Antropologie je vědecká disciplína, která se zabývá studiem člověka a lidských společností. Zkoumá aspekty lidské existence, jako jsou společnost, kultura, historie, jazyky a další. Samotný název antropologie se odvozuje od řeckého slova anthropos neboli „člověk“ a logos tedy „slovo“ nebo „znalost“.

Antropologie zkoumá, jak se člověk od zvířat liší ve více aspektech nežli biologických. Na rozdíl od zvířat, která se adaptovala, aby se bránila nebo získávala potravu, člověk se přizpůsobil pomocí kulturních vynálezů. V antropologii se studují společné znaky všech lidí, ale zároveň zkoumají jedinečnost kultur, které srovnávají, aby zjistili jejich strukturu. Zároveň studují člověka jako jedince, jako živočicha nebo sociální bytost, která přemýšlí, komunikuje a cítí.

Jedná se o interdisciplinární obor, kde najdeme poznatky z ostatních vědních oborů, jako jsou biologie, psychologie, sociologie, archeologie a dalších. Navzdory předsudkům se antropologie nezabývá pouze společnostmi v historii, ale zkoumá veškeré lidské kultury a společnosti, z historie i současnosti, kmenové či civilizované a západní i jiné.

Velmi často dochází k otázce, zda může být antropologie považována za vědu. Věda má tři základní atributy: musí být pravdivá, objektivní a ověřitelná na základě opakovatelnosti. Pravdivost se zakládá na faktech. Fakta jsou skutečnosti, o nichž nás informují naše smysly. Smysly si objekty zařazují do „kategorií“ nebo referenčních vzorů, podle kterých si vynakládají svět. Vědec musí být nepřetržitě objektivní. Aby nedošlo k osobnímu zaujetí nebo předsudkům, musí pozastavit své morální předsudky a subjektivní názory. Při zkoumání musí být vědec přesný a své koncepce definovat jasně, aby předešel nesprávným interpretacím. Vědec by neměl klást váhu většinového názoru, protože vědecká pravda není demokratická. V důsledku toho musí být vědec odhodlán čelit negativním názorům a reakcí od společnosti.

Antropologie se dělí na fyzickou a kulturní. Fyzická zkoumá povahu lidského organismu jakožto základ pro pochopení povahy a tvůrčí činnosti člověka. Kulturní se zaměřuje na lidské chování, analýzu lidských zvyků a zkoumání myšlenkových systémů člověka. Srovnává lidskou komunikaci, tedy jazyky. Kulturní antropologie má čtyři hlavní podobory, tím jsou jazykověda neboli lingvistika, etnologie (studium kultur a společností), kulturní osobnosti a archeologie. Lingvistika porovnává a analyzuje všechny jazyky za účelem vědeckého zobecnění všech. Archeologie analyzuje a popisuje vývoj a změnu kultury. Následné změny interpretuje, srovnává je s jinými kulturami a snaží se o jejich interpretaci. Kulturní osobnost je všemi sdílené jádro, které obsahuje typické vlastnosti a hodnoty dané kultury. Věnuje se základní struktuře osobnosti, morální osobnosti, národnímu charakteru a dalším. Etnologie se zajímá o lidi dneška a nedávné minulosti. Konkrétně studuje sociálně-kulturní život a vztahy jedinců a skupin v současných nebo historicky dobře popsaných společností. Antropologie je obor, který je důležitý pro pochopení všech aspektů lidské existence a řešení jejich problémů. 

---

Počet shlédnutí: 27