Antropologické zájmy, neboli zájmy o sebe sama, a zvědavost tu byly už za dob prvních tlup lidí, kteří se setkaly s jinými, mluvícími jinými jazyky, s neznámými zvyky, a s lišícím tělesným vzhledem. Antropologii můžeme překládat jako věda o člověku. Ale jak se antropologie liší od jiných věd, například psychologie? Podle pana Pospíšila antropologie studuje širokou oblast vědění – neomezuje se na fyzickou nebo biologickou antropologii. Ale studuje etnologii, studium zvyků a názorů různých společenství, analyzují kultury technologicky nepolíbené i civilizované. Zajímají se o skupiny i jedince stejně. Ale dá se považovat antropologie za vědu? Podle autora má mít věda tři atributy a to: fakta, empirismus a abstraktní teorii. Ale co znamenají ty to složky vědy? Fakta (Fenomén) Věda se zabývá fakty, které mají smyslovou základnu, a které můžeme ověřovat empiricky pomocí našich pěti smyslů. Je to potom, ale vědecké? Však smysly se dají jednoduše zmást. Fenomén můžeme tedy určit jako jev - protože antropologie nepovažuje za jev jen materiální kulturu, ale také považuje také chování lidí a jejich myšlenky. Víra v Boha a jeho představy o božství jsou jevy, ale otázka jestli Bůh existuje, nemá vědecká fakta a tak se tím antropologie nezabývá. Empirismus Vědecká hypotéza musí být empiricky verifikovatelná – to znamená, že její pravdivost musí být otestována pomocí našich smyslů. Třeba hypotéza o nakažlivých chorobách. Hypotéza nebyla vědecká do doby než se vynalezl mikroskop – v tu chvíli se stala ověřitelnou. Konstrukce hypotézy a její ověřování by mělo probíhat dvěma logickými cestami a to: Dedukcí – tato metoda postupuje od obecného ke zvláštnímu, od univerzální premisy k individuálnímu a více specifickému závěru. Indukcí – tato metoda studuje empirický soubor z kterého odvodí obecný závěr.

Podle Leopolda Pospíšila se antropolog liší od vědce jen v tom, že antropolog nepracuje v izolaci v nějaké laboratoři. Antropolog se musí ponořit do života a změn společnosti, kterou studuje – pracuje jako zúčastněný pozorovatel.

Věda, filozofie a náboženství Vědu pan Pospíšil definoval pomocí tří atribut – jevy, které jsou studovány empirickou metodou s cílem dosáhnout zobecnění. Ale jaký je rozdíl mezi filozofií a náboženstvím? Náboženství spoléhá na to, že stoupenci věří ve víru zjevenou v písmech, šamany, proroky, Boha. Nespoléhá se ne logiku a uvažování. Filozofie se nezabývá jen jevy, ale také neempirickými údaji. Důležité je pro ně rozumová dedukce nebo logický argument. Také neuznává empirickou verifikaci jako důkaz pravdy.

Vědecký přístup V další kapitole pan Pospíšil klade na důraz toho, že vědec musí být neustále objektivní, aby se vyhnul osobnímu zaujetí, předpojatosti, musí opustit morální předsudky a hodnotící soudy. I když to může být velice nesnadné. Dále musí být vědec při zapisování popisu výsledku velice přesný a musí odmítnout pochybné důkazy, generalizaci a nejasnou řeč. Musí mít odvahu riskovat neoblíbenost u lidí. 

---

Počet shlédnutí: 26