obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2021:buddhismus_-_novy_lunarni_rok_ve_vietnamu_a_v_cr

Buddhismus - Nový lunární rok ve Vietnamu a v ČR

Anna Floriánová, My Ha, Dana Zemanová

Úvod práce

Buddhismus se stává známější než kdy dříve, a to po celém světě. Stále zjišťujeme nové informace o tomto náboženství. Jde především o osobní rozvoj člověka a poznání sebe sama, a právě proto je pro obyvatele čím dál více přitažlivější. Například ve světě se rychle rozrostlo i známé cvičení zvané yoga, kde jde hlavně o to, aby se lidé naučili správně dýchat a ovládat vlastní tělo. Lidem toto cvičení také pomáhá od každodenního stresu. V České republice je mnoho buddhistických center jako napříkla Meditační centrum Dibbavana, centrum Lotus, Daruma nebo centrum Diamantové cesty. Nejvíce buddhistů v České republice pocházejí z Vietnamu. Nejrozšířenějším náboženstvím ve Vietnamu je buddhismus, k němuž se hlásí okolo 8% obyvatel přičemž převládá buddhismus mahájánový. 1)

Podle jednoho článku “Svátky a jejich slavení”, který je zveřejněn na stránkách www.i60.cz je zmíněno, že obyvatelé České republiky berou svátky jen jako den placeného volna. Přesná citace zní: “Svátky, co slavíme, no, spíše neslavíme, pro většinu lidí je to den placeného volna navíc a málokdy vůbec ví, co znamenají.” V článku jsou popsány svátky, které se slaví nejen v České republice, ale i v jiných zemí jako jsou například Velikonoce či Vánoce. Zajímavé je tedy pohlédnout na obyvatele České republiky, kteří vyznávají jiná náboženství, než která jsou v České republice běžná a zjistit, co je k tomu vedlo a zda-li v jiném náboženství striktně slaví svátky, anebo od nich také ustupují. Proto byl vybrán konkrétní svátek v buddhistickém náboženství, za účelem zjistit, jestli čeští buddhisté slaví buddhistický svátek stejně jako buddhisté ve Vietnamu. 2)

Cíl práce

Tato semestrální práce je zaměřena na téma buddhismus a slavení Lunárního roku obyvateli České republiky a obyvateli Vietnamu. Zjišťujeme proč se lidé České republiky rozhodli vyznávat buddhismus a jestli slaví buddhistické svátky, konkrétně Lunární rok. Dále prozkoumáváme, jestli čeští a vietnamští buddhisté slaví Lunární rok stejně, nebo jestli tento svátek slaví rozdílně. Také chceme odhalit, jak konkrétně probíhá jejich den, kdy slaví Lunární rok. Proč se Lunární rok slaví později, než je to u Nového roku je také naším cílem vás obeznámit. Dále se budeme ptát obyvatel Vietnamu jaký význam má slavení Lunárního roku v jejich kultuře.

Hlavní otázka:

Jak slaví vietnamští buddhisté žijící ve Vietnamu Nový lunární rok v porovnání s českými buddhisty žijící v ČR?

Podotázky:

Jak slaví buddhisté české národnosti Nový lunární rok v ČR?

Jak slaví buddhisté vietnamské národnosti Nový lunární rok ve Vietnamu?

Co zůstává u oslav Nového lunárního roku vietnamštích buddhistů žijících ve Vietnamu a českých buddhistů žijících v ČR stejné?

Literární rešerše

V článku Oslava Nového lunárního roku vietnamskými pracujícími se Milena Secká věnuje oslavám Nového lunárního roku ve Vietnamu.

Tet Nguyen Dan je název tradiční vietnamské oslavy nového roku, hlavní vietnamské slavnosti označující začátek jara. Oslavy začínají týden před svátkem, kdy se v každé domácnosti 23. dvanáctého měsíce domácímu božstvu obětuje papírový klobouk, šaty, boty a jídlo. Podle legendy 23. odlétá do nebe domácí bůžek informovat o tom, co se odehrálo v domě v předcházejícím roce. Rodina se ho snaží obětovanými dary udobřit. Tímto dnem počíná období velkých příprav, zvyků a obřadů. Obydlí jsou zdobeny dřevoryty, které znakovým písmem vyjadřují přání štěstí, úspěchů a prosperity v novém roce. Při oslavě Nového roku nesmí chybět ovoce, zelenina a květiny, které lidé nakupují na speciálních trzích. K symbolům Nového roku patří kvetoucí snítka broskvoně, citrusu, meruňky, kvetoucí malý bonsai nebo speciální mandarinkové stromečky. Na jídelním stole nesmí chybět vepřová paštika, vepřový rosol, vepřové nožičky s bambusovými klíčky, smažené závitky, vařené kuře s lotosovými semínky, spařená lepkavá červená rýže a speciální novoroční rizoto – šátečky z lepkavé rýže naplněné vepřovým masem a zelenými boby; vše je zabalené do zelených listů. Součástí sváteční tabule je ovoce, semínka, kořeny a různé jedlé plody. Oficiálně se novoroční svátky slaví první tři dny v novém roce. Ve skutečnosti oslavy probíhají celé dva týdny – od odletu domácích bůžků (23. dvanáctého měsíce) do jejich návratů (7. prvního měsíce). Poté následují menší oslavy během následujících třech měsíců. Začátek nového roku doprovázejí ohňostroje světlice a nesčetný výbuchy petard. 3)

V článku Skryté chrámy v českých městech se Zdeněk Vojtíšek zaměřuje na lokace chrámů, které v posledních deseti letech otevřeli příslušníci vietnamské menšiny. Svatyně se většinou nacházejí na odlehlých a skrytých místech, například na vietnamských tržištích v Praze, Brně a Ostravě. Autor také poukazuje na vnitřní zařízení chrámů a jejich podobnost. Před hlavním oltářem se sochami buddhů jsou na zemi seřazeny polštářky pro účastníky obřadů a vedle se nachází postranní oltář pro vyjádření úcty k zemřelým hrdinům, vůdcům a příbuzným. Na oltářích se nachází ovoce, sladké pokrmy, balené vody, květiny, svíce a vonné tyčinky. Vše musí být udržováno čerstvé a svěží. Obřady doprovází zpěv sutér, poklony, modlitby přání a požehnání všem živým bytostem a vyzívání Amitábhova jména. Během meditace jsou používány dva rytmické nástroje: zvonící mísa a rybí tlama. Úder do mísy je znamení k pokloně a rány do rybí tlamy určují rytmus odříkávání manter. Na různých místech bývá napsána mantra „Utíkám se k buddhovi Amitábho­vi“ (Nam Mô A Di Đà Phật); její zpěv někdy nepřetržitě zní v reproduktorech. V hlavní místnosti bývá umístěn zvon a gong. 4)

Jan Honzík ve své disertační práci s názvem Buddhismus na západě. Česká republika popisuje, jak se buddhismus v 90. letech šířil v České republice.

Na počátku 90. let přijel do Prahy přednášet korejský zenový mistr Seung Sahn, který měl velký význam pro utváření zenového buddhismu v Československu. V roce 1991 byla Lumírem Kolíbalem založena Česká buddhistická společnost, jejímž cílem bylo poskytnutí informačního servisu zájemcům o théravádový, zenový a tibetský buddhismus. Předtím, než se společnost rozpadla hlavně kvůli nedostatku finančních prostředků, se jí podařilo uspořádat mnoho akcí včetně první veřejné přednášky J.S. dalajlamy a vydání několika čísel časopisu o buddhismu Střední cesta.

Z dalších buddhistických podnětů je pamětníky vyzdvihováno vydávání časopisu Dotek, který byl zaměřen na buddhismus a duchovno, phowu - týdenní rituál přenosu vědomí v bardu pod vedením Oleho Nydahla, rituální vysypávání pískové mandaly tibetskými mnichy v Mánesu a na dalších místech či návštěva buddhistických mnichů bhikkhu Dhammadípa a Ashin Ottama. Dále se autor zaměřuje na současné existující buddhistické skupiny a centra – na jejich historii, tradici, metody, poslání a cíle, aktivity a učitele. 5)

Kateřina Podařilová ve své bakalářské práci s názvem Buddhismus v České republice – regionálně-geografická analýza zaměřuje na historický vývoj buddhismu v České republice do konce 80. let 20. století.

První písemné zmínky o buddhismu v České republice, které pocházejí z 19. století doložil F.L. Rieger v encyklopedii Slovník naučný. Během roku 1920 v České republice pobýval kmen mongolských Kalmyků, který musel navštívenou zemi opustit, jelikož vláda neuznávala tyto náboženské techniky. I přes to se buddhismus dále rozvíjel a inspirovali se jím čeští básníci a spisovatelé jako Julius Zeyer a Jaroslav Vrchlický. První kniha o buddhismu, kterou napsal český autor filozof A. Lang, nesklidila dobré ohlasy. Leopold procházka, který se velmi zajímal o náboženství je považován za prvního českého buddhistu. O buddhismu napsal mnoho knih, které vycházely z jeho studií a zkušeností. Stal se tváří mezinárodní evropské unie a získal členství ve Světové buddhistické radě. Vrcholem jeho cesty bylo stát se buddhistickým mnichem na Srí Lance, kterou mu nejspíše překazila druhá světová válka. Prvním českým buddhistickým mnichem se stal jeho přítel Martin Novosad.

František Drtikol je považován za patriarchu českého buddhismu, neboť přeložil několik buddhistických knih do češtiny, a tak pomohl rozvoji. Za totalitní vlády a komunismu byla veškerá náboženství potlačena, včetně buddhismu. Velmi významným buddhistou na akademické půdě byl Zbyněk Fisher, který je populární pod pseudonymem Egon Bondy. Koncem 80. let bylo studium dharmy založeno na přímých zdrojích. 6)

Tématem buddhismu v ČR se zabývá i Jan Honzík v článku Buddhismus v české společnosti, kde popisuje charakteristické rysy české buddhistické scény na počátku 21.století.

V České republice existuje více než 50 buddhistických skupin, škol a center. Nejvíce lidí se hlásí k tradici tibetského buddhismu. Zastánců zenového a théravádového buddhismu je značně méně. V letech 2007-2008 socioložka J. Cirková zjistila, že se aktivně účastní dění ve svých skupinách celkem 1600 buddhistů. Z výzkumu vyplynulo, že celkem 6000 buddhistů, kteří se přihlásili k buddhismu při sčítání lidu v roce 2011 nejsou členy těchto skupin, ale příležitostně se účastní pořádaných akcí. Oproti minulému sčítání lidu v roce 2001 se k buddhismu přihlásilo o tisíc lidí méně. Je to zřejmě z toho důvodu, že obyvatelé České republiky na otázku vyznání vůbec neodpověděla. V češtině bylo vydáno kolem čtyř set knih o buddhismu. Většinu z nich tvoří překlady, ale část je napsána českými autory. Většinu knih vydalo české vydavatelství Dharma-Gaia. Do České republiky přijíždí mnoho buddhistických učitelů pocházejících z Asie, aby zde přednášeli, učili meditaci a inspirují k vzniku nových buddhistických center. Zemi navštívila tibetská mistryně Rinpočhe, zenový mnich Fumon Nakagawa či théravádový mnich bhante Sujivu. Naopak mnoho českých obyvatel navštěvuje tradiční buddhistické země – Srí Lanku, Indii, Barmu, Thajsko, Čínu, Jižní Koreu či Japonsko. Zde absolvují dlouhodobé pobyty v meditačních centrech nebo se stávají buddhistickými mnichy. Po návratu do Čech sdílí s ostatními své zkušenosti a inspirují další. V Čechách stále přibývá mnoho buddhistických a meditačních center, kde se pravidelně setkávají skupiny, probíhají kurzy či přednášky pro veřejnost. Mezi nejznámější buddhistická centra se řadí Buddhistické centrum Lotus, centra Buddhismu diamantové cesty v Praze, Brně a Těnovicích nebo meditační centrum Dibbavana. Na českých univerzitách jsou možnosti studia buddhismu, které je však omezeno na základní jednosemestrální či dvousemestrální kurzy. Převážnou většinu buddhistů žijících v České republice tvoří Vietnamci a v mnohem menší míře také Thajci. Buddhistické komunity tvořené asijskými imigranty jsou poměrně uzavřené a k setkávání se západními buddhisty dochází jen výjimečně. Centry jejich náboženského života jsou buddhistické chrámy, které slouží k provozování tradičních rituálů a obětin, k setkávání se s mnichy, k modlitbě či ke kontemplaci. Tyto chrámy, vybudované vietnamskou komunitou, sídlí v Praze a ve Varnsdorfu. 7)

Metodologie

Metody sběru dat se dělí na kvalitativní a kvantitativní výzkum. Tato práce je zaměřená především na kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum byl pro tuto semestrální práci vybrán na základě možnosti sběru dat induktivně, možnosti použití nejrůznějších rozhovorů a relativně malých standardizovaných metod získávání dat. Je orientován na exploraci a rozvíjení teorie. Na rozdíl od kvantitativního výzkumu, který probíhá více strukturovaně a používá spíše deduktivní postupy vědecké metody. 8)

Kvalitativní výzkum používá induktivní formy vědeckých metod, hloubkové studium jednotlivých případů, rozhovory a kvalitativní pozorování. Cílem je získat popis zvláštností případů, generovat hypotézy a rozvíjet teorie o fenoménech světa. Kvalitativní výzkum je orientován na explorování a probíhá nejčastěji v přirozených podmínkách sociálního prostředí. Plán výzkumu se z daného základu rozvíjí, proměňuje a přizpůsobuje podle okolností a dosud získaných výsledků. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku výzkumu téma a určí základní výzkumné otázky. Otázky může modifikovat nebo doplňovat v průběhu výzkumu, během sběru a analýzy dat. Kvalitativní výzkum má pružný charakter. V jeho průběhu nevznikají pouze výzkumné otázky, ale také hypotézy i nová rozhodnutí, jak modifikovat zvolený výzkumný plán a pokračovat při sběru dat i jejich analýze. Sběr dat a jejich analýza probíhají v delším časovém intervalu, výzkumný proces má longitudinální charakter. Používají se relativně málo standardizované metody získávání dat. Data se induktivně analyzují a interpretují. 9)

Kvalitativnímu výzkumu se vytýká, že jeho výsledky představují sbírku subjektivních dojmů. Pro jeho pružný a nestrukturovaný charakter ho lze (na rozdíl od kvantitativního výzkumu) těžko replikovat. Protože pracuje s omezeným počtem jedinců a obvykle na jednom místě, vznikají také obtíže se zobecňováním výsledků. 10)

Informátoři byli kontaktováni přes sociální síť Messenger. Během online komunikace byli obeznámeni s využitím získaných dat, dále byli uvedeni do zkoumaného problému a následně bylo domluveno datum konaného rozhovoru. Kvůli pandemii, a s ní spjatou nemožností osobního fyzického setkání, probíhala komunikace pouze skrze sociální sítě, a to především přes aplikace Messenger a Facebook. K sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, který byl vybrán na základě jeho procesu předem připravených okruhů otázek a témat. Základními znaky polostrukturovaného rozhovoru je připravený soubor okruhů, které nemají předem určené pořadí. Výzkumník může jednotlivé doplňující otázky v rámci okruhů pozměnit. Důraz je však kladen na získání všech odpovědí od respondentů. Určitá volnost v průběhu rozhovoru je vítaná vzhledem k přirozenějšímu kontaktu tazatele a respondenta.11)

Tazateli byl zřízen rozhovor, kde byli informátoři dotazováni předem připravenými otázkami. Po celou dobu písemné konverzace měli informátoři možnost volně se rozepisovat. Pořadí a formulace otázek byly v ojedinělých případech pozměněny. Informace, jež nebyly od respondentů získány na základě připravených otázek, byly dodatečně získány prostřednictvím doplňkových otázek v průběhu rozhovoru.

Celkem byli osloveni dva respondenti. První informátorka je vietnamského původu žijící v České republice a byla vybrána na základě osobního doporučení. Rozhovor s informátorkou byl uskutečněn 21.4.2021. Jelikož emigrovala z Vietnamu do České republiky, svěřila nám zkušenosti oslav Nového lunárního roku ve Vietnamu. Na oslavy Nového lunárního roku odlétá pravidelně každý rok do Vietnamu. Na základě této situace už dále nebylo nutné vyhledávat dalšího informátora žijící v současnosti ve Vietnamu, jelikož nám již zmiňovaná respondentka poskytla všechny potřebné informace.

Dále byl navázán kontakt přes webové stránky www.centrumlotus.cz s dalším narativcem žijícím v České republice prostřednictvím sociální sítě Messenger nebo v rámci e-mailů a telefonického rozhovoru. Rozhovor byl uskutečněn 21.4. 2021.

Pasportizační údaje respondentů

1. paní Hai Yen Nguyenová (51 let) se narodila v Son La ve Vietnamu. V roce 1987 emigrovala do České republiky za vidinou lepší budoucnosti. Nejdříve pracovala v šicích dílnách a poté s manželem prodávali oblečení na tržnicích. V současné době provozuje obchod s oblečením.

2. pán Libor Šulák se narodil v České republice, který se stal buddhistou. Pracuje v centru Lotus v Praze, které bylo založeno v roce 1997. Centrum Lotus podporuje a navazuje mezikulturní kontakty a šíří porozumění východních filozofických a kulturních nauk.

Praktická část

Buddhismus

V 6. století př.n.l. se Indie stala kolébkou buddhismu, který se později šířil i do dalších koutů Asie. Buddhismus se postupně začal štěpit na školy.12) V současné době se člení na tři základní směry – vadžrajánu, mahájánu a theravádu, přičemž nejstarší známou školou je theraváda.

Thérávádový směr, označovaný také jako hínajána se rozšířil zejména v jižní Asii - Thajsko, Srí Lanka, Barma a Kambodža. Využívá meditaci a čistou morálku, aby odstranila nevědomost, příčinu veškerého utrpení. Hlavní filozofií je neubližování. Hínajánisté chápou Buddhovo učení jako mravní systém, podle něhož žijí a s ním se ztotožňují. Podle této školy je pravým následováním Buddhy pouze mnišství.13)

Největší rozšíření Mahájány je v severní a střední Asii – severní Indie, Nepál, Čína, Korea, Japonsko, Tibet, Vietnam, Malajsie, Taiwan a Mongolsko. Narozdíl od thérávády přijímá i nové interpretace samotného učení Buddhy a nové učitele. Osvícení dostupné všem – i laikům. Klade velký důraz na rozvoj soucitu a lásky. Probuzení se stává prostředkem, jak pomoci ostatním bytostem od utrpení.14)

Vadžrajána se interpretuje jako nezničitelná či diamantová cesta. Vychází z posvátných textů, nazývané tantry. Vyskytuje se především v Tibetu.15) Cílem tohoto směru je vytratit rozdíl mezi subjektem a objektem a zcela se rozplynout. Podle stoupenců tohoto směru své učení Buddha předával pouze stoupencům, kteří v něm nespatřili boha, ale své vlastní zrcadlo.16)

Libor Šulák se stal buddhistou, na základě zájmu o meditaci a o práci s myslí. Zajímavostí pro Libora Šuláka se stal fakt, že středem je lidská mysl a chtěl se o buddhismu naučit více.

Na otázku, jestli se český lid zajímá o buddhistickou víru či kulturu pan Šulák odpověděl, že lidé se spíše zajímají o psychologii a o poznání svého těla, než že by se starali o samotnou buddhistickou kulturu.

Vznik Buddhismu

Slovem buddhismus dnes označujeme vše, co se během 2500 let vyvinulo z učení indického prince jménem Siddhártha Gautama. Ve 29 let se vyplížil z paláce a na své cestě se setkal se starým mužem, nemocným mužem, s mrtvým mužem a s poustevníkem (žebravý mnich). Tehdy si uvědomil a povšiml lidské bolesti. Pohnutý lidským utrpením opustil své blízké s rozhodnutím osvobodit sebe i všechny bytosti od utrpení. Při svém hledání následoval nauky několika učitelů, jejich cesta ho však nikam nedovedla, proto šel vlastní cestou. Prováděl asketické praktiky, jenže ty mu také nestačily. Nakonec usedl Siddhártha Gautama pod strom (strom bódhi), a ponořen do hluboké meditace dosáhl probuzení či znovuzrození. Od té chvíle je nazýván Buddha Šákjamuni.17)

Po svém probuzení byl Buddha schopen vidět, jak ostatní bytosti umírají a znovu se rodí podle svých skutků, řeči a způsobu myšlení. Tento nekonečný cyklus narození a opětovných skonů je samsára, příčinou samsáry je karma a nevědomost. Poznal, že hlavními příčinami tohoto znovuzrozování jsou myšlenky poskvrněné touhou po smyslových zážitcích. V Gazelím parku v Sárnáthu ve své první rozpravě Buddha vyložil Čtyři vznešené pravdy. Až do svého osmdesátého roku žil jako putující mnich a vysvětloval učení, nazývané Dharma. Buddha nauku přizpůsoboval úrovni svých posluchačů a své učení podával tak, aby vyhovovalo jejich potřebám.18)

Obrázek 1 a 2 19)

Základní pojmy a jejich významy

Karma – čin, který byl vykonaný záměrně a odpovídající následek tohoto činu je postihován zpětně „příčina a následek“20)

Askeze – osoba, která se zříká světských zájmů, aby mohla dosáhnout pokroku v duchovním životě21)

Nirvána – osvobození z tohoto pouta: pravé ustání (zánik strasti) 22)

Dharma – je to systém či nauka o právech a povinnostech v etickém aspektu (mravní zákon) 23)

Čtyři vznešené pravdy

1) Vznešená pravda utrpení – znovuzrození, stáří, nemoc, smutek, smrt a bolest. Oddělení od objektu, které milujeme, ztráta touhy působící trápení.

2) Vznešená pravda o vzniku utrpení – tři podoby touhy (smyslná touha, touha po existenci a touha po bohatství a síle) vedou každé bytí od narození k narození a jsou doprovázeny radostí a chtíčem

3) Vznešená pravda o zániku utrpení – stav zániku utrpení bude kompletní až zaniknou všechny touhy a až se osvobodí od nich – může vést k nirváně

4) Vznešená pravda o cestě, která vede k zániku utrpení – cesta osmi podob, která vede k zastavení utrpení24)

Buddha učil způsobu očištění srdce

1) Tím, že cvičí sebekontrolu a sebeaskezi

2) Tím, že přemýšlí o sebepoznání

3) Tím, že následuje svatou cestu osmi podob, která vede k zastavení utrpení

Praxe a pravidla

Pět pravidel etiky (Pancha Sila) = abstinence od:

· Zabíjení jakéhokoliv života

· Kradení

· Cizoložství

· Lhaní

· Pití omamných látek 25)

Buddhistické svátky

Tet Nguyen Dan (Nový lunární rok)

Vietnamský lunární Nový rok, Tet Nguyen Dan (nazývaný většinou zkráceně Tet), je největším svátkem v zemi, který v sobě spojuje rodinnou pohodu českých Vánoc, slavení Silvestra a náboženskou tradici a posvátnost Velikonoc. Tet je zároveň pro každého Vietnamce dnem narozenin, neboť v den lunárního Nového roku stávají se o rok starší.26)

Součástí příprav na svátek je výzdoba domu, kanceláře i obchodu květinami, přičemž novoročním stromkem v severním Vietnamu je malá kvetoucí broskvoň (na jihu země lidé upřednostňují rozkvetlou meruňku) a také kumkvatový stromeček. Stromek či větvička broskvoně pro Vietnamce nemá pouze dekorativní význam, ale podle tradice je broskev zároveň symbolem dlouhověkosti a nesmrtelnosti, načervenalá barva 59broskvových květů připomíná štěstí, krev, oheň a slunce. Broskvové květy mají také sílu ochraňovat rodinu před zlými duchy. Kumkvatové stromečky se svými zelenými lístky, bílými květy a oranžovými plody zase představují pokračování života a střídání generací.27)

U paní Yen je tradičně je dům ozdoben rozkvetlou broskvoní a speciálním malým mandarinkovým stromkem.

Lidé kdysi před Novým rokem nakupovali arekové oříšky, vonné tyčinky, květiny a papírové votivní předměty, alkohol, kandované sladkosti, cukr, bambusové výhonky, ovoce, rachejtle a prskavky. Z jídla se nejvýraznějším artiklem předsvátečních dní v hanojských obchodech stalo především kandované ovoce a zelenina, prodávané ve velkých červených krabicích. Prosperují také obchodníci s alkoholem, masem, drůbeží, ale i s oblečením, módními doplňky, domácími potřebami. Se stoupající životní úrovní obyvatelstva se svátky dříve trávené hlavně u jídla a pití pomalu přeměňují také na období vzájemného obdarovávání, na dobrou záminku k nákupu různých dárků, a to nejen drobných, ale i elektrických spotřebičů a motorek.28)

Oslavy příchodu nového lunárního roku jsou také příležitostí pohostit duše svých předků jídlem, obětovat jim různé předměty a pomodlit se k nim. Podle tradice jsou rodinní předci mrtví, nevidíme je, ale pobývají v nadpřirozeném světě, kde mají své potřeby. Proto jim Vietnamci připravují dárky a jídlo. O významných dnech, při výročí úmrtí člena rodiny, na Nový rok a při dalších slavnostních příležitostech, je těmto dárkům a pokrmům věnována zvláštní pozornost.29)

Paní Yen potvrzuje, že v poslední den lunárního roku je na oltáři je připravené čerstvé ovoce, květiny, voda, alkohol, sladkosti, slavnostní večeře, která je rozdělena do mističek a talířků, vonné tyčinky a svíčky. Před večeří se s celou rodinou modlí a čekají až vonné tyčinky dohasnou, poté si teprve mohou vzít jídlo z oltáře a společně se navečeřet. O půlnoci se na oltář dává celá uvařená slepice a znovu se pomodlí. Druhý den paní Yen vstává brzy ráno, aby připravila slavnostní jídlo, které uloží na oltář a pomodlí se. To se opakuje v následujících 2 dnech. Poslední večer (3.1. - podle lunárního roku) se loučí s oslavami Nového lunárního roku slavnostní večeří a modlitbou.

K tradičním i současným oslavám patří nutné návštěvy příbuzných, honosné stoly s tradičními pokrmy, zvuk vybuchujících petard nahrazený v současnosti ohňostrojem, návštěvy pagod, hazardní hry a další zvyklosti.30)

Podle paní Yen na jídelním stole jim nesmí chybět banh chung, slepice vařená ve vodě, giò lụa (druh klobásy vyrobený z vepřového masa a tradičně zabalený v banánových listech), bambusový vývar, skleněné nudle, rýže, závitky, miska s neuvařenou rýží a miska se solí. Banh chung je tradiční vietnamský pokrm, který se připravuje den předem, neboť se vaří nejméně 8 hodin. Je vyroben z lepkavé rýže, fazolí mungo a okořeněného věpřového masa.

První 3 dny v novém lunárním roce paní Yen se svou rodinou navštěvuje své nejbližší a známé, aby jim popřáli mnoho zdraví, štěstí a úspěchů do nového roku. Je to hlavně novoroční atmosféra, kterou Vietnamci společně sdílejí: všichni navštíví novoroční trh, vykonají oblíbené poutě k významným pagodám a chrámům, a o půlnoci na Nový rok se scházejí u obrovského ohňostroje v centru města.

Obecné informace o tradicích lunárního roku Lunární nový rok je také znám jako jarní festival. Jeho oslavy trvají 15 dnů plných zážitků a akcí a po celou dobu oslav by měla být dobrá, šťastná nálada. Datum oslav se řídí podle lunárního kalendáře a tím pádem spadá každý rok na jiný den v období jara. Pro Asiaty je tento svátek nejdůležitějším a největším v roce.

Pro paní Yen je Nový lunární rok významnější než Nový rok, neboť se dodržuje více tradic a zvyklostí. Je to svátek, kdy se sejde celá rodina a společně si užívají svátky a bohatou hostinu.

Na otázku, jestli pan Šulák slaví lunární rok odpověděl, že nikoliv, ale český Nový rok (Silvestr) slaví rád. Při telefonickém rozhovoru jsme se dostali k tomu, že pro české buddhisty jsou významnější jiné buddhistické svátky, než je Lunární rok. Lunární rok se spíše slaví u jiných národností, který má v jejich kultuře určitý význam, jako je například Vietnam či Čína.

Co by se mělo udělat před začátkem oslav Lunárního roku je si pořádně uklidit v domě. Je to součást tradice, kdy se smete ven všechna smůla z domu, která se v průběhu roku pokoutně nahromadila. Smetou se všechny těžkosti osudu a udělá se místo pro štěstí. Naopak v první den lunárního Nového roku nosí smůlu uklízet, jelikož by se vyneslo štěstí ven.

Další důležitou součástí oslav je červená výzdoba jako jsou například lampiony, stuhy a obrázky. Tyto dekorace se zdobí na okenní rámy či na dveře. Červené dekorace a číslo osm symbolizuje štěstí, bohatství a dlouhověkost. Po domě se též rozmisťují květiny jako jsou například lotosové květy, které mají symbolizovat znovuzrození a nový růst.

Velmi důležité je pohostit boha kuchyně, kterému je zvykem nabídnout slavnostní oběd. Tím se má bůh ujistit o dobrém vychování rodiny a může pak tuto zprávu poslat do nebe. Následující tradicí, kterou lidé vítají jsou červené novoroční obálky s penězi, které jsou zdobené zlatými symboly.31)

Paní Yen říká, že se ,,li xi” (obálky s penězi) dávají starým lidem a malým dětem, aby jim přinesly štěstí.

Obrázek 3 32)

Vesak

Vesak, neboli také ,,Třikrát svatý“, je svátek oslavující Buddhovo narození, jeho ,, probuzení“ pod stromem bódhi a jeho smrt. I Buddhova smrt se označuje za radostnou událost, neboť znamená jeho vyhasnutí, vstup do nirvány. Jádrem svátku je myšlenka obdarovávání.33)

Pan Šulák dává přednost svátku Vésak, který patří mezi nejdůležitější buddhistické svátky. Pro zajímavost pan Šulák zmínil, že se má tento svátek slavit na květnový úplněk.

Pavarana

Pavarana neboli ,,konec dešťů“. Po skončení dešťů zdobí buddhisté své domy a chrámy množstvím světel. Připomínají si též návrat Buddhy z nebe Tušita, kde během období dešťů kázal své matce. V průběhu celého měsíce se konají ,,slavnosti kathina“, při kterých lidé darují mnichům roucha ze ,,surové vlny“.34)

Tiet Doan Ngo

Na přelomu jara a léta slaví lidé svátek Doan Ngo (přesného poledne, letního slunovratu) nebo také Svátek 5. dne v 5. měsíci. Je spojen s upalováním lidských soch a figurín, aby byla uspokojena potřeba dostatečného počtu duší sloužících v boží armádě smrti.35)

Vu Lan

Podle buddhistické víry se v tento den navracejí duše zemřelých na zem, aby si užily pozemských radovánek. Každá rodina musí pro tyto duše připravit oblíbené pokrmy a obětovat papírové předměty, které zesnulí mohou potřebovat. Velmi důležitým úkolem svátku vietnamských „dušiček“ je osvobození duší předků, kteří zemřeli nevhodnou smrtí (utonutím nebo sebevraždou), nebo těch, kteří po sobě nezanechali mužského potomka starajícího se o rodinný oltář.36)

Paní Yen tento svátek slavila pouze jednou a říká, že se svátek slaví kvůli tomu, aby lidé nezapomněli na své předky.

České svátky

I přestože je pan Šulák buddhistou, tak se nám svěřil, že má radši české svátky, protože při oslavách českých svátků probíhá lepší atmosféra než u buddhistických svátků, jelikož lidé, kteří nejsou buddhisté neznají a neslaví jiné svátky než ty české. Opakem přirovnával slavení Velikonoc ve Vietnamu.

Diskuze a závěr

Bylo zjištěno od respondenta Libora Šuláka, který je českým buddhistou, že pro české buddhisty není důležité slavit Lunární rok, jak je to například u vietnamských buddhistů. Čeští buddhisté raději slaví svátek Vesak jak bylo obeznámeno od pana Šuláka. Na oslavě Vesak se pořádají hostiny a různé slavnosti. Libor Šulák zmínil v rozhovoru, že lidé se zajímají o buddhismus v rámci meditace, nikoliv o buddhistickou kulturu.

Paní Yen, která je z Vietnamu zmínila informace o Lunárním roku. Součástí příprav na nový Lunární rok má paní Yen ozdobený dům rozkvetlou broskvoní a speciálním malým mandarinkovým stromkem. Je zmíněno, že broskvové květy mají sílu ochraňovat rodinu před zlými duchy. Paní Yen tento zvyk dodržuje.

Dále bylo potvrzeno od paní Yen, že se stále dodržuje tradice související s příležitostí pohostit duše svých předků. Od paní Yen bylo zmíněno, že v poslední den oslav Lunárního roku se připravuje na oltář čerstvé ovoce, květiny a slavnostní večeře. Před večeří se rodina modlí a čekají na dohašení vonných tyčinek, než se odeberou k jídlu. Brzy ráno se paní Yen pomodlí a připravuje slavnostní jídlo.

Paní Yen také stále dodržuje tradici, kdy se na Lunární rok navštěvují rodiny. První tři dny během oslav Lunárního roku paní Yen se svou rodinou navštěvuje své nejbližší a známé, aby jim mohli popřát mnoho zdraví a štěstí do nového roku. Od paní Yen také bylo zmíněno, že červené obálky s penězi, které spadají do tradic Lunárního roku dávají dětem a starým lidem, aby jim přinesly štěstí.

Pro paní Yen, jak sama obeznámila je Lunární rok významnější, než Nový rok znám také jako Silvestr. Naopak pan Šulák, jelikož neslaví Lunární rok má radši Nový rok.

Cílem práce bylo informovat o zvycích a tradicích v buddhismu a konkrétně obeznámit, jak probíhá Lunární rok ve Vietnamu a v České republice. Paní Yen, která pochází z Vietnamu pověděla, jak slaví Lunární rok a jaké tradice dodržuje. Tudíž bylo zjištěno, že lidé stále chtějí a dodržují zvyky a tradice ve své kultuře, a to i v jiných kulturách, i když se od nich údajně opouští.

Nebyla žádná spolupráce s českým buddhistou, který by slavil Lunární rok a tím pádem nebyly porovnány zvyky a tradice u českých buddhistů a vietnamských buddhistů. Nebylo zjištěno, jestli jsou zvyky a tradice stejné nebo rozdílné u oslav Lunárního roku.

Byly zjištěny, ale jiné zajímavosti od českého buddhisty, které jsou zaznamenány. Například, že i když jsou lidé z České republiky buddhisty, neslaví jenom buddhistické svátky, ale i ty naše české.

Můžeme tedy říci, že i když si myslíme, že tradice a zvyky v každé kultuře se vytrácí, jsou tu tací, kteří nám stále ukazují, že slavení svátků je důležité pro každou kulturu. Ukazují nám, že i obyčejné zdobení například velikonočních vajíček nebo výzdoba domů, jak bylo obeznámeno od paní Yen při oslavách lunárního roku, mohou nám všem přinášet radost.

Obrázek 4 37)

Seznam obrázků

  • Obrázek 1: název - Hlava Buddhy, umění
  • Obrázek 2: název - Meditující Buddha
  • Obrázek 3: název - LI XI LUCKY MONEY IN VIETNAMESE NEW YEAR
  • Obrázek 4: název - Buddha-citat

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

SECKÁ, Milena. OSLAVA NOVÉHO LUNÁRNÍHO ROKU VIETNAMSKÝMI PRACUJÍCÍMI. Český lid[online]. Institute of Ethnology, Czech Academy of Sciences, 1988, 75(4), 236-239 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/42703609?seq=1

VOJTÍŠEK, Zdeněk. SKRYTÉ CHRÁMY V ČESKÝCH MĚSTECH. Dingir [online]. 2018 [cit. 2021-04-21]. Dostupné z: https://info.dingir.cz/2018/09/skryte-chramy-v-ceskych-mestech/

HONZÍK, Jan. Buddhismus na Západě. Česká republika [online]. Praha, 2014 [cit. 2021-4-24]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/72904. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Doktorský program Antropologie. Vedoucí práce Jiří Holba.

PODAŘILOVÁ, Kateřina. Buddhismus v České republice - religiózně-geografická analýza [online]. Liberec, 2018, str. 22-24 [cit. 2021-5-11]. Dostupné z: https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/32413/podarilova_BP.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Vedoucí práce RNDr. Artur Boháč, Ph.D.

HONZÍK, Jan. Buddhismus v české společnosti. Dingir [online]. 2012, březen 2012, 15(1), 10-11 [cit. 2021-5-12]. Dostupné z: https://dingir.cz/archiv/Dingir112.pdf

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-736-7040-2.

REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3006-6.

KIRSTE, Reinhard, Herbert SCHULTZE a Udo TWORUSCHKA. Svátky světových náboženství. Praha: Vyšehrad, 2002. ISBN 80-7021-588-7.

ČERNÍK, Jan. S vietnamskými dětmi na českých školách. Jinočany: H & H, 2006. Multikulturní inspirace. ISBN 80-7319-055-9.

Svátky a dny volna ve Vietnamu | Vietnam | MAHALO.cz. Máme rádi cestování! | MAHALO.cz [online]. Copyright © Tonkinphotography [cit. 19.04.2021]. Dostupné z: https://www.mahalo.cz/vietnam/informace-o-vietnamu/svatky-a-dny-volna-ve-vietnamu.html

Informace na stránkách https://stips.cz

LI XI LUCKY MONEY IN VIETNAMESE NEW YEAR [online]. [cit. 2021-5-7]. Dostupné z: https://www.vietnameseluxurytravel.com/li-xi

KUNTOŠ, Vít. Historie buddhismu. Buddhaweb.cz [online]. 2016 [cit. 2021-5-10]. Dostupné z: https://www.buddhaweb.cz/historie-buddhismu/

Théráváda, Mahájána, Vadžrajána. Http://www.buddhismus.cz [online]. [cit. 2021-5-10]. Dostupné z: http://www.buddhismus.cz/tri-vozy.html

KUNTOŠ, Vít. Hlavní buddhistické školy. Www.buddhaweb.cz/ [online]. [cit. 2021-5-10]. Dostupné z: https://www.buddhaweb.cz/hlavni-buddhisticke-skoly/

KAPUŠŇÁKOVÁ, Denisa, Eva ŠTEFANOVÁ a Pavla RÁCOVÁ. Buddhismus a svátky - svátek Vesakh[online]. Česká zemědělská univerzita v Praze, 2017 [cit. 2021-5-10]. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/2017:buddhismus2. Semestrální práce. Česká zemědělská univerzita v Praze.

Další použité zdroje:

www.thajsko.com/nabozenstvi/budhismus/buddha.htm

www.buddhismus.cz

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karma_v_buddhismu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vietnam

https://cs.wikipedia.org/wiki/Buddhismus_v_Česku

https://www.i60.cz/clanek/detail/14761/svatky-a-jejich-slaveni

https://www.bombastus.cz/slovnik/buddha

https://traveltriangle.com/blog/vesak-day/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gautama_Buddha#/media/Soubor:Buddha_Victoria_&_Albert.jpg

Legendární Buddha: Skutečně ovládal nadlidské schopnosti? – Epochaplus.cz




Počet shlédnutí: 131

3)
SECKÁ, Milena. OSLAVA NOVÉHO LUNÁRNÍHO ROKU VIETNAMSKÝMI PRACUJÍCÍMI. Český lid. 1988, 75(4), 236-239. https://www.jstor.org/stable/42703609?seq=1
4)
VOJTÍŠEK, Zdeněk. SKRYTÉ CHRÁMY V ČESKÝCH MĚSTECH. Dignir [online]. 2018 [cit. 2021-04-21]. Dostupné z: https://info.dingir.cz/2018/09/skryte-chramy-v-ceskych-mestech/
5)
HONZÍK, Jan. Buddhismus na Západě. Česká republika. Praha, 2014. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Doktorský program Antropologie. Vedoucí práce Holba, Jiří. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/72904
6)
PODAŘILOVÁ, Kateřina. Buddhismus v České republice - religiózně-geografická analýza [online]. Liberec, 2018, str. 22-24 [cit. 2021-5-11]. Dostupné z: https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/32413/podarilova_BP.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Vedoucí práce RNDr. Artur Boháč, Ph.D.
7)
HONZÍK, Jan. Buddhismus v české společnosti. Dingir [online]. 2012, březen 2012, 15(1), 10-11 [cit. 2021-5-12]. Dostupné z: https://dingir.cz/archiv/Dingir112.pdf
8)
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. 2005. - s. 63.
9)
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. 2005. – s. 49-63.
10)
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. 2005. – s. 52.
11)
EICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 2009. – s. 110.
12)
KUNTOŠ, Vít. Historie buddhismu. Buddhaweb.cz [online]. 2016 [cit. 2021-5-10]. Dostupné z: https://www.buddhaweb.cz/historie-buddhismu/
13)
KUNTOŠ, Vít. HLAVNÍ BUDDHISTICKÉ ŠKOLY. Https://www.buddhaweb.cz [online]. 2016 [cit. 2021-5-10]. Dostupné z: https://www.buddhaweb.cz/hlavni-buddhisticke-skoly/
14)
Théráváda, Mahájána, Vadžrajána. Http://www.buddhismus.cz [online]. [cit. 2021-5-10]. Dostupné z: http://www.buddhismus.cz/tri-vozy.html
15)
KUNTOŠ, Vít. Hlavní buddhistické školy. Www.buddhaweb.cz/ [online]. [cit. 2021-5-10]. Dostupné z: https://www.buddhaweb.cz/hlavni-buddhisticke-skoly/
16)
KAPUŠŇÁKOVÁ, Denisa, Eva ŠTEFANOVÁ a Pavla RÁCOVÁ. Buddhismus a svátky - svátek Vesakh[online]. Česká zemědělská univerzita v Praze, 2017 [cit. 2021-5-10]. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/2017:buddhismus2. Semestrální práce. Česká zemědělská univerzita v Praze.
19)
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gautama_Buddha#/media/Soubor:Buddha_Victoria_&_Albert.jpg, Legendární Buddha: Skutečně ovládal nadlidské schopnosti? – Epochaplus.cz
26)
ČERNÍK, Jan. S vietnamskými dětmi na českých školách. 2006. - s. 58.
27)
ČERNÍK, Jan. S vietnamskými dětmi na českých školách. 2006. - s. 58-59.
28) , 29)
ČERNÍK, Jan. S vietnamskými dětmi na českých školách. 2006. - s. 59.
30)
ČERNÍK, Jan. S vietnamskými dětmi na českých školách. 2006. - s. 60.
31)
informace na: https://stips.cz/jak-se-slavi-cinsky-novy-rok/ vybrány obecné poznámky
33)
KIRSTE, Reinhard, Herbert SCHULTZE a Udo TWORUSCHKA. Svátky světových náboženství. 2002. - s. 95-96.
34)
KIRSTE, Reinhard, Herbert SCHULTZE a Udo TWORUSCHKA. Svátky světových náboženství. 2002. - s. 99.
35)
Svátky a dny volna ve Vietnamu | Vietnam | MAHALO.cz. Máme rádi cestování! | MAHALO.cz [online]. Copyright © Tonkinphotography [cit. 19.04.2021]. Dostupné z: https://www.mahalo.cz/vietnam/informace-o-vietnamu/svatky-a-dny-volna-ve-vietnamu.html
36)
ČERNÍK, Jan. S vietnamskými dětmi na českých školách. 2006. - s. 61.
ls2021/buddhismus_-_novy_lunarni_rok_ve_vietnamu_a_v_cr.txt · Poslední úprava: 27. 05. 2021 (10:43) autor: kokaisl