Baskové ve Francii a Španělsku

Lucie Ptáčková, Tereza Drábová, HKS 2021

Práce popisuje etnickou minoritu Basků, která se nachází u Biskajského zálivu na hranicích Španělska a Francie. Baskové jsou obyvatelé středo-severní části Španělska a jihozápadního cípu Francie. Tato oblast je obecně známá jako Baskicko. Počet obyvatel se odhaduje přes 2 miliony¹⁾, z nichž převážná většina žije ve Španělsku. Provincie Basků jsou nazývány jako země horalů a rybářů. Baskové se již dlouhodobě snaží o získání samostatnosti ve Španělsku a Francii, zatím bez výsledků.

Cílem této práce je porovnat stejnou minoritu v různých státech. Zároveň si klademe za cíl zjistit, jak nahlíží obyvatelé České republiky na minoritu Basků a jaké mají o menšině povědomí.

Práce se člení na dvě části. První z nich je teoretická část a druhá praktická část, v té je představen průběh komunikace s respondenty a jejich názory na danou výzkumnou otázku. Mimo tyto dvě velké kapitoly jsou v práci uvedeny výsledky z předchozích výzkumů zaměřených na tuto tématiku. 

Co dělá Baska Baskem?

Jaké jsou rozdíly mezi Basky ve Francii a Španělsku?

Jaké mají Češi povědomí o Bascích?

Existujících definicí pro kvalitativní výzkum je mnoho. Zde je jedna definice z existující knihy. „Kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace sociální reality. Cílem je odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím.“²⁾

Zároveň je uvedena druhá možnost definice kvalitativního výzkumu. „Termínem kvalitativní výzkum rozumíme jakýkoliv výzkum, jehož výsledků se

nedosahuje pomocí statistických procedur nebo jiných způsobů kvantifikace.“³⁾

„Cíl kvalitativního výzkumu je porozumění. Porozumění pak vyžaduje vhled do co největšího množství dimenzí daného problému.“⁴⁾

Při kvalitativních metodách se používá zkoumaní reality, která byla studovaná velmi podrobně a do hloubky. Při zkoumání výzkumník dostává spoustu informací o poměrně malým počtu jedinců. O redukci dat nerozhoduje výzkumník, ale zkoumané osoby, které nám o předmětu našeho výzkumu sdělují informace.⁵⁾

„Kvalitativní výzkum používá induktivní logiku. Na začátku procesu je pozorování, sběr dat.“⁶⁾ Tato práce je složena z částí vyhledávání zdrojů, sběru dat, analýzy výpovědí respondentů, teoretické části práce, uvedením čtenáře do této problematiky a interpretací výsledků práce.

„Pak výzkumník pátrá po pravidelnostech existujících v těchto datech, po významu těchto dat, formuluje předběžné závěry a výstupem mohou být nově formulované hypotézy nebo nová teorie.“⁷⁾

Během výzkumu byly použity kvalitativní metody a aby práce dosáhla svého cíle, tak byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Forma interview, kdy se respondent sám vyjadřoval o minoritě. Respondentovi byly pokládány otevřené otázky, které směřovaly k zjištění cíle této práce. Tyto otázky byly připravené již před rozhovorem a jejich úkol byl respondenta více nasměrovat k výzkumné otázce či zjistit co nejvíce jeho názorů. Otázky byly záměrně otevřené, aby respondent měl možnost se více rozpovídat a nebyl limitován na volbu ano/ne. Výpovědi respondentů byly následně přiřazeny k výzkumným otázkám a přepsány a zahrnuty do práce.

Vzhledem k současné situaci, šíření viru Sars COV - 2, bylo rozhodnuto, že komunikace s respondenty bude probíhat pouze online formou.

Na základě svolení respondentů byla v práci uvedena jejich pravá jména.

Eritz, muž, 32 let, Španělsko - Bilbao, 

Olatz, žena, 29 let, Španělsko - Donostia / San Sebastián,

Tomáš, muž, 50 let, elektrikář, Česká republika

Bohuslav, muž, 78 let, senior, Česká republika

Jitka, žena, 67 let, senior, Česká republika

Josef, muž, 75 let, senior, Česká republika

Petr, muž, 35 let, ředitel firmy, Česká republika

Filip, muž, 33 let, obchodník, Česká republika

Jolana, žena, 52 let, prodavačka, Česká republika

Matěj, muž, 25, student, Česká republika

V úvodu práce je uvedeno, že Basků je kolem 2 miliónů. Tato skutečnost je velmi diskutabilní, neboť nejsou pevně dané podmínky pro to, kdo je a kdo není Baskem. Proto nelze s přesností říct, kolik Basků doopravdy existuje.

Jednou z nejzásadnějších knih popisující baskickou minoritu je dílo Rogera Collinse: Baskové.⁸⁾ Tato kniha charakterizuje Basky a zároveň popisuje jejich jazyk, původ a historii. Baskové jsou zde popsáni jako národ, který se nenechal pohltit cizími kulturami. Collins také uvádí, že první zmínka o baskičtině pochází z 11. století a že nespadá do žádné jazykové skupiny, čímž se stává velmi unikátním jazykem. Zároveň autor zmiňuje, že baskičtina se až do 16. století nepovažovala za jazyk, který by byl schopným prostředkem k šíření vyšších kulturních forem.

Baskové si dodnes dokázali zachovat svou identitu, jazyk a kulturu. Dokonce se v této etnické menšině silně projevuje nacionalismus, který byl hlavním hybatelem baskické teroristické organizace ETA. Collins ve své práci také popisuje, jak došlo ke zrodu ETA.

Kniha The Basques, the Catalans and Spain od Daniela Conversiho ⁹⁾ popisuje, že baskičtí rodilí mluvčí se nazývali Euskaldunaci (jednotné číslo: Euskaldunak) a místo, kde žili, nazývali Euskal Herria. Autor knihy se také zmiňuje o francouzském Baskovi a kronikáři Augustinu Chahovi, který popisuje historii Basků jako národní obranu proti vnějším zásahům. Tento zápis je považován za první zmínku o Euskal Herria.

Kniha The Basque Country od Ramóna Zalla a Mikela Ayusa ¹⁰⁾ popisuje baskickou zemi a její obyvatele. Zatímco v první části knihy se píše o historii, geografii, ekonomice, baskické komunitě a o tamních politických organizací, v druhé části knihy se témata zaměřují na kulturu, umění, architekturu, ale také na vzdělávání. Kniha na prvních stranách vysvětluje, jak se rozlišují části baskického území. Euskal Herria neboli Baskicko se podle autorů skládá ze tří geograficky a politicky rozdělených částí: Autonomní komunita Euskadi, Navarra a Francouzská Baskická země.¹¹⁾ Celé Baskicko má tedy v regionech několik hlavních měst.

Existují určité teorie, které vysvětlují vznik tohoto jazyka. Jedna z nich popisuje tezi, která tvrdí, že baskičtina má velmi podobnou gramatiku s kavkazskými jazyky. ¹²⁾

Nejstarší objevené důkazy o existenci území Baskicka spadají do let 150 000 př.n.l., kdy na tomto území byly objeveny kosti a další předměty neandrtálců.¹³⁾

Mladší doba kamenná s sebou přinesla velkou změnu, která se týkala změny životního stylu obyvatel baskického území. Lidé začali stavět osady a začali obdělávat půdy a starat se o hospodářská zvířata.¹⁴⁾

Země Basků se v 9. století stala královstvím. Králem země se stal Iñigo z Aritzy.¹⁵⁾

Foto č. 1 – monarcha Iñigo

Až do roku 1512 bylo Baskicko samostatné, pak však bylo připojeno ke Španělsku. Během této doby začalo Španělsko zdůrazňovat své postavení nad Basky. Od roku 1833, po první Karlistické válce, si Baskové začali uvědomovat národní sjednocení a začala se šířit myšlenka o opětovném osamostatnění Baskicka.¹⁶⁾

Partido nacionalista vasco, tzv. PNV byla baskická národní strana, která vznikla roku 1895 a nenásilnou cestou bojovala za obnovení baskické autonomie. Jejím cílem bylo dosáhnout co největší autonomie, ideálně nezávislosti. Roku 1958 se z této národní strany odtrhla část obyvatel, kteří začali vystupovat pod označením ETA. Tato skupina je známá pro boj za osamostatnění, ale na základě násilí.¹⁷⁾

Zda jsou Baskové alochtonní či autochtonní minoritou není doposud zcela potvrzeno. Existují zde zatím hypotézy, ale ne fakta.

Menšina francouzských Basků je podstatně méně početná než menšina španělských Basků. Nachází se na jihu Francie v oblasti zvané Iparralde, které se dělí ještě na tři další oblasti: Lapurdi, Behe Naffaroa a Xiberoa. V této oblasti žije 220 000 obyvatel na ploše 3 000 km2.¹⁸⁾

Tyto oblasti nesou vícero názvů. Jiný zdroj uvádí, že Iparralde, též známá jako Francouzské Baskicko a zároveň část Euskal Herria zahrnuje části Lapurdi (Labourd), Zuberoa (Soul) a Behenafarroa. Hlavními městy těchto oblastí jsou pak Baiona, Maule a Saint Jean Pied de Port.¹⁹⁾

Foto č. 2 - Rozdělení Baskicka

Baskicko se nažilo získat nezávislost i skrze politiku. V baskitském státě se nacházela politická skupina “Abertzaleen Batasuna”, která podporovala nezávislost Basků, jiným způsobem než teroristická skupina Eta.²⁰⁾

Francouzští, stejně jako španělští Baskové používají jazyk euskara, který je typický pro Basky a málokdo jej umí ovládat. Odhaduje se, že jazykem mluví 700 000 Basků.²¹⁾

Španělští Baskové obývají dva regiony, a to Comunidad Autónoma del País Vasco a Navarru. Jejich etnickým a také úředním jazykem je euskara, která se také nazývá jako baskičtina. Druhým uznávaným jazykem ve španělském Baskicku je španělština. Hlavními městy v regionech jsou Vitoria a Pamplona.²²⁾

Než se ze španělského Baskicka stala autonomní oblast, předcházelo tomu několik krvavých bojů a nepokojů.

Vše začalo v roce 1895, kdy baskický spisovatel a vlastenec Sabin Arana založil Baskickou národní stranu. Ta byla následně zakázaná kvůli tehdejší vládě Francisca Franca, který v té době zakázal i používání baskičtiny.²³⁾

Generál Franco po 2. světové válce zaútočil na Basky a tento čin s sebou přinesl 21 000 obětí. Kvůli neustálému napětí mezi Francem a Basky se do popředí dostalo organizované hnutí nazývané Euskadi Ta Askatasuna (ETA). Ta bojovala za práva Basků a za svobodu a osamostatnění národu od španělské nadvlády. Později se z tohoto hnutí stala teroristická skupina, která působila až do roku 2018. Kvůli radikálním počinům této organizace přišlo o život okolo 800 lidí.²⁴⁾

V roce 1979 se z Baskicka stala autonomní oblast. Baskové mají zastoupení i v parlamentu, kde v kongresu vlastní 18 křesel a v senátu 15 křesel. Hlavním městem je Vitoria/Gasteiz.²⁵⁾

První zkoumaná otázka byla, jaké jsou rozdíly mezi francouzskými a španělskými Basky?

Zde bylo komunikováno se dvěma Basky ze Španělska. Jeden respondent bohužel přestal komunikovat, a tak je v práci uvedena jen jedna výpověď.

Eritz se podělil o své názory takto: „Myslím, že jsou rozdíly mezi španělskými a francouzskými Basky. První mě napadlo, že jazyk je docela odlišný. Jsou zde rozdílná slova, gramatika atd…”

„V roce 1968 se zrodil uměle vytvoření unifikující jazyk euskal batua, jehož cílem bylo stanovit normy pro potřeby výuky, veřejné správy, médií a literatury. Tato oficiální norma se nejblíže podobá dialektu guipuzcoano. Euskara batua se snaží eliminovat nářeční varianty a současně obohatit jazyk o nová slova a pojmy spjaté s oblastmi.“²⁶⁾

Je tudíž možné, že do budoucna může euskara a její rozdílné dialekty vymizet a nahradí ji jednotná euskara batua.

Respondent Eritz dále říká, že si myslí, že francouzští a španělští Baskové mají odlišný životní styl, který je víc podobný státu, ve kterém žijí. Španělští Baskové jsou více odvázaní a komunikativní, a naopak francouzské Basky po desáté večer na ulicích neuvidíte.

“Mám pocit, že francouzští Baskové jsou více hrdí na to, že jsou Basky než španělští Baskové. Myslím si to, protože když jsem byl ve francouzském Baskicku, tak všude byly vystaveny jejich typické symboly. Ve Španělsku jsou také, ale ve Francii o mnoho víc.“

V terénním výzkumu od je uvedeno „Baskicko se nachází na španělském a francouzském území, což je pro mnohé překvapivou informací.“²⁷⁾ Fakt, že je pro mnohé překvapením, že Baskové žijí i ve Francii je vidět i z této práce. Téměř všichni čeští respondenti v této práci se nezmínili o tom, že by Baskové žili i ve Francii a zmiňovali pouze Španělsko. Z následujících výpovědí je zřejmé, že naši respondenti nemají žádné tušení o tom, že Baskové žijí i ve Francii.

Respondentům jsme vždy položili otevřenou otázku, „Co Vám říká pojem Baskové?“ V případě, že respondent něco málo odpověděl, tak jsme se jej dál doptávali. Např. a ve které části Španělska podle Vás žijí? Jak byste tipl/a, že se nazývá jejich starodávná řeč? Jaké zvyky jsou pro Basky typické?

Respondent Tomáš na otázku „Co Vám říká pojem Baskové“ odpověděl: „Je to menšina v severním Španělsku, někde kolem Pyrenejí. Vím, že se chtěli odtrhnout.“

Respondent Bohuslav na tuto otázku odpověděl takto: „To je národ na severu Španělska, chtějí si udělat svoji republiku. Mají svou starodávnou řeč.“

Respondentka Jitka: „To je nějaká národnost ve Francii, já bych řekla na severu, ale nevím přesně. Je to něco jako v ČR Moravané a Slezané.

Respondent Josef: „Já nevím, vůbec jsem to neslyšel.“

Respondentka Jolana: „No to je ve Španělsku národ, který má starou řeč baskičtinu. Mají zvyky, ale nevím přesně jaký. Jsou tam už dlouho, je to hodně starý národ.“

Filip: „To nevím, to je kmen asi v Baskicku ve Španělsku u Gibraltaru někde, mají kuře po baskicku.“

Petr: „Já bych řekl, že je tam hlavní město Barcelona a jsou hrdí že jsou Baskové. Myslím, že mají svůj parlament.“

Matěj: „Baskové jsou malá menšina mezi Španělskem a Francií. Nikdo neví, kde se tam vzali. Mají svůj jazyk, myslím si, že některá slova jsou podobná španělštině. Baskové se učí dva jazyky, hlavní tam mají španělštinu a plus se ještě učí baskičtinu jako druhý jazyk. Podle mě jsou Baskové na Španěly zlí, protože jsou celkově takoví agresivní a chtějí se od Španělů oddělit. A jedna herečka, co hrála v seriálu La Casa De Papel je z Baskicka.“

Hlavní otázkou našeho výzkumu bylo zjistit, jaký Bask musí být, aby mohl být považován za Baska. Na tuto otázku nám odpověděl náš respondent Eritz, který si myslí, že Baska Baskem dělá jazyk euskara. Když jsem se respondenta doptávala na to, zda i Američan, který se naučí jazyk a nikdy nebyl ve Španělsku, může být Bask, tak odpověděl, že ano.

Článek „Basque,“²⁸⁾ tvrdí něco jiného. Říká, že Bask je automaticky obyvatel Španělska nebo Francie, který žije na baskitském území.

Z výpovědí respondentů vyplývá, že občané Česka mají o baskické menšině alespoň základní povědomí. Většina respondentů zmínila, že se jedná o etnickou menšinu poblíž Španělska. Zároveň respondenti dodali, že Baskové usilují o samostatnost. Z výzkumu i vyplývá, že z naší hrstky respondentů téměř nikdo netušit, že existují Baskové i ve Francii.

Z výpovědi baskického respondenta je zřejmé, že i sami Baskové vnímají odlišnosti mezi španělskou a francouzskou částí. Náš baskický respondent je toho názoru, že francouzští Baskové jsou více umírnění ve společenském vyžití než španělští Baskové. Zároveň francouzští Baskové jsou v jeho očím víc hrdým národem a jsou velmi pyšní, že můžou být Basky.

Baskicko (autonomní společenství). Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2021, 20.4.2021 [cit. 2021-5-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Baskicko_(autonomn%C3%AD_spole%C4%8Denstv%C3%AD)

COLLINS, Randall. Baskové. Praha 2: NLN, 1997. ISBN 80-7106-198-0.

CONVERSI, Daniele. The Basques, the Catalans and Spain. 2. vydání. Londýn: HURTS AND COMPANY, LONDON, 2000. ISBN 978-1-85065-268-7.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7.

Douglass, W. A. and Zulaika, Basque Culture: Anthropological Perspectives. Reno, Nevada: University of Nevada Press, 2007, ISBN 978-1877802645

Euskadi Ta Askatasuna. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2021, 14.5.2021 [cit. 2021-5-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Euskadi_Ta_Askatasuna

IVANOVÁ, Kateřina a Ivana OLECKÁ. Metodologie vědecko - výzkumné činnosti [online]. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010 [cit. 2021-04-20]. ISBN 978-80-87240-33-5. Dostupné z: http://web.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/41metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf

KRAUS, Radek. Španělsko - volby 2008 [online]. 2008, červen 2008, 2008(5) [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&ved=2ahUKEwjX8cbM35bwAhUFjaQKHZLaDNoQFjADegQIAhAD&url=https%3A%2F%2Fwww.psp.cz%2Fsqw%2Ftext%2Forig2.sqw%3Fidd%3D29629&usg=AOvVaw2zwG-1E4vMsqDDK8hCuStR

MUSIL, Jiří a A KOLEKTIV. Baskicko [online]. In: . 2005 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/fss/podzim2005/HEN566/um/1056539/GPO_Baskicko.pdf, 24. dubna 2021 13:28

STRAUSS, Anselm L. a Juliet CORBIN. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Brno:, Boskovice: Sdružení Podané ruce ;, Albert, 1999, 196 s. SCAN, 2. ISBN 80-85834-60-X

WOODWORTH, Paddy The Basque Country: the heart of Spain, a part of Spain, or Somewhere Else Altogether [online] 2009 [cit. 2021-4-24], Studies in 20th & 21st Century Literature: Vol. 33: Iss. 2, Article 5. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.4148/2334-4415.1702

ZALLO, Ramón a Mikel AYUSO. Basque Autonomous Community. 1. Gobierno Vasco Donostia - San Sebastián: Eusko Jaurlaritzaren Argitalpen Zerbitzu Nagusia Servicio Central de Publicaciones, 2009. ISBN 978 84 457 2867 3.

ZAVADIL, Bohumil. Baskičtina: lingvistická interpretace. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1599-8.

Foto č. 1 - GARCIA, Luis. Inigo Arista: Statue in the Plaza de Oriente, Madrid (José Oñate, 1750–53). [online]. [cit. 2021-5-16]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Íñigo_Arista_of_Pamplona

Foto č. 2 - UNAI FDZ. DE BETOÑO, Willtron. Euskara: Euskal Herriko herrialdeen mapa. In: Wikipedie.org[online]. 2008 [cit. 2021-04-20]. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/Euskal_Herriko_herrialdeen_mapa.svg/440px-Euskal_Herriko_herrialdeen_mapa.svg.png 

Počet shlédnutí: 142