převážné většině slaví svátky řeckokatolické. Tato práce by měla také přiblížit čtenářům základní informace o Velikonocích a s nimi spojenou historii.

Výzkumné otázky

1)Jak katolíci slaví Velikonoce v ČR a v Rusku?

2)Jaké jsou další zvyky a tradice?

3)Jak katolické náboženství ovlivňují pravoslavní?

Velikonoce a zvyky spojené s nimi patří k tématům, které jsou probírány v mnoha pramenech.

Autorka Valburga Vavřinová²⁾ se ve své knize Abeceda Velikonoc zabývá celkově odvozením slova Velikonoce. Popisuje jeho názvy v různých státech, kulturách a skupin lidí. Například si hraje s myšlenkou, že v germánském světě se nazývají Velikonoce Ostern. Je možné, že odvození vzniklo podle bohyně jara Ostary (Eostre), či zkomolením středohornoněmeckého urständ (zmrtvýchvstání nebo Osten - východ). Dále se zabývá popsáním jednotlivých dnů v tomto svátku, jako je například Boží hod.

V článku Why do Catholics and Orthodox Christians celebrate Easter on different days³⁾ se zabývají tím, proč katolíci a ortodoxní slaví Velikonoce v jiné dny. Všichni křesťané už od středověku používali stejnou metodu k určení datumu Velikonoc. Ten se mění v závislosti na datumu prvního úplňku po jarní rovnodennost. I přesto ale došli k jinému výsledku. To, že slaví Velikonoce katolíci a ortodoxní jindy, je díky tomu, že ortodoxní stále používají juliánský kalendář a ne gregoriánský. Po zbytek 21. století budou Velikonoce kolísat mezi 4. dubnem a 8. květnem pro ortodoxní a mezi 22. a 25. dubnem pro katolíky.

Stuart Vincent⁴⁾ se ve svém článku Shared Holidays Easter, Passover proximity promotes a dialogue of Faith zabývá odlišným slavením Velikonoc na Ukrajině a v Rusku. Též se zabývá odlišným slavením tohoto svátku různými církvemi. Popisuje odlišné tradice, které se konají v jednotlivých dnech a také jaké pokrmy se na ně vážou.

Dále se Velikonocemi na webu Catholic Online⁵⁾ zabývá nejmenovaný autor, který se zaměřil na podrobnosti spojené s Velikonocemi. Zabýval se datováním, proč se vlastně Velikonoce slaví, historií Velikonoc, jednotlivými dny Velikonoc a zvyky spojené s nimi.

Absolvent Masarykovy univerzity Bc. Radek Chmelař⁶⁾ se ve své diplomové práci zabýval Velikonocemi. Rozebírá, jak probíhají v různých náboženstvích. Dále se zmínil o původu Velikonoc, zvycích, symbolech, pokrmech nebo že dominantou katolických Velikonoc je beránek na stole. Dále rozebírá, jak probíhají Velikonoce v jiných státech.

Autor Jiří Gračka ⁷⁾ se ve svém článku Kvas v těstě ruského národa se zabývá, jak velkou část tvoří katolíci v rozlehlém Rusku. Popisuje fakt, že se Rusko dělí na 4 diecéze – moskevská, saratovská, novosibirská, irkutská a jim přiděluje minimální procenta zastoupení katolíků. Například na jihu země, kde je diecéze saratovská a kde je dominantním náboženstvím islám, se ke katolíkům hlásí pouze 20000 katolíků tedy jen 0,04 % místního obyvatelstva.

Tomáš Hambálek se zabýval otázkou, jak se slaví Velikonoce v různých církvích na webu munimedia.cz⁸⁾. Říká, že pro katolíky jsou Velikonoce o prožití, utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které podle katolíků přineslo spásu, odpuštění hříchů a smíření před Bohem. V tomto článku můžeme také nalézt, kdy Velikonoce začínají a jaký význam mají jednotlivá pojmenování dní, jako je například Zelený čtvrtek nebo Škaredá středa.

Pro získávání dat jsme nejdříve použily kvantitativní metodologii a poté kvalitativní metodologii. Při využití kvalitativních metod oslovujeme málo respondentů, ale za to bude náš výzkum více do hloubky. Z těchto informací pak není možné sestavit tabulku či graf, ale výsledky lze aplikovat na širší skupinu. Při výzkumu můžeme využít řízený nebo neřízený rozhovor. Záleží na tom, zdali necháváme naším respondentům větší volnost v odpovědích nebo budeme požadovat odpovědi přesně na naše otázky. Abychom získaly základní informace k našemu tématu, ptaly jsme se lidí tohoto oboru znalých, které ještě nepovažujeme za našeho respondenty. Jelikož to byli většinou zástupci církve (především tedy řádové sestry), slíbily jsme naprostou diskrétnost.

Výzkum se zaměřuje na Velikonoce u katolíků a tradice s tím spojené. Konkrétně se budeme zabývat Českou republikou a Ruskem. Dále se zaměříme na vztahy mezi katolíky a pravoslavnými obyvateli Ruska. Rozhodly jsme se pro získání informací použít více metod. První metoda byl telefonát, který můžeme považovat za nestandardizovaný rozhovor pro získání co nejrychlejších informací, z kterých budeme vycházet. Pro získání podrobnějších informací (dlouhotrvající cestou), jsme se rozhodly napsat dopis naším respondentům z Ruska. Dopis jsme přeložily do anglického jazyka, protože jsme věděly, že respondenti tento jazyk ovládají. V dopise jsem žádaly o popsání katolických a ortodoxních Velikonoc v Rusku – „Could you describe orthodox and catholic Easter?“ Touto otázkou nastala chyba v porozumění, jelikož v obou dopisech, které přišly jako odpovědi, byly vysvětleny Řeckokatolické Velikonoce na místo Římskokatolických. To nás vedlo k poupravení cílů naší práce z původního „vysvětlení rozdílu slavení Velikonoc v Římskokatolické církvi v České republice a v Rusku“ na „vysvětlení rozdílu slavení Velikonoc u katolíků v České republice a v Rusku.“ Pro získání informací v České republice jsme použily metodu rozhovoru a to konkrétně neřízený rozhovor, kdy sice máme připravené otázky, ale zároveň reagujeme na odpovědi dotazujících.

Respondenti

- v České Republice jsou to: studentka Lenka (20, UK) studentka Renata (21, ČVUT) pracující žena Jitka (42) pracující muž Roman (54).

- v Rusku jsou různého věkového rozhraní. První z respondentů je studentka Světlana. Další respondent je důchodce Jura s dcerou Olinou, které je kolem 50 let, je tedy pracující člověk.

Historie slavení Velikonoc

Historie slavení Velikonoc je velmi dlouhá. Kdysi bylo velikonoční období vítáním jarního slunovratu, postupem času se Velikonoce především díky křesťanské církvi proměnily na oslavu znovuzrození Ježíše Krista. Symboly Velikonoc můžeme brát jako univerzální symboly jara, plodnosti a probouzení přírody. Před cca 3500 lety dali Židé tomuto svátku jara zcela nový význam svátkem Pascha, což je oslava vedení a osvobození židovského národa. O slavení Velikonoc nemáme z počátku mnoho zpráv. Nejstarší důkaz o oslavách křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla kolem roku 50, kde je zmíněno: „Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus. Proto slavme Velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy.“ Zmiňovaný verš ukazuje, že křesťané Velikonoce slavili a dávali jim křesťanský význam. Dalším svědectvím o oslavách Velikonoc můžou být spory o datu Velikonoc z 2. století. Křesťanská církev chtěla změnit datum kvůli významově podobným oslavám židovského svátku Pesach, kdy totiž někteří křesťané slaví Velikonoce v neděli, ve dne Kristova zmrtvýchvstání a někteří křesťané 14. dní po prvním jarním úplňku. Jednotné oslavy Velikonoc se ustanovily až na 1. Nikajském koncilu v roce 325, kdy se ustanovil svátek podle alexandrijského a římského zvyku, tedy v neděli po prvním jarním úplňku, jak je tomu dodnes.

Na začátku 4. století jsou poprvé spojené přípravy na Velikonoce s postem a modlitbou. Svatý týden, předcházející bezprostředně Velikonocům, má svůj původ v návštěvách poutníků na místech, kde se jednotlivé události bezprostředně předcházející Ježíšově smrti skutečně staly. Velikonoční vigilie jsou již v tomto století dnem, kdy bylo zvykem na mnoha místech křtít. Velikonoce se tak stávají nejen slavností vzkříšení Krista, ale také oslavou nového života, který Kristus každému křesťanovi věnuje.

Historie křesťanství

Židovský národ věřil ve zrození Mesiáše, který se stane jejich vůdcem. V době narození Ježíše trpěla Judea pod římskou nadvládou. S jeho narozením souvisí i vznik nového náboženství. Náboženství se postupně šířilo mezi Židy ve vyhnanství a nežidovským obyvatelstvem v celém římském světě. Dále se pak křesťanství rozšířilo do Egypta, Aksumu (území dnešní Etiopie), Sýrie, Arménie, Řecka, Říma a Francie. Postupně začaly vznikat křesťanské sbory a mezi nimi se začala rozvíjet hierarchie, až začaly vznikat patriarcháty, označující nadřazenost. Patriarcháty byly Jeruzalém, Alexandrie, Antiochie, Řím a v roce 381 vzniklo Konstantinopol. Tyto patriarcháty měly různé tradice a dávaly důraz na jiné části věrouky. Toto byl hlavní důvod neporozumění a následných rozkolů, které začaly v roce 451 a skončily Velkým papežským schizmatem v roce 1054, kdy se rozdělila římskokatolická a řeckokatolická církev.

Římskokatolická církev je největší z katolických církví a je jediná západní. V České republice, kde je zdaleka největší organizovanou náboženskou skupinou, se k této církvi hlásí podle sčítání lidu z roku 2011 přes milion lidí. V Rusku se k této církvi hlásí jen 75000, což je jen 0,5% celého obyvatelstva, jelikož její působení je komplikováno vztahy s pravoslavnou církví.

Modré pondělí

Tento den byl pro křesťany symbolem volného dne. Kostely se v tento den zdobily modrým nebo fialovým suknem. Název Modré pondělí vzniklo z překladu německého blauer Montag (blau - podnapilý, neschopný). Tento den bylo lidem zapovězeno vykonávat jakoukoliv práci. K Modrému pondělí se nepojí žádný sváteční obřad.

Šedivé úterý

Na Šedivé úterý lidé uklízeli a vymetali pavučiny.

Popeleční středa

Popeleční středou začíná pro věřící čtyřicetidenní postní období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. V liturgickém kalendáři katolické církve je to středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek postní doby. Datum Popeleční středy je tedy pohyblivé jako i Velikonoce. Na Popeleční středu se věřícím na čelo maluje kříž popelem s formulí „Prach jsi a v prach se obrátíš“. (Naši respondenti se neshodli, jak pomazání probíhá, někteří tvrdí, že se jim pouze nasype popel na hlavu a někteří, že se jim udělá křížek na čele). V tomto postním období by se měl každý křesťan vzdát masa a je vyzván k pokání. Rybí maso je povoleno, ale nikdo z našich respondentů neuvádí, že by ho jedli. Vždy uvádějí jenom nasycení chlebem a vodou. Příprava na Velikonoce zahrnuje modlení, odříkání, půst a dávání almužny, rozjímaní a ztišení se. Od naší respondentky víme, že odříkání může mít mnoho podob. Např. Když má chuť na čokoládu, tak si řekne, že ji mít nemusí a peníze, které by za ni utratila, využije na lepší účely – dary na charitu. Ztišení se pro respondentku znamená žádné plesy a oslavy. Příklad můžeme uvést u respondentčiny sestry, která se narodila 8. března. Toto datum většinou spadá pod Velikonoce a znamená to, že v tuto dobu slavit narozeniny nemůže. A jelikož je ještě malá, je velmi těžké vysvětlit jí, proč tomu tak je.

⁹⁾

Každý správný věřící by měl během postní doby alespoň jednou projít křížovou cestu. Náš respondent uvádí, že v jeho obci je to vždy ve čtvrtek. Křížová cesta má 14 zastavení. Lidé chodí po kostele, zastavují se a povídají si krátké příběhy o významu jednotlivých obrazů. Na konci postní doby musí každý věřící jít ke svaté zpovědi a vyzpovídat se.

Květná neděle (zároveň poslední neděle postu)

Tento den je připomínka příjezdu Ježíše do Nazaretu. Naši respondenti navštěvují mši svatou, která se sice pořádá každou neděli, ale právě v Květnovou neděli je mše slavnostnější. Při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista a probíhá svěcení kočiček. Když Ježíš přijel do Nazaretu, byl vítán palmovými listy, které se v ČR nenachází, a proto se používají kočičky. Svěcené kočičky se spálí a jsou použity příští rok při Popeleční středě.

Škaredá středa

V katolické liturgii na tento den nepřipadají žádné zvláštní obřady. Tento den je pojmenován zřejmě podle biblického vyprávění, že se Jidáš mračil na Ježíše, kterého následně zradil. Na tento den připadá mnoho pohanských zvyků, např. čištění komínů, velký úklid domů, čímž se vyháněli zlí duchové. Naši respondenti tento den nijak zvláštně neslaví, akorát zdůrazňují, že je možné tento den nazvat jako Sazometná středa.

¹⁰⁾

Zelený čtvrtek

Tento den je pojmenovaný podle zkomoleniny německého názvu Greindonnerstag, čili lkavý čtvrtek na Gründonnerstag. Naši respondenti však také dodávají, že název může pocházet z toho, že v dřívějších dobách se měla v tento den jíst pouze zelenina (zelená strava). Dopoledne se v tento den v katedrálách setkávají kněží se svými biskupy a obnovují své kněžské sliby. Ranní mše se koná pouze v biskupských chrámech, kde se světí posvátné oleje (olej křtěnců, svaté křižmo a olej pro nemocné), který se používají po celý rok. V tento den se neměl nikdo s nikým hádat a nikdo si neměl nic půjčovat, což mělo zaručit bohatství. Probíhá mše svatá s hlavním tématem poslední večeře Páně. Při této mši by se také měl konat obřad mytí nohou, s kterým se však ani jeden z našich respondentů přímo nesetkal. Naposled se zvoní na zvony a hraje na varhany. (Podle pověsti, zvony odlétají do Říma a začíná tradice řehtání.) Náš respondent vypověděl, že večer tohoto dne se sejde celá rodina a předčítá se příběh z Getsemanské zahrady.

„ …Po slavnostních Ježíšových slovech před několika okamžiky ve večeřadle byli jeho společníci zmateni a začali se bát. Této noci se dělo něco, čemu nerozuměli. Kráčeli kolem osvětlených oken, kde rodiny ještě seděly u sváteční večeře. Procházeli městem, kde to bzučelo jako v úle. Ale tyto zvuky brzy za nimi zeslábly, když minuli velkou bránu za chrámem. Vycházel měsíc. Ale v údolí potoka Kedronu bylo stále tma, jen bylo slyšet šumot vody.“ Příběh¹¹⁾

Velký pátek

Můžeme ho také nazvat bolestným a tichým pátkem, protože je to připomínka smrti Ježíše Krista na kříži. Název je odvozen od velkého tajemství. Věřící drží striktnější půst a sundavají výzdobu z kostelů. Drží úplný půst od svítání do západu Slunce. Ježíš je ukřižován v 15.00 a to se celá rodina našeho respondenta sejde a modlí se. Další respondent vzpomínal na svou babičku, která na tento den stávala před východem Slunce a chodívala se omýt do nedalekého potůčku, aby se ochránila před nemocemi. Neslaví se svatá mše, ale obřady Velkého pátku. V tento den se také pravidelně chodí řehtat a to v 6 ráno, pak ve 12 a v 6 večer. Klade se velký důraz na zemi a její sílu. Podle různých tradic se měla země otevřít a na určitou dobu zpřístupnit poklady. Z tohoto důvodu se nepracovalo ani na poli ani v sadu, aby se nějak se zemí nehýbalo.

Bílá sobota

¹²⁾

Je to den, kdy se myšlenkově rozjímá u Božího hrobu. V tento den se nevykonávají žádné liturgické obřady. Chodí se řehtat většinou ve 4.30 a v 10.00. Řehtá se před domy, vybírají se peníze a bílá vejce. Bílá sobota byla nazvána podle bílých křestních rouch křtěnců. Naši respondenti nám řekli, že dodržují speciální „mši“ o svíčkách, která je hezčí a delší. Večer velikonoční vigilie přilétají zvony a opět se může hrát na varhany. Také končí postní doba. Začínají se malovat vajíčka a péct beránek.

Boží hod velikonoční ( Velikonoční neděle)

Největší slavnost křesťanů, kdy se slaví zmrtvýchvstání Páně. Naši respondenti se opět účastní mše svaté.

Velikonoční pondělí

¹³⁾

Ráno se opět koná svatá mše. Poté už se chlapci připravují na koledování a děvčata vyčkávají koledníky.

Ruské Velikonoce jsou velmi důležitým svátkem. Velikonocům předchází sedmitýdenní půst. Začínají Popelečnou středou a končí dnem nejslavnějším – Velikonoční nedělí. Jsou též nazývány Pascha. Slovo „pascha“ má původ v řečtině a označuje příchod nebo spásu.

Popeleční středa

Jejich Velikonoce začínají také Popeleční středou, která připadá na jiný den než u nás, ale zvyky jsou skoro stejné. V tento den začíná také půst. Půst u nich znamená, že je povoleno jen jedno komplexní, nebo dvě lehčí jídla a to ráno a večer. Mezi těmito jídly nemohou jíst nic jiného. Nesmějí jíst maso po celou dobu trvání půstu. Mléčné výrobky a vejce mohou jíst po celou dobu Velikonoc kromě pátku. Půst se nevztahuje na zdravotně postižené, kteří si půst mohou vynahradit, až budou zdraví. Po celou dobu půstu nejsou povoleny žádné rozsáhlé oslavy např. svatby a narozeniny. Tyto obřady je možné provádět v jakýkoliv jiný den.

Zelený čtvrtek

Tento den se velice podobá českému Zelenému čtvrtku v tom, že si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s apoštoly, kdy malé části mše probíhají v latině. Rozdíl je v pojímání povídek a modlitbě v zahradě Getsemanské, kdy náš respondent vypověděl, že se navečer sejde celá vesnička a vypráví si příběh, který hromadně zakončí modlitbou.

Velký pátek

V pátek začínají barvit vajíčka. Vajíčka barví nejčastěji na červeno a to kvůli tradici, která vypráví o tom, jak sv. Marie dala císaři Tiberiovi vajíčko jako symbol Kristova vzkříšení. On tomu nevěřil a řekl: „Vaječný bílek nezčervená, tak ani mrtví nejsou vzkříšeni“. Kromě barvení vajíček drží v tento den úplný půst. Úplný půst znamená to, že si věřící můžou dovolit pouze vodu a chléb.

¹⁴⁾

Bílá sobota

V den Bílé soboty probíhá příprava na večer. V rodinách se vaří spousta jídla na večerní událost. Následuje návštěva kostela a začíná liturgie světla. Před kostelem se všichni sejdou a zapálí se velký oheň. Kněz vezme velikonoční svíčku, kterou nazývají Paschalis a zapálí ji o venkovní oheň. U ohně všichni zpívají. Po zpěvu se všichni vydají na cestu kolem kostela. Potom se přesouvají do kostela, kde kněz položí svíčku, čtou biblické příběhy a zpívají chvalozpěvy až do rána.

¹⁵⁾

Velikonoční neděle

V neděli celý den chodí chlapci i dívky pro malovaná vajíčka. V Rusku se chodí bez pomlázky, koledování není omezeno věkem a při koledování se nepodává alkohol. Chodí od domu k domu, kdy při každém otevření dveří říkají: „Kristus vstal z mrtvých“ – „Opravdu vstal z mrtvých“. Dostanou vajíčka nebo různé čokoládové pochoutky.

Veliká podobnost je také u pojímání Květné neděle neboli Verbnoe voskresen'e, kdy se světí kočičky. V Rusku se ovšem po svěcení nepřechovávají na další rok, nýbrž si je vystaví doma ve váze, jak uvedla naše respondentka.

Velikonoční pondělí

Naši respondenti vypověděli, že Velikonoční pondělí pro ně nic neznamená. V pondělí už je normálně všední den a pomlázku znají pouze z vyprávění. Další respondent uvedl, že vůbec nevěděl, co pomlázka znamená, dokud nenavštívil rodinu žijící na Slovensku. Skutečnost, že chlapci dřevěnými pruty vyšlehávají děvčata, mu přijde úsměvná.

V Rusku má římskokatolická církev dost malý vliv, kdy se k ní hlásí pouze cca 0,5 % obyvatelstva. Její působení zde je dosti komplikováno kvůli pravoslavné církvi, která považuje území Ruska za své hlavní území a odmítá vliv jiné církve hlavně římskokatolické církve. Hlavní problém je fakt, že velká část římskokatolických kněží jsou zde cizinci. Hlavně tedy polští kněží. Z tohoto důvodu se k nim nepřistupuje s takovou důvěrou a pokorou, s kterou by se k nim přistupovalo, kdyby jejich původ byl ruský. Dva naši respondenti z řeckokatolické církve se k této skutečnosti nechtěli moc vyjadřovat. Respondent římskokatolické církve se odpovědět pokusil. V jejich malé vesničce převažuje římskokatolická církev, což je prý velice příjemné, kdy se mohou v hojném počtu zúčastnit například právě zmiňovaných velikonočních tradic. Vliv, který na ně řeckokatolická církev má, si z hlediska tradic moc nepřipouští. Kvůli působení jedné církvi na druhou v dlouhém časovém období, si totiž nevybavuje, zdali tomu v minulosti bylo jinak. Dále nám popisuje, že teprve až po návštěvě svých příbuzných na Slovensku zjistil, že vajíčka nemusí být pouze červená, jak je tomu u nich. Také na Slovensku se vůbec nepřikládá tak velký význam jídla a o požehnání jídla nemůže být vůbec řeč. To vidí jako možný výsledek vlivu řeckokatolické církve.

Pod katolickým vlivem vznikly některé formy pravoslavné bohoslužby a osobní zbožnosti. Katolická tradice měla vliv také na architekturu chrámu pravoslavné ruské říše. Na pravoslavných křížích jsou často obrázky ukřižovaného spasitele.

Velikonoce jsou pohyblivý svátek. Datum Velikonoc se stanovuje tak, že Velikonoční nedělí je vždy první neděle po prvním jarním úplňku. Je to první z pravidel, které bylo stanoveno na církevním koncilu v Nicaeji roku 325 n.l. Pro církevní potřebu je první jarní den stanoven pevně - a to na 21. březen (tento datum se vždy nemusí krýt s astronomickým výpočtem jarní rovnodennosti). Z uvedeného plyne, že pokud bude úplněk 21. března a tímto dnem je současně sobota, pak následující neděle je již nedělí Velikonoční. Nejranějším datem, na které může Velikonoční neděle připadnout, může tedy být 22. březen. Druhé pravidlo pro určení data Velikonoc stanoví, že nejzazší datum pro Velikonoce může být 25. duben. V případě, že by první jarní úplněk připadl na 19. duben a tento den byla současně neděle, vyšlo by datum Velikonoc až na 26. duben. Protože to není přípustné, přesouvá se úplněk o jeden den zpět (na 18. duben) a Velikonoční neděle se slaví již 19. dubna. Ve dvacátém století tento případ nastal pouze v roce 1981.

¹⁶⁾

¹⁷⁾

V této tabulce je možné vidět data Velikonoc na mnoho let dopředu a zároveň odlišný čas slavení Velikonoc u pravoslavných a katolíků po celém světě. V roce 2017 slavili katolíci i pravoslavní Velikonoce ve stejné datum.

Cílem této práce bylo vysvětlit, co obnáší slavení Velikonoce v České republice. Zdali je velký rozdíl v oslavách těchto svátků mezi Českou republikou a Ruskem a možný vliv řeckokatolické církve na římskokatolickou.

Oslava Velikonoc v České republice je pro křesťany nejdůležitějším svátkem spojovaným hlavně se vzkříšením Ježíše Krista. Na tyto svátky se připravují čtyřiceti denním obdobím, nazývaným postní dobou, která začíná Popeleční středou. Jsou to svátky zklidnění se, rozjímání a připomínání jednotlivých na sebe navazujících událostí v rozhodujícím úseku života Ježíše Krista. Za jednu z nejkrásnějších tradic, o které jsme se dozvěděli od respondentů, považujeme odříkání si. Katolíci si musí po celou dobu Velikonoc odříkat k životu nepodmíněné věci. Například peníze a prostředky, které jim díky tomu zůstávají, použijí na lepší účely – většinou na pomoc druhým lidem.

Při řešení otázky rozdílu mezi Velikonocemi v České republice a v Rusku jsme se hlavně zaměřily na porovnání jednotlivých dnů. Výsledkem bylo zjištění, že pro nás sice tento svátek končí Velikonočním pondělím, kdy dochází k jedné z nejdůležitějších tradic, a to k pomlázce, avšak v Rusku končí Velikonoce již Velikonoční nedělí – pro ně nejslavnějším dnem. Jeden z našich respondentů dokonce uvádí, že do svých 50 let o pomlázce nikdy neslyšel. Jiní uvádí, že z vyprávění něco málo ví.

O poslední naší otázce jsem se toho moc nedozvěděly, kvůli nechuti větší části respondentů odpovídat. Jediný výsledek, kterého jsem se dobraly, byl, že kvůli dlouhodobému působení jedné církve na druhou lze jen těžko přesně vytyčit výsledky vlivu. Pouhou domněnkou výsledku působení vlivu může být např. malování vajíček na červeno nebo zdůrazňování důležitosti jídla.

.

1. Dějiny světa, Ottovo nakladatelství - Cesty. Praha, © 2003, ISBN 80-7181-744-9
2. Easter Sunday [online] Catholic © 2017 [cit. 29. 6. 2017]. Dostupné z WWW: https:///www.catholic.org/lent/easter.php
3. GRAČKA, Jiří. Kvas v těstě ruského národa. Katolický týdeník. 2017/4 Přísaha na dvě Bible, [cit. 29. 6. 2017]
4. HAMBÁLEK, Tomáš. Velikonoce, pesach nebo svátky jara - jak je slaví v různých církvích? [online]. Munimedia, 2012. [cit. 29. 6. 2017] Dostupné z WWW: http://www.munimedia.cz/prispevek/velikonoce-pesach-nebo-svatky-jara-jak-je-slavi-v-ruznych-cirkvich-2993/
5. CHMELAŘ, Radek. Svátky jara - pojetí Velikonoc v České republice a ve světě. Diplomová práce. ©2008 [cit. 29. 6. 2017]. Masarykova Univerzita. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/105357/pedf_m/
6. Jak se slaví svátky jara v zahraničí. Stěžeň. čís. 1, roč. 1/2008 [cit. 29. 6. 2017]
7. MANNING, Kathleen. Why do Catholics and Orthodox Christians celebrate Easter on different days. U.S.Catholic. 2015 [cit. 29. 6. 2017]. Získáno z databáze EBSCO
8. MARSA, Jaroslav. Masopust, postní doba a Velikonoce. [online] Spomyšelské aktuality, © 2004 [cit. 29. 6. 2017] Dostupné z WWW: http://www.spomysl.cz/up/doc/13/2004_4_p.pdf
9. Příběh Velikonoc - noc v zahradě Getsemane. [online]. Kermelitánské nakladatelství, © 2015 [cit. 29. 6. 2017]. Dostupné z WWW: http://velikonoce.vira.cz/clanky/pribeh-velikonoc-noc-v-zahrade-getsemane.html
10. VAVŘINOVÁ, Valburga. Abeceda Velikonoc, Praha, Krásná paní, 2011. ISBN 978-80-86713-68-7
11. Velikonoce [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie © 2017 [cit. 29.8.2017] Dostupné z WWW:https://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce
12. VINCENT, Stuart, Shared Holidays Easter, Passover proximity, promotes a dialogue of Faith. Newsday. Combined editions; Long Island, N.Y. [Long Island, N.Y]16 Apr 1995, str. A.60. [cit. 29. 6. 2017]. Získáno z databáze ProQuest:

1. Náboženské vyznání v letech 1921 - 2011. Dostupné z: http://martinovymarnosti.blogspot.cz/2011/12/nabozenske-vyznani-v-ceske-republice.html
2. Popelec. Dostupné z: http://www.vira.cz/Texty/Glosar/Popelecni-streda-zakladni-informace.html
3. Škaredá středa. Dostupné z: https://www.google.cz/search?
4. Bílá sobota. Dostupné z: https://www.ceske-tradice.cz/tradice/jaro/pasijovy-tyden/zeleny-ctvrtek
5. Kraslice. Dostupné z:http://www.kavapo.cz/cs/novinka/velikonocni-vejce-jako-symbol-zivota-a-jeho-historie/
6. Tradice barvení velikonočních vajíček na červeno. Dostupné z: http://fullhomelydivinity.org/eggs.htm
7. Paschalis. Dostupné z: http://img.cncenter.cz/img/3/article/2691836_velikonoce.jpg
8. Kalendářní data katolických a pravoslavných Velikonoc. Dostupné z: http://kalendar.beda.cz/kalendarni-data-katolickych-a-pravoslavnych-velikonoc

—-

Počet shlédnutí: 91