Slováci v Srbsku a v Chorvatsku - Slovaks in Serbia and Croatia

Obrázek 1: Vlajka Srbska ¹⁾, Obrázek 2: Vlajka Chorvatska ²⁾, Obrázek 3: Vlajka Slovenska ³⁾

Slovenská menšina si také leccos prožila. Velká část Slováků byla takřka nucena svoji zemi opustit v období migračních vln, které pramenily z nepříznivých hospodářských a sociálních podmínek způsobené válkou a existenční možnosti v krajích byly tak řádně zredukované. V zahraničí žije zhruba třetina lidí hlásící se k slovenské národnosti. Nezáleží však na tom, jak je slovenská komunita početná, protože nezávisle na svém počtu je schopna si udržet své kulturní zvyky a rozvíjet je mimo svou mateřskou zemi ve svém vlastním směru.

Tato práce pojednává o největší organizované slovenské menšině v Srbsku a naproti tomu stojí malá menšina v Chorvatsku. Slováci v Chorvatsku jsou oficiálně uznávanou autochtonní minoritou, tedy menšina v daném místě původně žijící (není na ně nahlíženo jako na přistěhovalce) a jsou oprávněni volit svého zástupce do parlamentu.

Vzniká tak ideální protichůdný příklad, jenž stvrzuje fakt, že nezáleží na celkovém počtu komunity, ale na vůli chtít, protože přes všechny strasti jako jsou snížená porodnost nebo odchod za prací do jiných zemí, Slováci skutečně chtějí a to je to, co je dělá silnou menšinou.

Cílem práce je analýza slovenské minority v Srbsku a Chorvatsku po vzoru výzkumných otázek, které povedou k určení jejich etnického uvědomění. Podotázky slouží jako vodítko k výstupu práce, což je vytvoření univerzálního obrazu Slováka, jako etnika dané země v menšinovém zastoupení.

Výzkumné otázky se týkají těchto pojmů k utvoření etnického uvědomění.

A) Kdy se Slováci na dané území dostali a co je k tomu vedlo?

B) V jakých obcích jsou Slováci dané země nejvíce zastoupeni a jaký je vývoj jejich populace?

C) Mají Slováci svá vlastní divadla, muzea, knihovny, kostely?

D) K jakému náboženství se Slováci dané země hlásí?

E) Jaké jazyky Slováci dané země ovládají?

Rozšiřte o další podotázku, na základě které přidáte další kapitolu (u obou zemí), záleží na Vás, čeho se bude týkat. Dále rozšiřte respondenty (viz metodologie) a výsledky z výzkumu. V práci se věnujete různým kulturním institucím. Bylo by vhodné, pokud byste oslovil respondenty přímo z nich a výzkum obohatil o jejich výpovědi.

Poté následují tyto podotázky:

1)

- Jaký je pohled Slováků žijících v Srbsku, na Srby? (pohled minority na majoritu)

- Jaký je pohled Srbů na Slováky, žijící v Srbsku? (pohled majority na minoritu)

- Jaký je pohled Slováků žijících na Slovensku, na Slováky, žijící v Srbsku? (externí pohled)

2)

- Jaký je pohled Slováků žijících v Chorvatsku, na Chorvaty? (pohled minority na majoritu)

- Jaký je pohled Chorvatů na Slováky, žijící v Chorvatsku? (pohled majority na minoritu)

- Jaký je pohled Slováků žijících na Slovensku, na Slováky, žijící v Chorvatsku? (externí pohled)

3) Porovnání situace mezi Slováky žijícími v Srbsku a Slováky žijícími v Chorvatsku - tedy z hlediska jazykové bariéry, vnímání danou společností a kulturních odlišností (srovnání dvou totožných minorit v odlišných zemích).

Ke zhotovení práce byly použity výhradně metody studie dokumentů, což je čerpání informací ze sekundárních zdrojů. Pečlivě byly vybírány články například z odborných časopisů pocházející z univerzitních databází, které se řešenou problematikou zabývají. Následují sekundární data z portálů institucí, knižních publikací a dalších internetových zdrojů. Díky častému dvojjazyčnému zpracování portálů nedošlo k velké jazykové bariéře u přejímání dat.

Demografické údaje vychází z informací sčítání lidu na vládních portálech, která obsahovala kvantitativní data.

Pro získání teoretických poznatků o Slovácích žijících v Srbsku a Chorvatsku byla uplatněna kvalitativní metoda v podobě polostrukturovaného rozhovoru, jelikož díky eliminované jazykové bariéře s respondenty nebyl rozhovor nijak omezen. Rozhovor začínal neřízeně, aby hned na začátek nijak respondenta nesvazoval a případně mohl náhodným objevením získat zajímavé informace. Poté se však rozhovor zúžil na výzkumné otázky. Rozhovor byl veden v českém jazyce a respondenti odpovídali v jazyce slovenském. Ani jedna strana neměla problém s neporozuměním. Právě díky takové situaci by se dalo hovořit o tom, že tato metoda se nesetkala s nevýhodami, protože přirozená složitost takového rozhovoru nebyla nabourána žádnou překážkou a dané téma není natolik odborné, aby došlo k velmi časově náročnému zpracování dat a nebo zkreslení výsledků výzkumníkem.

Druhou variantou byla kvalitativní metoda strukturovaného rozhovoru, který se týkal zástupců majority. Probíhal v anglickém jazyce písemnou formou a držel se daných otázek. Vybráni byli zástupci majority, kteří ovládali angličtinu na velmi slušné úrovni a tak nedošlo k žádným dezinterpretacím nebo neporozumění.

Jako třetí metoda byla zvolena metoda opět kvalitativní a to dotazování. Cílem této metody, bylo získat externí pohled domácích Slováků na Slováky v Srbsku a Chorvatsku. Metody dotazování jsou omezené množstvím, respektive hloubkou možných získatelných informací, ale jejich výhoda spočívá v rychlém nashromáždění dat za krátký časový úsek. Jinými slovy, za stejný čas, který věnujeme polostrukturovanému rozhovoru, můžeme oslovit mnoho respondentů, data sesumarizovat a tak vytvořit obraz, který vychází z průměru názorů. Je to tak lepší, relevantnější, než spoléhat na subjektivní názor jednotlivce.

Identifikační údaje respondentů pro rozhovor - Srbsko

Identifikační údaje respondentů pro rozhovor - Chorvatsko

Rozšiřte o další respondenty - 1 z minority, 1 z majority - pro obě části výzkumu.

Čerpání teoretických poznatků od zástupců majority Srbska a Chorvatska

Aby takový výzkum mohl začít, bylo k tomu nutné najít respondenty. Stalo se tak prostřednictvím facebookových stránek a to: 1) Srbsko - Češi a Slováci v Srbsku ⁴⁾ , 2) Slovinsko Češi a Slováci v Chorvatsku ⁵⁾ a nebo skrz sociální síť Couchsurfing. Padlo vždy jen pár otázek, rozhovor komplikovaly převážně dlouhé odezvy mezi odpověďmi.

Čerpání teoretických poznatků od respondentů z externí země - Slovenska

Bylo dotázáno 8 lidí žijících na Slovensku prostřednictvím sociální sítě Facebook. Jednalo se o chlapce a děvčata ve věku 16 - 20 let. Dotazování trvalo v průměru 5 minut na jednotlivce.

Daným tématem se zaobíralo již několik autorů, ale z hlediska zodpovězení výzkumných otázek je třeba se přiklánět i k internetovým zdrojům a také publikacím někdy psaných v cizím jazyce.

V knize Slováci v srbskej Vojvodine ⁶⁾ objasňuje autor včetně historie i současnost Slováků ve Vojvodině.

Autorky Milina Sklabinská a Katarína Mosnáková komplexně rozepsaly slovenskou kulturu v Srbsku v díle Slováci v Srbsku: z aspektu kultúry ⁷⁾

Obsah bakalářské práce zpracovaný autorkou Sedlákovou, jenž nese název Slováci nebo Srbové? Historie a současnost slovenské enklávy v srbské Vojvodině ⁸⁾ dodává důležité informace ohledně jazyka Slováků v Srbsku a objasňuje všechny okolnosti s tím spjaté.

Poslední doplňující informace týkající se náboženství byly čerpány z práce, která se tím alespoň z části zaobírala a jedná se o Pestrá Evropa: Slováci v Srbsku. ⁹⁾ ve kterém se velmi rozepsal a nastínil tak historii Slováků v Chorvatsku pro tuto práci dostačujícím způsobem. Do historie zahrnul i náboženství.

Tentokrát v tištěné formě, Andrej Kuric se v knize 140 rokov slovenskej školy v Iloku/90 rokov slovenského divadelníctva v Iloku¹⁰⁾ věnuje slovenské kultuře v Chorvatsku, kde objasňuje i historické souvislosti s divadelnictvím a školou.

15 rokov Zväzu Slovákov v Chorvátskej repulike¹¹⁾ zde se autoři v jedné kapitole věnují i jazyku a vysvětlují rozdíl v dialektech, které Slováci v Chorvatsku používají.

Rozšiřte o další dva zdroje a uveďte do souladu s výzkumnými otázkami.

Historické osidlování Srbska Slováky sahá do doby, kdy bylo dnešní Slovensko ještě součástí Uherského království. Během 17. století probíhala Osmansko-habsburská válka, kdy Osmané (dnešní Turci) ovládli největší část Uherska. Protože Horní Uhry byly neustálým dějištěm ničivých válek, což způsobilo zvyšování daní a povinnou práci. Ačkoli byli roku 1718 Osmané poraženi a celé území Uherska osvobozené, životní úroveň se nezlepšovala.

Uherští vlastnící půdy se snažili získat opuštěné majetky a novou půdu zúrodnit. To mělo dopad na poddané a rolníky, protože se tím zvyšovaly jejich povinnosti a bez ohledu na jejich právo na stěhovaní se, byli násilím zadržováni a vykořisťováni. Z toho důvodu lidé opouštěli zemi, tedy ti kterým se to podařilo.

Slováci začali osidlovat Srbsko v 18. století, největší vlna příchodu na Dolní zem se pohybovala v letech 1715 – 1720. Osidlovali území dnešní Vojvodiny.

Od té doby se jim začalo ekonomicky dařit. Stavěli kostely a školy, do kterých byli zváni slovenští knězi a učitelé. V 19. století do toho přišla výstavba knihoven, divadel a zakládaly se různé kulturní organizace či spolky. Od 20. století už vychází slovenské časopisy a noviny pro dospělé a děti.

Dnes už je rozhlasové a televizní vysílání ve Slovenštině na denním pořádku a v současné době se počet přistěhovaleckých rodin na území dnešního Srbska odhaduje na 40 000 lidí. ¹²⁾

Bylo by vhodné, pokud byste historii nečerpal pouze z jednoho zdroje.

Podle údajů soupisu obyvatelstva 2011 ¹³⁾ žije Slováků v Srbsku přibližně 52 750, přesněji 25 057 mužů a 27 693 žen. Absolutní počet Slováků převažuje na území Vojvodina s počtem 50 321, kde mají vynikající vztahy s místními a práce tedy soustředí veškerou pozornost na tuto autonomní oblast na severu Srbska.

Nejvýznamnějšími městy co do počtu žijících Slováků jsou Kovačica, konkrétně 8 497 a Bački Petrovac, kde jich je 5 773. Dále stojí za zmínku například města jako: Novi Sad, Bělehrad, Padina a Lug. K dnešnímu dni tvoří slovenská menšina 0,7% celkové srbské pupulace, v roce 1948 to činilo však 1,3% a jednalo se o 73 138 Slováků.

Obrázek 4: Mapa Srbska s vyznačeným územím Vojvodiny, kde se nachází většina Slováků ¹⁴⁾

Obrázek 5: Vojvodina, vyznačené obce kde se sdružuje nejvíce Slováků ¹⁵⁾

Obrázek 6: Populační vývoj Slováků v Srbsku v letech 1948 - 2011 ¹⁶⁾

Graf znázorňuje patrný úbytek obyvatelstva, který se bohužel netýká pouze Slováků, ale celkové populace Srbské republiky. Je to způsobeno strmým propadem porodnosti, migrací obyvatelstva do západní Evropy a Spojených států za lepším životem, jenž trvá desetiletí a v neposlední řadě tzv. „odlivem mozků“, což je odchod úzce kvalifikovaného pracovníka do zahraničí za lepší pracovní příležitostí. Tento třetí případ potvrdil respondent Milos Djosovic, který je studentem IT: ,,Mám staršího kamaráda, kterému se podařilo získat pracovní pozici v německé IT firmě, která se věnuje streamovacím službám. Přestěhoval se do Německa a nastoupil jako programátor developerského týmu„. a má kamaráda, kterému se již takto za prací odcestovat podařilo. ¹⁷⁾

Slovenská menšina žije v Srbsku již přes 260 let a i za tak dlouho dobu se jí podařilo zachovat a pozvednout kulturní dědictví. Proto jsou Slováci v Srbsku považování za nejorganizovanější slovenskou menšinou vůbec. ¹⁸⁾ Výsledkem tak jsou například muzea, divadla a knihovny.

Muzea

Prvním muzeem pro slovenskou duchovní a materiální kulturu je Národní muzeum v Báčském Petrovci založené v srpnu roku 1949. Tato samostatná instituce měla za úkol shromažďovat, zkoumat, chránit a vystavovat kulturní dějiny Slováků z celé Vojvodiny. Hlavní podstatou toho všeho je však vytvářet památku pro mladší generace.

Muzeum při raném působení obsahovalo 5 složek: etnografickou, kulturně-historickou, archeologicko-numismatickou, přírodovědeckou a uměleckou sbírku. Dále mělo knihovnu, jenž čítalo 1141 knih.

Obrázek 7 - 9: Čepce z roku 1840 - 1880, muzejní exponáty ¹⁹⁾

Etnografická sbírka obsahovala především staré předměty materiální a duchovní lidové kultury a lidové oděvy. Například čepce z let 1840 až 1880.

Obrázek 10: Vrták s dřevěným držadlem, muzejní exponát ²⁰⁾

Vrták s dřevěným držadlem, jedná se o nejstarší exponát muzea, který je z roku 1783.

Obrázek 11: Etno-pokoj, muzejní expozice ²¹⁾

Tzv. etno-pokoj je stálou expozicí muzea, kde se nachází dobové předměty jako jsou například dětská kolébka, malovaná skříň, stůl a kolovrat.

²²⁾

Dnes lze po celé Vojvodině najít muzea spravovaná věřejně i muzea soukromá. Mezi ně patří:

• Múzeum Vojvodiny
• Múzeum Kulpín
• Etnodom Pavla Petráša
• Etnodom v Laliti
• Sbierka Stajkovho domu v Boľoviciach
• Zbierka tradičného odevu a naradia vo Vojlovici

²³⁾

Divadla

Video 1: Ukázka komediální hry 4 svatby 1 pohřeb ²⁴⁾

Rokem 1886 se začíná utvářet plnohodnotný divadelní život vojvodinských Slováků. První hrou byla Starý vozka Petra III. od Augusta Kotzebueho. Slováci však měli zájem o divadelní život mnohem dříve. Představitelé kulturních elit navštěvovali například představení německých kočovných skupin.

První divadelní hry měly mimo uměleckého aktu ještě jednu funkci: sloužily jako prostředek k pozdvihnutí vzdělanosti, prostřední národního duchovního osvobození, ve kterém se chovala láska ke slovenštině a k duchu slovenského národa. Byl to popud k duchovní nezávislosti. ²⁵⁾

Další divadla:

• Ochotnícke divadlo J. Čemana v Pivnici
• Nová scéna v Padine
• Scéna Divadla VHV v Kovačici
• Slovenské divadlo VHV, Stará Pazova
• Herecké štúdio
• Art centrum Chlieb a hry

Kvetná nedeľa

Video 2: Ukázka svátku Květná neděle ve Staré Pazove ²⁶⁾

Květná neděle je křesťanský svátek a označení pro poslední neděli postní. Připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma a při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, tzv. Pašije. Video se odehrává v obci Stará Pazova a ukazuje, v jakých krojích jsou děti oblečeny a jejich zvyky.

Knihovny

Obrázek 12: Náhled do knihovny v Kovačici ²⁷⁾

Knihovna Kovačica

Počátky obecné knihovny v Kovačici se odehrávají v roce 1921, konkrétně 16. ledna kdy vzniknul čtenářský a vzdělávací spolek Pokrok. Spolek měl za cíl seskupovat a kulturně pozdvihovat slovenský lid. Od té doby se začal kulturní život Slováků v Kovačici naplno rozvíjet. Dnes v knihovně pracuje 8 zaměstnanců a knihovna obsahuje přibližně 60 000 knih. Zhruba čtvrtina knih je v slovenském jazyce. Dále jsou knihy v jazyce srbském, rumunském a maďarském. Knižní fond se neustále zvětšuje a to ve všech 4 jazycích.

V 70. letech vznikl nový proud prózy pro děti o který se postaral Michal Babinka například dílem Ako rástal Igorko. Od té doby ho následovali další autoři a vydalo se mnoho knih. Tento nový moderní proud se opírá o uplatňování dětského pohledu na svět doplněný o pohled samotného autora. ²⁸⁾

Další knihovny:

• Knižnica na Oddelení slovakistiky v Novom Sade
• Knižnica Štefana Homolu
• Obecná knižnica v Kovačici
• Miestne knižnice
• Knižnica Matice srbskej

Slováci žijící v Srbsku až na výjimky slovenštinu ovládají. Zajímavostí je, že ačkoli mezi světovými válkami probíhala násilná maďarizace, Slováci ji zdolali a svůj jazyk si udrželi. A protože srbština se slovenštinou patří do skupiny slovanských jazyků, jejich jazyková podobnost má za následek to, že někdy Slovák radši použije srbské slovo, které emocionálně dokáže zdůraznit daný výraz. Oba jazyky se ve Vojvodině navzájem ovlivňují a mnoho lidí je bilingvních. Jinými slovy - ovládají slovenštinu i srbštinu.

Slovenština má ve Vojvodině silné zázemí také díky tomu, že se vyučuje ve školách a tím se předává na mladší generace a uchovává se tak národní identita. Ta je udržována také pomocí slovensky psaným knihám, divadelních vystoupení, slovenskou hudbou, relacemi v rozhlasu a televizi. Některé obce mají vlastní kanál, např. televizní stanice TV Petrovec v Báčském Petrovci. ²⁹⁾

Už jen samotné Slovensko je velmi věřící země. Není tomu jinak ani v Srbsku, kde je 80% Slováků členy evangelické církve augsburského vyznání. Menší část vyznává katolickou víru. V roce 1745, kdy evangeličtí Slováci přišli na území Vojvodiny, si do každé založené osady postavili kostel, případně modlitebnu a školu.

Vydávají měsíčníky Evanjelický hlásnik, Ročenka a Evanjelický Kalendár. Mají také svojí vysílací relaci v rádiu Nový Sad, jenž nese název Pohľady k výšinám. Udržují partnerské vztahy s církvemi téhož vyznání na Slovensku a Slovinsku. ³⁰⁾

Obrázek 13: Pohled na slovenský evangelický kostel ³¹⁾

Slovenský evangelický kostel v Báčském Petrovci.

Přelidnění severních krajů Uherska bylo podnětem k vytvoření slovenské menšiny v jižní oblasti habsburské monarchie, v oblasti království Chorvatsko-slavonském, v dnešním Chorvatsku. To vznikalo ve více migračních vlnách a to koncem 17. století, kdy první slovenští přistěhovalci přicházejí do Slavonie jako obchodníci, sezónní dělníci a vojáci. Další rozsáhlejší vlna přílivu Slováků do Chorvatska nastala ve 2. polovině 19. století a pokračovala do začátku 20. století.

První oblastí, kam Slováci přicházeli, byly Našice. V tu dobu to bylo velmi zalesněné území, ale to až tak nevadilo, protože to Slovákům do budoucna přinášelo pracovní příležitosti. V roce 1889 hrabě Ladisla Pejačevic pozval slovenské rodiny na své lesní pozemky, které šlechtická rodina Pejačeviců koupila v roce 1732. Chtěl větší zisk z prodeje kvalitního dřeva, ale starousedlíci neměli zájem o kácení lesů. Tudíž se toho chopili slovenské rodiny. Jako další pracovní příležitost se jim naskytla práce na církevních pozemcích Josefa Jiřího Strossmayera.

Rodiny dostávaly pozemky, aby si mohli postavit vlastní osídlení za cenu toho, že si sami pozemky vykácí. ³²⁾

Slováci v Chorvatsku žijí hlavně venkovský způsob života, kde převládá polnohospodářská prvovýroba, výkon různých řemesel a služeb. Nelze opomíjet existenci inteligence, která je na vzestupu. Podílí se mimo výkonu náročných povolání na rozvíjení kulturního života slovenského národního společenství. ³³⁾

Preambule k chorvatské ústavě z roku 1990 jim zajišťuje spolu s dalšími minoritami, jako jsou Srbové, Muslimové, Slovinci, Italové, Židé a Češi, rovnost s občany Chorvatské národnosti. ³⁴⁾

V Chorvatsku je podle sčítání lidu 2011 ³⁵⁾ celkově 4 753 Slováků a tvoří pouze 0,11% celkové chorvatské populace. Největší zastoupení mají v městech baranajské a vukovarské župy - Osijek (2 293) a Vukovar (1 185), která se nachází na východu. Dalšími osídlenějšími městy jsou hlavní město Sisak (212), Záhřeb (207), na západu Istrie (143) a na jihu Split (129).

Obrázek 14: Rozmístění Slováků v Chorvatsku ³⁶⁾

Obrázek 15: Populační vývoj Slováků v Chorvatsku ³⁷⁾

Podobně jako u Srbska, graf opět značí úbytek populace z důvodů jako je nízká porodnost a cestování do zahraničí za lepší prací. Národnostní složení se však téměř nezměnilo z čehož lze usoudit, že tento problém se týká jak Slováků, tak ostatních menšin včetně chorvatské populace.

Kultura je účinný nástroj k udržení národní identity. Slovenská menšina v Chorvatsku, ačkoli není moc početná, si je toho vědoma a v roce 1992 vzniká Matica slovenská v Chorvatské republice, která působí ve všech centrech slovenské menšiny. Založení Matice slovenské je reakcí na období posíleného národního uvědomění. Do její kompetence spadá pořádání kulturně společenských akcí, jako jsou přehlídky slovenských krojů, koncerty slovenských umělců a tak dále.

Od roku 1998 funguje Svaz Slováku v Chorvatsku jako ústřední organizace, která vytváří pro tamní slovenskou kulturu podmínky a udává směr. ³⁸⁾

Slováci v Chorvatsku nemají svá muzea ani divadla, vlastního divadelního představení se však dočkali. Trvalo to delší dobu kvůli těžkým ekonomickým podmínkám a neschopnosti se rychleji zorganizovat. Touha vštípit Slovákům lásku ke své rodné řeči skrze divadelní hru byla ale velká - 12. dubna 1914 se to konečně povedlo. Hra se jmenovala Strašidlo, jejíž autorem je Ferko Urbánek. Od roku 1914 se divadelní představení stala neodlučitelnou součástí společenského života ilockých Slováků. ³⁹⁾

Knihovna

Knihovna patří k důležitým nástrojům k podpoře národního uvědomění. Kromě rozvíjení slovenského jazyka má také vzdělávací funkci v různých oblastech jako jsou například kultura a historie.

Ústredná knižnica Slovákov v Chorvátskej republike

Obrázek 16: Knihovna pro Slováky v Chorvatsku ⁴⁰⁾

Knihovna byla založena poměrně pozdě, a to až 10. listopadu 1998. v městě Našice.

V knihovně si lze půjčit slovenské knížky, časopisy, společenské hry, slovenské film a hudbu nezávisle na původu (ať už je návštěvník Slovák nebo Chorvat). Knihovna se podílí na činnostech jako jsou výstavy projektů, literární večírky, besedy, přednášky a na projekci slovenských filmů. ⁴¹⁾

Obrázek 17-18: Sbírka knih týkající se slovenské menšiny v Chorvatsku ⁴²⁾

V současné době má knihovna cca 4 000 svazků, 150 exemplářů audio-video materiálu a odebírá sedm názvů slovenských časopisů, jak zábavné a informační časopisy pro děti, tak i pro dospělé. Služby jsou využívány pravidelně přibližně 70 osobami, ale je tu ještě 20 kolektivních členů sdružení, škol a spolků. Knihovna poskytuje své služby bezplatně. ⁴³⁾

Slovenská menšina v Chorvatsku mluví oravsko-kysuckým a jihostředoslovenským nářečím. Oravsko-kysucké nářečí vznikalo v 19. století, když Slováci pocházející z Kysúc (území na severu Slovenska) stavěli obec Josipovac a zároveň pracovali u biskupa Josefa Jiřího Strossmayera. U mladší a střední generace už je typické míchání slovenštiny s chorvatštinou.

Pro udržení slovenštiny je třeba vynaložit větší úsilí, protože neexistují přímo slovenské školy. Spíše slovenské třídy. Ve městech se dostává slovenština na vedlejší kolej, zrovna tak ve smíšených manželstvích. Tento přirozený proces jazykové asimilace způsobuje mimo absenci slovenského školství velká podobnost mezi slovenštinou a chorvatštinou a také stejné náboženské vyznání. ⁴⁴⁾

Většina Slováků žijících v Chorvatsku se hlásí k římskokatolické církvi. Menšinovou část, která žije na jihovýchodní hranici Chorvatska, tvoří evangelíci. Podobnost slovenštiny a chorvatštiny ušetřila Slovákům v Chorvatsku hodně práce. Dokázali se asimilovat k prostředí a nežádali o příchod slovenských kněží, protože nedošlo k výrazné jazykové bariéře.

V nejvýchodnější obci llok se nachází evangelický kostel a evangelický hřbitov, který je výlučně slovenský. ⁴⁵⁾

Z výpovědí respondentů zástupců majority Srbů je zcela patrné, že mají se Slováky dobré vztahy nebo při nejmenším jim Slováci nijak nevadí. Nemají s nimi žádnou špatnou zkušenost a například Milos Djosovic, student IT, chválil úroveň vzdělání Slováků, které měl za dobu svého studia možnost poznat. První takový signál něčeho, co by jim vadilo, by musela být nějaká neukázněnost a s tou se nesetkali. Na Slovácích jim imponuje dobrá znalost srbského jazyka. Samotní Slováci si také nestěžují, protože jsou společností dobře přijímáni a necítí žádné omezení při provozu svých činností a nebo nějakou zášť vůči jejich etniku.

Zástupcům minority v Srbsku byly položeny doplňující otázky, které sloužily tak pro zajímavost, jestli se nějakým způsobem zajímají o dění v jejich domácí zemi, a zněly: ,,Říkají Vám něco tato jména - Pavol Demitra, Robert Fico, Marek Hamšík?“ Denis Kulíček znal všechna. O sport se zajímá a tak mu to pochopitelně nemohlo uniknout, říkal že nešťastná událost, která zapříčinila smrt Pavola Demitry dost vzala i kamarády v jeho okolí. Mária Tokarčíkova znala Roberta Fica a o Pavlovi Demitrovi se dozvěděla až potom, co byla jeho tragická smrt medializovaná. Oba se však shodli na tom, že jsou rádi že prezidentské volby Robert Fico nevyhrál. Nesympatizují s ním. Obdobně to měla i Lucia Karahutová, která se o sport nezajímá, ale čas od času sleduje média na Slovensku a tak se Pavol Demitra k ní dostal.

Zástupce majority v Chorvatsku, Damir Soric má Slováky hodně rád: „Slovákům fandím v ledním hokeji, protože jsou velmi dobří oproti naší chorvatské reprezentaci, které se již dlouhodobě nedaří. Když se hraje Mistrovství světa v ledním hokeji, díky nim nejsem ochuzen o to zajít do hospody na pivo a společně s nimi i mými přáteli fandit“. Bere je tak trochu za své. Kristina Josić má ke Slovákům neutrální vztah, moc s nimi prý nepřichází do styku a nemá s nimi žádnou špatnou zkušenost. Lucia Karahutová, jež byla bohužel jedinou respondentkou v roli Slovenky jako minorita v Chorvatsku, uvedla, že se cítí být Slovenkou, ale zároveň ji moc kulturní dění kolem ní nezajímá a důležitost chránit slovenský jazyk aby jednou v Chorvatsku nezanikl, ji nechává být chladnou.

S velkou pravděpodobností nemá většina slovenské mládeže žádnou zkušenost se Slováky žijícími v Srbsku nebo v Chorvatsku a to především kvůli tomu, že je mizivá informovanost v médiích o Slovácích žijicí mimo Slovensko a tak by museli po tom vyloženě pátrat. Určitě je to škoda, jelikož konkrétně Slováci v Srbsku mají nezanedbatelné zastoupení oproti Chorvatsku. Z dotazovaných tedy ani neměl nikdo žádné známé nebo příbuzné žijící ve zmíněných zemích. Ve výsledku je pohled neutrální a skončil v domnění, u předpokladu, že Slováci do těchto zemí odcestovali za prací, což se v dnešní době může jevit jako mylný pohled, když se zváží fakt, že z obou zmíněných zemí lidi naopak cestují za prací jinam.

Cílem práce bylo vymezení specifických znaků slovenského etnika jakožto menšiny v Srbsku a v Chorvatsku. A to z hlediska duchovní kultury, historického povědomí a z vývoje demografických údajů. Hlavní podstatou toho všeho bylo poté zjistit, jak se vnímá sama minorita, jak je vnímána majoritou dané země a v neposlední řadě - jak je vnímána obyvateli externí země. Pro tento případ byla zvolena mateřská země Slovensko.

Co nelze Slovákům obou zemí v žádném případě upřít, tak je to jejich snaha udržet si svoji národní identitu za každou cenu. Mají velmi dobré vztahy s majoritou, nejsou jakýmkoli způsobem vykořisťováni, dokonce jim je vycházeno vstříc a svým posilováním kulturních zvyků bojují s hrozící asimilací s majoritou, která je dána úbytkem populace. Ten je způsoben celkově sníženou porodností a cestováním za prací do jiných zemí.

Kvůli následkům válečné minulosti a špatným sociálním podmínkám na území dnešního Slovenska, začali Slováci osidlovat Srbsko v 18. století a dnes obývají území Vojvodiny, především obce jako jsou Kovačica, Bački Petrovac a Novi Sad. V Srbsku mají Slováci silnější postavení oproti Slovákům v Chorvatsku, ale to je opravdu dáno jejich počtem, který je zhruba více, než desetinásobný. Mají vlastní muzea, divadla, knihovny, kostely a vlastní spolky jako je například Matica srbská. Plynule ovládají srbštinu a vedle toho i většina Slováků zvládá slovenštinu, která se objevuje v jejich divadelních hrách a dorozumívají se s ní ve svých uzavřených kruzích nebo se objevuje přímo na tamějších slovenských školách. Slováky v Srbsku spojuje silné náboženství, většina z nich jsou členy evangelické církve augsburského vyznání.

Slováci v Chorvatsku osidlovali města baranajské a vukovarské župy, největší zastoupení mají v městech Osijek a Vukovar. Ačkoli se chorvatští Slováci dostali na území Chorvatska dříve než Slováci do Srbska, protože první migrační vlna probíhala již koncem 17. století a byla zapříčiněna opět životní úrovní v mateřské zemi v poválečném období, jsou oproti kolegům v Srbsku o několik kroků pozadu. Jejich chuť chtít se však nevytrácí. Právě kvůli jejich malému počtu trvalo déle, než se seskupili a nepříznivé finanční prostředí tomu také moc nenahrávalo. Avšak se zpožděním své kolegy v Srbsku dohání. Prozatím mají knihovnu, divadelní hry a spolky, jako je Matica slovenská v Chorvátsku, který stojí za pořádáním kulturních a vzdělávacích akcí. Slováci v Chorvatsku mluví oravsko-kysuckým a jihostředoslovenským nářečím a chorvatsky. Udržují náboženskou tradici a většina Slováků v Chorvatsku se hlásí k římskokatolické církvi. Hrozba asimilace většinou pramení například z častých smíšených manželství nebo z nedostatečného zastoupení slovenštiny ve školách. Slováci v Chorvatsku nemají vlastní školy, ale jen pár slovenských tříd a to pouze na základním stupni.

Z výpovědí respondentů Slováků mateřské země vzešel na Slováky v Srbsku a Chorvatsku neutrální pohled. Moc o nich neví, protože se o ně nijak zvlášť nezajímají. V opačném případě ale krajané dění ve své mateřské zemi sledují.

Ve výsledku není mezi oběma menšinami až takový rozdíl. Mají do jisté míry společnou minulost, kdy je postihly následky války a z existenčních důvodů se rozhodli najít si novou zemi. Dobře vychází s majoritou, mají stejné duchovní zájmy, stejně silnou vůli udržet si své národní uvědomění. Odlišnosti přichází především v náboženství, kde v Srbsku tvoří většinu věřících evangelíci zatímco v Chorvatsku jich je minimum a převládají zde katolíci. A konkrétně u slovenské menšiny v Chorvatsku jsou větší tendence splývat s majoritou a tak musí být vynaloženo i větší úsilí pro zachování národní identity.

Knižní publikace

KURIC, A. 140 rokov slovenskej školy v Iloku/90 rokov slovenského divadelníctva v Iloku. Osijek: Grafika, 2004. (87 s.) ISBN: 935-98927-7-5.

KURIC, A., BAKSA, B., 15 rokov Zväzu Slovákov v Chorvátskej repulike. s. 89

SEDLÁKOVÁ, Z. Slováci nebo Srbové? Historie a současnost slovenské enklávy v srbské Vojvodině. [online]. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta provozně ekonomická, Katedra psychologie, 2010. 62 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Ing. Petr Kokaisl, PhD [cit. 2014- 08-31]. Dostupné z: http://vskp.czu.cz/?r=5225&prace=b83149&mp=detail , s. 41

SKLABINSKÁ, M., MOSNÁKOVÁ, K. Slováci v Srbsku: z aspektu kultúry. Nový Sad: Ústav pre kultúru vojvodinských Slovákov, 2012. ISBN 86-879-4706-2.

VINČAK, R., Katalog knjiga zavičajne zbije/katalóg kníh regionálnej zbierky. Croslovaciká: Našice, 1998-2009, s. 4

Internetové zdroje

BOSÁKOVÁ, E., HANUŠ, P., SATARYOVÁ, K., Pestrá Evropa: Slováci v Srbsku. [online] Stránky oboru Hospodářská a kulturní studia, 2008 [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki/doku.php?id=slovaci_v_srbsku

DUDOK, M. Slováci v srbskej Vojvodine [online]. 2010. 2 s. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://borderstudies.jp/events/detail/100925/MiroslavDudok.pdf

HISLOPE, R. Intra-ethnic conflict in croatia and serbia: Flanking and the consequences for democracy. East European Quarterly. 1996, 30(4), 471-494. Získáno z databáze SCOPUS: http://infozdroje.czu.cz/docview/195174790?accountid=26997

HODOLIČOVÁ, J. Slovenská literatúra pre deti a mládeź vo Vojvodine v 70. rokoch 20. ST. Annual Review Of The Faculty Of Philosophy / Godisnjak Filozofskog Fakulteta. Novi Sad: Faculty of Philosophy. 11/2011, s 257-258. Získáno přes databázi EBSCOhost. Další dostupnost: http://web.b.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=7&sid=3c0cd2e8-e908-47eb-b9f6-6f10f6af0c36%

KOLÁŘOVÁ, L. Slováci v Chorvatsku. [online]. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/slovaci_v_cerne_hore

Demographics of Serbia. In: Republika Srbija. Republički zavod za statistiku [online]. [cit. 2014-04-21]. Obrázek ve formátu PNG - vlastní zpracování. Data dostupná z: http://webrzs.stat.gov.rs/axd/Zip/VJN3.pdf

Slovaks in Serbia. In: Statistical Office of the Republic of Serbia [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://popis2011.stat.rs/?lang=en

Počet shlédnutí: 24