L. H. Morgan

L. H. Morgan žil v letech 1818 - 1881. Narodil se ve městě Aurora na západě severoamerického státu New York. V dětství ho zaujaly oděvy, ozdoby a zbraně indiánů kmene Kajugů, kteří si přicházeli na rodinnou farmu Morganů přivydělat sezonními pracemi. V obdivu nad jejich odvahou, skromností i specifickým smyslem pro čest a spravedlnost se často ptal sám sebe: proč se nezměnili jako my? Jak je možné, že se obejdou bez vojska, policie, soudů? Proč obdělávají pole motykou, i když farmáři používají ruchadla? Stejné otázky ho provázely i během studií (http://www.sanquis.cz). Vystudoval práva a poté začal pracovat jako advokát a specializoval se na železniční problematiku. Ačkoli se stal členem společnosti věnující se stavbě železnic a později dokonce jedním z ředitelů této dráhy, vždy ostře vystupoval proti agresivnímu zabírání indiánské půdy pro potřeby stavby železnic. Od mala se zajímal o život původních obyvatel Ameriky. Zabýval se studiem kultury indiánských kmenů. Prováděl také jako soukromý vědec dlouhodobé terénní výzkumy v rezervacích Tonawada, Onondaga a Buffala. Tyto výzkumy se zajímaly především studiem sociální organizace indiánských kmenů. Morgan nepůsobil na žádné univerzitě. V roce 1880 byl za své zásluhy zvolen předsedou Americké společnosti pro rozvíjení vědy (Soukup, 2004).

Podle Morgana je možno rozlišovat 5 vývojových forem rodiny. Každá forma má vlastní instituci manželství. První formu rodiny Morgan nazývá „rodinou pokrevních příbuzných“. V této formě muži žili v mnohoženství a ženy v mnohomužství. Přičemž se tato forma zakládala na skupinovém manželství bratrů a sester, vlastních i pobočných. Tento typ rodiny zcela vymizel a o jeho existenci svědčí pouze systém pokrevního příbuzenství zvaný havajský, který existuje v Polynésii. Z rodiny pokrevních příbuzných se postupně vyvinula „punaluánská rodina“. V této rodině bylo základem skupinové manželství několika sester, vlastních nebo pobočných, s jejich manžely, přičemž společní manželé nemuseli být navzájem příbuzní. Další typ rodiny je „syndyasmická (párová) rodina“. Tato rodina se zakládala na manželství bez výlučného spolužití. Manželství trvalo podle libovůle obou stran.
Z párové rodiny vznikla „patriarchální rodina“. Bylo to manželství jednoho muže s několika ženami. Ženy byly obvykle drženy v odloučení.
Poslední vývojovou etapu představuje „monogamní rodina“. Tuto rodinu tvořilo manželství jednotlivých párů s výlučným spolužitím a má svůj vlastní systém pokrevního příbuzenství, který Morgan nazýval árijský (Soukup, 2004).

Morgan rozeznává podle druhu sociální a politické organizace dva základní typy společnosti. První představuje rodová společnost „societas“, která je založena na jednotlivcích a osobních vztazích. Základní organizační jednotkou je zde rod, ze kterého vznikaly stále složitější a vývojově vyšší formy sociální organizace: rod - frátrie - kmen - kmenová konfederace. Druhý typ společnosti založený na principu teritoriality a vlastnictví, představuje stát „civitas“. Zde je základní jednotka obec nebo městský obvod. Zde ale mizí prvotní svoboda a rovnost a vznikají společenské třídy a objevuje se sociální nerovnost (Soukup, 2004).

Morgan se však nezabýval jen stupni rodiny a formami společenského zřízení, ale usiluje o výklad evoluce kultury lidstva jako celku. Dějiny kultury považuje za nepřetržitý proces směřující od nižších forem existence k vyšším a dokonalejším. Podle jeho názoru hraje rozhodující roli v dějinách kultury hromadění zkušeností v důsledku objevů a vynálezů, jimiž lidé zabezpečují uspokojování svých potřeb.
Morgan vychází z předpokladu, že lidstvo začalo svou dráhu na nejnižším bodě vývojového stupně a propracovalo se z divošství k civilizaci hromaděním experimentálních zkušeností.
Morgan předpokládal, že na nejnižším vývojovém stupni se člověk při uspokojování svých potřeb příliš nelišil od zvířat. Rozvíjením typicky lidských vlastností, jakými je řeč, užívání nástrojů, využívání vynálezů a vytváření institucí lidstvo překonalo tuto úroveň a dospělo k civilizaci.
Při studiu dějin kultury je podle Morgana nutné věnovat pozornost dvěma na sobě nezávislým výzkumům. Jeden vede přes vynálezy a objevy a druhý přes prvotní zřízení.
Podle Morgana probíhal vývoj lidstva ne třech vývojových stádiích: divošství - barbarství - civilizace (Soukup, 2004).

Morganovou první významnou prací je Liga Ho-De-No-Sau-Nee neboli Irokézů. Tato kniha se stala prvním vědeckým pojednáním o indiánském kmeni , které kdo kdy napsal. Morgan si povšimnul značných podobností mezi příbuzenskými terminologiemi používanými kmeny Irokézů, Odžibvejů a Dakotů. Pomocí dotazníku i vlastních terénních výzkumů mezi indiány na území Kansasu a Nebrasky se pokusil prokázat svoji hypotézu, podle které se systém příbuzenství zaznamenaný u Irokézů vyskytuje i u indiánských kmenů odlišných jazykových skupin.
V roce 1860 se rozhodl uskutečnit výzkum, který by umožnil srovnání příbuzenských terminologií u co největšího množství národů světa. Proto sestavil speciální dotazník, jehož součástí byla i tabulka, která měla 234 položek a ten rozeslal do celého světa. Současně s tímto dotazníkovým šetřením provedl řadu terénních výzkumů v oblasti jezera Winnipeg, Hudsonova zálivu a ve Skalistých horách. O výsledcích informoval v referátu Předpokládané řešení otázky původu klasifikační soustavy příbuzenství, který přednesl v Americké akademii umění a věd (Soukup, 2004).

V roce 1870 vydává rozsáhlé dílo Systémy pokrevenství a sešvagření lidské rodiny. Zabývá se zde studiem příbuzenských systémů. Ukázal zde, že na světě existují dva základní typy příbuzenství a že většina národů na zemi spadá do jedné či druhé skupiny. Podle něho indoevropské a semitské národy patří k jednomu typu příbuzenství (patriarchálnímu) a ostatní národy ke druhému (matriarchálnímu). Na základě obdobného typu příbuzenství Asiatů a Indiánů Morgan vyvodil původ Indiánů z Asie. Toto později potvrdil fyzický antropolog Aleš Hrdlička a nedávno srovnávací lingvisté.
Morgan byl přesvědčen, že současné příbuzenské termíny neodpovídají současným, ale přirovnává je ke vztahům, které existovaly v dobách dávno minulých. Podle jeho názoru probíhal vývoj rodiny ve fázích: promiskuita - komunální rodina - párové manželství - monogamie (Soukup, 2004).

Problematice vývoje rodiny a příbuzenských systémů se věnoval i ve své nejvýznamnější práci Pravěká společnost neboli Výzkumy o průběhu lidského pokroku od divošství přes barbarství k civilizaci.
Toto dílo je shrnutím evoluční teorie s důrazem k otázkám rodové a společenské struktury. Podle něj základními faktory lidského pokroku byly „zvyšování inteligence prostřednictvím vynalézání a objevování, zdokonalování myšlenek o vládě, prohlubování pojmu rodiny a prohlubování myšlenky majetku“. Jako pátou část této knihy koncipoval svoji poslední významnou práci Domy a domácí život amerických domorodců. Řeší zde problematiku zvyků, obyčejů, způsobu života indiánů a indiánské kultury. Podle Morgana právě tato problematika je důležitá k pochopení kultury indiánů. V epoše divošství se lidé živili sběrem ovoce, později začali lovit ryby, užívat oheň, zhotovit luk a šíp. V epoše barbarství vynalezli hrnčířství, začali používat nepálené cihly a nakonec se naučili tavit kovy a vyrábět kovové nástroje. Éra civilizace začala vynálezem písma (http://www.sanquis.cz).

Význam Morganova díla Pravěká společnost, ocenili již v minulém století zakladatelé marxistické filozofie K. Marx a B. Engels. Významná je z tohoto hlediska zejména Engelsova kniha Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu, ve které bylo základní Morganovo schéma dějin lidské kultury modifikováno a dále rozpracováno z hlediska historického materialismu. Podle Engelse, měl Morgan velikou zásluhu, že v hlavních rysech objevil a rekonstruoval tento předhistorický základ našich zapsaných dějin a že našel v rodových svazech severoamerických indiánů klíč, který nám otevírá nejdůležitější, dosud neřešitelné záhady nejstarších řeckých, římských a německých dějin. Zásadní přehodnocení a odmítnutí Morganovy evolucionistické koncepce je považován nástup Boasovy školy difuzionismu. Kritikem zde byl R. H. Lowie. Negativní reakci vyvolal Morganův evolucionismus také mezi zastánci britského funkcionalismu. R. A. Radcliffe - Brown uvedl, že Morganovy teorie mají romantický půvab, ale jsou do značné míry nevědecké (Soukup, 2004).

Za své objevy byl Morgan zvolen členem Národní akademie věd USA a prezident Lincoln ho jmenoval komisařem pro indiánské záležitosti. Jenže vláda o férové jenání s Indiány neměla ve skutečnosti zájem a Morgan si brzy získal pověst podivína, který to myslí vážně a který se dokáže rozčílit kvůli takové prkotině, jakou je podvádění Indiánů. Známé je toto jeho veřejné prohlášení: „Místo abychom jim dali vzdělání, naučili je chovat stáda, orat pluhem a ovládat řemesla, lovíme je jako zvěř. V civilizované zemi pořádáme hon na lidi s odlišnou barvou pleti. Je to tak - křesťané znovu zabíjejí pohany!“ (http://www.sanquis.cz.)

První antropolog světa Lewis Henry Morgan zemřel 17. prosince 1881 v Rochestru. S odstupem času lze konstatovat, že Morgan byl na svou dobu antropologem výjmečných kvalit, i když jeho následovníci nalezli v jeho pracích řadu omylů a nepřesností (Soukup, 2004).

SOUKUP,V. Přehled antropologických teorií kultury. 2. vyd. Praha: Portál, 2004.

http://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art3855

Počet shlédnutí: 174