obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


krestanstvi_-_velikonoce

Slavení Velikonoc v dnešní společnosti


Velikonoce jsou největšími a nejvýznačnějšími křesťanskými svátky. Jsou úzce spjaté s židovským svátkem pesach (paschy), a na našem území také s původní pohanskou tradicí oslav příchodu jara. Cílem této práce je zjistit, jak slaví Velikonoce dnešní věřící a nevěřící. Dodržují nevěřící pořád velikonoční zvyky, nebo snad v dnešní době odklánění se od víry už Velikonoce ani neslaví? Existuje ve vnímání Velikonoc mezi těmito skupinami vůbec nějaký rozdíl? Zajímají-li Vás tyto otázky, v naší práci na ně najdete odpovědi.

Hlavní výzkumná otázka: Jak slaví Velikonoce věřící a nevěřící?


Pro nalezení odpovědi na hlavní výzkumnou otázku bylo nuté vytvořit i seznam podotázek. Jejich zodpovězení pak napomohlo lepšímu porozumění velikonočních svátků a vztahům, jež k nim lidé mají.

Další otázky:

  • Jaké jsou křesťanské velikonoční tradice?
  • Jaké jsou tradiční velikonoční zvyky?
  • Jak se slaví Velikonoce v ČR, Německu a na Slovensku (geografické porovnání)?
  • Jak probíhají oslavy Velikonoc u věřících/nevěřících?
  • Co Velikonoce znamenají pro věřící/nevěřící?

Literární rešerše:

K naší práci nám nejlépe posloužily knihy od Věry Frolcové „Velikonoce v české lidové kultuře“, Pavla Toufara „Velikonoce“ a Valburgy Vavřinové „Abeceda Velikonoc“. Z velkého množství odborných článků, napsaných na toto téma, jsme vybrali jeden, od Jamese H. Barnetta, který se nazývá „The Easter Festival - A Study in Cultural Change“.

Časový úsek od Květné neděle do Velikonočního pondělí, a u každého dne rozebírány zachované i zaniklé zvyky, obyčeje i pověry, popisuje ve svém díle „Velikonoce v české lidové kultuře“ Věra Frolcová. Na základě sebraného a prostudovaného materiálu vytvořila práci, která popisuje velikonoční lidové zvyky od dob národního obrození až do současnosti.1)

Vyprávění o velikonočních zvycích, pověrách a pranostikách. Zasvěcení do předvelikonočního času po postní týdny až po jednotlivě rozebrané dny Pašijového týdne. Mimo jiné popis mystéria ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista - z pohledu kumránských rukopisů, ufologů i záhadologů. To lze najít v knize Pavla Toufara „Velikonoce“. Velká část knihy je také věnovaná i velikonočním pokrmům – ať už se jedná o slaná či sladká jídla a návodům na zdobení velikonočních kraslic, což nám pomohlo proniknout do atmosféry křesťanských Velikonoc, ovšem neumožnilo zodpovědět výzkumné otázky.2)

K zamyšlení nad jednotlivými symboly, tradicemi, dny a událostmi, které se týkají Velikonoc nám pomohla kniha „Abeceda Velikonoc“ od Valburgy Vavřinové. Sice vede kniha spíše k zamyšlení nad pravým významem tohoto svátku, ale jako materiál nám dobře posloužila.3)

K doplnění práce byl použit článek „The Easter Festival - A Study in Cultural Change“ od Jamese H. Barnetta. Článek se věnuje Velikonocům, jejich vzniku, vývoji, přechodu na americký kontinent a podobě svátku v období vydání článku. Důležité byly hlavně informace týkající se vzniku Velikonoc, jejich datování, a historie některých velikonočních zvyků.4)

Metodologie:


V metodologii jsou uvedeny použité výzkumné metody a techniky sběru dat, včetně jejich výhod a úskalí. Také zde naleznete samotnou zkušenost výzkumníků při jejich užívání.

Metoda: studium dokumentů

Výhody: - Je organizačně méně náročná, než ostatní techniky.
- Některé dokumenty vytvořené profesionály mají vysokou kvalitu.

Nevýhody: - Účel, pro nějž byly záznamy dokumentu pořízeny, jej modifikují. Vzniká vychýlení oproti ideálnímu stavu zjišťování.
- Autor nepředpokládal využívání dokumentu výzkumníkem a údaje mohou být neúplné.

Technika, kterou jsme použili

  • studium dokumentů hromadného sledování – studovali jsme z veřejně dostupných knih, databází časopisů a zdrojů, uvedených v rešerši
Metoda: dotazování

Dotazovací techniky

  • polostandardizovaný rozhovor – byl použit pro rozhovor s farářkou
    1. výhody: osobní setkání s dotazovaným, autentické reakce, možnost měnit otázky v průběhu rozhovoru
    2. nevýhody: časově náročné, jak pro dotazovaného tak pro tazatele
  • technika písemného dotazování - tuto techniku jsme použili pro získání informací od našich německých a slovenských kontaktů, informace byly získány pomocí e-mailů
    1. výhody: není potřeba osobní kontakt s respondentem
    2. nevýhody: nemožnost pokládat podotázky, dotazovaný může odpovídat jinak, než by odpovídal při rozhovoru přímo tazateli
  • dotazníkový průzkum - polostandardizovanými dotazníky jsme získali informace od lidí, žijících v ČR, věřících i nevěřících
    1. výhody: také není potřeba kontakt s dotazovanými, možnost získat velké množství informací, snadnějších na zpracování
    2. nevýhody: nestandardizované otázky, na které respondenti mohou odpovídat jinak než je zamyšleno
Vlastní zkušenost

Jako první techniku jsme použili studium dokumentů hromadného sledování, informace získané z knih z knihovny, článků a odborného článku na internetu se nalézají hlavně v teoretické části práce. Nejtěžší v této časti, bylo třídění získaných informací na důležité, hodící se k tématu, a na ty, které se k tématu nehodily, třebaže byly zajímavé. U cizojazyčných zdrojů byl pak problém v tom, že věty přeložené doslovně byly dost kostrbaté. Při vlastním překladu jsme tedy věty upravili tak, aby se daly dobře číst, a zároveň byl zachován jejich smysl.

Již při přípravě na rozhovor s českou farářkou jsme nevědomky udělali důležité rozhodnutí, a to že rozhovor bude polostandardizovaný. Přestože jsme totiž měli dobře připravené otázky, a byli přímo nabití teoretickými informacemi, již samotný začátek rozhovoru nás přesvědčil o tom, že jsme zvolili dobře. Rozhovor se neubíral námi očekávaným směrem, a hned na první otázku jsme dostali tak vyčerpávající odpověď, že zahrnula i odpovědi na otázky, které jsme měli připravené jako další. Museli jsme tedy improvizovat a vymyslet nové otázky. Nakonec vše dopadlo dobře, rozhovor byl plodný, a informace z něho získané, nám pomohly jak při dalším dotazování, tak při sestavování dotazníku.

Pro získání informací od lidí žijících v zahraničí, jsme použili techniku písemného dotazování. Dva z dotazovaných žijí na Slovensku, dva v Německu. Dle předchozích zkušeností jsme upravili otázky, které jsme jim pak poslali elektronickou poštou. Otázky byly více obecné, a respondenti tak dostali možnost na otázky odpovídat po svém. To vedlo k tomu, že odpovědi se týkají tématu a zároveň jsou z napsaných odpovědí jasně patrné rozdíly, ke kterým jsme se snažili dobrat.

Při sestavování dotazníku nám dobře posloužily předešlé zkušenosti, přesto se první větší problém objevil hned při sestavování otázek. Na rozdíl od předešlých technik jsme museli otázky co nejvíc upřesnit, ale zároveň jsme se chtěli dobrat co nejvíce informací. Přestože se nám to nakonec povedlo, některé odpovědi nás velice překvapily. Tady se projevila nevýhoda dotazníkového průzkumu, a to absence zpětné vazby. Někteří lidé napsali příliš málo a jejich odpovědi tedy nebyly úplné, a někteří lidé se zase rozepsali hodně, a tudíž byly výsledky náročné na zpracování. Kvůli tomu jsme museli některé dotazníky vyřadit jako nepoužitelné. Dotazníky jsme rozeslali po internetu, obdrželi jsme pak 62 vyplněných dotazníků. Pět dotazníků jsme vyřadili, tudíž použitelných bylo 57. Z těchto lidí, podle výsledků bylo 28 nevěřících a 29 věřících, avšak ne všichni věřící se hlásí k nějaké církvi. Bližší výsledky se nachází v části s vlastním výzkumem.

Teoretická část


V teoretické části se postupně dozvíte jak Velikonoce vznikly, jak se šířily a co přesně se o Velikonocích slaví. Také se seznámíte s hlavními velikonočními tradicemi, zvyky a symboly.

Počátky křesťanských Velikonoc

Velikonoční svátky se slavily již v počátcích křesťanství, kdy se vyvinuly z židovského svátku pesach, při kterém byl Kristus židovskými křesťany označen jako beránek boží.

Dohady mezi židovskými a ostatními křesťany o vhodném datu pro oslavu svátku, vedly roku 325 na Nikajském koncilu k vydání dekretu. V něm jsou Velikonoce s konečnou platností stanoveny jako pohyblivé svátky, včetně způsobu jak správně stanovit jejich datum. Velikonoce připadají na první neděli po úplňku po 21. březnu, datu jarní rovnodennosti. Zdá, se že toto období bylo vybráno proto, aby nekolidovalo právě s oslavami židovského svátku pesach. 5)

Přeměna pohanů v křesťany

Jak se křesťanství šířilo Evropou, a později světem, pohlcovalo původní pohanské víry a začleňovalo pohanské zvyky do svých oslav. Laskaví kněží dovolovali lidem jejich oslavy, a chytří teologové používali pohanský symbolismus k osvětlování křesťanské doktríny.6)

Úzké spojení mezi křesťanskými Velikonocemi a pohanskými svátky jara, je vidět i na názvu tohoto svátku v jiných jazycích. Anglický název pro Velikonoce – Easter - je odvozen ze jména anglosaské bohyně, zvané Eostre nebo Ostara.7) Německý název je pak Ostern. Eostre byla pohanská bohyně matka. Podle Bedy Ctihodného, se její svátek slavil na jaře, a její rituály daly vzniku některým velikonočním tradicím. Existovalo více místních bohyň plodnosti, například Attis, která zemřela, a znovu se narodila na jaře. 8)

Křesťanské Velikonoce se však nešířily jen mezi pohany, ale po celém tehdejším známém světě. V některých zemích měli svá vlastní božstva, ale ani tady nebyl veliký problém zavést křesťanskou tradici znovuzrození. Jako příklad uveďme řecké božstvo, kde se se znovuzrozením můžeme běžně setkat. Dionýsos, řecký bůh vína, zemřel, a znovu se narodil. Jmenujme také Persefonu, dceru bohyně Demeter a boha Dia, která se podle legendy každé jaro vrací z podsvětí, kde strávila zimu.9)

Pomalá expanze křesťanských sociálních struktur do pohanských krajů vysvětluje velkou část historie Velikonoc. Začlenění pohanských pověr do křesťanství trvalo generace, a poskytlo čas pro transformaci starších rituálů do nových, příjemných tradic a rozkošných her spojených s jarem.10) V západní Evropě a ve Spojených státech, se ve velikonočních zvycích běžně objevují nekřesťanské prvky. Jako příklad uveďme třeba: mýty o velikonočním zajíci snášejícím vejce, hledání velikonočních vajec, zvyk nakupovat nové prádlo a šaty – to se týká zvláště mladých dívek a žen, účast ve velikonočním průvodu, nebo dovolené během velikonočního víkendu. Tyto prvky představují důležitou součást Velikonoc. 11)

Protože doba rovnodennosti je již od počátků křesťanské církve spojena s oslavou Velikonoc, bývají, alespoň v západní kultuře, běžnými velikonočními tématy půst, ukřižování a zmrtvýchvstání.12) Věřící také navštěvují kostely v hojnějším počtu bohoslužby, jež jsou pro křesťany nejdůležitější z celého roku. Důraz na velikonoční bohoslužby je přitom některými autory přičítán až vlivu císaře Konstantina, žijícího v první polovině 4. století. Ten se také na Velikonoce oblékal do křiklavých šatů, a dával si záležet na tom, aby vypadal co nejlépe.13)

Křesťanské tradice: postní doba, svatý týden

Postní doba, jíž se jinak říká i půst, se chápe jako období přípravy na Velikonoce, které vrcholí na Boží hod velikonoční. Křesťan v této době měl obnovit autentické vztahy a pracovat na obnově svého křesťanského života.

Toto období, trvající po dobu čtyřiceti dní, jelikož se nepočítají neděle, začíná Popeleční středou, jež je prvním dnem ze svatého neboli pašijového týdne. „Říká se jí také Škaredá, Černá či Bláznivá, a někde má přezdívku Adamův den. Ve středu ráno se lidé vydali do kostela na tichou a neokázalou mši a domů přinášeli popelec, což byl křížek, který jim posvěceným popelem vyznačil kněz na čelo.“ 14) Na škaredou středu se nesmíte mračit, jinak se budete mračit každou středu v roce.

„Po popeleční středě následuje šest postních nedělí. Nejvýznamnější z nich je ta poslední - Květná neboli Pašijová neděle. Tento den připomíná vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma.“ 15)

Následující den se nazývá Zelený čtvrtek, což je den milosrdenství a obdarovávání. Tento den je dnem postním, dnem nejdelšího, čtyřicetidenního půstu v roce, který vrcholí na Velký pátek.

Na Zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní. Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku - nebudete mít v domě blechy. V Orlických horách se házel do studny chléb s medem - aby v ní byla vody celý rok. Také jidáše s medem zaručovali zdraví. 16)

„Velký pátek je v křesťanských tradicích připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži. Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi je například Austrálie, Brazílie, Německo nebo Spojené království.“ 17)

Na Velký pátek se lidé chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - pak je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se prát prádlo, nesmělo se pracovat v sadu, nesmělo se nic půjčovat. 18)

Bílá sobota dostala v katolické církvi své pojmenování podle užívaného bílého bohoslužebného roucha. Udržoval se smutek a hluboký klid. Jde totiž o poslední sobotu postního času.“ 19)

Pečou se mazance i velikonoční beránci, pletou se pomlázky z vrbového proutí, a nebo březové metličky a zdobí se vajíčka. Na bílou sobotu se z ohořelých dřívek udělal křížek a ten se donesl na pole, aby bylo úrodné. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby odradily požár. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. 20)

V noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak Kristova zmrtvýchvstání, proto se ta noc nazývá Velkou nocí. „V neděli, na Boží hod velikonoční, Kristus vstal z mrtvých, a tento den se stal dnem radosti celého křesťanského světa ze svého vykoupení.“ 21)

Na Boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu - aby byla úroda, voda a dostatek ovoce. 22)

„Pondělí velikonoční se už s žádnými významnými liturgickými úkony nespojuje. Ze všech velikonočních svátků je však nejoblíbenější. Kvůli pomlázce.“ 23)

Velikonoční tradice a symboly

Velikonoční beránek

V křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího beránka a znázorňuje se s praporem vítězství. Spojení vidí křesťané také s původně židovskou tradicí svátků paschy, kdy se beránek zabíjel, na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví.

Velikonoční oheň

Některé zdroje uvádějí, že uctívání Ostary zahrnovalo velké ohně, které se zapalovaly na kopcích, a kolem kterých mladé ženy tancovaly s květinami ve vlasech. Tanec byl pravděpodobně rituálem plodnosti a značil jejich mladistvost.24) Dnes se tento zvyk dodržuje například v Německu.

Pro křesťany je pak zapálení svatého ohně o Velikonocích centrální událostí. Od velikonočního ohně se zapálí velikonoční svíce, která se potom ve slavnostním průvodu a za třikrát opakovaného zpěvu „Světlo Kristovo“ vnese do temného kostela.

Velikonoční svíce

Svíce je důležitým symbolem ve všech kulturách, světlo je chápáno jako znamení života. Velikonoční svíce a slavnost světla na počátku liturgie vzkříšení o Veliké noci má své kořeny v tradici prvotní církve, kdy se velikonoční noc rozzařovala světlem mnoha svící. Velikonoční svíce symbolizuje Zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad smrtí. Podle staré tradice se svíce zapaluje od posvěceného ohně na počátku liturgie, konající se v noci z Bílé soboty na neděli, v níž vstal z mrtvých Kristus.

Velikonoční vajíčko

Předpokládá se, že použití vajec v souvislosti s Velikonoci, se do Evropy dostalo z východu, pravděpodobně z Persie skrze řeckou křesťanskou církev. Vejce bylo symbolem vesmíru uctívačů Dionýsa, a mnoho lidí uznávalo vejce jako symbol života. Bylo spojováno s jarem a novým životem. Když si křesťané půjčili vejce, udělali z něj symbol znovuzrození Krista.25)

Zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocům předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla, proto lidé netrpělivě čekali, až postní doba skončí. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr. Vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život. Tady je zřetelné symbolické spojení se zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi.

Pomlázka

Pomlázka, konaná hlavně na Velikonoční pondělí je obchůzka po domech, se kterou je spojeno recitování veršovaných přání, polévání vodou a hlavně šlehání spletenými pruty, které údajně přináší „pomlazení“. Odtud název předmětu, dne, někde i celých Velikonoc.

Konání těchto tradičních zvyků se navzdory civilizačnímu proudu dvacátého století přirozeně zachovalo dodnes a to nejen v prostředí venkova, ale i v některých velkých městech.

Kočičky

Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a pálení v příštím roce o Popeleční středě.

Velikonoční zajíček

Jak bylo dříve řečeno, studenti folklóru věří, že alespoň v západní Evropě, je zajíc spojen s kultem anglosaské bohyně Ostary (příp. Eostre), bohyně jara. Selským rozumem si pak můžeme dobře spojit vysokou plodnost zajíců, a tudíž jejich spojení s rituály bohyně plodnosti.26) V Byzanci byl pak zajíc ve zvířecí symbolice znakem Krista.

Podle tradice staví děti barevná hnízda, která schovávají doma. Když byly hodné, velikonoční zajíc jim do hnízd naklade vejce.27) Bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, to znamenalo, hledání ukrytých vajíček v zahradě.

Čokoládový velikonoční zajíc také pochází z Německa, a poprvé se objevil během 18.století. Škála jedlých zajíčků se však neomezuje jen na ty, vyrobené ze sladkostí a čokolády. Ti jsou tradičně vyráběni i z jiných potravin, a v Německu neodmyslitelně patří ke snídani, obědu, nebo slouží jen jako velikonoční dekorace.28)

Kraslice

Za vyšlehání se přirozeně musí platit - dárky a vejci. Vajíčko samo nese pochopitelnou symboliku rodícího se života, znak přicházejícího jara. Jako dárek musí být vajíčko plné a omalované. Tradiční je červená - krásná barva, barva života. Odtud též obecně užívaný název pro malované vejce - kraslice.

Nejvíce rozšířená a zřejmě i nejstarší je technika zdobení voskem, aplikovaná jako barevná batika. Klasické červené kraslice zdobené jednoduše vyrytým bílým vzorem se v čistém stylu zachovaly hlavně v jižní a západní oblasti Čech, například na Chodsku. Tradici malování vajec dodržovali již staří Židé a Peršané. Předpokládá se, že barvy používané dnes jsou symbolickými barvami jarních květin západního světa.29)

Malování kraslic se stalo i dnes oblíbenou činností řady lidí - především žen, prakticky na celém českém území. Původně ryze velikonoční práce se v řadě případů oddělila od tohoto času a stala se jakousi svéráznou tvůrčí kategorií. V malování kraslic se pořádají vážné soutěže a řada lidí se této činnosti věnuje se značným zaujetím prakticky po celý rok. 30)

Vlastní výzkum


Vlastní výzkum se skládá ze tří částí. V první časti jsou uvedeny rozhovory týkající se Velikonoc, jejichž hlavním účelem bylo geografické srovnání těchto svátků v ĆR, na Slovensku a v Německu. První dotazovanou byla farářka Církve československé husitské, dalšími dotazovanými jsou věřící a nevěřící žijící ve výše zmíněných zemích. Druhá část se věnuje dotazníkovému šetření na území ČR, kdy respondenti odpovídali na otázky ohledně Velikonoc. Ve třetí části pak naleznete zpracované odpovědi, některé z nich ve formě grafů.

Geografické srovnání slavení Velikonoc vyplývající z rozhovorů

Česko:

Ptali jsme se Evy Cudlínové, farářky Církve československé husitské. Působí v modlitebně v Dolních Počernicích od r.1991. Rozhovor byl polostandardizovaný, a proběhl 20. 4. 2013 dopoledne.

Na otázku, jak se slaví Velikonoce na její faře, odpověděla, že podobně jako v ostatních církvích. Svatý týden začíná Květnou (nebo také Palmovou) nedělí, kdy se při bohoslužbě připomíná Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, kam přijel slavit pesach. Dalším důležitým dnem je Zelený čtvrtek, kdy proběhla poslední večeře páně. Na bohoslužbě se čtou evangelia o poslední večeři, v některých sborech si myjí nohy. Na Velký pátek byl Ježíš ukřižován, čtou se pašije, někde se chodí křížová cesta. Mnoho věřících, včetně dotazované drží půst na znamení smutku. Bílá sobota je bílá proto, že Ježíšovo tělo bylo zabaleno do bílého plátna, v němž byl pohřben. Na faře se po setmění dodržuje rituál zapalování ohně, od kterého je zapálen paškál (velká svíce), jež je jediným světlem osvěcujícím kostel. Po půlnoci, již v neděli, dochází ke vzkříšení Ježíše, hraje se hudba, zpívají se oslavné zpěvy, začíná nejradostnější bohoslužba v celém roce. Podle paní farářky je právě tento den, tzv. Hod boží velikonoční, vrcholem křesťanských svátků, nejdůležitějším dnem pro křesťany. Následuje pondělí, kdy se dodržují tradice, původně pohanské, oslavující příchod jara.

Na otázku, jak ona sama slaví Velikonoční pondělí, odpověděla, že teď už pondělní zvyky dodržuje méně než dřív. Vysvětlila to tím, že tradice dodržovala, dokud byly její děti malé. Malovali vejce, kupovali sladkosti pro děti, dodržovali pomlázku v rámci rodiny.

Zeptali jsme se také na její názor na pondělní pohanské zvyky. Odpověděla, že již patří k české tradici, a že jí nijak nevadí. Jde podle ní o oslavu Jara, znovuzrození, a podle ní se hezky doplňují s křesťanskou tradicí. Dále nám potvrdila, že na Velikonoce chodí na bohoslužby víc věřících než jindy. Do kostela se často někteří dostavují jen na Velikonoce a větší svátky.

Z rozhovoru dále vyplynulo, že za největší rozdíl mezi věřícími a nevěřícími považuje význam, který lidé přikládají jednotlivým dnům. Podle ní mnoho lidí ani neví, že Velikonoce trvají celý týden, a znají třeba jen některé dny. Křesťané pak podle ní považují za nejdůležitější neděli, jako Boží hod velikonoční. Nevěřící pak považují za nejdůležitější pondělí, právě kvůli tomu, že ten den se dodržují tradice.

Dále vnímá Velikonoce jako svátek klidu a zamyšlení, rozjímání o Bohu a skutcích Ježíše Krista. Následné vzkříšení a nanebevzetí bere jako naději do dalšího roku. Myslí si, že takto jsou Velikonoce vnímány většinou křesťanů, a že nevěřící spíš možná jen dodržují tradice a berou Velikonoce jako obyčejný svátek a volno z práce.

Slovensko:

1. rozhovor

Ptali jsme se Zdeno Siváka z Reformované křesťanské církve v Komárnu Rozhovor proběhl 27. 4. 2013 online přes aplikaci Skype.

Jak slaví Velikonoce naši sousedé, nám odpověděl, že je to na celém území Slovenska hodně podobné. Pouze na východě převládají „nenáboženské“ tradice.

Pro křesťany začínají Velikonoce (květnou) nedělí. V pátek a o víkendu chodí hodně do kostela a připomínají si události okolo Ježíše (ukřižování, zmrtvýchvstání,…). Vše vrcholí nedělí – Božím hodem velikonočním. Pondělí už je otázkou tradic, jako je hodování, polévání vodou a pomlázka. Korbáč je symbolem zájmu mužů o ženy, ty které nikdo s korbáčem nenavštíví, si mohou připadat opomíjené. Korbačování se provádí hlavně na středním a západním Slovensku. Na východě se spíše polévá vodou, popř. ve vaně a to má zajistit dívkám svěžest a energii. Také se peče na Velikonoce, tedy pouze jednou za rok tzv. zakulacený bochánek, kterému se říká paška.

Na otázku, jak on sám slaví Velikonoce, nám odpověděl, že zvyky dodržuje víceméně pořád stejně, protože je to pro něj a jeho rodinu každoroční tradice, která by se neměla opomíjet. Malování vajec, polévání se, korbačování, kupování sladkostí dětem, to je náplň velikonočního pondělí.

O Velikonocích si myslí, že stejně jako Vánoce patří ke svátkům, kdy kostel navštěvuje hodně lidí. Najdou se mezi nimi (z jeho vlastní zkušenosti) i nevěřící, kteří tam jdou kvůli věřícím blízkým/příbuzným.

Křesťané přikládají největší důraz poslednímu týdnu Velikonoc, kdy slaví jednotlivé dny.

Například námi dotazovaný respondent nejvíce slaví pátek, kdy na faře drží půst, čili nejí maso. Mají pouze dvě lehká jídla za den a ty jsou připraveny převážně ze zeleniny. Pak samozřejmě slaví neděli, kdy je Boží hod velikonoční. Oproti tomu pro nevěřící je to většinou jen pondělí, kdy dodržují tradice. Berou ho spíše jako den volna, po kterém ještě následuje odplatné neboli odvetné úterý, kdy dívky mohou šlehat chlapce a polévat je vodou.

2. rozhovor

Dále jsme se ptali i Ljuby Lakatošové, 22 let staré svobodné nevěřící. Respondentka má Velikonoce ráda, samozřejmě to bere hlavně jako den volna. S Velikonocemi má spojená zvířata jako je zajíc, beránek, ovce a kuřátko.

V rozhovoru zmínila, že do kostela moc nechodí, jelikož je nevěřící. Slaví skoro jen pondělí, kdy si většinou vypne zvonek, aby vstávala aspoň trochu později. Zbytek její rodiny vstává časně ráno. Skoro vždy je na Velikonoce doma. Tráví je s blízkou rodinou a kamarády. Nevaří nic speciálního, kromě vajíček. Vajíčka natvrdo, pomazánky a pak taky peče mazanec.

Jak slaví Velikonoce, odpověděla: „Skákalo se do řeky na Velký pátek, abychom celý rok byli zdraví, ale to s postupem času vymizelo. Hodně se poléváme vodou (holky hlavně v úterý) a různě se schováváme klukům. U nás dívky nevěří, že když je nenavštíví hoch s korbáčem, tak zůstanou samy.“

Mazance její rodina peče v neděli. Také v kostele světí jídlo (dotazovaná se ne vždy zúčastní) a kousky mazance se rozházely po zahradě, aby byla veliká úroda. Po obědě se sejde celá rodina a mají velikonoční oslavu. Když je hezky, oslava je venku, hrají se hry a všichni se baví.

Německo:

Rozhovory s německými respondenty

Abychom zjistili, jak se liší slavení Velikonoc ve věřící a nevěřící rodině v Německu, kontaktovali jsme dva korespondenty. Oběma dotazovaným jsme nastínili výzkumnou otázku a požádali je, aby nám povyprávěli, jak probíhaly oslavy Velikonoc u nich v rodině. První dotazovanou byla Kristina, které je 26 let a žije v Berlíně ve věřící rodině, druhou dotazovanou byla Johanna, které je 25 let a žije v Kolíně nad Rýnem v nevěřící rodině.

Pro Kristinu začínají Velikonoce v pátek, kdy dodržuje půst. Když byla malá, malovala se u nich doma v sobotu vajíčka a stavěla hnízda na zahradě z trávy a mechu. Večer pálili vánoční stromek, který sušili od Vánoc. V neděli brzy ráno vstali a běželi do zahrady, kde na ně v hnízdě čekala čokoládová vajíčka, pak ještě hledali další, po zahradě ukrytá vajíčka od velikonočního zajíce. Poté šli do kostela a po návratu měli velkou společnou snídani s čerstvě upečeným tzv. Hefekranz (pečivo na způsob vánočky do tvaru věnce). Odpoledne chodili na procházku, podívat se na velikonočního beránka a jehňátka. Na dotaz, jaký význam pro ni Velikonoce mají, uvedla, že především duchovní, Velikonoce jsou pro ni symbolem jakéhosi celkového znovuzrození.

U Johanny doma Velikonoce nikdy nějak zvlášť neprožívali. Velikonoce pro ni znamenají především pracovní volno, kdy tráví čas s rodinou. Když byla malá, dostávala od rodičů na velikonoční neděli čokoládová vajíčka a ráno mívali velkou snídani s čerstvým pečivem. Odpoledne pak chodili na návštěvu k prarodičům.

V obou rodinách tedy probíhají Velikonoce ve znamení klidu a rodinné pohody. Obě dotazované se shodují, že nejdůležitějším dnem je pro ně neděle. Dodržovanou tradicí, která je pro obě společná, je hledání čokoládových vajíček od velikonočního zajíce, a velká nedělní snídaně, kdy se u stolu sejde celá rodina. Hlavním rozdílem mezi oběma rodinami je především význam a samotné vnímání Velikonoc. Pro Johannu znamenají především volno a odpočinek od práce, zatímco pro Kristinu mají Velikonoce význam daleko hlubší.

Z rozhovorů jsme se také dozvěděli, že v porovnání s Čechami mají kromě velikonočního pondělí také pracovní volno v pátek, a děti ve škole dostávají o Velikonocích dvoutýdenní prázdniny.

Dotazníkové šetření

Jedna z technik, která byla použita pro vypracování naší práce, je i dotazníkový průzkum. V něm jsme předložili stejné otázky věřícím a nevěřícím dotazovaným, žijících na území Čech. Data získaná tímto šetřením tedy slouží k vytvoření lepší představy o slavení Velikonoc na českém území. Z výsledků některých dotazů byly vytvořeny grafy, na nichž jsou jasně patrné konečné hodnoty průzkumu.

Dotazník vyplnilo 57 respondentů, z nich 28 bylo nevěřících, a 29 uvedlo, že je věřících. Většina věřících se hlásí k římskokatolické církvi. Někteří respondenti uvedli, že věří v boha, ale necítí se být vázáni k nějaké církvi. Dotazovaní z velké většiny patřili do věkové skupiny od 15 do 30 let.

Grafy:

Z tohoto grafu je jasně patrné, že v otázce, s kým slaví věřící a nevěřící Velikonoce, není žádný větší rozdíl. Výsledky dopadly velice podobně. Dá se tedy říct, že víra nemá žádný vliv na to, s kým věřící a nevěřící slaví Velikonoce.

Tento graf shrnuje zvyky, které věřící a nevěřící dodržují v době Velikonoc. Co se týče zvyků jako malování vajec a pomlázky, nejsou zde patrné větší rozdíly. Ty se ale dají najít třeba v dodržování tradice velikonoční svíce, jež je úzce spjata s křesťanskou tradicí.

Závěry vyplývající z dotazníků

Z odpovědí vyplývá, že naprostá většina dotazovaných má Velikonoce spojené s křesťanskou tradicí a Ježíšem Kristem. Někteří z lidí správně uvedli, že historie Velikonoc sahá ještě dále do historie k židovskému svátku pesach, popřípadě u nás některé zvyky pochází ještě z pohanských svátků jara. Jen minimum respondentů nevědělo nic o původu Velikonoc. Odpovědi se mezi věřícími a nevěřícími nijak výrazně nelišily.

Zaznamenali jsme rozdíl v odpovědích na otázku, co pro dotazované Velikonoce znamenají. Nejvíce věřící i nevěřící uváděli, že pro ně Velikonoce znamenají hlavně svátek, volno a odpočinek. Mnoho nevěřících, a překvapivě i několik věřících uvedlo, že pro ně Velikonoce nemají zvláštní význam. Rozdíl mezi oběma skupinami vyplývá z odpovědí některých věřících, kteří uvedli, že Velikonoce představují dobu zklidnění, rozjímání o Bohu, vzpomínání na Ježíše Krista a naději, že smrtí vše nekončí. Někteří věřící uvedli Velikonoce jako nejdůležitější svátky v roce.

Průběh Velikonoc v rodinách se také liší v tom, jak obě skupiny Velikonoce vnímají. Nevěřící dodržují tradiční zvyky, jako malování vajec, pomlázku, někteří uvedli i kupování nových věcí. Pro některé probíhají Velikonoce jako běžné dny. Ve věřících rodinách jsou Velikonoce kromě tradičních zvyků spojené se slavnostním jídlem, a také návštěvou kostela. To je asi největší rozdíl v průběhu Velikonoc mezi věřícími a nevěřícími, protože z nevěřících neuvedl návštěvu kostela žádný.

V dotazníku byla uvedena i otázka, zda dotazovaní zaznamenali nějaký rozdíl ve slavení Velikonoc. Odpovědi jsme získali pouze od šesti nevěřících a tří věřících respondentů. Z jejich odpovědí vyplývá, že nezaznamenali buď žádný rozdíl, nebo mají pocit, že se velikonoční tradice dodržují pořád méně. Dva respondenti (jeden věřící a jeden nevěřící) uvedli, že jako negativní změnu vnímají nadměrné užívání alkoholu.

Mezi pokrmy, které se připravují na Velikonoce, se mezi oběma skupinami na prvním místě umístil velikonoční beránek. Mezi další sváteční pokrmy uvedli dotazovaní mazanec, nádivku, a z praktických důvodů pokrmy s vejci. Často se vyskytoval i řízek s bramborovou kaší. Jen pár dotazovaných uvedlo pečení Jidášů.

Další výrazný rozdíl byl zaznamenán u otázky, kterým dnem pro respondenty vrcholí Velikonoce, resp. který den považují za nejdůležitější. Více než dvě třetiny nevěřících uvedlo pondělí, pro jejich zbytek nebyly tyto dny důležité vůbec. U věřících také uvedlo nejvíce lidí jako nejdůležitější den pondělí, po něm ale následuje Bílá sobota, kdy došlo ke vzkříšení Krista, a neděle, Boží hod Velikonoční.

Závěr


Velikonoce jsou hlavní křesťanské svátky, které mají svůj původ spojený se židovským svátkem Pesach. Ježíš Kristus přijel právě na Pesach do Jeruzaléma, kde byl později zadržen a ukřižován. Od Ježíšova ukřižování, následného zmrtvýchvstání a nanebevzetí se odvíjí celá křesťasnká tradice. Na našem území byly Velikonoce spojeny s pohanskými svátky jara. Toto spojení je patrné ještě dnes, kdy se mnoho pohanských zvyků stále dodržuje. Lidé ne vždycky znají původ, ovšem poselství znovuzrození se tu objevuje také, právě jako začátek nového roku.

Povědomí o velikonočních zvycích je dobré, většina lidí si dokáže představit tradiční zvyky. Pro mnohé z nich však už pozbyly původní význam, a snad právě proto dodržují jen některé z nich, spíš jako tradici. Věřící vnímají tyto zvyky stejně jako nevěřící.

Patrný rozdíl je v prožívání samotných Velikonoc. Většina nevěřících má Velikonoce spojené hlavně s Velikonočním pondělím, berou ho jako den odpočinku navíc, prodloužený týden, kdy nemusí pracovat a mohou se věnovat rodině. Pro věřící mají význam celé svátky, týden od Květné neděle do neděle příští, Božího hodu velikonočního. Připomínají si poslední dny Ježíše Krista, a prožívají Velikonoce více do hloubky. Pondělí pak pro ně znamená spíše jen tradici, volno z práce a trávení času s rodinou a přáteli.

Největší rozdíl mezi Velikonocemi v Čechách, Německu, a na Slovensku, spočívá v samotných zvycích, a jejich dodržování. V Německu jsou hlavními zvyky schovávání sladkostí od velikonočního zajíce a velikonoční oheň. U nás se dodržuje chození s pomlázkou (korbáčem, šibačkou, tatárem) a koleda. Na Slovensku se zas kromě pomlázky více polévají vodou, než u nás. Společným zvykem, který se dodržuje ve všech třech zemích, je malování vajec.

Přílohy

Dotazník: Základní otázky o velikonočních svátcích a tradicích v rodinách věřících a nevěřících

Seznam použitých zdrojů

BARNETT, James H. The Easter Festival – A Study in Cultural Change [online] American Sociological Review (JSTOR), Vol. 14, No. 1 (Feb., 1949), pp. 62-70 [citováno 13.6.2013]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2086447 (pozn. jedná se o vlastní překlad)

FROLCOVÁ, Věra. Velikonoce v české lidové kultuře Praha: Vyšehrad, 2001 ISBN 80-7021-503-8.

GRISCHY, Janet The History of Easter: Assimilating Pagans into Christianity [online] Life 123, Answers at the speed of life [citováno 13.6.2013]. Dostupné z: http://www.life123.com/holidays/easter/easter-traditions/the-history-of-easter-assimilating-pagans-into-chr.shtml (pozn. jedná se o vlastní překlad)

MOONEY, Bellinda J. Where Did the Easter Bunny Originate From [online] Life 123, Answers at the speed of life [citováno 13.6.2013]. Dostupné z: http://www.life123.com/holidays/easter/easter-traditions/where-did-easter-bunny-originate.shtml (pozn. jedná se o vlastní překlad)

MUP Times. Kde se vzaly Velikonoce a jaké se s nimi pojí tradice?. [online]. © 2012 Metropolitní univerzita Praha o.p.s. Dostupné z http://www.muptimes.cz/best-of/275-kde-se-vzaly-velikonoce-a-jake-se-s-nimi-poji-tradice

Římsko-katolická farnost, Městec Králové. Dostupné z https://sites.google.com/site/fmestec/home/doba-postni

TOUFAR, Pavel. Velikonoce. Třebíč, 2001. ISBN 80-7268-129-X

VAVŘINOVÁ, Valburga. Abeceda Velikonoc, Praha, 2011 ISBN 978-80-86713-68-7

Velikonoce.com Velikonoční zvyky : škaredá středa, zelený čtvrtek, velký pátek …. [online]. © 2012 Dostupné z http://www.velikonoce.com/zvyky.htm

Víra.cz. Symboly Velikonoc. [online]. © 1998-2012 Vira.cz. Dostupné z http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Symboly-Velikonoc.html 


Počet shlédnutí: 175

1)
FROLCOVÁ, Věra. Velikonoce v české lidové kultuře. Praha: Vyšehrad, 2001. ISBN 80-7021-503-8.
2) , 14) , 19) , 21) , 23)
TOUFAR, Pavel. Velikonoce. Třebíč, 2001. ISBN: 80-7268-129-X
3)
VAVŘINOVÁ, Valburga. Abeceda Velikonoc, Praha, Krásná paní, 2011. ISBN 978-80-86713-68-7
4) , 5) , 7) , 11) , 12) , 13) , 24) , 25) , 26) , 29)
BARNETT, James H. The Easter Festival – A Study in Cultural Change [online] American Sociological Review (JSTOR), Vol. 14, No. 1 (Feb., 1949), pp. 62-70 [citováno 13.6.2013]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2086447 (pozn. jedná se o vlastní překlad)
6) , 8) , 9) , 10)
GRISCHY, Janet The History of Easter: Assimilating Pagans into Christianity [online] Life 123, Answers at the speed of life [citováno 13.6.2013]. Dostupné z: http://www.life123.com/holidays/easter/easter-traditions/the-history-of-easter-assimilating-pagans-into-chr.shtml (pozn. jedná se o vlastní překlad)
15)
Římsko-katolická farnost, Městec Králové. Dostupné z https://sites.google.com/site/fmestec/home/doba-postni
16) , 18) , 20) , 22)
Velikonoce.com Velikonoční zvyky : škaredá středa, zelený čtvrtek, velký pátek …. [online]. © 2012 Dostupné z http://www.velikonoce.com/zvyky.htm
17)
MUP Times. Kde se vzaly Velikonoce a jaké se s nimi pojí tradice?. [online]. © 2012 Metropolitní univerzita Praha o.p.s. Dostupné z http://www.muptimes.cz/best-of/275-kde-se-vzaly-velikonoce-a-jake-se-s-nimi-poji-tradice
27) , 28)
MOONEY, Bellinda J. Where Did the Easter Bunny Originate From [online] Life 123, Answers at the speed of life [citováno 13.6.2013]. Dostupné z: http://www.life123.com/holidays/easter/easter-traditions/where-did-easter-bunny-originate.shtml (pozn. jedná se o vlastní překlad)
30)
Víra.cz. Symboly Velikonoc. [online]. © 1998-2012 Vira.cz. Dostupné z http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Symboly-Velikonoc.html
krestanstvi_-_velikonoce.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:30) (upraveno mimo DokuWiki)