Stravování v judaismu

Zuzana Godočíková, Anna Sviridova, Kateřina Šimonová. Stravování v judaismu. Hospodářská a kulturní studia (HKS) | Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2016. http://www.hks.re/wiki/ls2016:judaismus2

Jako téma pro naší semestrální práci jsme si vybraly Stravování v judaismu, kde jsme se pokusily čtenářům objasnit a přiblížit Židovskou kuchyni – její pravidla, zvyky a tradice. Pozornost byla zaměřena na rozdíl dodržování kašrut pravidel v České republice a Izraeli. Dále jsme se zabývaly košer potravinami a jejich dostupností ve výše zmíněných státech. Jednou z podotázek byl generační rozdíl, kdy jsme se pokusily zjistit, jak moc se odlišují názory věkově rozdílných respondentů na danou problematiku. Čtenář se z práce dozví nejrůznější zvyky, tradice a dodržování kuchyně v Judaismu. Budou mu objasněny nejdůležitější rozdíly v dodržování kuchyně ve dvou odlišných státech, což je pro pochopení fungování kuchyně plných pravidel jako je právě Židovská velmi důležité. Díky respondentům, kteří se s námi podělili o jejich cenné zkušenosti a názory si čtenář může, co možná nejlépe představit, jaké je dodržování pravidel kašrut.

• Jaké jsou způsoby a zvyklosti Židů ve stravování v ČR a v Izraeli?

• 1. Jak se liší podmínky ve stravování pro Židy v ČR?
• 2. Co všechno představuje pojem košer?
• 3. Jaký je pohled mladší a starší generace na dodržování zvyků a pravidel ve stravování?

Temátem stravování v Judaismu se zabývalo již mnoho výzkumníků a nejeden spisovatel se rozhodl napsat publikaci, kde vysvětluje a zabývá se právě stravováním tohoto náboženství. Jaké jsou způsoby a zvyklosti Židů ve stravování v ČR a v Izraeli? Aby bylo možné pochopit rozdíly, musíme se naučit pravidla tradiční přípravy košer pokrmů. Bedřich Nosek a Pavla Damahorská v druhé části knihy„Židovské tradice a zvyky“¹⁾ popisují chod Židovské domácnosti a zejména tradice přípravy jídla. Autoři věnují pozornost nejen složení a servírovaní pokrmů, ale také i předpisům spojeným s rituální čistotou jídla. Podrobně vysvětlují postup pří připravě jídla, které se nazývá halal. Zaměřují se také na náboženskou praxi - bohoslužebnými úkony od shromáždění v synagoze a čtení tóry až po kašrut neboli stravovací zásady, které má židovský věřící dodržovat. Patří mezi ně například povinnost oddělit jídlo masité a mléčné včetně nádob, v nichž se oba druhy pokrmů připravují, a samozřejmě zásady o rituálně čisté a nečisté stravě. Jíst se smí vše z ryb, co má ploutve a šupiny, a dále přežvýkavci s rozpolceným kopytem. Mezi zapovězená zvířata tak patří nejen vepř, ale i kůň, osel, hlodavci, žralok či medvěd. Uvedené zásady vycházejí z textu židovských biblických knih, ale souvisely i s klimatem na území Izraelitů, tedy s kazivostí masa.

„Tajemství Židovské kuchyně“²⁾ nám prozradili autoři František Janalík a Jiří Marhold zaměřují se především na recepty pokrmů podle pravidel kašrut. Detailně zde popisují veškeré pravidla a postupy při přípravě nejrůznějších jídel. Najdeme v knize recepty od moučníků až po hlavní chody. Dílo doplnily i zajímavou historii a tradicemi ve stravování, které se při přípravě jídel dodržují. Neopomenuli ani historii tohoto náboženství a svátky, které Židé dodržují..

V knize „Židovské tradice a zvyky“³⁾ se autor Alexandr Putík zmiňuje o souboru pravidel pro rituální čistotu jídla nazývající kašrut. Tento židovský zákon stanovuje, které druhy živočichů jsou povolené ke konzumaci a které nikoliv. Dále zde autor detailně popisuje, co je potřebné udělat pro to, aby bylo maso rituálně čisté. Jedná se o speciální metodu porážky nazývanou šechita. Autor v knize také uvádí takzvanou pesachovou kuchyni. Jde o jídelní zvyklosti, jenž se musí dodržovat během jarního svátku Pesach po dobu osmi dnů.

Nikdo není schopen přesně odpovědět na otázku rozdílu ve stravování starší a mladší generace. Nemáme k dispozici velké množství knih vztahujících se k tématu. Možná je to také způsobené tím, že dodržování kašrutu není obvykle spojené s věkem osoby. Nicméně, někteří autoři diskutují o souvisejících tématech – například Oleg Hazanov v článku „The Jewish national consciousness in epoch of modernization from the standpoint of the scientific and religious approaches“⁴⁾ řeší subjekt evropeizace Židovské společnosti. Zmiňuje zamítnutí přísného dodržování košer stravovani a změny v chování Židů. V dalším článku „Transformation of traditional confessions among Jewish immigrants in USA (1880-1914)“⁵⁾ který napsala Lada Konovalova popsala podobnou situaci mezi Židy, kteří se přistěhovali do Spojených států. Přestali dodržovat přísná pravidla jejich náboženství, byli nuceni se přizpůsobit americkému stylu života. Z čehož plyne, že každá mladší generace bude mít alespoň částečně odlišný vztah ke způsobu stravování. Pravděpodobně dítě, které se s rodiči jako malé přestěhovalo do Evropy, když bylo malé nebude mít stejný vztah ke kašrutu jako například jeho dědeček v Izraeli. Obecně rozdíl ve stravování a dodržování kašrutu je velmi citlivá otázka na kterou nalezneme v každé situaci naprosto jinou opověď.

Cílem práce byl výzkum tradic a zvyků, spojených se stravováním, a proto jsme ke sběru veškerých dat uplatnili kvalitativní metody výzkumu. Za nejvhodnější cestu, jak získat informace o Židovské kuchyni od českých Židů jsme považovali polostrukturované interview, které jsme uskutečnili s jednou z ortodoxních židovek. Tento rozhovor byl proveden v Lauderových školách, konkrétně se zástupkyní judaismu a s vedoucí kuchyně. Velkou výhodou této metody je fakt, že dotazovaný dostává svobodu k vyjádření myšlenky a není jakkoli omezen, může otevřeně hovořit o jeho názorech a zkušenostech. Považovali jsme za důležité si připravit určitá témata, na které jsme se během interview ptali ale zároveň jsme se během rozhovoru snažili přicházet s novými otázkami a reagovat tak plynule na průběh rozhovoru.

Další typ dotazování, který byl hojně využit jedná-li se o respondenty z Izraele, byla e-mailová korespondence, komunikace pomocí sociálních sítí jako je Facebook, ВКонтакте či Skype. Tato technika se jevila jako časově méně náročná a taktéž byla více preferovaná ze strany dotazovaného. Výhodou použití teto techniky je, že nezáleží na místě bydliště tazatele ani respondenta. Dalším plusem je, že respondent není časově omezen a může si v klidu rozmyslet své odpovědi.

Díky multikulturnosti, kterou Praha přináší, se výzkumníkům dostalo nespočet příležitostí zapojit se do života obyvatel, kteří vyznávají toto náboženství. Toto hlavní město skýtá oporu pro Židovské obyvatelstvo od školství až po pekárny a restaurace, kterou v žádném jiném městě v České republice nenajdeme.

V praktické části této práce byla využita data z rozhovorů s následujícími informátory:

Mladá studentka Meirav Rasumni, která se narodila a žije v Izraeli, Tel-Aviv byla prvním respondentem. Díky jejímu přehledu a zkušenostem s různými druhy kuchyní, které získala během cestování, mohla objektivně popsat jejich stravovací návyky a přiblížit tak danou problematiku.

Lauderovy školy poskytly další informátory mezi kterými je paní Zaváňová - zástupkyně judaismu. Jedním nežidovským narátorem je vedoucí kuchyně paní Brychová, která byla velmi vstřícná a vše perfektně vysvětlila.

Vzhledem k tomu, že ani jeden z výzkumníků nepochází z Židovské rodiny, neměli tak doposud představu, jak těžké je obstarat si základní košer potravinu a jak komplikovaný život mohou mít Židé mimo Izrael

Judaismus je nejstarším monoteistickým náboženstvím - jeho příznivci uznávají jediného Boha, který stvořil a řídí svět, a jeho duch se projevuje v každém lidském jednání i v zákonitostech přírody a vesmíru. Uctívání jiných bohů je zapovězeno, stejně jako uctívání soch, jiných předmětů či míst nebo přírodních úkazů. Judaismus odmítá dogmata a podobné „nezvratné pravdy“. Po dlouhou dobu bylo jediným dogmatem to, že Tóra je Boží Zákon seslaný Bohem a Izrael jej následuje, aby dodržel podmínky smlouvy s Bohem uzavřené, totiž vyvolení výměnou za následování jediného, pravého Boha. Za žida je považován ten, kdo pochází od židovské matky nebo přestoupil k židovství podle ortodoxní normy. Ve státě Izrael dnes platí toto tradované pravidlo jako právní základna pro definici židovské národnosti.

„Historické území Palestiny začaly od 13. století př. Kr. obsazovat semitské kmeny Izraelitů, které postupně vytvořily království s hlavním městem Jeruzalémem. Tento státní útvar dosáhl rozkvětu kolem 1. tisíciletí př. Kr., ale později se rozpadl na Izraelské království a Judské království. Toto strategicky významné území se však stalo cílem dobyvačných tažení silnějších územních celků, takže v 8. století př. Kr. si Asyřané podmanili Izraelské království, v 6. století př. Kr. se zase Babyloňané zmocnili Judského království a většinu obyvatelstva násilně přesídlili v roce 586 př. Kr. do své země. Teprve po dobytí Babylonie Peršany se mohli židé vrátit v roce 538 př. Kr. do své původní vlasti.

Přesto ani nyní nenastal v těchto končinách klid. Když Alexandr Makedonský dobyl v roce 331 př. Kr. perskou říši, připadlo území Palestiny egyptským Ptolemaiovcům a později syrským Seleukovcům. V roce 167 př. Kr. zde došlo k povstání pod vedením Makabejských a k vytvoření samotného státu. Jenže 1. století př. Kr. se území Palestiny zmocnili Římané. Po neúspěšném protiřímském povstání v letech 131-135 našeho letopočtu zůstala na území Palestiny jen malá část původního obyvatelstva, čímž toto území přestalo být centrem židů.

Již od 6. století př. Kr. se začali židé usazovat v důsledku politických zvratů, útrap, útlaku a pronásledování také mimo území své vlasti, v tzv. diaspoře, a to zpočátku hlavně v Egyptě a po protiřímském povstání také v Babylonii. Odtud se postupně stěhovali do severní Afriky, do území kolem Středozemního moře a později i na další evropská území. Palestina se dostala po rozpadu Římské říše pod nadvládu Arabů v letech 637-1517, roku 1517-1917 ji ovládali Turci, po první světové válce se stala britským mandátním územím a teprve rozhodnutím OSN byl vytvořen v roce 1948 z části Palestiny nový stát Izrael.“ Tento stručný přehled o dějinách židů alespoň částečně ukazuje, co bylo příčinou rozptýlení většiny židů po mnoha zemích světa. Až přijde Mesiáš, podívá se, co bylo na stolech. Tato slova šla kdysi z úst rabína Chanocha a svědčí o nezbytnosti dodržovat pravidla židovské kuchyně.

Podle posledních údajů Židovské agentury⁶⁾ počet židů ve světě je kolem 14 milionů lidi, v Evropě je více než 1,5 milionů lidí (v České republice je přibližně 3000 lidí), v Izraeli - více než 5 milionů lidí.⁷⁾

Historie stravování

Židovská kuchyně patří mezi jednu z nejstarších kuchyní světa. Přestože jí v mnohém ovlivnily země, ve kterých Židé po dlouhá staletí žili, ve svém jádru zůstává pořád stejná. Může za to intenzivní působení náboženských ustanovení, které každodenně ovlivňují Židovský jídelníček. Všechna ta nařízení a ustanovení vedla ke vzniku tradiční a velice svérázné Židovské kuchyně. K pochopení Židovského stravování a všech nejdůležitějších předpisů souvisejících se stravováním je nutno se alespoň stručně seznámit s historií Židovského národa a s tím, jak judaismus mimo jiné ovlivňoval i Židovský stůl.

Judaismus, jako snad žádné jiné náboženství v dějinách Židovského národa sehrál velmi důležitou roli při vytváření Židovské národní a kulturní tradice. To z důvodu utváření duchovního života lidí stejné víry a také Židy odlišovalo od vyznavačů jiných náboženství, kultur a národů. Mezi předpisy, kterými se Židé mají řídit v každodenním životě, patří i pravidla ve stravování. Tyto pravidla jim určují, co, jak a kdy je dovoleno jíst. Soubor předpisů vymezujících všeobecné a přitom i podrobné zásady přípravy pokrmů je obsažen v posvátných knihách Tóře a Talmudu a také v kodexu Šulchan Aruch, česky - Prostřený stůl. I přes multikulturnost tohoto náboženství zůstala Židovská kuchyně víceméně neměnná a jednotná.

Pravidla ve stravování

Velmi důležité v judaismu jsou suroviny, z kterých jsou pokrmy připravovány, ale také pravidla, která jsou s jídlem spojena. Pro téměř každého termín „košer“ automaticky přináší na mysli jídlo, i když košer muže být jakýkoli objekt, protože tento pojem znamená „správný“ a ukazuje na všechno co je povoleno.⁸⁾ Každý chápe toto slovo jeho vlastním způsobem, proto i ortodoxní Žid není schopen vyjmenovat všechny suroviny, které jsou dovoleny a naopak veškerá pravidla a zákazy, protože jich je nespočet. Dokonce i naše respondentka - ortodoxní židovka Paní Zaváňová se rozhodla nemluvit pouze o pravidlech kašrut, ale doporučila nám použít internet a odbornou literaturu ke studiu tohoto problému z toho důvodu, že podrobný rozhovor by nám trval několik hodin.

Židé svá pravidla mají nejen na jídlo, ale také na jeho kvalitu, zpracování a vaření. Postupují při přípravě jídel celkem přísně a mají přesně formulovaná omezení, kterými se musí řídit. Jde zde částečně i o filosofii ve stravovacích zvyklostech. Samozřejmě, že hlavní postuláty košer jídla dělí zvířata na rituálně čistá a nečistá. Ze savců patří mezi čistá sudokopytníci a přežvýkavci. U ptáků není určení čistoty tak jednoznačné. Za košer se považují všichni ptáci domácí. Mezi rituálně čisté ryby patří ty, které mají ploutve a šupiny, a které se rozmnožují kladením jiker. Je samozřejmé, že maso a mléčné výrobky se nesmí míchat jakýmkoli způsobem; nádobí, které se tedy používá na tyto potraviny se musí skladovat odděleně. Tóra nabádá Židy jíst maso jen z určitých druhů zvířat, drůbeže a ryb. Toto maso muže být použito v potravinách pouze tehdy, když je zvíře nebo pták (ryby vyloučeny) poražený odborníkem - shochetem.⁹⁾ Samozřejmě, že při rozhodování, zda je maso košer nebo ne, můžeme mít celou řadu nejasností a pochybností, které vyžadují konzultaci s rabínem. Ale obecně platí, že základní principy košer jsou jasné a snadno dostupné k porozumění a ženy v domácnosti si to pamatuji i po staletí a dodržují určitá pravidla, vysvětluje nám respondentka Mejrav.

„Dva Židi, pokud se navzájem znají, nemůžou sedět u jednoho stolu, pokud jeden jí maso, a druhý mléko.„
„Při použití mandlového mléka, kuchař by měl dát mandle do mísy, aby nikoho nezklamal.“¹⁰⁾

Stejná pravidla se vztahují na zákaz jíst krvavé skvrny nalezené ve vejci. Z tohoto důvodu, mnoho Židů vůbec nejedí ty vejce, ve kterých je červená tečka je vidět. Všechny výrobky pro přípravu jídla musí být čerstvé.¹¹⁾

Zelenina, ovoce, obilí a houby, tedy potraviny rostlinného původu, ale i vejce či např. zmrzlina (bez mléka) patří mezi jídla neutrální, tedy vždy čistá, která se mohou konzumovat jak s jídly masitými, tak mléčnými. Důležitým předpisem je také zákaz jíst krev, protože toto náboženství věří, že v krvi zvířat přetrvává jejich duše. Proto zabíjení zvířat a zpracování jejich masa podléhá přísným pravidlům a může jej provádět pouze kvalifikovaný odborník, který je nazýván šochet. Přirozený způsob zabití zvířete je jedním tahem nože.

Velké množství Židů si kupuje maso dokonce v supermarketech, kde samozřejmě není připraveno schochetem a tudíž nemůže být považováno za košer.

Co se týká fastfoodů a jejich vlivu na dodržování pravidel kašrut v Izraeli, dozvěděly jsme se, že je zde mnoho míst, kde prodávají například cheesburgery, či slaninu, což není košer, ale hodně lidí si to kupuje. Spousta lidí v Izraeli nedodržuje kašrut stoprocentně. Rozlišuje se zde několik „úrovní“ dodržování kašrut - nejpřísnější úroveň je dodržovaní šesti hodin mezi masem a mlékem, další úroveň je nemíchat maso a mléko spolu, a poslední úroveň je jíst úplně všechno bez dělení na mléčné či masové výrobky. Podle naší respondentky záleží na člověku, jestli chce kašrut dodržovat či ne. Další zajímavostí, kterou nám sdělila respondentka bylo, že pokud člověk vůbec nedodržuje pravidla stravování i tak zůstává židem.

Stejně jako je vegetariánství, tak i košer životní styl nabízí mnoho úrovní dodržování plánu. Zatímco někteří lidé dodržují přísně košer doma, ale ve vnějším světě objednávají vegetariánskou stravu v jakékoli restauraci, ti pozornější nebudou jíst v jakékoliv vegetariánské restauraci, ale pouze v košer restauraci. Někteří lidé také konzumují teplé vegetariánské jídlo, opět volnější možnost, než ta, kterou uskutečňují lidé, jež budou jíst pouze syrovou zeleninu, protože se obávají, že ta vařená by mohla projít ne-košer kontaminaci.

Potraviny, které neobsahují ani maso ani mléčné suroviny jsou nazývány pareve, což znamená neutrální. Takže všechno ovoce, obilí a zelenina, čaj a káva - jsou košer a pareve. Surovina pareve se považuje za mléčný výrobek po uvaření spolu s mléčnou potravinou, nebo za masový výrobek, když se vaří s masem. Ryby s ploutvemi a šupinami (jako jsou losos, platýs a halibut) jsou taky košer a pareve. Mezi ty, které nejsou košer za žádných okolností, jsou žralok, jeseter, sumec, mečoun, plazy, měkkýši a podmořské savce. A pro exotické mezi vámi - většina hmyzu není košer. ¹²⁾

Abychom dostaly odpovědi na naše další otázky týkající se stravování v judaismu, musely jsme navštívit Lauderovy školy, kde nám na vše ochotně odpověděla paní Zaváňová - zástupkyně judaismu.

Ve škole jsme získaly velké množství užitečných informací pro naší seminární práci a odpovědí na naše předem stanovené otázky. Dozvěděly jsme se, že v Izraeli je košer všechno - to je pravděpodobně největší rozdíl v podmínkách pro stravování Židů v ČR a v Izraeli. Některé specifické školy v Izraeli objednávají zpravidla od určitého rabína. Zahraniční potraviny jsou v ČR dražší – nejvíce maso. V Praze se soustředí nejvíce ortodoxních Židů, protože je pro ně nejsnazší dodržovat kašrut. Obstarat si košer potraviny je podstatně náročnější v jiných městech v ČR než v Praze.

Nejznámější Židovské obce v České republice – Židovská obec: Ostrava, Olomouc, Děčín, Plzeň, Praha, Karlovy Vary, Teplice, Ústí nad Labem, Liberec. Do těchto vzdálenějších obcí se košer potraviny musí dovážet buď z Prahy, nebo mají obce své vlastní obchody, tudíž musí mít své zahraniční dodavatele.

V Lauderových školách je výběr ze dvou jídel¹³⁾, tedy srovnatelný jako ostatní školní jídelny. Součástí každodenní stravy dětí je i svačina, kterou jim škola poskytuje. Nejčastější součástí svačiny je ovoce nebo zelenina. V tomto případě je školu snadné obstarat košer svačinu, protože ovoce i zelenina jsou automaticky bez dalších úprav košer. Ovšem pozor! Pouze čerstvé ovoce i zelenina se mohou považovat za košer a nakládané ovoce musí projít kašrutem. Jelikož se jedná o Židovskou školu, tak se v jídelně podává a připravuje podle pravidel kašrut, ale pokud jde o jídlo, které si žáci přinesou z domu, tak zde žádné omezení neplatí.

Otázka generačního rozdílu – pí. Zaváňová, zástupkyně Judaismu v Lauderových školách říká: „každý člověk má jinou úroveň dodržování kašrutu.“ Starší lidé více přejímají od rodičů – například nevaří mléko s masem, vaří recepty jejich rodičů. V případě, že si navyknou na nějaký druh jídla během dětství, tak pak ve svém životě pokračují s jejich stravovacími návyky, které převzali od rodičů. Mladší lidé pak v mnoha případech dodržují jejich stravovací návyky spíše z náboženského hlediska a přesvědčení. Tedy kvůli výchově, kterou jsou ovlivněni ze strany rodičů.

Dále, když jsme se zeptali, zda všichni Židé dodržují kašrut, nám pí. Zaváňová odpověděla, že z vlastní zkušenosti se většina Židů podle pravidel kašrutu stravuje pouze v prostředí domova. Za další zajímavý fakt, který nám poskytla, považujeme, že v případě, kdy se židé stravují v restauracích, jídelnách a hotelech (zkrátka mimo domov), se z nich stávají vegetariáni a přestávají dodržovat kašrut.

Jako zajímavost nám pí. Zaváňová zmínila tzv. mašgiacha – osoba, která v kuchyni dohlíží na vše, je přítomna po celou dobu vaření a dává pozor na to, aby připravované jídlo prošlo všemi očistnými procesy a ve finále bylo košer. Starší mašgiachové své řemeslo dodržují poctivě a k jídlu se tradičně i modlí (např. ke chlebu), ale ti mladší už od tohoto zvyku čím dál více opouštějí. Na to, aby se stal člověk mašgiachem, musí vystudovat speciální školu.

slečna Mejrav Rasumni

O chování lidí v Izraeli, jsme se dozvěděly od mladé Židovky Mejrav Rasumni. Mejrav je vegetariánka, což je rovněž v souladu se všemi pravidly kašrut. Izrael má samozřejmě největší koncentraci věřících židů z celého světa. Z toho důvodu v Izraeli není žádný problém sehnat potraviny, které splňují všechna pravidla kašrut. Nicméně izraelští židé mají různé úrovně dodržování těchto pravidel. Mejrav také poznamenala, že v Izraeli existuje obrovské množství Židů, kteří nedodržují kašrut, a že se zde také objevuje mnoho obchodů a restaurací, kde se prodává ne-košer jídlo. Co se týká generačního rozdílu - podle ní také nelze jednoznačně říct, zda košer jídlo konzumuje více mladá nebo starší generace. Navíc naše respondentka poznamenala, že izraelská mládež netíhne k ne-košer jídlu. (Což značně vyvrátilo naše původní domněnky). A poznamenala: „Můžete tady najít mladého studenta, který jí pouze čisté, košer potraviny ale také starého muže, milujícího cheeseburgery. Také podle Mejrav si mnoho izraelských židů zvyklo na pravidla kašrutu natolik, že je to ovlivňuje i psychicky. Například mnoho Židů věří, že smíšení mléka a masa je zakázáno, protože tyto potraviny nemohou být stravitelné společně. Hodně věřících předpokládá, že z mléka a masa není možné uvařit chutné jídlo, což ovšem není pravda. Samozřejmě, že v Izraeli seženeme, jak maso tak pečivo levněji na rozdíl od České republiky - kde koupit levné košer pečivo je těžké.

Čtenáři se mohou dozvědět mnoho zajímavostí ze světa židovské kuchyně. Díky našim respondentům je možné se podívat na dané téma z různých úhlů pohledu a lépe tak můžeme pochopit zvyklosti v jejich stravování.

Na základě získaných údajů je možné říci, že podmínky stravování Židů v České republice a Izraeli jsou samozřejmě odlišné. Vzhledem k tomu, že počet Židů v ČR není tak velký, jsou velmi omezeni ve výběru potravin. Paradoxem je, že čeští Židé se v mnoha případech vzdávají masa, aby neporušili pravidla kašrut. A přitom v židovském státě - Izraeli s bohatstvím košer jídla se spousta z nich stravuje v obvyklých restauracích nebo rychlých občerstveních

Co však zůstává stejné, je fakt, že Židé v Izraeli i v ČR si o jejich úrovni dodržování kašrutu rozhodují sami. Někdo čerpá ze zkušeností svých rodičů a rodinných tradic, jiní dodržují svatých písmen Tóry a další zase spoléhají na jejich vlastní zvyky. Nicméně, neexistuje žádná spojitost v dodržování pravidel, jejich úrovní a věkem. Nemůžeme s jistotou říci, že teenageři tíhnou k ne-košer potravinám nebo, že starší lidé dodržuji všechna pravidla kašrut. Tato volba záleží na jednotlivci, na jeho prostředí, jeho rodině i síle jeho víry. Každý Žid, bez ohledu na jeho věk, má na tyto pravidla nějaký svůj názor a postoj.

Náš výzkum ukázal, že navzdory obtížím při shánění potravin, jsou čeští Židovští obyvatelé schopni dodržovat pravidla kašrut stejně jako Židé žijící v Izraeli.

JANALÍK, F., MARHOLD, J. Tajemství židovské kuchyně. Plot, 2003, 199 s. ISBN: 80-86523-23-3

NOSEK, B., DAMAHORSKÁ, P. Židovské tradice a zvyky. Karolinum, 2010, 272 s. ISBN: 978-80-246-1518-9

PUTÍK, A., CABANOVÁ, D., KOSÁKOVÁ, E. Židovské tradice a zvyky. Průvodce expozicí. Židovské muzeum v Praze, 1. vydání, 2005, 88 s. ISBN: 80-86889-01-7

ROUDA, A., 2004. Kosher and Identity: You are what You Eat. Washington, D.C.: , Jan 13, ProQuest Central. ISBN 01908286. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/409579931?accountid=26997 (8.09.16)

CHAZANOV, O., 2005. The Jewish national consciousness in epoch of modernization from the standpoint of the scientific and religious approaches. (Еврейское национальное самосознание эпохи модернизации в свете научного и религиозного подходов) Вестн. Том. гос. ун-та. 2005. №289. Dostupné z: http://cyberleninka.ru/article/n/evreyskoe-natsionalnoe-samosoznanie-epohi-modernizatsii-v-svete-nauchnogo-i-religioznogo-podhodov (8.09.16)

KONOVALOVA. L., 2014. Transformation of traditional confessions among Jewish immigrants in USA (1880-1914). (Трансформация традиций вероисповедания иммигрантов еврейского происхождения в США (1880-1914 гг. )) Вестн. Том. гос. ун-та. История. 2014. №6 (32). Dostupné z: http://cyberleninka.ru/article/n/transformatsiya-traditsiy-veroispovedaniya-immigrantov-evreyskogo-proishozhdeniya-v-ssha-1880-1914-gg (8.09.16)

1. Lauderovy školy: Jídelníček [online].lauder.cz. Dostupné z: http://www.lauder.cz/cs/zakladni_informace/ostatni/jidelnicek.html
2. LEVNER, I. O. Shulchan Aruch - Izraelské zákony a postupy na vše dny v roce: Povolené a nepovolené potraviny. In: Istok.ru [online]. Jerusalem: GEULIM, 1991 [cit. 2016-06-03]. Dostupné z: http://istok.ru/library/jewish-education/jews/idyshkayt/regulations_7791.html
3. Shorter Jewish Encyclopedia (Краткая еврейская энциклопедия): Kashrut (Кашрут) [online]. Jerusalem: Еврейский университет в Иерусалиме, 2005 [cit. 2016-06-18]. Dostupné z: http://www.eleven.co.il/article/12037
4. Shorter Jewish Encyclopedia (Краткая еврейская энциклопедия): Kashert (Кашер) [online]. Jerusalem: Еврейский университет в Иерусалиме, 2005 [cit. 2016-06-18]. Dostupné z: http://www.eleven.co.il/article/12034
5. The Jewish Agency: Jewish Population 2013 [online]. [cit. 2016-09-10]. Dostupné z:http://www.jewishagency.org
6. Velká světová náboženství: Judaismus [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné z:http://www.nabozenstvi.apu.cz/judaismus.html
7. World Jewish Population [online]. [cit. 2016-09-10]. Dostupné z:http://www.simpletoremember.com/vitals/world-jewish-population.htm

1. Davidova hvězda. Dostupné z:http://skutecnosti.cz/osud-zidu-ii/
2. Košer. Dostupné z:https://www.amazon.com/Master-Chefs-Cook-Kosher-Zeidler/dp/0811814025
3. Mc.Donalds košer. Dostupné z:http://www.shekel.cz/31810/zit-koser-cast-prvni

—-

Počet shlédnutí: 160