Klára Tačnerová, Zita Kovandová, Artem Okhritskyi, Karel Rouček. Vánoce pravoslavných v ČR a na Ukrajině. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2017. http://www.hks.re/wiki/2017:pravoslavi1

Svátky zaujímají důležité postavení v každém náboženství. Pro křesťany, a tedy i pro pravoslavné, mají největší váhu Velikonoce. Tato práce se však bude zabývat Vánocemi, o kterých by se dalo říct, že jsou v pořadí, co se důležitosti týče, druhé, a které se obecně těší většího zájmu lidí a jsou více oslavovány. Jsou to svátky narození Ježíše Krista, kterým předchází adventní doba, která slouží jako příprava na jeho narození.

Hlavním cílem práce je zjistit, jak slaví Vánoce pravoslavní křesťané v České republice a na Ukrajině. Konkrétně pak, jaké jsou vánoční zvyky pravoslavných a jaký jim přisuzují význam, jak se tyto zvyky udržují na Ukrajině, a jak naopak v České republice. Práce se dále zaobírá štědrovečerní tabulí, která je pro pravoslavné důležitá a typická a nakonec se zaměřuje na to, jak slaví Vánoce pravoslavní věřící z Ukrajiny, kteří žijí v České republice a zda jsou nějak ovlivňováni českými Vánocemi.

Práce si klade za cíl odpovědět na tyto otázky:

• Jaké jsou vánoční zvyky pravoslavných a jaký mají význam?
• Jak se zvyky udržují v ČR a jak na Ukrajině?
• Jak vypadá štědrovečerní večeře a zvyky s ní spojené?
• Jak slaví Vánoce pravoslavní věřící z Ukrajiny žijící v ČR?

Významem vánočních svátků se zabývá článek Vánoce v pravoslavné církvi, jehož autorem je Martin Marek Krupica. V článku se dozvídáme, že pravoslavní věřící oslavují na Vánoce vtělení Božího syna, tedy, že Bůh sjednotil božství a lidství v osobě Ježíše Krista. V předvánočním období, den po svátku apoštola Filipa, začíná půst, někdy také označovaný jako filipovský. Dvě neděle před Vánocemi jsou věnované připomínání si, jak Bůh připravoval příchod Spasitele. Bohoslužebné slavení samotného svátku poskytuje velmi široké možnosti. Již předcházející den (24. 12./6. 1.) nabízí zvláštní bohoslužby. Je to například jeden ze tří dnů v roce, kdy se mohou číst tzv. královské hodinky. Slavení každého dne i svátku začíná v předvečer, podle starobylého obyčeje, že den začíná setměním. První bohoslužbou dne je proto večerní. ¹⁾ V odborném článku Holidays for many religions: Many Christmas traditions pre-date Christianity, jehož autorem je Jack Poirier se dozvídáme nejen o významu, ale i původu různých tradic. Autor poukazuje na to, že vánoční tradice a symboly vycházejí z pohanských oslav zimního slunovratu. Zmiňovány jsou např. tradice zdobení stromů, dávání dárků, půst a symboly jako jmelí, cesmína apod. V článku je také popsáno, proč pravoslavní křesťané slaví Vánoce většinou později, a to z důvodu ponechání juliánského kalendáře. ²⁾

O tradičních zvycích v pravoslavných rodinách na Ukrajině se můžeme dočíst v článku Vánoce na Ukrajině, ve kterém autor popisuje, že ve většině pravoslavných rodinách se na Štědrý večer tvoří tzv. vertep (betlém). Betlémy jsou stavěny na veřejně přístupných místech, obvykle před kostely a nebo přímo v nich. Rodiny o Štědrém večeru přinášejí do svých domovů stromek a zdobí jej, tzv. Novorichna Jalynka. Na západní Ukrajině je jeden ze symbolů Vánoc Didukh. Jedná se o svazek pšenice či žita zformovaného do zvláštního tvaru, se čtyřmi nohami a s mnoha dalšími malými svazky. Symbolizuje prosperitu do nového roku. Postava svatého Mikuláše na Ukrajině je zastoupena v podobě Svjatoho Mykolaja. 18. prosince večer přichází do domovů a zanechává dárky pod polštářem nebo u vchodu do domu. Po půlnoci pak domy obcházejí koledníci, proto se ze stolů nesklízí vše. ³⁾ V článku Zdeňka Hnízdila se můžeme dočíst, že oproti východním zemím se v ČR Vánoce u pravoslavných příliš nemění. Od 2. ledna začíná být čtyřicetidenní půst ještě přísnější a v podvečer vánočního svátku by se nemělo jíst vůbec. Zakázány jsou také veškeré vášně. Půst končí slavnostní bohoslužbou a pravoslavní mohou začít 6. ledna hodovat. ⁴⁾

Jak vypadá štědrovečerní tabule, je popisováno v článku Pravoslavné Vánoce. Podle tradice by mělo být 12 postních jídel, bezmasé a nemastné pokrmy. Nikdy nesmí chybět kuťja, což je pšeničná kaše vařená s medem, mákem a ořechy. Vzvar, což je kompot ze sušeného ovoce, je dalším pokrmem, který by rozhodně neměl na sváteční tabuli scházet. Kuťja byla odjakživa podávána při pohřbech a vzvar se zase pojídal při narození dítěte. Proto tyto dva pokrmy symbolizují narození a smrt Krista. Na zápraží nebo do rohů místnosti se klade česnek – jako ochrana před zlými silami. Mnoho zvyků je spojeno také s kuťjou – někde do nádoby s kuťjou kladou na noc lžíce všichni členové rodiny, čí lžička je ráno převrácená, ten do roka zemře. Podle jiné tradice na Svatý večer dobytek dokáže mluvit lidskou řečí. Proto někde koně, voly a krávy krmili lidským jídlem – chlebem. Dalšími pokrmy jsou například vareniky, plněné taštičky z kynutého těsta, brambory, rýže, zelí, houby upravované na různé způsoby, dušená kapusta, ryby, ovoce, zelenina a saláty. Sladkým zákuskem bývá nejčastěji medový perník. ⁵⁾

Jak slaví Vánoce pravoslavní věřící z Ukrajiny žijící v ČR popisuje článek Vánoce na Ukrajině: Dárky dětem nosí Mikuláš, který napsala Michaela Zumrová, v něm je popisováno několik odlišností ve slavení Vánoc v České republice a na Ukrajině. Redaktorka vyzpovídala Marii a její dceru Solomiyou, které se sem přistěhovaly z Ukrajiny. Vypráví o tom, že dárky dostávají k posteli od Mikuláše v noci z 18. na 19. prosince. Maminka do budoucna uvažuje, že se přizpůsobí českým zvykům, aby to dceři nebylo líto. Kapra a bramborový salát už ale večeří stejně jako ostatní. ⁶⁾ Dalším článkem, který pojednává o tom, jak slaví Ukrajinci Vánoce v jiných zemích, je odborný článek A sacred eve of Orthodoxy; A Christmas focused more on love than gift-giving begins tonight; AN ORTHODOX CELEBRATION, jehož autorem je Dave Finlayson. V tomto článku se můžeme dočíst o Natalce Kit, která vyrůstala v pravoslavné ukrajinské rodině, která se přestěhovala do Kanady. Natalka popisuje, že mnoho ukrajinských rodin a stejně tak i ta její, oslavují v Kanadě Vánoce dvakrát, a to z důvodu, že se někdo z rodiny oženil nebo vdal za někoho mimo pravoslavnou komunitu nebo chtějí ukázat, že jsou Kanaďané. Ukrajinské Vánoce však slaví vždy. Vzpomíná, že když byla malá, skoro nikdy žádné dárky nedostávali a Vánoce byly hlavně o lásce v rodině. Štědrovečerní večeře má podle tradice 12 chodů a obsahuje i kuťju. V domácnosti také musí být Didukh. Po večeři si dávají dárky a jdou na půlnoční mši. Natalka se stále snaží, aby byly Vánoce ve znamení lásky a pospolitosti, a aby se vždy sešlo co nejvíce příbuzných a přátel. ⁷⁾

Pro získání dat k práci může být využito kvantitativních či kvalitativních metod.

Kvantitativní metoda je metoda standardizovaného vědeckého výzkumu, jejímž cílem je testování předem vytyčených hypotéz, využívá k tomu dedukční logický postup. Popisuje zkoumanou skutečnost pomocí proměnných, které lze vyjádřit čísly. Výsledky jsou zpracovány obvykle pomocí statistických metod. Nevýhodou je, že oproti kvalitativnímu výzkumu vyžaduje větší soubory dat a respondentů, naopak výhodou je, že výsledky jsou lépe ověřitelné a srovnatelné.

Kvalitativní metoda je metoda, jejímž cílem je porozumění, rozpoznání významu získané informace, využívá k tomu indukční logický postup. Pomocí kvalitativní metody lze prozkoumat sice menší počet respondentů než s metodou kvantitativní, ale zato je výzkum více obsáhlý. Negativem je výsledné zpracování výstupu, které se nedá jen tak převést do grafů, tabulek či čísel, jelikož jej nelze tak snad kvantifikovat. Výstupem je souhrnný text. ⁸⁾

Kvalitativní techniky rozhovorů se můžou obecně rozdělit na standardizované, polostandardizované a nestandardizované. U standardizovaných jsou předem dané otázky, které nemusí probíhat ani ve formě mluveného rozhovoru, ale postačí dotazník či anketa, kterou respondent vyplní. U nestandardizovaných nejsou otázky předem určené, ale respondent si sám vybírá, co považuje za důležité, aby o tom hovořil. Jde o jeho souvislý projev, který může být sem tam doplněn o nějakou otázku. ⁹⁾

V práci je použita kvalitativní technika polostandardizovaného rozhovoru, která spočívá v kladení si předem stanovených otázek, aby nedocházelo k odklonu od tématu. Pokud je ale třeba rozhovor doplnit o nějakou otázku, která není předem stanovena, je možnost v polo-standardizovaném rozhovoru tuto otázku dodatečně doplnit.

Rozhovory s respondenty probíhaly různými technikami, a to ve formě přímého rozhovoru, konverzace přes sociální sítě nebo email i telefonického hovoru.

Respondenty pro práci jsou paní Oksana Manencová (45 let), která se narodila v ukrajinském městě Ternopil a od svých 22 let žije v České republice ve městě Most a Steve Uhryn, který žil na Ukrajině pouze krátce, většinu života žije v ČR, kde také studuje a je pravoslavného vyznání. V neposlední řadě také pravoslavný kněz ve službách teplického kostela, pan Miroslav Vachata, který se narodil v Čechách, ale má ukrajinské předky. Posledním respondentem je pan Radomír (51 let), který žije ve městě Most.

Pravoslavná neboli ortodoxní církev ​se skládá z 15 samosprávných církví, které sdílejí církevní nauku a praxi, ale mezi jednotlivými církvemi se objevují i různé odlišnosti v tradicích a zvyklostech. Každá samosprávná církev má vlastního nejvyššího představitele – biskupa. Jejich sjednocení je tedy na principu společné víry, nikoli jedné územní jednotky. Dále je spojuje učení písma svatého, posvátná tradice, svátosti a víra v neposkvrněné početí panny Marie.

Bývá označována za východní církev, protože její počátky sahají prvotně do křesťanské obce v Jeruzalému a je spjata s východní polovinou Římské říše. Vychází z palestinského kánonu, ale uznávají i alexandrijský. Církev je rozšířena převážně v Rusku, Řecku, Srbsku, Rumunsku, na Ukrajině a i dalších slovanských zemí, ale také třeba i v USA.¹⁰⁾

Celkový počet pravoslavně věřících ve světě, bez ohledu na hodnost a příslušnost, se odhaduje na 125 až 180 miliónů osob. ¹¹⁾ Z toho 20 miliónů žije na Ukrajině, v Česku to je ,,pouhých‘‘ 20 533, což je značně menší číslo. Zatímco na Ukrajině tvoří pravoslavně věřící 45% z celé populace, v Česku to je pouze 0,2%, nutno ovšem podotknout, že se při dotazování českého statistického úřadu nevyjádřilo více než 4 miliony lidí, přesto se nedá velmi předpokládat, že by se číslo nějak rapidně změnilo.¹²⁾

Podle pravoslavných věřících byla pravoslavná církev založena samotným Ježíšem Kristem, který si zvolil 12 apoštolů, aby šířili po světě evangelia. Pravoslavná církev je nástupníkem této prvotní církve apoštolů, se kterou je spojena jak vírou, tak apoštolskou posloupností. Církev se z Jeruzaléma během několika desetiletí rozšířila po celé Římské říši. Jelikož křesťané za svého nejvyššího pána považovali Ježíše Krista a odmítali sloužit císaři, byli pronásledováni po téměř tři staletí do roku 313, kdy byl vydán Edikt milánský. Od začátku 4. do konce 8. století se postupně sešlo sedm všeobecných sněmů, jejichž hlavním úkolem byla obrana víry. V té době se však od sebe začaly stále více vzdalovat východní a západní část jedné všeobecné církve. Neshody nakonec vyústily roku 1054, kdy došlo k tzv. Velkému schizmatu a vzniku římskokatolické a pravoslavné církve. ¹³⁾

Základem křesťanských Vánoc je příběh o narození Ježíše Krista a oslava této události. Církev časově spojila oslavy narození Krista s oslavami pohanských svátků, spojených se zimním slunovratem, tzv. Saturnálie. Zhruba prvních 300 let našeho letopočtu křesťané neslavili Ježíšovo narození. Důvodem bylo kruté pronásledování křesťanů Římany. Až poté, co římský císař Konstantin vyhlásil náboženskou svobodu, mohli křesťané slavit narození Ježíše Krista.

První záznamy oslav Vánoc pocházejí ze 4. století z Říma. První zmínka byla uvedena konkrétně ve Filokalovo chronografu z roku 354. Je ovšem možné, že slavení Vánoc bylo již nějakou dobu zavedené. Roku 354 byly Vánoce, jakožto křesťanský svátek, oficiálně uznány papežem Liberiusem, a to k datu 25. prosince. ¹⁴⁾

Pravoslavní nazývají Vánoce jako Rizdvo Christove, což v překladu znamená Ježíšovo narození.

V průběhu středověku začaly Vánoce nabírat na významnosti. Pro Vánoce byly typické velké oslavy, předávání dárků (v malém měřítku) a velkolepé hostiny, pro které byl typický pokrm kuba. Typické byly také divadelní hry, které se nejdříve předváděly v kostelech, později však žáci začali chodit dům od domu a hráli své scénky, a tak vznikla tradice koledování.

V 17. století se oslavy Vánoc přesunuly do rodinného kruhu a oslavováno bylo nejen Kristovo narození, ale i rodinné štěstí a vzájemná pospolitost. ¹⁵⁾ V 18. století byla upevňována pozice katolické církve. Osoby jiného náboženství, jiné větve křesťanství a pohané byli pronásledováni. Vánoce tak byly zcela podle katolických tradic.

V 19. století se u nás poprvé objevil zvyk zdobení stromku. První vánoční stromek v Praze údajně postavil roku 1812 v Libeňském zámečku pro své štědrovečerní hosty ředitel Stavovského divadla, J. K. Liebich. Zanedlouho pak začala vánoční stromek zdobit česká šlechta a honorace. I když u nás se tato tradice objevila pozdě, byla typická už pro zmíněné oslavy svátků zimního slunovratu, kdy pohané věšeli na stromy ozdoby, ovoce apod. ¹⁶⁾

Od 19. století docházelo k zesvětšťování Vánoc. K tomu nejvíce přispěla po druhé světové válce československá komunistická vláda, když se snažila co nejvíce potlačit křesťanskou podstatu Vánoc. ¹⁷⁾

Vánoce se na území Ukrajiny začaly oficiálně slavit po pokřtění knížete kyjevského Vladimíra I. v 10. století. Vánoce se staly druhým největším svátkem hned po Velikonocích. ¹⁸⁾

V průběhu středověku vznikaly tradice jako věštění, koledování, kdy děti chodily dům od domu s velkými pytli, a zpívaly a přály dobro a blaho, za což dostávaly výslužku apod. Součástí oslav byly také obřady královských rodin, ale mezi obyvatelstvem přetrvávaly i pohanské tradice jako vyrábění masek a převlékání se za zlé duchy či dobytek a strašení dětí a žen.

V 16. století se nedílnou součástí oslav stává tzv. vertep, neboli tradiční lidové loutkové divadlo přehrávající scénky z Ježíšova narození a jiné příběhy. Tato tradice přetrvává až dodnes. Po vítězství nad Napoleonem byly oslavy spojeny s oslavami osvobození země od Galů v roce 1812. ¹⁹⁾

Od 19. století se jako neodmyslitelným symbolem oslav narození Ježíše Krista stal zdobený vánoční stromeček a pod ním dárky od dědy Mráze. Tradice vánočního stromku přišla z Německa.

Od roku 1917 zakazovala sovětská vláda jakékoli slavení Vánoc. Betlémská hvězda byla nahrazena pěticípou, což bylo velmi přísně kontrolováno. Vánoční stromek jako symbol Vánoc byl také zakázán. V těchto letech se oslavy Vánoc přesunuly do ústraní, lidé je většinou slavili na vesnicích nebo tajně doma, čímž riskovali ztrátu zaměstnání, svobody či dokonce života.

V roce 1918 došlo k nahrazení juliánského kalendáře gregoriánským. Pravoslavní křesťané však byli proti této změně a proto dnes slaví Vánoce o 13 dní později oproti gragoriánskému kalendáři, tedy 6. ledna. ²⁰⁾

V roce 1933 se vláda snažila místo Vánoc zavést světské oslavy Nového roku, ke kterým patřil i zdobený stromek a dárky. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se tato tradice částečně udržela, a tak si na Ukrajině darují dárky právě na Nový rok. ²¹⁾

Pravoslavní na Vánoce oslavují narození spasitele Ježíše Krista, tedy vtělení Božího syna. K těmto oslavám patří několik tradic a zvyků.

Mezi české tradice patří zdobení vánočního stromku a poslouchání čí zpívání koled, což přivodí vánoční atmosféru.

Dalšími zvyky jsou např. pečení vánočního cukroví, lití olova a následné věštění nebo krájení jablek. Častým zvykem je také pouštění „lodiček“, vytvořených pomocí skořápek od vlašských ořechů a svíček. Každý člen rodiny má svou lodičku, kterou vypustí do velké nádoby s vodou a majitel lodičky, která vydrží nejdéle, bude celý rok zdravý a šťastný, dále pak ten, jehož lodička se vzdálí od ostatních, se má v novém roce odstěhovat od rodiny, nebo se vydat do světa.

Existuje také několik tradic spojených se štědrovečerní večeří. Jednou z nich je, že se nesmí vstávat od štědrovečerní večeře, to pochází z pohanského zvyku, že by cizí duše mohla zasednout prázdné místo člověku, který vstal a ten by do roka zemřel. V některých rodinách, jak uvedli naši respondenti, se pod talíře při štědrovečerní večeři pokládají šupiny, které si pak všichni schovají do peněženek, aby jim celý rok přinášely bohatství. Mělo by se prostírat i o místo navíc pro pocestné nebo zemřelé.

Po večeři se celá rodina sejde u stromečku, kde se začínají rozbalovat vánoční dárky od Ježíška.

Mezi ukrajinské tradice může patřit např. věštění. Věřilo se, že věštění o Vánocích je nejpravdivější, protože v té době je hranice mezi světem živých a mrtvých nejjemnější a tajuplné síly pronikají do lidského světa a odhalují tajemství budoucnosti. V období Vánoc by měl v domě být tzv. Didukh - jedná se o svazek pšenice, či žita, který symbolizuje úrodu, prosperitu a bohatství. Předpokládá se, že přítomnost Didukha v domě přináší dobrou náladu, teplo a sváteční atmosféru. Tradiční je také lidové divadlo zvané vertep předvádějící Ježíšovo narození, veselé příběhy ze života apod.

Mezi zvyky spojené s večeří patří pokládání řetězu pod stůl při štědrovečerní večeři, aby rodina držela celý rok pospolu. Dále se může zapékat mince do chleba, kdo poté dostane kousek chleba s mincí, bude celý rok spokojený. Od štědrovečerní večeře se nesmí vstávat a prostírá se pro pocestné nebo zemřelé.

Na Ukrajině se po večeři nerozbalují dárky, jelikož dárky se nedávají na Vánoce ale na Silvestra, a tak se po večeři chodí koledovat pod okna a děti dostávají sladkosti nebo i nějaké drobné, říká se, že čím více koledníků navštíví dům, tím štědřejším bude pro rodinu rok.

Pro pravoslavné v ČR i na Ukrajině jsou některé tradice stejné. Lidé většinou u svých štědrovečerních stolů prostírají pro pocestné či pro zemřelé, jak odpovědělo několik našich respondentů. Další častá tradice je pomodlení se před večeří a vděčnost za předešlý rok. Tradice, kterou dodržuje paní Oksana a její rodina je, že jako první pokrm z celé večeře je vždy česnek, aby byla rodina zdravá a silná.

Ovšem nejčastější tradicí je chození na štědrovečerní mši. Ve městě Most je pouze jediný kostel, ve kterém se na Vánoce koná mše, ne půlnoční, ale odpolední / večerní. Podle pana Radomíra je to jedna z nejdůležitějších a nejoblíbenějších tradic. On a jeho rodina si vždy připomenou, proč je tento svátek důležitý, společně vzpomínají na své bližní a navíc si navodí vánoční atmosféru. Občas se jdou i s přáteli koupat do místního rybníka pro otužilce, při tom nechají v lese suché pečivo pro zvěř. Dalšími zmíněnými tradicemi jsou lití olova, poslouchání koled, sraz s přáteli nebo celou rodinou na svařák apod.

Steve si z dětství pamatuje, že celý den probíhal jako vždy, akorát maminka byla celý den v kuchyni, kde připravovala dvanáct chodů, kde nesměly chybět koláče, které pak šla ještě nechat vysvětit do kostela, dále ryba a kuťja. V pět hodin odpoledne zasedli ke stolu a najedli se. Pak Steve se svým bratrem vyrazil koledovat pod okna k příbuzným, za což dostali sladkosti nebo i nějaké peníze.

Kněz Miroslav Vachata začíná Štědrý den jitřní bohoslužbou a liturgií. Poté vypomáhá mamince se štědrovečerní hostinou, jde na procházku s dětmi a rozváží dárky příbuzným. Večer, s první hvězdou, se všichni sejdou u stolu s postním pohoštěním, poté jdou na půlnoční bohoslužbu, kde se přivítají s knězem a farníky. Poté se vrací domů na velkou hostinu a vždy pozvou někoho, kdo je sám, ke slavnostnímu stolu a všichni společně oslavují. Potom jdou koledovat a hlavně se pozdravit s ostatními, co nemohli přijít na půlnoční. Zpívají se u toho štírovky, nebo vánoční koledy a za to jim lidé dávají sladkosti a vánoční cukroví.

Velkým rozdílem je, že Ukrajinci si na Vánoce nedávají dárky a někteří ani nemají stromeček, jak uvedl pan Steve. Paní Oksana a její rodina slaví dvoje Vánoce, jedny v užším rodinném kruhu (24. 12.) a druhé v širším (6. 1). Dárky a stromeček mají pouze na první Vánoce, na ty druhé už si dárky vůbec nedávají a nemají ani stromeček. Jak odpověděl i náš respondent Steve, na Ukrajině se dárky dávají na Silvestra.

Přípravy na samotné oslavy narození začínají již 15. listopadu filipovským půstem. Postní doba ovšem pro křesťany není jen o změně jídelníčku, ale jedná se o dobu, ke které patří intenzivnější modlitební a duchovní život, častější pokání, omezování zábav apod. ²²⁾ V řadách našich respondentů jsme však nenašli nikoho, kdo by předvánoční půst dodržoval. Podle Steva se půst dodržuje na Ukrajině, ale Ukrajince žijící v Česku, kteří by půst dodržovali, nezná.

Pravoslavná štědrovečerní večeře se tradičně skládá z 12 jídel. Hlavní vánoční jídlo je kut’ja - pšeničná nebo ječmenná kaše s rozinkami, mákem, medem a ořechy. Bývá zvykem, že se připravuje den předem a přes noc se nechává uležet. Každý člen rodiny do ní zapíchne lžíci tak, aby stála a komu do rána lžíce spadne, tak do roka zemře. Na stole bývá také vzvar, což je kompot ze sušeného ovoce. Kuťja byla odjakživa podávána při pohřbech a vzvar se zase pojídal při narození dítěte. Proto tyto dva pokrmy symbolizují narození a smrt Krista. Dalšími pokrmy jsou vareniky, plněné taštičky z kynutého těsta, brambory, rýže, zelí nebo houby upravované na různé způsoby, ryba, ovoce, zelenina a saláty. Sladkým zákuskem bývá nejčastěji medový perník. Ostatní pokrmy se liší v závislosti na regionu, důležité je, aby byly postní.

Za stůl se sedá, jakmile se objeví první hvězda. Ten, kdo je hlavou rodiny, sedá za stůl jako první, zapaluje svíčky a požehná vánoční večeři, pak ochutná kuťju a předá ji rodině. Důležitým vánočním zvykem na Štědrý den je dekorace stolů. V dávných dobách byl stůl pokryt slámou, a podlaha domů senem. To byl symbol jeslí, do kterých položili novorozeného Ježíše. Tradičně se tedy na stůl pokládá trochu slámy a do každého rohu stroužek česneku, který má chránit rodinu před nemocemi a zlými silami.

Podle kněze Miroslava Vachaty se pravoslavné rodiny na vánoční hostinu připravují velmi pečlivě a to i několik dní. Prostřeno je maximálně svátečně, a co se týče jídla, na stůl se dává vše najednou. Musí byt minimálně 12 různých jídel. Pokrmy z masa musí být jak hovězí, skopové, vepřové tak i kuřecí a několik druhů ryb. Na štědrovečerní stůl se dávají postní jídla, až po půlnoční bohoslužbě a po svatém přijímání se rodiny vracejí domů z kostela a doplňují stůl masovými jídly a začínají oslavy Narození Krista, třeba i ve 2 hodiny ráno po návratu z půlnoční.

Paní Oksana a její rodina dodržují pouze vánoční půst a na druhé Vánoce je i večeře postní. Na první Vánoce začínají večeři samotným česnekem, následuje rybí polévka, řízky s bramborovým salátem a nakonec cukroví. Na druhé štědrovečerní večeři také začínají česnekem a následuje tradičních dvanáct chodů, mezi které patři např. boršč nebo zelňačka, fazole, vareniky, ryby na kyselo, řepový salát a nesmí chybět ani kuťja.

Pan Radomír a jeho rodina se také snaží dodržovat alespoň vánoční půst. K snídani mají obvykle vánočku, obědvají kubu a první nepostní jídlo je večeře. Večeře se skládá z typických českých vánočních pokrmů, jako je rybí polévka, smažený kapr, klobásy a bramborový salát.

Naše respondentka paní Oksana Manencová, jak již bylo řečeno, společně s její rodinou slaví Vánoce dvakrát. Ty první slaví pouze se svými dětmi a manželem, kdy společně celý den připravují věci na večeři, poté jdou společně do kostela a po návratu večeří a dávají si dárky. Večeře je klasická podle české tradice. Druhé Vánoce probíhají jako každý všední den, ale na večeři se celá rodina schází u babičky. Na bohoslužbu se nechodí, dárky se také nedávají, všichni si užívají pouze velkolepé večeře a společnosti. Večeře je klasická podle pravoslavné ukrajinské tradice.

Naopak respondent pan Steve se svojí rodinou Vánoce tady v ČR nijak neslaví. Pamatuje si, jak je slavili, když byl mladší a bydleli ještě na Ukrajině. Jediné, co slaví, je Silvestr. A stejně tak ukrajinské rodiny, se kterými se přátelí, zde Vánoce už neslaví, slavili je jen na Ukrajině. Stevovi rodiče se chtějí jednou zase vrátit do své rodné domoviny a začít znovu slavit svátky až tam. Steve tvrdí, že mu to nijak nevadí, nepřipadá si ochuzen, dle jeho slov má rád svůj klid.

Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou vánoční zvyky pravoslavných a jaký mají význam. Z našeho výzkumu vyplývá, že existuje několik typů vánočních zvyků. Některé se dodržují čistě kvůli navození vánoční atmosféry, další jsou spojené s věštěním a pověrami, aby se nestalo něco zlého nebo naopak, aby se stalo něco dobrého, a některé zvyky mají sdružovat rodinu a přátele. V České republice a na Ukrajině najdeme několik rozdílných, ale i několik stejných či podobných tradic. Mezi typicky ukrajinské tradice patří např. vertep – tradiční lidové divadlo. Další tradicí může být vytváření Didukha – svazek pšenice či žita, který symbolizuje úrodu a bohatství a v období Vánoc by měl být přítomen v každé domácnosti. Mezi české tradice patří např. lití olova, pouštění lodiček, ale nejvíce rozdílným zvykem je darování dárků, které podle tradice nosí Ježíšek. Mezi společné zvyky pak patří chození na mši, zákaz vstávání od štědrovečerní večeře, nebo prostírání pro pocestné a zemřelé.

Dále se práce zaobírá tím, jak se zvyky udržují u nás v České republice a jak naopak na Ukrajině. Ukrajinci své zvyky dodržují mnohem přísněji než Češi, avšak pro obě skupiny jsou Vánoce velkým duchovním zážitkem. Většina z našich respondentů chodí pravidelně každým rokem na vánoční mše, prostírají pro pocestné či zemřelé a v každé rodině je několik osobních zvyků, které mají udržovat rodinu pohromadě.

Štědrovečerní tabule pravoslavných většinou obsahuje dvanáct postních chodů podle dvanácti apoštolů, mezi kterými nesmí chybět kaše kuťja, ryba jakožto hlavní postní jídlo, kompot vzvar a dále třeba brambory, rýže, medový perník, houby a taštičky z kynutého těsta. Přípravy na tuto velkolepou hostinu mnohdy trvají i několik dní a také prostřeno by mělo být maximálně svátečně. Téměř všichni pravoslavní Ukrajinci tuto tradici dodržují, a to i ti žijící v ČR. Naopak Češi jsou velmi ovlivněni okolím a několik z nich na Vánoce večeří kapra či řízky s bramborovým salátem. Se štědrovečerní večeří je také spojeno mnoho zvyků, mezi ty nejznámější patří prostírání pro pocestné či zemřelé nebo zákaz vstávání od stolu, dokud všichni nedojí, večeře by měla začít s východem první hvězdy a před večeří se všichni pomodlí. Mezi další zvyky patří už ty spíše ukrajinské jako např. pokládání slámy a česneku na stůl či do rohů místnosti, umístění řetězu pod stůl, zapékání mince do chleba apod.

Poslední výzkumnou otázkou je, jak slaví Vánoce pravoslavní věřící z Ukrajiny žijící v ČR. Od naších respondentů jsme získali velmi rozdílné odpovědi. První respondentka paní Oksana, která se provdala za Čecha, slaví Vánoce dvakrát. Naopak pan Steve poté, co se přestěhoval se svou rodinou do ČR, Vánoce už neslaví vůbec.

• FINLAYSON, Dave. A sacred eve of Orthodoxy; A Christmas focused more on love than gift-giving begins tonight; AN ORTHODOX CELEBRATION. Edmonton Journal 1996, Jan 06, s. B.4. ISSN 0839-2962
• POIRIER, Jack. Holidays for many religions: Many Christmas traditions pre-date Christianity. Observer 2005, Dec 24, s. A3. ISSN 08391270.

• Historie církve [online] Pražská eparchie [cit. 14. 04. 2017] Dostupné z: http://pravoslavnacirkev.cz/Nase-vira/historie-crkve/
• HNÍZDIL, Zdeněk. Začaly druhé Vánoce. Právě je slaví pravoslavní. [online] Deník.cz, 2017 [cit. 29. 03. 2017] Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/zacaly-druhe-vanoce-prave-je-slavi-pravoslavni-20170107.html
• История праздника Рождества Христова [online] Россия Навсегда, 2014 [cit. 29. 06. 2017] Dostupné z: http://rossiyanavsegda.ru/read/1625/
• KRUPICA, Martin. Vánoce v pravoslavné církvi. [online] Rozhlas.cz [cit. 29. 03. 2017] Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/vanoce/_zprava/vanoce-v-pravoslavne-cirkvi--409539
• KRUPICA, Martin. Vánoce v pravoslavné církvi. [online] Rozhlas.cz [cit. 29. 05. 2017] Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/vanoce/_zprava/vanoce-v-pravoslavne-cirkvi--409539
• KUČERA, Vladimír. Vánoce za první republiky, protektorátu a dědy Mráze. [online] ČT24, 2011 [cit. 28. 06. 2017] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1200740-vanoce-za-prvni-republiky-protektoratu-a-dedy-mraze
• Juliánský kalendář [online] Orthodoxia [cit. 01. 09. 2017] Dostupné z: http://www.orthodoxia.cz/kalendar/juliansky-kalendar.htm
• LIŠTIAKOVÁ, Irena. Standardizovaný versus nestandardizovaný kvalitativní rozhovor [online] is.muni.cz, 2011 [citováno 8. 4. 2017] Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1423/jaro2011/GEN104/25160014/Listiakova.pdf
• Obyvatelstvo podle náboženské víry a podle velikostních skupin obcí a krajů [online] Český statistický úřad, 2011 [cit. 15. 04. 2017] Dostupné z:https://www.czso.cz/csu/sldb/obyvatelstvo
• Pravoslavná církev [online] Aktuálně.cz, 2014 [cit. 29. 06. 2017] Dostupné z: https://www.aktualne.cz/wiki/domaci/pravoslavna-cirkev/r~89b15b626e4911e49bec0025900fea04/
• Pravoslavná církev nastupuje. Kolik je ve světě pravoslavných věřících? [online] i-RU.CZ, 2009 [cit. 15. 04. 2017] Dostupné z: http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/114000000000-ruska-federace/114004000000-povolzsky-fo/114004007000-niznenovgorodska-oblast/402-neuvedeno/17052-pravoslavna-cirkev-nastupuje-kolik-je/
• Pravoslavné náboženství [online] Mundo [cit. 04. 06. 2017] Dostupné z: http://www.mundo.cz/pravoslavne-nabozenstvi
• Pravoslavný kříž [online] Theofil, 2007 [cit. 04. 06. 2017] Dostupné z: http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=58
• SEBARA, Martin. Metody výzkumu [online] publi.cz [cit. 8. 04. 2017] Dostupné z: https://publi.cz/books/54/04.html
• SLOBODYAN, Elena. Как празднуют Рождество православные христиане? [online] AIF.RU, 2014 [cit. 29. 06. 2017] Dostupné z: http://www.aif.ru/ny/nydontknows/kak_prazdnuyut_rozhdestvo_pravoslavnye_hristiane
• SVOBODA, Karel. Pravoslavné Vánoce [online] Milujivanoce.cz, 2014 [cit. 29. 03. 2017] Dostupné z: http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/vanoce-podle-nabozenstvi/84-pravoslavne-vanoce/
• SVOBODA, Karel. Vznik a historie Vánoc [online] Milujivanoce.cz, 2014 [cit. 8. 04. 2017] Dostupné z: http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/historie-vanoc-obdobi-24/19-vznik-a-historie-vanoc/
• USHAKOV, Yakov. ИСТОРИЯ ПРАЗДНИКА РОЖДЕСТВА [online] Ricolor.org [cit. 29. 06. 2017] Dostupné z: http://ricolor.org/history/rt/pn/rojdestvo/1/
• Vánoce [online] Radio.cz [cit. 28. 06. 2017] Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/static/vanoce/staroceske-vanoce
• Vánoce na Ukrajině [online] Vánoce ve světě [cit. 29. 03. 2017] Dostupné z: http://www.vanocevesvete.com/ukrajina.php
• Vánoce – historická fakta [online] Knih-st.cz [cit. 28. 06. 2017] Dostupné z: http://www.knih-st.cz/sites/default/files/V%C3%A1noce%20jinak.pdf
• ZUMROVÁ, Michaela. Vánoce na Ukrajině: Dárky dětem nosí Mikuláš [online] Deník.cz, 2015 [cit. 29. 03. 2017] Dostupné z: http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/vanoce-na-ukrajine-darky-detem-nosi-mikulas-20151223.html

• https://stips.cz/wp-content/uploads/2016/11/maxresdefault.jpg
• http://www.kristusjezis.cz/wp-content/uploads/2013/01/betlem-300x187.jpg
• http://latifundist.com/media/gallery/o-o-w/00/00/797/didukhsymbolurozhaia3-55114.jpg
• http://www.gastronom.ru/binfiles/images/00000206/00075294.jpg
• http://www.tvezdravi.cz/photos/p0001/tn00_53355000carp.jpg
• http://www.kochjournal.at/rezepte/bilder/rezepte/gross/timthumb.php?src=1598.jpg&h=280&w=400



Počet shlédnutí: 124