Arumuni / Aromuni v Řecku

Arumuni, označovaní také jako Aromuni nebo historicky jako Vlasi či Cincari, tvoří románsky mluvící etnickou skupinu, jejíž jazyk i kultura mají kořeny v romanizovaném obyvatelstvu Balkánu. Jejich jazyk, arumunština, patří mezi východorománské jazyky a je blízce příbuzná rumunštině, i když se vyvíjela samostatně. V Řecku je však arumunština ohrožená – nemá oficiální status, není vyučována ve školách a její používání mezi mladšími generacemi výrazně klesá.

Historicky hráli Arumuni významnou roli v oblasti Balkánu, zejména jako obchodníci, řemeslníci a pastevci. Jedním z jejich hlavních historických center bylo město Moschopolis (dnešní Voskopojë v Albánii), které ve svém vrcholu v 18. století fungovalo jako významné kulturní a vzdělávací centrum arumunského světa, než bylo zničeno během válečných konfliktů. V Řecku žijí Arumuni převážně v severních oblastech, zejména v pohoří Pindos a v regionech Thessálie, Epiru a západní Makedonie. Mezi významná sídla s arumunským obyvatelstvem patří Metsovo (Aminciu), Veria, Katerini nebo Trikala.

Drtivá většina Arumunů v Řecku se hlásí k řecké pravoslavné církvi a jejich náboženská identita je totožná s většinovou populací. Jazyková a kulturní odlišnost je tedy hlavním rozlišovacím prvkem, i když mnoho Arumunů se identifikuje jako součást řeckého národa a vnímá arumunskou identitu spíše jako kulturní než národnostní.

Řecký stát Arumuny oficiálně neuznává jako etnickou menšinu. Neexistuje veřejná výuka arumunštiny ani oficiální podpora pro její uchování. Kulturní aktivity Arumunů jsou realizovány skrze folklorní spolky a sdružení, jako například Panhellenic Federation of Cultural Associations of Vlachs. V roce 1997 přijala Parlamentní shromáždění Rady Evropy Doporučení 1333, které vyzývalo k ochraně arumunské identity a jazyka, Řecko jej však odmítlo implementovat s odkazem na princip národní jednoty.

Dnes je arumunská identita v Řecku zachována převážně v oblasti folkloru, lidových písní a tanců, zatímco jazyková kontinuita slábne. Navzdory mezinárodním výzvám zůstává přístup řeckých úřadů k arumunské otázce restriktivní a Arumuni jsou nadále vnímáni spíše jako součást řeckého národa než jako samostatná etnická skupina.

Aromuni v Řecku žijí zejména v horských oblastech severního Pindosu mezi Epirem a Thesálií, v městech jako Samarina, Metsovo, Nymfeo a Klisura. Jazyk arumunština je zde stále používán, ale počet mluvčích se odhaduje na cca 20 000 lidí, přičemž celkový počet osob arumunského původu v Řecku je kolem 200 000. Aromuni se v Řecku tradičně považují za Řeky, i když si uchovávají své jazykové a kulturní tradice.¹⁾

Literatura

De Lusignan Fan-Moniz, Alexandre (2024): _Aromanian Vlach and Greek: Shifting Identities_. European Journal of Language and Culture Studies, 3(2), pp. 6-13. DOI:10.24018/ejlang.2022.1.6.54. ²⁾
Perseitas (2007): _Aspects of language and identity in the Greek peninsula since the eighteenth century_. Academia.edu [https://www.academia.edu/2071488/Aspects_of_language_and_identity_in_the_Greek_peninsula_since_the_eighteenth_century]
Kristo, Ema (2014): _Aromanian’s Language and Culture_. Journal of Educational and Social Research.³⁾
Zandlová, Markéta: _Etnická mobilizace a politiky identit. Aromuni v Bulharsku_. Fakulta humanitních studií UK v Praze, 344 s. ISBN 978-80-87398-83-8⁴⁾
Leoš Šatava. Etnicko-jazyková situace Aromunů v Makedonii.⁵⁾
Antropologická studie o Aromunech v Řecku (Univerzita Karlova v Praze)⁶⁾
NOWICKA, Ewa. Od ojczyzny prywatnej do więzi ideologicznej. Arumuni—naród, któremu nie jest potrzebne państwo. Kultura i Społeczeństwo, 2018, 62.2: 3-20.⁷⁾
NOWICKA, Ewa. Ethnic Identity of Aromanians/Vlachs in the 21st Century. Res Historica, 2016, 41: 213-235.⁸⁾
Seznam článků o Aromunech: https://www.grafiati.com/en/literature-selections/aromanians/journal/