Kulturní relativismus

„Kulturní relativismus je teoreticko-metodologický přístup, který se zabývá výzkumem kulturních jevů. Můžeme tedy vycházet z předpokladu, že jednotlivé kultury jsou jedinečnými a neopakovatelnými sociokulturními systémy, tedy entitami, které lze popsat a pochopit pouze v kontextu jejich vlastních hodnot, norem a idejí,“ ¹⁾ neměli bychom opomenout ani význam autonomního vývoje a podmínek existence daných kultur. „Kulturní relativismus podporuje kulturní diversitu společnosti, a tím i podmínky pro uměleckou a kulturní tvorbu. Vysoká kulturní diversita, ale současně vytváří i „podmínky“ pro potenciální nebo permanentní kulturní konflikt.„ ²⁾

Je nutné posuzovat každou kulturu pouze v jejím vlastním kontextu, v souvislostech jejích vlastních hodnot, idejí, norem a tradic. Je totiž zřejmé, že mnoho kulturních prvků, které jsou v souladu s hodnotami a obyčeji kultur, jejichž jsou součástí (kanibalizmus, infanticida⇒zabíjení dětí z obavy, že je nebude možné uživit) nevyhovuje normám a zvykům kultur jiných (např. pro Evropany jsou tyto obyčeje nepřípustné a naše kultura je odsuzuje- pojídání lidského masa je nemorální, obezita může být ideálnem krásy). Pokud budeme posuzovat jiné kultury měřítky kultury naší vlastní, je to označováno jako etnocentrizmus. Kromě etnocentrizmu se kulturní relativizmus vymezuje i vůči evolucionistům a jejich směru evolucionismu, který je založen na představě, že dějiny lidstva jsou unilineární (což se dá vysvětlit tak, že dějiny lidstva celého světa jsou v zásadě jedny, mají všude na světě shodná vývojová stadia a tak jsou kultury odlišné od kultury euroamerické pouhými nedovyvinutými stadii vývoje). Do opozice této představě staví kulturní relativizmus pluralistickou koncepci dějin, jejíž hlavním pilířem je myšlenka, že se jednotlivé kultury mohou vyvíjet libovolným směrem a krystalizovat tak do podob, kdy je nemůžeme vzájemně nesrovnávat.

„Kulturní relativizmus nabízí perspektivu, v níž je možné nahlížet na jiné kultury s patřičnou úctou, respektem a tolerancí“ (což se dá chápat jako koncepce opoziční ke všem formám nacionalizmu, rasizmu, fašizmu a dalších). „Je však třeba říci, že na rozdíl od etnocentrizmu, který je kulturám vlastní, je kulturní relativizmus doposud spíše programem a ideou, než popisem reálného stavu. „ ³⁾

„Za průkopnické práce tohoto přístupu lze považovat sociálně antropologické práce autorů jako je F. Boas a A. L. Kroeber.“ ⁴⁾

F. Boas je americký moderní antropolog, který je považován za „otce americké antropologie“. Jeho důraz je kladen na empirický výzkum, prováděl expedici do Baffinovy země. Zavedl v americké antropologii interdisciplinární přístup, založený na datech z archeologie, etnografie, jazykovědy a fyzické antropologie. Kulturu Boas chápe jako komplex, složený z kulturních znaků, který se přizpůsobuje změnám přírodního prostředí.

L. Kroeber americký antropolog, historik a lingvista. Jeho příspěvkem antropologii byl užší vztah mezi archeologii a zkoumáním kultury. Podílel se na vykopávkách v Novém Mexiku, Mexiku a v Peru. Kroeber a jeho studenti prováděli rozsáhlý sběr kulturních dat u západních kmenů amerických Indiánů.

Žebříček se dá udělat podle toho, kdo od koho více přijímá zvyků, tradic, idejí…zhodnocení, co je pro ně lepší⇒ převzali kulturu, která je pro ně lepší



Počet shlédnutí: 17