Jméno a příjmení | číslo pasu | pas vydán dne | platný do | datum narození |
---|---|---|---|---|
Petr Kokaisl | ||||
Andrea Černá | ||||
Veronika Fialová | ||||
Diana Hvězdová | ||||
Johana Jehličková | ||||
Karel Jílek | ||||
Lenka Klugerová | ||||
Denisa Konstantinidisová | ||||
Michaela Kotrbatá | ||||
Jakub Lysek | ||||
Lenka Malíková | ||||
Kateřina Mlázovská | ||||
Vladimír Mlázovský | ||||
Vítek Polák | ||||
Nela Riegerová | ||||
Kateřina Stieglerová |
Baku 2 dny
Kavkazští Židé - v AZ je jejich počet 22 000–50 000 (podle jiných zdrojů 6 000). Hlavní centrum Qırmızı Qəsəbə (Krasnaya Sloboda / Красная Слобода). Muzeum: 41.3674367N, 48.5097156E
Křesťanští Udinové - Gabalinský rajon / Габалинский район (asi 3700 osob). Udinové, stejně jako další lezginská etnika, jsou jazykově a etnokulturně blízcí národům Dagestánu. Předkové těchto etnických skupin historicky patřili k vícekmenovému státnímu útvaru Kavkazská Albánie a byli známí pod společným názvem Lekové nebo Albánci. Kavkazské Albánie existovala na území dnešního Ázerbájdžánu a Dagestánu. Stát se skládal z 26 kmenů, z nichž jeden byli Utijové - předkové dnešních Udinů. V pátém století spolu s ostatními obyvateli Albánie konvertovali ke křesťanství a své náboženství si zachovali dodnes.
40.3661461N, 49.8371481E
Věž Giz Galasy je nazývána nejzáhadnější památkou Baku. Nachází se na území pevnosti Icheri Šeher. Jedinečným rysem architektury Giz Galasy je to, že se věž nachází na velkém skalním ostrohu. Jako stavební materiál se používal šedý vápenný válec. Výška pevnosti dosahuje 28 metrů a její průměr je 16,5 metru.
Uvnitř 5 metrů vysokých zdí se nachází točité kamenné schodiště a studna hluboká 21 metrů. Věž kdysi sloužila jako opevnění. Dnes je jejím účelem fascinovat a ohromovat, protože je krásná a tajemná. Nikdo nezná přesnou dobu jejího vzniku. Předpokládá se, že v předislámském období se jednalo o kultovní stavbu, protože na území Giz Galasy byly nalezeny rituální studny. Historici se přiklánějí k názoru, že Giz Galasy byla postavena v době kultury uctívání slunce.
22. prosince, v den slunovratu, dopadají přímé sluneční paprsky přímo na centrální okno. Pak se sluneční světlo postupně rozšíří do všech horních oken.
Věž měla také praktickou funkci. Například až do 19. století sloužila jako maják. Dnes je toto místo zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
V bezprostřední blízkosti slavné Dívčí věže se nachází Mohamedova mešita. Předpokládá se, že rok výstavby je 471. Práce nařídil Mohammed ibn Abubakr.
Proč turisté milují zejména tento objekt? Je plný legend a tradic. Jedna z nich říká, že mešita byla postavena na místě, kde se dříve nacházel Chrám ohně. Právě zde se místní obyvatelé bránili proti útočným válkám Petra Velikého.
Architektura mešity je jedinečná. Modlitební sál má luxusní mihráb. Je vyzdoben v souladu s dobovými tradicemi. Klenutá klenba, která zdobí hlavní sál, má úzká okna, která jsou pro Ázerbájdžán tradiční. Jsou zdobeny kamennými ornamenty a dekorativní cihly podél klenby korunují celou kompozici.
Stejně jako všechny stavby té doby v Baku má mešita úzké točité schodiště. Pod krápníkovým pásem jsou patrné stopy arabského písma. Vše zde dýchá historií. Starobylé kameny uchovávají památku na vlastence, kteří zde kdysi bránili.
40.3660867N, 49.8333333E
Širvanšáhův palác byl postaven ve 13. až 16. století. Jedná se o architektonický komplex, který zahrnuje nádvoří Chamer Diwan, mešitu a hrobku. Je zde dokonce místo pro lázně a mauzoleum Bakuvi.
Širvanšáhův palác je ucelenou architektonickou stavbou. Jsou zde plně dodrženy geometrické proporce a vytesaný vzor v kameni je vidět v každém detailu.
Osmiboký sál je nejstarší částí stavby. K dispozici jsou také místnosti ve tvaru neúplných obdélníků. Turisty nejvíce lákají 3 úzká točitá schodiště, která jsou bezpečná a zábavná. Uvnitř paláce je 52 pokojů. Při archeologických vykopávkách se zde našlo měděné nádobí, starožitné šperky a velké zásoby zbraní.
Čas neušetřil ani šemachské koberce, které ale byly pečlivě restaurovány.
Na území jižního nádvoří se nachází Východní brána. Lidově se jí říká Muradova brána. Celý architektonický komplex završuje východní portál. Jeho horní část je korunována zdobným arabským nápisem, který jasně naznačuje, že autorem návrhu byl sultán Murad Chán.
Gobustan 39.9962306N, 49.4023611E
40.8505072N, 48.3934847E
Lahič je vesnice a obec v nadmořské výšce 1 375 m na jižních svazích Velkého Kavkazu v Ismailském rajónu v Ázerbájdžánu. Žije zde přibližně 860 obyvatel, kteří hovoří tatským jazykem, známým také jako tatská perština.
Lahič je pozoruhodným místem Ázerbájdžánu s autentickými řemeslnými tradicemi, které se týkají zejména mědi. V Ázerbájdžánu a na jižním Kavkaze jsou známá také zdejší kobercová řemesla. Lahič má starou kanalizaci (někteří odborníci tvrdí, že byla vybudována před 1000-1500 lety). Kvůli častým zemětřesením si místní obyvatelé vyvinuli důmyslné a autentické stavební techniky.
Unikátní osada, která je ukrytá v horách, vznikla podle jedné verze tak, že část perské královské rodiny opustila svá sídla v důsledku neúspěšného státního převratu a přišla do Kavkazských hor, kde se usadila.
V době ruského impéria byla obec po více než 1000 let hlavním dodavatelem měděných výrobků pro carský dvůr.
Cesta tam je stále obtížná - po levé straně jsou skály, po pravé straně je rokle a řeka, na některých místech může projet jen jedno vozidlo.
Obyvatelé jsou pohostinní a půl roku se věnují výrobě měděných předmětů, tkaní koberců a pletení ghorabů, zatímco dalšího půl roku jejich prodeji.
Na cestě do Lahiče se nachází ocelový most přes soutěsku pro milovníky extrémů. Cestou lze sledovat (i ochutnat), jak se pečou lahodné kutaby s masem a zeleninou.
Lenkoran
Lenkoran je hlavní město ázerbájdžánského čajového průmyslu a zároveň je jedním z nejkrásnějších regionů v zemi. Přímo v Lenkoranu ovšem čajové plantáže nejsou.
V sovětských dobách bylo v celé oblasti mnoho čajových plantáží.
V postsovětské éře ale většina z nich zanikla. Při cestě po staré silnici z Lankaranu do Astary se asi v polovině cesty nachází (po levé straně silnice) malá továrna na čaj s názvem Astarachay.
Mapa: https://mapy.cz/s/kepekupapu, Vyznačení trasy: https://mapy.cz/s/cekudezado
https://docs.google.com/document/d/1nwwe56bEvJzTAITYZ_1Wkc_q4ZYuBxsbZkOK6uvOjrQ/edit?usp=drivesdk
https://maps.app.goo.gl/tNiUFzf8thcGUv5V9
https://www.travelmag.cz/zajimavosti-v-azerbajdzanu-zajimava-mista-a-pamatky-k-videni/
Skupiny pro nákup letenek:
Jméno | nar. | záloha | odlet z Baku | |
---|---|---|---|---|
Jakub Lysek | 5. r. HKS | 5. 1. 1997 | 6000 Kč | 5.5. |
Vítek Polák | 5. r. HKS | 20. 12. 1994 | 2000 Kč | 5.5. |
Denisa Konstantinidisová | 5. r. HKS | 16. 9. 1995 | 2000 Kč | 2.5. |
Michaela Kotrbatá | 5. r. HKS | 7. 5. 1997 | 4000 Kč | 5.5. |
Karel Jílek | 5. r. HKS | 31. 7. 1996 | 4000 Kč | 2.5. |
Nela Riegerová | 5. r. HKS | 09. 11. 1996 | 6000 Kč (vráceno 6000 Kč) | 2.5. |
Kateřina Mlázovská | 5. r. HKS | 3. 7. 1996 | 6000 Kč | 2.5. |
Vláďa Mlázovský | 12. 11. 1991 | 6000 Kč | 2.5. | |
Andrea Černá | 5. r. HKS | 03. 11. 1995 | 6000 Kč (vráceno 6000 Kč) | 2.5. |
Lenka Klugerová | exHKSb | 25.6.1998 | 6000 Kč | 5.5. |
Petr Kokaisl | HKS | 18. 9. 1972 | 6000 Kč | 5.5. |
Johana Jehličková | 5. r. HKS | 29. 1. 1997 | 2000 Kč | 5.5. |
Kateřina Stieglerová | 5. r. HKS | 30. 6. 1997 | 4000 Kč | 5.5. |
Diana Hvězdová | exHKSb (PEF-SEN) | 15. 12. 1997 | 2000 Kč | 5.5. |
Lenka Malíková | exHKSb | 18.06.1998 | 6000 Kč | 2.5. |
Veronika Fialová | exHKSb | 19.04.1998 | 2000 Kč | 2.5. |
Počet shlédnutí: 98