Buddhismus Diamantové cesty v ČR

Tento výzkum je zaměřen na buddhismus Diamantové cesty. Jeho úkolem je především poskytnout čtenáři pohled na to, jaký je nejdůležitější cíl pro buddhistu, který žije ve stejné společnosti jako my, tedy v České republice, a jak chce takového cíle dosáhnout. V této práci se dozvíte, jakým způsobem se u nás můžete dostat s buddhismem do kontaktu a jak se naši respondenti k tomuto náboženství začali hlásit. Významná je také část, která Vás seznámí s názory na to, jak česká, respektive křesťanská, společnost ovlivňuje praktikování buddhismu. Dále vás seznámíme „v kostce“ s tím, jaký má buddhista pohled na svět, jaké hodnoty vyznává a jak vypadala situace, kdy se u nás buddhismus poprvé začal vyznávat.

Jaký je cíl lidí, praktikujících Buddhismus Diamantové cesty (dále BDC)?

Podotázky:

• Jak se respondenti k BDC dostali?

• Jak se snaží svého cíle dosáhnout?

• Jakým způsobem ovlivňuje česká, respektive křesťanská, společnost praktikování buddhismu?

Za co může být buddhismus považován, jaké má pilíře?

Buddhismus můžeme považovat za filosofii do té míry, že jeho učení představují kompletní, ucelený a logický názor. Různé filosofické směry se snaží vést lidi k porozumění světu kolem nich. Z pohledu buddhistů je jediným opravdovým i smysluplným cílem osvícení, ke kterému může vést pouze jejich vyznání. Buddhismus ale není jen filosofií, je například i životním stylem či vzorem pro soužití s lidmi.

Buddhismus klade důraz na čtyři základní skutečnosti. Ty, pokud si je uvědomíme, nás mají dovést k osvícení.

První z nich je možnost setkat se s osvícenými učeními, pracovat s nimi a učit se z nich. Kontakt s učeními, která nás vedou k trvalému štěstí, je tedy velmi důležitý.

Dále buddhismus varuje, že tato příležitost nebude trvat věčně. Náš čas je omezený. Je jisté, že náš život skončí a my nevíme kdy. Uvědomění si, že máme nyní šanci a opravdu ji chceme využít, je pro tuto cestu neobyčejně cenné.

Za třetí bychom si měli uvědomit, že svět je ve skutečnosti maticí příčin a následků. Naše současné činy, slova a myšlenky vytvářejí naši budoucnost. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, všechno, co děláme, říkáme nebo si myslíme, zanechává podle této víry otisky v našem nitru i ve vnějším světě. Tyto otisky se později projeví odpovídajícím způsobem. Zejména negativní otisky se v budoucnosti ukáží jako utrpení nebo nepříjemné situace, pokud nepoužijeme meditace, které je rozpouštějí. Tyto následky, odpovídající našemu konání, nazývají buddhisté karmou.

Čtvrtý bod spočívá v tom, že dosáhnout osvícení je to nejdůležitější pro každého člověka, neboť je to také jediné řešení, jak se vymanit z koloběhu životů, které jsou naplněny utrpením z lpění na pomíjivých věcech.

Zvážíme-li tyto čtyři faktory, pak si můžeme v „kostce“ udělat představu o smýšlení buddhistů a jejich přednostech.

Jak vypadala situace v České republice, kdy se buddhismus Diamantové cesty začal rozšiřovat?

Proniknutí buddhismu na západ je spojeno se jménem lamy Oleho Nydahla, učitele buddhismu Diamantové cesty. Ten se v roce 1969 stal prvním západním žákem velkého tibetského meditačního mistra 16. Gjalwy Karmapy. Ole Nydahl se během svého života zejména zasloužil o rozšíření buddhismu do České republiky. Poprvé Prahu navštívil v sedmdesátých letech. Pod dohledem tajné policie učil v soukromém bytě v rodném domě Franze Kafky, poblíž Staroměstského náměstí. V tomto bytě se mimo jiné setkal se Sašou Neumanem, pozdějším poradcem prezidenta Václava Havla. První veřejná přednáška lamy Oleho Nydahla po pádu železné opony v ČR se konala již v roce 1990 na základě pozvání od Neumana. Vzhledem k tomu, že v té době v Praze ještě neexistovala žádná organizace buddhismu Diamantové cesty, asistovali mu přátelé z Vídně. Přednáška se konala ve školních prostorách a zúčastnilo se jí několik desítek lidí. Teprve na podzim roku 1993, po letním kurzu s lamou Olem v Německu, se objevilo první meditační centrum BDC v Anglické ulici č. 25, poblíž náměstí Míru. V květnu 1994 pak lama Ole uspořádal další přednášku v Praze. Krátce na to byly do češtiny přeloženy meditace a komentáře k nim i první knihy lamy Oleho Nydahla. Na jeho pozvání začali přijíždět cestující učitelé z okolních zemí. V domě „Železná vrata“ ze 14. století si buddhisté v posledním patře zrekonstruovali byt, ve kterém se pak scházeli další tři roky. Vyjít do posledního patra v opuštěném starém domě vyžadovalo sice trochu odvahy, ale možná proto na něj lidé vzpomínají s jistou dávkou nostalgie a romantiky. V této době k nám pravidelně přijížděl lama Ole a cestující učitelé z Polska i jiných zemí a vznikala nová centra BDC v jiných částech České republiky.

_{Obr. 2 lama Ole Nydahl}

Hlavním vydavatelem buddhistické literatury je nakladatelství BDC s názvem Bílý deštník. Z publikovaných textů a knih je nejvíce informací korespondujících s naším tématem obsaženo v knize Moudrost okamžiku¹⁾. Tato kniha se zabývá cílem buddhismu a pojednává přímo o buddhismu Diamantové cesty. Autorem knihy je lama Ole Nydahl. Zmiňuje zde dva hlavní cíle. Prvním je naprostá svoboda mysli, tedy osvobození se od iluzorního já (našeho ega). Tímto osvobozením se zbavíme utrpení i problémů. Druhým je osvícení, tedy pochopení podstaty všech jevů. S naší prací souvisí především zde uvedená myšlenka, že to co děláme pro sebe, má o mnoho menší význam než to, co děláme pro druhé, natož to, co děláme pro všechny bytosti. Z toho vyplývá, že cílem buddhistů může být jak osobní rozvoj, tak pomoc druhým. Pro tuto práci je podstatný i zde uvedený názor Oleho Nydahla na křesťanství a jeho interakci s buddhismem. Vzhledem k tomu, že česká kultura je převážně křesťanská, Ole Nydahl o vlivu křesťanství na buddhismus říká, že je důležité, aby fungovala vzájemná tolerance, tedy žádné nátlaky, které křesťanští duchovní občas vyvíjejí.

V knize se nám dokonce podařilo nalézt velmi důležitou informaci, v podobě otázky a následné odpověď na ni: „Je možné dosáhnout moudrosti a harmonie bez meditace? Ano, ale je to těžší. Práce s myslí se dá přirovnat k pokusům nakreslit tančícího člověka. Pokud se mysl nachází ve svém každodenním rozběhaném stavu, tak pro nás bude velice těžké s ní pracovat. Pokud se nám ale podaří ji pomocí meditace uklidnit a usadit na jednom místě, bude pro nás lehčí prožít její nadčasovou podstatu.“²⁾ Uvedená citace podporuje náš závěr, že buddhismus u nás lze v dnešní době praktikovat bez větších problémů.

Z výzkumů na podobná témata nás zaujala práce studentů Zemědělské univerzity v Praze, oboru Hospodářská a kulturní studia, prezentovaná na internetu, protože se v některých bodech a vyzkoumaných údajích shoduje s naší prací. Tato práce si klade jako hlavní otázku, zda mohou vyznavači Diamantové cesty v České republice dosáhnout nirvány stejnými praktikami jako v autentickém tibetském prostředí. Pro nás jsou podstatné odpovědi na dvě podotázky. První se týká toho, jak řeší buddhisté Diamantové cesty společenský vliv na praktiky vedoucí k dosažení nirvány. Druhá potom zda považují nirvánu za skutečné osvobození, zda chtějí získat svobodu a být sami sebou, žít v míru nebo jestli hledají pouze způsob, jak být odlišní. Odpovědi na první otázku jsou relevantní informace uvedené v následující citaci:

„ Metody, které se používají u nás se v podstatě v ničem od tibetských neliší, existuje pouze určitá škála metod pro mnichy a určitá škála metod pro laiky. „U nás by se dalo říci, že je odlišuje pouze překlad, ale ten někdy slouží pouze pro to, aby lidé věděli, co znamenají slova která říkají, nebo zpívají. To, že buddhisti v ČR používají český výklad, je stejný případ jako u Tibeťanů, protože veškeré učení, které přišlo z Indie do Tibetu se ihned přeložilo do tibetštiny, aby tomu porozuměli.“³⁾

S těmito informacemi lze souhlasit. Při jednom z rozhovorů jsme se sami dozvěděli, že pokud chce buddhista plně pochopit prastaré učení, musí jej číst v originále. Ve shrnutí odpovědí na danou otázku je také uveden zajímavý fakt, že úroveň české společnosti naopak buddhismus podporuje díky vysoké míře gramotnosti. U odpovědí na druhou otázku jsme objevili shodu s částí námi získaných informací, týkající se snahy najít štěstí a ovlivnit sama sebe. V zásadě můžeme tedy s prací souhlasit a shledat ji užitečnou pro lepší pochopení našeho tématu.

Na internetových stránkách buddhismu Diamantové cesty můžeme najít mnoho odpovědí, které se více či méně dotýkají tématu naší práce. Například: „Buddhova učení mají za cíl plný rozvoj a svobodu těla, řeči a mysli.“⁴⁾

Jeden z možných cílů lidí praktikujících buddhismus v ČR je uveden v seminární práci zveřejněné v roce 2001. Jejím autorem je Ondřej Valenta, v té době student Karlovy univerzity. Píše v ní: “Jeho uplatnění bych spíše viděl jako útočiště těch lidí, kteří si potřebují na čas odpočinout od každodenních stresů, nebo těch lidí, kteří chtějí změnit svůj materialistický pohled na svět, pohled, který je pro náš typ společnosti tak charakteristický.“⁵⁾

Centrum BDC vydává od roku 1990 vlastní časopis s názvem Buddhismus Dnes. Na internetových stránkách časopisu jsou zveřejněny obsahy jednotlivých čísel a informace o možnosti předplatného. Obvyklými tématy časopisu jsou články o učitelích buddhismu a jejich aktuálních návštěvách. Dále pak historie buddhismu i různé aktuální kulturní dění soustředěné kolem centra BDC.

Pro získání informací jsme zvolili kombinaci různých metod sběru dat. Shledali jsme jako nejvhodnější podpořit data získaná z rozhovorů a pozorování odpověďmi respondentů na námi sestavený dotazník.

Sběr dat je všeobecně prováděn pomocí kvalitativních nebo kvantitativních technik, přičemž obě mají své výhody, ale i nevýhody.

Kvalitativní techniky sběru dat se zaměřují na zjištění podstaty zkoumaného jevu a příčin. Používají se za účelem pochopení problému do hloubky. Tyto techniky jsou zpravidla založeny na přímé interakci mezi výzkumníkem a respondentem. Jejich značnou výhodou je možnost zjistit informace, na které by se tazatele nenapadlo zeptat a získat nový náhled na danou problematiku. Jsou výhodné, pokud máme o zkoumaném problému méně informací a chceme mu lépe porozumět.

Zřejmě nejznámější kvalitativní technikou je rozhovor, nebo-li interview. Nejčastěji jsou uváděny tři typy rozhovoru podle jeho průběhu. Je to rozhovor standardizovaný, nestandardizovaný a polostandardizovaný. Při standardizovaném rozhovoru jsou předem jasně formulované otázky, které mají své pevné pořadí. Nestandardizovaný rozhovor je oproti tomu méně formální, protože bývá dané pouze hlavní téma rozhovoru. Polostandardizovaný rozhovor, který jsme využili při své práci, spojuje prvky obou výše zmíněných druhů. Je předem připraveno několik otázek, přičemž je ponechán i prostor pro vyjádření respondenta. Společnou výhodou všech typů interview je možnost sledovat chování dotazované osoby i větší šance na získání odpovědí na všechny připravené otázky. Nehodí se však pro všechny situace, budeme-li zkoumat například intimní otázky, může se nám snáze stát, že nenajdeme dostatek ochotných respondentů, nebo, že nebudou uvádět pravdivé informace. Problémem rozhovoru je i snaha některých lidí ukazovat se v tzv. lepším světle.

Kromě interview je často využívanou metodou zúčastněné pozorování. V takovém případě se badatel buď začlení přímo do zkoumané skupiny nebo ji pouze sleduje. Tato metoda je časově velmi náročná, protože je nezbytné skupinu sledovat v delším časovém intervalu, aby bylo možné získat všechna potřebná data. Vzhledem k omezenému času na náš výzkum jsme tuto metodu nahradili návštěvou centra BDC v Praze.

Kvantitativní techniky využívají především standardizovaných dotazníků. Jejich výhodou je možnost získat informace od velkého množství respondentů. Výsledky jsou kvantifikovatelné, srovnatelné a objektivní. Neposkytuje ale možnost zachytit hlubší souvislosti. Další metodou je například studium pramenů. Nevýhodou je nemožnost získat doplňkové informace, které mohou být pro pochopení zkoumané oblasti podstatné. U některých skupin lidí, jako jsou například lidé bez domova, je téměř nemožné úspěšně použít kvantitativní metody sběru dat.

Kvalitní výzkum obvykle využívá kombinaci obou dvou technik, aby dosáhl co největší vypovídající hodnoty a byl podepřen fakty.

Při výzkumu jsme použili standardizovaný dotazník a polostandardizovaný rozhovor. Také jsme se zúčastnili přednášky a následné meditace v centru BDC v Praze. Abychom zrealizovali naše interview, sjednali jsme si schůzku s Dagmar Horňákovou, stálou členkou pražského centra BDC. Byla velice ochotná a pomohla nám sehnat pět respondentů, které jsme vyzpovídali. Díky interview jsme skutečně zjistili zajímavé informace, které bychom jinak nezískali. Naší snahou bylo získat pravdivý náhled na zkoumaný problém. Z důvodu podpory informací získaných při rozhovoru s respondenty jsme tedy požádali několik dalších vyznavačů buddhismu Diamantové cesty o vyplnění námi vytvořeného dotazníku. Zkoušeli jsme také získat odpovědi pomocí internetu, konkrétně sociální sítě Facebook, díky čemuž jsme získali dva další respondenty.

Praktickou část jsme pro lepší přehlednost rozdělili na jednotlivé body podle toho, jakého téma se týkají.

* Jak ses dostal k BDC?

Důvody byly různorodé, od doporučení kamarádů přes hledání úniku z konzumního života a snahy nalézt štěstí, až ke konkrétní touze najít vhodnou životní filosofii nebo způsob meditace. Pro upřesnění: dva respondenti nám odpověděli, že se k buddhismu dostali přes kamarády. Další dva hledali způsob jak meditovat, nějaký systém a nejvíce je zaujal způsob meditace BDC. Dva hledali jinou cestu, než normální konzumní život. Setkali se s buddhismem, buď z knih, nebo přes kamarády a poznali, že je to pro ně ta správná cesta. Poslední respondent řešil filozofické otázky a jediný buddhismus ho zaujal.

* Jaký je cíl tvého života, jako praktikujícího BDC, a jak se ho snažíš dosáhnout?

Na tuto otázku odpovídali často, že chtějí dosáhnout osvícení ku prospěchu všech bytostí, což je obecný smysl buddhismu. Dodávali také osobnější cíle, ve kterých se lišili případ od případu. Petr (30) chce co nejlépe poznat mysl a pomáhat ostatním. Dáša (29) studuje tibetštinu a chce překládat buddhistické texty. Lenka (40) se chce osvobodit od rušivých vlivů v práci a dosáhnout duševního vzrůstu. Táňa (27) si chce více užívat života, zbavit se neuróz, být veselejší, aktivnější, zbavit se stresu a špatné nálady, zlepšit vztahy s ostatními. Honza (28) chce rozvíjet svou mysl, což ovlivní všechno ostatní v jeho životě. Vašek (30) chce být užitečnější pro druhé, chce si dokázat uvědomit svou vnitřní pýchu a zlobu a teprve pak se jich zbavit. Svých cílů dosahují pomocí pravidelných a dlouhodobých meditací, potom tzv. čistým (nejvyšším) pohledem, studiem textů a jejich praktikováním v každodenních situacích. Vašek bere buddhismus jenom jako jednu z cest, které k dosažení svých cílů využívá, ale je to pro něj velmi silná a logická cesta.

* Jakým způsobem ovlivňuje česká, respektive křesťanská, společnost praktikování buddhismu?

Na tuto otázku odpověděla polovina respondentů tak, že česká společnost neovlivňuje praktikování buddhismu. Záleží pouze na vlastní mysli, buddhismus je velice tolerantní a může se praktikovat všude. Nemusí nosit speciální oděv, můžou slavit i křesťanské svátky, jako jsou Vánoce. Táňa dodala, že se občas setká s předsudkem, že buddhista má mít oholenou hlavu a nosit oranžový hábit, ale je to čím dál tím méně časté.

Druhá polovina respondentů odpověděla, že v ČR (obzvlášť v Praze) jsou ideální podmínky k praktikování buddhismu. Češi jsou otevření k buddhismu, hodně se o něj zajímají. Je tu také dobré zázemí, protože v ČR je velká komunita buddhistů. V Praze je mnoho center, kde se mohou scházet. Jako do geografického centra Evropy sem také často jezdí lámové. Namátkou stojí za zmínku reakce Petra Šmída:„Jsem naprosto šťastný, že jsem v ČR. Poznal a žil jsem i v jiných zemích. Naše společnost nám jako buddhistům dává skvělé základy, na kterých můžeme stavět. Demokracie, ateismus, svobodná společnost, ekonomicky více méně stabilní, to vše dělá to, že lidé jsou svobodní, duševně nezdeformovaní a přátelští. To je opravdu něco skvělého.“⁶⁾

_{Obr. 3 meditace v centru BDC}

Na základě získaných dat jsme došli k závěru, že každý z respondentů vidí svůj cíl jinde a má odlišné ambice, kterých by chtěl dosáhnout. Všichni však do jisté míry sdílí touhu stát se lepším člověkem, který se dokáže za určitých situací lépe kontrolovat a chovat. Chtějí si užívat život naplno skrze každodenní prožité radosti. Toho se snaží dosáhnout pomocí učení a meditací, které, jak jsme se dozvěděli, působí na člověka velmi relaxačním a nabuzujícím stavem mysli i těla.

Z odpovědí na naše podotázky se dá usoudit, že se BDC v České republice rozvíjí a expanduje do všech větších měst a je otevřený takřka pro kohokoliv. Dostat se k němu proto není obtížné. Inzeráty a pravidelně aktualizované webové stránky www.bdc.cz mohou být k prvnímu kontaktu s buddhismem velmi nápomocné. Námi zkoumaní buddhisté se věkově pohybovali v rozmezí 20-30 let a dostali se k buddhismu přes známé či z vlastní iniciativy, která byla většinou podmíněna četbou různých knih či hledání spirituálního uspokojení.

Česká kultura poskytuje dobré zázemí pro buddhisty díky vysokému poměru gramotných občanů. Jak jsme se dověděli, je čtení posvátných textů významným pomocníkem pro šíření buddhismu. Omezení, která vyplývají z tohoto náboženství, lze tak spatřovat především v jiných kulturních poměrech, národní mentalitě a jiném mateřském jazyce, než ve kterém jsou učení původně zaznamenána, což znesnadňuje jejich úplné pochopení.

Buddhismus dnes [Online] 30. 5. 2010. Buddhistický časopis. Dostupný z: < http://www.buddhismusdnes.cz>

Němečková, Krejčová, Kalčicová, Děťáková, Chudlařská. Buddhismus [Online] 30. 5. 2010. Dostupný z: < http://www.hks.re/wiki/buddhismus-3-kruh08>

Nydahl, O. Moudrost okamžiku, buddhismus Diamantové cesty v otázkách a odpovědích. Společnost Diamantové cesty, 2006. [Online] 6. 5. 2010. Dostupný z: <http://books.google.cz/books?id=M4Hu6RRl0WkC&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false>.

Nydahl, O. Životopis [Online] 6. 5. 2010. Dostupný z: <http://www.lama-ole-nydahl.cz/zivotopis.htm>

Valenta, O. Buddhismus v České republice [Online] 6. 5. 2010. Dostupné z <http://www.postemoderne.net/ondre/centrum/skola_soubory/Prirodoveda/buddhismus.htm>

Základy buddhismu [Online] 6. 5. 2010. Buddhismus diamantové cesty. Dostupný z: <http://bdc.cz/index.php?option=content&task=view&id=4&Itemid=27> 

Počet shlédnutí: 19