Bedřich Smetana - Fyzická osobnost a hluchota

Antropolog a lékař MuDr Emanuel Vlček se narodil 1.3.1925 v Rožmitále pod Třemšínem. Patřil do generace postižené událostmi 2. sv. války. Za účast a zranění v Pražském povstání mu byl propůjčen ČS. válečný kříž 1939.V letech 1945-1951 vystudoval Lékařskou Fakultu UK a na Přírodověděcké fakultě UK vystudoval antropologii. Během studií pracoval jako demonstrátor a pomocná vědecká síla. Po promoci a vojenské službě jako lékař, chirurg pracoval v Archeologickém ústavu SAV v Nitře. Od roku 1967 byla jeho kariéra spojena s Národním muzeem v Praze , kde založil antropologické oddělení. V letech 1952 až 1974 přednášel antropologii na Universitě J.A. Komenského v Bratislavě a paleontologii člověka v Paleontologickém ústavu Přírodovědecké fakulty UK v Praze.profesorem anatomie na 1.lékařské fakultě UK v Praze se stal v r. 1990, kde v Anatomickém ústavu přednášel kapitoly o vývoji člověka. V roce 1993 mu Universita P.J Šafarika v Košicich udělila čestný doktorát přírodních věd.Jeho česta ke vědě vedla přes studium medicíny antropologie, soudního lékařství, chirurgii až po praxi v archeologických ústavech.Publikoval přes 500 prací. Jeho prvořadým zájmem byla paleoantropologie. Obsáhl výzkum předchůdců dnešního člověka od forem Homa erectus až po fosilní formy Homo sapiens. Od roku 1955 se začal zabývat kosterními pozůstatky našich panovníků a historicky významných osob. Zpracoval pozůstatky Přemyslovců, Lucemburků, Habsburků pohřbených v Praze, Bedřicha Smetany. W.A. Mozarta atd. Jeho výzkumy prokazovaly příbuznost, výšku těchto osob, přibližný věk v době skonu a prodělané nemoci či zdravotní stav. Vděčíme mu za spoustu poznání a leckdy i rozdíl od dobových pramenů a kronik. Emanuel Vlček zemřel 24.10.2006ve věku 81 let v Praze/ 1.http://www.vesmir.cz/clanek/emanuel-vlcek

Kniha Bedřich Smetana- fyzická osobnost a hluchota popisuje studium kosterních pozůstatků a důvodů hluchoty českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Ten se narodil v Litomyšli 2.března 1824, jako jedenácté dítě z osmnácti v rodině Františka a Barbory. Jeho otec hrál obstojně na housle, a již od čtvrtého roku učil otec Bedřicha hudbě.V 5. roce začal chodit do školy v Jindřichově Hradci a prohlubovat své znalosti ve hře na housle a klavír. Poprvé koncertoval 4.10.1830. V 17.letech se v Praze zamiloval do Lousiny a z této první lásky vzniklo první dílo a to Lousina polka. 27.8.1849 se oženil s Kateřinou Kollářovou s níž měl později čtyři dcery. Bohužel tři z nich hnedka po narození zemřeli- Zdrceni skonem dětí a s velkými dluhy odjeli do Švédska. Zde složil Trio g-moll.Kateřina zde onemocněla tuberkulosou a ve svých 32 letech umírá Nedlouho poté se zamiloval do Betty Ferdinandové s níž mí dvě dcery. Opět odjiždí do Švédska, kde skládá další díla. Od roku 1867 Smetanana působí , jako šéf opery Prozatímního divadla a v tomto roce i dokončuje operu Dalibor. V padesáti letech se začínají objevovat výraznější zdravotní potíže a 20.10. 1874 ztrácí sluch úplně./3.http.www.wikipedia- životopis B. Smetana/

Po jeho smrti se ovšem začali objevovat spekulace, co za nemoc stálo za jeho hluchotou. Spekulace, které ovšem málokdy byly podloženy fakty. Dr. J. Hlava, který provedl pitvu těla B. Smetany tuto chorobu nazval, jako onemocnění centrálního systému mozku- jako p.p. tedy progresivní paralýzu. Jelikož se v tuto dobu o této nemoci moc nevědělo, vedlo toto k dalším nepodloženým domněnkám, Až Nissl vymezil, že tyto znaky jsou patologicko anatomické znaky shodné se syfilis. Potřetí se otázkou Smetanovi smrti zabýval Dr. Med. H. Feldmann, který své výsledky publikoval a vyslovil soud, že za hluchotou Bedřicha Smetany stojí syfilická infekce. Toto tvrzení se ale znovu opíralo o již známé prameny, jelikož nic nového k dispozici nebylo. Řešení neutišené situace, přináší až v roce 1983, Dr. Malý, ředitel muzea hudby , pod jehož kompetence spadá i Muzeum Bedřicha Smetany. Vyjmutí ostatků a oprava hrobky. Bohužel toto se podařilo až Dr. Čížkovi, který upozorňuje na rozvířenou situaci ze zahraničí kolem smrti a hluchoty skladatele. Tělo Bedřicha Smetany bylo uloženo v roce 1911 na vyšehradský hřbitov. Jeho hrob byl neustále narušován spodními vodami. A proto i rodina přistoupila 12.11.1987 k realizaci projektu, vyjmutí ostatků a následně i k opravě hrobky. Otevření hrobu se zúčastnili , jak zástupci Smetanovi rodiny, tak zástupci kultury, národní umělci, i zástupci právního útvaru, členové morfologické komise, přednostové anatomického ústavu afel UK v Praze a Ústavu soudního lékařství. Dno rakve bylo ve velmi špatném stavu a proto při vyjmutí rakve některé ostatky propadly. Ale následně bylo vše vyndáno a přendáno do transportní schrány a převezeno do výzkumného ústavu soudního lékařství FVK UK v Praze. Měkké tkáně byly přeměněny v černou mazlavou hmotu. Z kosterních pozůstatků, zbyla dobře zachovaná lebka se zbytkami vlasů a vousů, dále pak rozrušené pánevní kosti, dlouhé kosti končetin. Z hrudníku zůstal jen sloupec páteře . Kostry obou rukou a zbytky kloubních pouzder se dochovaly dobře. Výzkum kosterních ostatků byl zaměřen, jak na studium postavy umělce, tak hlavně na sestavení příčin skladatelových obtíží. Skelet mumie byl značně poškozený. Domněnka toho, že pravá strana více než levá, protože při ukládání ostatků došlo k sesunu těla a to se opřelo o rakev. Z dostupných materiálu a popisu známých byl Bedřich Smetana velmi malé a útlé postavy. Jeho výška byla stanovena mezi 164 až 165,5cm. Pravděpodobně po tetičce, která byla vynikající pianistka, zdědil i téměř ženské štíhle ruce, které si roztahoval na desce piána. Jeho krátký krk opticky zvětšoval hlavu. Tvář zvýrazňovali brýle. Brýle nosil od svých 14 let. Byl silně krátkozraký a bez nich téměř neviděl. Skladatel měl tmavé kaštanové vlasy, které nosil sčesané do zadu, jelikož se mu dosti mastili.Jelikož se lebka zachovala ve velmi dobrém stavu, a co se týče chrupu, který je zde nejen nafocen, ale i z deníků se můžeme dočíst, že Smetana dosti často trpěl bolestí zubů a taky, že si je zpravoval sám Gutaperčou, což je tmel do zubních kavit.Samozřejmě později, byl i ošetřován odborně, což dokládá kovová plomba.

Jelikož z této doby chybí podrobnější studie o hluchotě. Opírají se tyto poznatky o deník a Smetanovy dopisy. Jeho spolupracovníci si mysleli , že jen předstírá hluchotu. Ve Smetanově rodině, nikdo ušní chorobou netrpěl. Mohl tedy nějaké následky způsobil třesk prachové nálože, které se zúčastnil a při které mu byl zasažen obličej? Protože rána byla ošetřena pouze vodou z rybníka dostala se do ní infekce, která se rozšířila. Mohlo být i příčinou hluchoty vážné nemoci, kterými Smetana prošel? Mohl být i faktorem hluchoty koníček? Byl vášnivým střelcem. Při každé ráně ho až v hlavě zabolelo.Začátek nemoci klade H. Feldmann někdy do dubna roku1874.Proto V červenci podstupuje léčení u doktora Zoufala. Jeho léčení ulevuje pouze levému uchu, na pravé už nic neslyší. O radu žádá i další odborníky 5 dní jej vyšetřoval i doktor Tröltsch ve Würzburku. Doktor Adam Politzer toto označil za ochrnutí labyrintu a doporučil elektrizaci a reedukaci sluchu sluchadlem. Další doporučení nebyla Smetanou zaznamenána. Obavy se stupňují a na konci října 1874 je naprosto hluchý.Léčba ani u jiných odborníků nepřinášela žádného zlepšení. 3.7.1875 se Smetana stěhuje ke své dceří na venkov do myslivny v Jabkenicích. I přes šum v uších a izolaci od všech zvuků nepřestává komponovat. Dokončuje Vyšehrad, Vltavu, kvartet e moll, Hubičku , Tajemství, Čertovu stěnu…Naučil se částečně odezírat ze rtů. k dorozumívání používal psací tabulku a lístečky. Vedl i nadále společenský život a jeho paměť zůstala nezasažena. Bohužel hluchota se vyvinula v 50. Letech. Předcházel ji hnisavý vřed neznámé lokalizace, vyrážka a bolest v krku. Nemoc se vyvíjela postupně. Až byla hluchota oboustranná. Bohužel , se ale jeho rodina ocitá bez přijmu. Teprve až v únoru 1875 je mu přisouzena penze1200 zlatých. Byly organizovány dobročinné koncerty, sbírky ve prospěch nemocného umělce. Musel se doprošovat o peníze i když nikdy jeho rodina finančními nedostatky netrpěla. Z depresí ho vyváděla hudba, ale i tak měl omezení, které mu neumožňovalo více komponovat.K hluchotě si přidávají od roku1882 další vážná onemocnění . Zdravotní stav Smetany se prudce zhoršuje a proto je v dubnu 1884 převezen do ústavu pro choré, kde 12.5 1884 .Dle zápisu lékaře byla smrt pro Smetanu vysvobozením. Upoután na lůžko,velice zmatený, s nejasnou mluvou,musel být krmen. Hlavní otázkou stále, ale zůstávalo, co za nemoc způsobilo Smetanovu nemoc a následný skon. Ze zápisků deníku, byl Smetana zlomen smrtí své druhé ženy Bettyny a proto bylo domácí štěstí zlomeno.Rána osudu, ale neovlivnila kvalitu jeho děl. DnR již víme, že základ nemoci způsobila syfilis, Tuto nemoc nebylo možno přisoudit žádné ze Smetanových žen a začátek této nemoci je také velmi nejistý.

Po mnohaleté bádání přineslo zásadní,bezesporný a zcela nový pohled na osobu skladatele.Veškeré poznatky byly doplněny bohatou korespondencí ,deníky a osob. Ale přispěl i výzkum pozůstatků mistra.Celý výzkum se soustřeďuje na fyzickou charakteristiku, vznik a průběh hluchoty a příčiny skonu Bedřicha Smetany.

Syfilis, příjice, lues jsou tři slova stejného významu. Je to nemoc králů, mafiánů i papežů. I dnes se vyskytuje a nakazí se jí až milion lidí. 85% má šanci, že druhým stádiem to vše skončí, 15% i v dnešní době umírá. Jen v ČR se ročně nakazí přes 1000 lidí. Projevy této nemoci nemusí, ani nakažený člověk zaznamenat. U někoho začíná obyčejnou rýmou, vyrážkou. U někoho už jen spoustou vřídků po těle z nichž vytíká páchnoucí hnis, který je vysoce infekční. Nic nebolí, nic nesvědí, ale člověk umírá se spoustou dalších zdravotních problémů, jeho tělo se pomalu rozpadá a on umírá na celkovou paralýzu a demenci.Touto nemocí se nakazila velká spousta známých historických osobností. Jako například Wolfgang Amadeus Mozart, Adolf Hitler,Hitlerova neteř a další známé osoby./ časopis Epocha 2013/

Jelikož patřím mezi lidi, kteří se jménem Bedřicha Smetany setkali již v základní umělecké škole, byla tato kniha pro mě zajímavá rozuzlením. Nikdy jsem se v žádných nedočetla o nemoci a příčinách skonu Bedřicha Smetany. Ale mohu říci, že obdivuju jeho chuť se prát s nepřízní osudu až do konce.Pro mě jako laika medicíny bylo toto čtení, ale docela těžké, jelikož zdlouhavý výklad popisu kosterních pozůstatků může mnohdy čtenáře odradit. Samozřejmě práce s historickými předměty je velmi zajímavá a opatrnost lidí tyto materiály zpracovávat je opravdu na místě. Myslím si,že v minulosti bychom měli hledat poučení, informace pro budoucnost.

1. http: www.vesmír.cz/clanek/emanuel-vlcek 2.Emanuel Vlček,DrSc a spolupracovníci - Bedřich Smetana fyzická osobnost a hluchota 3. http: www.Wikipedia -Životopis Bedřicha Smetany 4.Časopis Epocha 

Počet shlédnutí: 44