20. století – současnost

První československá známka z 18. prosince 1918
Nominální hodnota je vyjádřena pouze číslicemi, bez uvedení měnové jednotky, protože název československé měny vznikl až počátkem roku 1919. Autorem návrhu byl Alfons Mucha.

Poslední československá známka z 18. prosince 1992 (symbolicky přesně na den 74 let)

• Gdaňsk / Free City of Danzig / Freie Stadt Danzig / Wolne Miasto Gdańsk
  • 
  • 
• Ober Ost. Od listopadu 1915 do července 1918 německý generální štáb vrchního velitele východu (Oberbefehlshaber Ost) spravoval německé okupační území na východní frontě první světové války. Rozloha oblasti byla 108 808 km2 a zahrnovala Kurlandy (lotyšsky Kurzeme), historické území dnešního Lotyšska, některé ještě převážně litevské, nyní polské oblasti jako Augustow a Suwalki a západní části Běloruska.
  • 
• Freistaat Flaschenhals / Free State of Bottleneck (1919–1923)
  • 
  • Freie Republik Schwarzenberg (8. (12.) 5. 1945–24. (26.) 6. 1945) Vznik kapitulací Německa, zánik sovětskou okupací.

• Německé Rakousko / Deutschösterreich (1918-1919)
  • 
  • 

• Kelmis (Neutral Moresnet), kde se těžily zinečnaté nerosty a kde existovala společná správa. Ta byla nejprve prusko-nizozemská od Vídeňského kongresu (1814/1815) a od roku 1830 až do konce první světové války prusko-belgická.
  • Vydání 1886 (1-50 feniků)
  • 

• Memel / Klaipeda. Memel je historický název pro oblast kolem města Klaipėda v dnešní Litvě. Tato oblast má bohatou a složitou historii, která zahrnuje různá období pod vládou různých států a kultur. Oblast Memel byla původně obývána baltskými kmeny, především Prusy. Ve 13. století se dostala pod kontrolu Řádu německých rytířů, kteří zde postavili hrad Memelburg, později známý jako Klaipėda.
  Od 18. století byla oblast součástí Pruska a následně Německé říše. Po porážce Německa v první světové válce byla oblast Memel oddělena od Německa podle Versailleské smlouvy a přešla pod správu Společnosti národů. V období mezi světovými válkami se oblast stala známou jako Memelland a byla pod správou Francie jako mandát Společnosti národů. Proto se v této oblasti používaly francouzské známky. V roce 1923, po povstání v oblasti, Litva Memelland anektovala a začlenila jej jako autonomní oblast Klaipėda.
  V roce 1939, po ultimátu, Německo oblast znovu anektovalo a Memel se stal součástí nacistického Německa. Po druhé světové válce byla oblast Memel začleněna do Sovětského svazu a stala se součástí Litevské sovětské socialistické republiky. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Klaipėda stala součástí nezávislé Litvy.
  Během dlouhé německé nadvlády měla oblast silný německý kulturní a jazykový vliv. Kromě Němců zde žili Litevci, Prusové, Poláci a Židé, což činilo oblast kulturně a etnicky rozmanitou. Klaipėda (Memel) je významný přístav na Baltském moři, který hrál klíčovou roli v obchodu a vojenství. Oblast byla předmětem několika územních sporů a změn vlád, což odráží její strategický význam a kulturní bohatství.
  Memel je tedy oblast s bohatou historií, která zahrnuje různá období vlád a kultur, což z ní činí zajímavý region z historického, politického i kulturního hlediska.
  • 
  • 
• Střední Litva / Republic of Central Lithuania. Oblast Střední Litva, známá také jako Republika Střední Litva (polsky Republika Środkowej Litwy), má komplikovanou historii. Tento region, který se nachází kolem města Vilnius, hrál významnou roli v geopolitických změnách ve východní Evropě během 20. století.
  Po skončení první světové války a rozpadu Ruského impéria začaly různé národy ve východní Evropě usilovat o nezávislost a redefinici svých hranic. V tomto kontextu se Polsko a Litva ocitly v konfliktu o kontrolu nad Vilniusem a okolními oblastmi. Vilnius, historicky důležité město s velkou polskou menšinou, byl původně součástí obnoveného litevského státu, ale Polsko mělo rovněž silné nároky na toto území.
  V roce 1920, po sérii vojenských střetů mezi Polskem a Litvou, generál Lucjan Żeligowski, podporovaný polskou vládou, zorganizoval povstání, které vedlo k vytvoření samostatného státu Střední Litva. Tento nový politický útvar, Republika Střední Litva, existoval od 12. října 1920 do 18. dubna 1922. Żeligowski prohlásil Vilnius a přilehlé oblasti za nezávislé, avšak fakticky šlo o polskou loutkovou republiku.
  Během své krátké existence byla Republika Střední Litva spravována dočasnou vládou a uspořádala volby do Sejmu, který měl rozhodnout o budoucnosti regionu. Sejm, zvolený v lednu 1922, hlasoval pro připojení Střední Litvy k Polsku. Tento krok byl oficiálně dokončen 18. dubna 1922, kdy byla Střední Litva začleněna do Polské republiky jako Vilniuské vojvodství.
  Tento vývoj vyvolal napětí mezi Polskem a Litvou, které trvalo až do druhé světové války. Litva považovala připojení Vilniusu k Polsku za nelegitimní a nadále ho nárokovala jako své hlavní město. Spor o Vilnius zůstal neuralgickým bodem v polsko-litevských vztazích až do geopolitických změn, které přinesla druhá světová válka a následné začlenění Litvy do Sovětského svazu.
  • 
• Západoukrajinská republika / West Ukrainian People's Republic

Західноукраїнська Народна Республіка (1918–1919)

• 
• Lemkovská republika / Ruthenian National Republic of the Lemkos / Ruska Narodna Respublika Lemkiv
• Komancza Republic / Eastern Lemko Republic (1918-1919)
• Republika Severní Ingrie / Republic of North Ingria / Republic of Kirjasalo (1919–1920)
• 

• Sovětské republiky
  • Haličská sovětská socialistická republika / Galician Soviet Socialist Republic (1920)
  • Bavarian Soviet Republic (1918–1919)
    • 
  • Alsace Soviet Republic (1918)
  • Commune of the Working People of Estonia (1918-1919)
  • Finnish Socialist Workers' Republic (1918)

• Maďarská republika rad / Maďarská sovětská republika / Magyarországi Tanácsköztársaság / Hungarian Soviet Republic (21. 3. 1919–1. 8. 1919)
  • 
• Limerick Soviet (Irsko) (15. 4.–27. 4. 1919)
• Lithuanian–Byelorussian Soviet Socialist Republic (1919)
• Slovenská republika rád / Slovak Soviet Republic (1919)
• Podkarpatská Rus
  • 
• Soviet Republic of Naissaar (1917–1918)
• Rijeka / Stato libero di Fiume / Slobodna Država Rijeka / Fiumei Szabad Állam / Freistaat Fiume
• 

• Jugoslávie
  • Království Srbů, Chorvatů a Slovinců / Kingdom of Serbs, Croats, and Slovenes
    • Na známce je motiv obrazu „Kosovka Devojka“ / Kosovská panna nebo také Panna Kosovského pole: je zároveň ústřední postavou stejnojmenné básně, která je součástí kosovského cyklu v srbské epické poezii. Obraz Kosovka Devojka namaloval dva roky před vydáním známky Uroš Predić.
  • Republic of Užice (1941)
    • 
    • 
      (75 let výročí založení Republiky Užice – srbská známka)
  • Republika Srbská krajina (Republika Srpska Krajina)
    • 
• Liberland Víta Jedličky
  • 

• Olivenza
  • 

Národnostní otázka na sovětských známkách