obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2022:koncept_idealni_spolecnosti

Koncept ideální společnosti

Abstrakt

Práce pojednává o konceptech ideální společnosti neboli utopii, jak ji nazval Thomas More. Práce začíná u prvního „utopisty“ a to Platóna, jenž dal myšlenku a předlohu do budoucnosti. Dalším důležitým utopistou je právě Thomas More. Ne úplně známým dílem je Sluneční stát. Campanellův popis ostrova je velice realistický. Baconova (bacon – anglicky slanina) Nová Atlantida vábí už jen názvem a v druhé řadě nedopsaným koncem. Klíčová je Fourierova socialistická utopie. Mohla by snad i okouzlit k provedení v praxi, když by už z dějin nebylo známo, jak to dopadne. Rok 3000, který napsal Mantegazza je skvělým příkladem, že není třeba věštecké koule k předurčení budoucího pokroku. Dnešnímu světu je nejvíce známá desutopie (antiutopie), která utopii ohlodá na kost a ukáže na světle její nedokonalosti a klíčové problémy. Desutopíí je znám především Orwell. Nejen níže zmíněné dílo 1984, ale i Farma zvířat ukazuje, jak nedokonalý je socialismu a i utopie z něj vzniklé. Není třeba zůstávat u literárních děl, utopie je všude kolem. Evropská unie, různopohlavnost či feminismus jsou okrajově či plně utopiemi moderní doby.

Klíčová slova

Platón, Ústava, Thomase More, Utopie, Tomasso Campanella, Sluneční stát, Francis Bacon, Nová Atlantida, James Harrington, Republika Oceána, Charles Fourier, Fourierismus, Paolo Mantegazza, Rok 3000, George Orwell, 1984, feminismus, různorodost pohlaví, Evropská unie

1 Úvod

Tato práce pojednává o konceptech ideální společnosti. Téma jsem si vybrala, protože v rámci současného studia byla ideální společnost probírána z různých úhlů a to mě nutí k zamyšlení, zda lze takovou společnost vytvořit. Ano, jistě jde ideální společnost stvořit, ale bude funkční? Proč potřebujeme ideální společnost? Jak ji lze dosáhnout. Pakliže budeme předpokládat neúspěch aplikace konceptu, zajímají nás důvody, proč ideální společnost nefunguje.

Uspořádání společnosti tak, aby byl každý spokojený a přitom nedocházelo k ubíjení kreativity jedince. Lidé se o toto uspořádání snažili už od pradávna a stále není zdárný výsledek ve výhledu.

Pokusím se ve své práci vyzdvihnout mně nejbližší utopisty a jejich nejznámější díla. Samozřejmě existuje jich mnohem více, ale to už by rozsah práce překročil limit.

2 Koncept ideální společnosti neboli utopie

Slovo utopie pochází z řeckého u - ne a topos – místo (Voit, 2006).

Existuje několik definic pojmu utopie. Například dle Cambridgého slovníku je utopie „dokonalá společnost, ve které lidé dobře spolupracují a jsou šťastní“1).

Velký sociologický slovník pojem definuje jako „Vize a popisy života v ideálním státu, v ideální společnosti.“2)

3 Platón (427 - 347 př. n. l.)

Platóna není třeba dlouho představovat. Platón byl řecký filosof, matematik a učitel. Narodil se do athénské aristokratické rodiny. Jeho život poznamenaly bouřlivé převraty athénského státního zřízení z demokracie do tyranie a návrat k demokracii. Pro jeho díla je typická forma rozhovorů. Mezi jeho nejvýznamnější dílo patří dialog Ústava (Fojtíková, 2020).

3.1 Ústava

Ústava je rozčleněna na 10 knih, z nich každá řeší jinou tématiku, jako například: spravedlnost, vzdělání společnosti, ideální obec, postavení žen, jaký má být filozof, kdo je tyranem, formy vlády, teorie idejí a umění (Fojtíková, 2020).

3.2 Ideální obec popsaná v IV. knize Ústavy (Platón, 1993)

Je nutné vyzdvihnout IV. knihu, protože zde je nutné nastavit pomyslný 0. poledník konceptů ideální společnosti (utopií). Dle Platóna lze ideální spravedlivé obce dosáhnout, pokud plní klíčová vlastnosti, tj. moudrost (vládci), statečnost (bojovníci) a rozumnost (vládce a dav). Moudrý vládce je rozvážlivý a vzdělaný. Vládcem se jedinec už narodí. Stateční bojovníci jsou vybíráni a vychováváni, aby chránili obec a bojovali za ni ve válce. Jen oni můžou rozhodnou čeho se bát. O rozumnost se dělí vládci a dav. Řád může, vzniknou jen tehdy, pokud vznáší dav rozumné požadavky a vládce rozumně rozhodne.

4 Thomas More (1478-1535)

Je znám jako anglický státník, právník a humanista. Prvně použil pojem utopie, dal mu rozměr. Jeho nejznámější dílo je Utopie. Je to reakce na rozmach nových cest a rychlého nástupu kapitalismu v Anglii a s tím související vyvlastnění půdy a vyhánění rolníků (Ehrenberger, 2011).

V předmluvě se Thomas More omlouvá Petru Aegidioviza za zpoždění s knihou a posílá mu ji k přečtení a opravě, zda snad na něco nezapomněl (More, 1978).

4.1 Kniha první – Řeč znamenitého Rafaela Hythlodaia o nejlepším stavu státu

První kniha díla popisuje současný stav v Anglii. Vyhnaným rolníkům nezbývá nic než žebrat a krást. Jelikož se krádež trestá smrtí, nebojí se ani zabíjet (More, 1978).

4.2 O ostrově Utopii obecně (More, 1978)

Druhá kniha představuje ostrov Utopii, kde je ideální společnost, prospěšné a spravedlivé zřízení státu. Poloha ostrova není známá, tvarem připomíná srpek měsíce. Seskládá se z 54 měst se stejnými zákony, vzhledově a rozvržením jsou si podobné. Venkov obstarává kuřata, koně a úrodu na polích. Město ve svých zahradách pěstuje ovoce a květiny. Město a venkov mají rodiny po 40 členech. Co 2 roky se 20 členů rodiny stěhuje z města na venkov. Každé město má tři měšťany, kteří se jednou ročně scházejí na poradě o záležitostech ostrova. S nadsázkou se dá říci, že společnost je beztřídní, ale existovali zde úředníci a otroci. Úředníci se dělí na fylarchy (zástupce 30 rodin), prófylarchy (zástupce 20 fylarchů), senátory a vladaře. Otrokem se jedinec stane, pokud spáchá nějaký přečin, ale není to doživotní trest. Jestliže ukáže pokus o nápravu, dostane další šanci. Úředníci jsou ve funkci rok. Každá městská část má zástupce v senátu. Do senátu se každý den vybírají 2 jiní fylarchové. Vladaře navrhuje lid a fylarchové o 4 favoritech tajně hlasují. Vladař až na výjimky (pokus o samovládu) vládne doživotně. Každé 3 dny se schází vladař s prótofylarchy a debatují o záležitostech státních. Systém je záměrně složitější, aby se zabránilo samovládě. V praxi to vypadá tak, že v senátu se navrhne téma, fylarchové se poradí s rodinami a až na další schůzi se diskutuje o daném tématu. Rolnictví je povinné pro každého občana. Až po absolvování povinného rolnictví se muže jedinec rozhodnout, co bude dělat, tj. vinařství, lnářství, zednictví, železo a dřevo zpracující řemeslo, anebo zůstat v zemědělství. Neexistuje soukromé vlastnictví nebo bohatství, ani peníze.

5 Tomasso Campanella (1568-1639)

Politický teoretik, dominikánský mnich a filozof, to byl Tomasso Campanella, který strávil polovinu svého života ve vězení. Nejdříve ho uvěznili za kacířství, posléze za účast na přípravách vzpoury svržení státního zřízení. Po propuštění se odstěhoval do Říma, kde ho znovu obvinili ze spiknutí a tak raději uprchnul do Francie. Tady byl uznáván (Horáková, 2011).

5.1 Sluneční stát (Campanella, 1934)

Sluneční stát se nachází na rovníku, ve středu ostrova se nachází hora, stát je rozmístěn do 7 kružnic okolo hory. Každá kružnice má 4 brány, aby bylo těžší stát dobýt. Vládcem je kněz, zvaný HOH, který 3 pomocné vladaře: Pon, Sin, Mor. Pon (moc) má za úkol dohlížet na válečné a mírové záležitosti, Sin (moudrost) má na starosti umění, vědu, průmysl, školy a úřady; Pon (láska) se stará o plození a výchovu dětí, manželství, lékařství, rostlinné a živočišné zemědělství. Všechny státní záležitosti projednávají jen tito 4 lidé. Děti jsou vychovávány od útlého věku, učí je tělocviku, vědám a řemeslu. Ti nejlepší jsou vybráni do úřadů. Vše se sdílí a patří všem a to včetně domů, dětí a žen. Smyslem je zabránit chamtivosti mezi občany. Plození děti řídí spoluvládce Láska; vybere vhodnou ženu a muže. V zemi neexistuje platidlo, stát má ale zásoby cizích měn pro případ obchodu s cizími zeměmi. Obchodování probíhá na principu Barterova obchodu. Rostlinná a živočišná výroba je opět po nějakou dobu povinná. Obyvatele dbají na hygienu, proto se u nich nevyskytují nemoci ani choroby. Dožívají se vysokého věku. Za zbabělost a zběhnutí je trest smrti. Na těchto odsouzencích lékaři studují anatomii.

6 Francis Bacon (1561-1626)

Bacon byl anglický vědec, filosof a iniciátor novověkého pojetí poznání, podle kterého má věda zlepšovat lidský život. Je nutné na vědu hledět skepticky a věřit jen skutečným důkazům a výsledkům experimentů (Wikipedia, 2022).

6.1 Nová Atlantida (Bacon, 1970)

Evropská loď se díky nepřízni počasí dostane do potíží a narazí na ostrov v Tichém oceánu, zvaný Bensalem. Posádka nejdříve nemá dovoleno se vylodit, místní obyvatelstvo je ubytuje na ostrově, aby mohli poskytnou pomoc zraněným Tři dny nesmějí vyjít z domu. Na ostrově se mohou zdržet po dobu 6 týdnů, ale nesmí se vzdálit za městské hradby. Cizinci, kteří se chtějí vrátit domů, musí o Bensalem mlčet, ale nikdo si nepamatuje, že by někdo odplul. Cizinci se stali našinci. Šalamounův dům se věnuje božím tvorům a výtvorům. Každých 12 let se 3 lidé ze Šalamounova domu vypraví do světa na výzvědy vědomostí ostatních národů. Zůstávají na místě, dokud je nevystřídá další mise. Tím zajistím trvalý pokrok. Pořádají se zde obřad rodinné slavnosti k oslavě narození 30 děti jednomu otci, každé dítě musí být staré alespoň tří let a živé. Na ostrově se nepěstuje cizoložství, mnohoženství a není možné se důvěrně seznamovat před svatbou. Dílo není dokončeno a tak se lze jen dohadovat o konci, ale z díla je patrné, že nikdo už z Bensalemu neodplul.

8 Paolo Mantegazza (1831-1910)

Paolo byl italský neurolog, antropolog a fyziolog. Proslul svými experimenty, kterými zkoumal dopad na lidskou psychiku. Testoval dopad užití kokainu na jedince. Mimo jiné se pokusil o umělé oplodnění, napadla ho myšlenka spermobanky (Wikipedia, 2005).

8.1 Rok 3000

„V této knize Mantegazza předvídá s pozoruhodnou přesností důležitá sociální a ekonomická hnutí a globální politické změny, ke kterým ve skutečnosti dochází od posledních desetiletí 20. století.“3) Předpověděl dvoumístné letadlo, klimatizaci, syntetické potraviny, umělou inteligenci, rentgen, pracovní týden (5 dní), papírové peníze jako platidlo, první světovou válku a mnoho dalšího (Wikipedia, 2005).

9 George Orwell (1903-1950)

Tento britský spisovatel a novinář je znám především díky svým dílům 1984 a Farma zvířat. Jeho antiutopistický pohled ukazuje nedokonalosti totalitních a sociálních ideologií (Orwell, 2014).

9.1 1984 (Orwell, 2014)

Orwell zde ukazuje opačný pohled na utopii, tzv. antiutopii. Novodobý Londýn v roce 1984 je součástí kontinentu Oceánie. Střídavě válčí s kontinentem Eurasie a Eastázie, ale vlastně s nimi nikdy neváláčil. Střídavě se minulost ovlivňuje. Všudypřítomný Velký bratr vše sleduje pomocí obrazovek, které jsou na každém rohu, v domě a bytě. Kdo není v souladu s politikou strany, bude „vaporizován“, vymazán. Používá se jazyk nazývající Oldspeak, ten nahrazuje newspeak, který má méně slov, aby se docílilo ještě větší dezinformaci. Hrdinou románu je Winston Smith, který pracuje v jednom ze čtyř ministerstev, které řídí zemi – ministerstvo pravdy (další jsou ministerstvo lásky, hojnosti a míru). Jeho prací je falšování ve prospěch Velkého bratra a jediné ideologie politické strany. Vlastní individualismus je fatálně trestán. Winston si začne psát deník, hledá odboj, který by svrhl současné zřízení a jak už to tak bývá, špion se najde všude. Starožitník, od kterého koupil deník je tajný agent ideopolicie, jež dohlíží, aby nikdo nic nepodnikal proti straně. Winston je mučen, aby přiznal i to, co neudělal a napráskal toho, kdo měl i neměl, co dočinění s jeho aktivitami. Když už doznal vše, byl znovu mučen, aby se zajistilo, že nikdy nebude smýšlet jinak než strana žádá, aby se stal ovcí ve státu, co nevybočuje z řady. V okamžiku, kdy už neměl žádné individuální myšlenky a po výplachu mozku politickou stranu miloval, je zastřelen.

10 Dnešní utopie

Nad soudobými utopiemi se nemusíme zamýšlet dlouho. Stačí otevřít internetové stránky zpravodajských serverů a během pár minut máme jasno. Co společnost trápí a snaží se vylepšit, ale po cestě potkává karamboly, a tak společnost nemůže být šťastná?

10.1 Rovnost pohlaví, feminismus

Opravdu jsme již nedosáhli rovnosti pohlaví? Není už feminismus splněný sen dříve utopické myšlenky? Dnes již ženy můžou dělat to, co muži. Od fyzicky náročných prací po vedoucí pozice. Ano, ženy zaujímají ve vedoucích pozic menšinu. Avšak není to nerovnoprávnost. Ženy v určitém věku čelí rozhodnutí, zda založit a pečovat o rodinu nebo pracovat na kariérním životě. Muži toto rozhodnutí nedělají. I v přírodě je až na výjimky předurčena k péči o potomstvo samička. Z jiného úhlu pohledu se může zdát, že ženy vydělávají méně. Jenže ženy dají zavděk hůře placené práci, která se lépe přizpůsobí její rodině, proto není jejich příjem hlavní příjem rodiny. Muži jsou ti, co mají možnost utvářet kariérní postup. V tomto kroku se může jevit, že zde figuruje nerovnoprávnost, ale je to mýlka. Žena pracuje na pozici třeba pomocné síly a muž na vedoucí pozici, je logické, že mzda za jejich výkon nemůže být stejná. Samozřejmě jistě ještě existují firmy, kde za stejnou práci žena dostane nižší mzdu než muž. Toto je nerovnoprávnost.

Možnost volit a být volený, mít možnosti stejného vzdělání jako muži, vlastnit majetek, není ve všech zemích světa náležitostí žen, to považuji za nerovnoprávnost. Doufám a věřím, že i když jsou menší práva pro ženy zakořeněné v náboženství těchto zemí, podaří se toto změnit.

10.2 Různorodost pohlaví

Dnešní svět rozeznává přes 70 pohlaví. Dalo by se říct, že se s nimi roztrhl pytel. Na počátku se to zdá celkem jednoduché, narodíme se jako muž či žena a příslušnými pohlavními orgány daného pohlaví. Ve výjimečných případech se člověk narodí s pohlavními orgány obou pohlaví nebo se dotyčný narodí jako muž, ale cítí se jako žena, anebo jako žena, která se cítí být mužem a také může být jedinec bezpohlavní, oboupohlavní. Takto bychom mohli pokračovat velice dlouho až k případům, kdy vznikne nové pohlaví jen přioperováním chapadel. Kolik pohlaví ješte vznikne, než se přesuneme do ideální společnosti?

10.3 Evropská unie

Cíle, způsoby jejich dosažení a hodnoty Evropské unie jsou známy. Nehledíme na utopii? Uspořádat společnost, pomoci společnosti rozvinout se do plné spokojenosti napříč členskými státy. V poslední době zvedá ze židle Green Deal, předtím uprchlická krize. Jen stěží se kouká na EU bez antiutopických brýlí. Koncept Evropské unie by podlé mého fungoval v zemi s konfederačním uspořádáním. Napříč cizími státy je to dosti velký oříšek. Společenství spojuje toliko rozdílných kultur a paradigmat. Je zhola nemožné nastavit stejná pravidla pro všechny, protože, co se jedním zdá potřebné a nezbytné, druzí berou jako samozřejmost. Covidová pandemie ukázala, jak málo se naše země dokáže postarat sama o sebe. Před vstupem do EU byla Česká republika víceméně potravinově soběstačná. „Od roku 1993 jsme stabilně více než soběstační ve výrobě piva. Nad úrovní 100 % se i přes razantní snížení udržela soběstačnost ve výrobě mléka a také ve výrobě hovězího masa. Z hodnot nad 100 % v roce 1993 se na nižší v roce 2019 dostala soběstačnost v produkci másla, sýrů a tvarohu, jablek a vepřového masa. Pro ostatní sledované komodity byla soběstačnost již v roce 1993 nižší než 100 % a od té doby se ještě snížila: to platí pro drůbeží maso, vejce, mrkev, pšeničnou mouku, cibuli, zelí a rajčata.“4). Ano, příznivci EU namítají, že na klesající potravinovou soběstačnost nemohou jen kvóty EU, ale zvyšující spotřeba, změna poptávky, změna trhu a mnoho dalších faktorů, že nelze hledět jen na soběstačnost, ale také rozvoj, dopravní struktury, venkova, podpory zaměstnanosti a v jiných neméně důležitých odvětvích. Kritici pak namítají, že v době války, či pandemie či jiného zásahu vyšší moci, kdy se hranice země uzavřou, a zboží je bez dovozu nedostatkové, je absence velice znatelná. Poptávka po zboží roste, cena roste, protože ho je jen omezená zásoba.

11 Závěr

V minulosti jsou utopie vesměs ostrovní stát nebo město. Soukromé vlastnictví je zhouba společnosti. V každém díle nalezneme sluncem zalitou ideologii (až na antiutopie), která se opírá o dobré mravy a bezelstnost obyvatelstva. Je na zvážení, zda je možné toto očekávat od dnešní společnosti? Dnes jsou zákony, jež doplňují další zákony a lidé se je stejně snaží obelstít. Co se týče formy státního zřízení, nevylučuje se totalitní režim ani demokratický systém.

Platón velice dobře vyjádřil základní skladbu obyvatelstva. Pokud občan pracuje ve směru, pro který má vlohy, je to nejlepší rozhodnutí. Rozhodně i volba řemesla byla daleko snadnější, než je v dnešní době.

Morova utopie je dosti přímá. Je založena na nepřímé účasti lidu na vedení státu. Tento koncept si dokážu představit v praxi. Zajisté nastanou drobné komplikace, ale ty by se daly upravit zákony. Jen se musí opatrně s myšlenkou, že nic není nikoho a vše je všech.

Sluneční stát díky způsobu plnění tužeb obyvatelstva působí nereálně. Tedy z paradigmatu naší doby si toto nedokážu reálně představit. Baconova dílo budí dojem příběhu z mytologie. Příběhu předávaného dál pro dlouhé zimní večery.

Fourier je ve své době géniem. Jeho koncept je nutný k rozvoji společnosti. Dnes sice pohlížíme na socialismus skrz prsty. Myslím si, že lidstvo musí projít různými koncepty uspořádání, abychom se dokázali přiblížit ideálu. Na nedostatku jednoho konceptu navazuje koncept druhý, který upravuje nedostatky předchozího. Je to vlastně řetězec.

Je velká škoda, že Rok 3000 není u nás k dostání. Originální verze románu je dostupná v digitální knihovně. Je až pozoruhodné, kolik se z věštby Mantegazza vyplnilo.

Orwell jistě patří k nejoblíbenějším a nejčtenějším utopistickým autorům. Orwell ukazuje, jak malý je jedinec vůči ideologii. Může se zdát, že tady byly položeny základy nezájmu jedince vůči politické situaci, který dnes panuje. Proč vyvíjet aktivitu, když já sám nic nezměním?

Možná by se ideální společnost dala stvořit v rámci rodiny, ale i tam musí docházet ke kompromisu, což není úplné uspokojení, které povede k nespokojenosti a ke konci spokojené společnosti. Taková ideální rodina má vladaře-stařešinu rodu nebo rodiče, kteří rozhodují o životě svých potomků. Kompromisní řešení problému nahradí spolupráce. Je pevně stanovený řád povinností a práv jedince. Vnější záležitosti naruší konsens vnitřního systému.

Dle mého názoru tkví neúspěch praktické utopie především v kultuře národa, náročnosti společnosti a přírodních podmínkách. Již nesčetněkrát mě napadlo, proč některé kulturní jevy fungují v našich končinách, ale jinde však ne a naopak. Například tendence vlastnictví bydlení je v ČR ustáleným jevem, který ve světě nemá obdoby. Z obráceného konce, bydlení v pronajaté nemovitosti zajistí lepší likviditu. Je tedy nutné hledět na konkrétní kulturní zvyk z více směrů.

Autor: Monika Kahudová

12 Seznam literatury

BACON, Francis. Nová Atlantida: Eseje. Překlad Alois Bejblík. Praha: Mladá fronta, 1980.

BONDY, Miloš. Malý sociologický slovník. Praha: Svoboda, 1970.

CAMPANELLA, Tommaso. Sluneční stát. Překlad Maxmilián Ryšánek. Praha: Laichterova filosofická knihovna, 1934.

EHRENBERGER, Jakub. Utopie v literatuře. Od Platónovy Ústavy po Thomase Moreas a zase zpátky [online]. Topzine, 2011 [cit. 28.02.2022]. Dostupné z:<https://www.topzine.cz/utopie-v-literature-od-platonovy-ustavy-po-thomase-morea-a-zase-zpatky>.

FOJTÍKOVÁ, Kateřina. Ústava [online]. Hospodářská a kulturní studia, 2020 [cit. 24.02.2022]. Dostupné z:<https://www.hks.re/wiki/ustava_-_vrcholne_platonovo_dilo_-_fojtikova_katerina>.

HARRINGTON, James. Republika Oceána: výbor z díla. Překlad Jan Kumpera. Praha: Mladá fronta, 1985.

HORÁKOVÁ, Veronika. Utopie? Dystopie? Svoboda? [online]. Brno, 2012 [cit. 03.03.2022]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. PhDr. Ivana Holzbachová, CSc. Dostupné z:<https://is.muni.cz/th/bvzz5/DIPLOMOVA_PRACE_Veronika_Horakova.pdf>.

JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Praha: Grada, 2012. ISBN 9788024736792.

JANIŠ, Viktor. Charles Fourier – prorok s myopickou vizí [online]. Glosy.info, 2004 [cit. 15.03.2022]. Dostupné z:<https://www.databazeknih.cz/zivotopis/charles-fourier-23693>.

JIRSA, Jakub. Spravedlnost a přirozenost v Platónově Ústavě [online]. Reflexe, © 2006‒2019 [cit. 24.02.2022]. Dostupné z:<https://www.reflexe.cz/Reflexe_45/Spravedlnost_a_prirozenost_v_Platonove_Ustave.html>.

JODL, Miroslav. Utopie sociální [online]. Sociologický ústav AV ČR: Sociologická encyklopedie, 2018 [cit. 21.02.2021]. Dostupné z:<https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Utopie_soci%C3%A1ln%C3%AD_(MSgS)>.

MÁCOVÁ, M.,KLÉMANOVÁ, L. Kolik potravin si vyrobíme sami?. [online] Statistika &My. 19.04.2021 [21.06.2022] Dostupné z: https://www.statistikaamy.cz/2021/04/19/kolik-potravin-si-vyrobime-sami .

MORE, Thomas. Utopie. Praha: Mladá fronta, 1978.

MUCHA, Ivan. Utopie [online]. Sociologický ústav AV ČR: Sociologická encyklopedie, 2020 [cit. 21.02.2021]. Dostupné z:<https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Utopie>.

ORWELL, George. 1984. Překlad Petra Martínková. Praha: Argo, 2014.

Platón. Ústava. Překlad Radislav Hošek. Praha: Nakladatelství Svoboda – Libertas, 1993.

Utopie [online]. Wikipedia Foundation, Inc, 2022. [cit. 22.02.2022] Dostupné z:<https://cs.wikipedia.org/wiki/Utopie>.

THE EDITORS OD ENCYCLOPEDIA BRITANNICA. James Harrington [online]. Encyclopædia Britannica, © [cit. 21.02.2022]. Dostupné z:< https://www.britannica.com/biography/James-Harrington>.

VOIT, Petr. Utopie [online]. Knihovna AV ČR, © 2022 [cit. 21.02.2022]. Dostupné z:<https://encyklopedieknihy.cz/index.php/Utopie>. 


Počet shlédnutí: 113

1)
Cambridge Dictionary [online]. Cambridge University Press © 2022, [cit. 22.02.2022] Dostupné z:<https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/utopia>
2)
PETRUSEK, Miloslav, Hana MAŘÍKOVÁ a Alena VODÁKOVÁ. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996, II. Díl, s. 1362.
3)
The Year 3,000 [online]. Wikipedia Foundation, Inc, 2005. [cit. 28.02.2022] Dostupné z:<https://cs2.wiki/wiki/The_Year_3,000>.
4)
MÁCOVÁ, M.,KLÉMANOVÁ, L. Kolik potravin si vyrobíme sami?. [online] Statistika &My. 19.04.2021 [21.06.2022] Dostupné z: https://www.statistikaamy.cz/2021/04/19/kolik-potravin-si-vyrobime-sami
ls2022/koncept_idealni_spolecnosti.txt · Poslední úprava: 30. 06. 2022 (16:45) autor: kokaisl