Dziyana Klishkova

Prezentace

zidovska_kuchyne.pptx

Tématem naší semestrální práce je židovská kuchyně a její hlavní rysy. V práci se snažíme čtenáře seznámit s židovskou kuchyní, jejími pravidly a zvyky. Zaměřily jsme se na rozdíly mezi Českou republikou, Spojenými státy americkými a Izraelem, ale snažíme se nalézt i společné prvky v těchto zemích. V práci tedy čtenář může nalézt základní košer pravidla, zda-li jsou nějaká národní jídla košer a jak probíhá jejich úprava, aby košer byly a oblíbené sváteční pokrm našich respondentů se základní charakteristikou svátku, ke kterému se váže.

• Existuje univerzální židovská kuchyně ? Jak se liší česká, americká a izraelská židovská kuchyně od jiných zemí?

Podotázky

• Jaké je vaše každodenní stravování?

• Jaký je váš oblíbený svátek? Mohla byste ho stručně charakterizovat ? Jaký je typický slavnostní pokrm na tento svátek?

• Jsou nějaká národní jídla košer ? Pokud ne, jak si je upravujete, aby košer byli?

• Jaké je vaše oblíbené jídlo?

Na téma židovské kuchyně bylo napsáno množství jak českých tak zahraničních publikací. Než si ale začneme odpovídat na naše výzkumné otázky, je třeba si představit základní košer pravidla, základy přípravy jídel dle těchto pravidel.

Publikace od autorů Bedřicha Noska a Pavly Damohorské s názvem ,,Židovská tradice a zvyky” čtenáře seznámí s chodem židovské domácnosti, složením pokrmů a jejich servírováním. Vysvětlují postup připravy jídel (halal) dle pravidel stanovených v Tóře. Mezi pravidla patří oddělení masité a mléčné stravy. Pravidlo se vztahuje i na nádobí (pokud například miska byla použita na přípravu mléčného jídla, v žádném případě nemůže ta samá miska být použita při přípravě masa). V košer domácnosti to vyžaduje dvě sady veškerého vybavení kuchyně včetně utěrek, prostírání a slánky. Dále do těchto pravidel patří pravidla rozdělení savců, ryb, ptactva, ovoce a zeleniny na vhodné (košer) a nevhodné (trejfe). Do “čistých” savců patří přežvýkaví sudokopytníci (hovězí dobytek) a zakázání jsou tlustokožci, masožrouti a hlodavci. (Vepř, kůň.) Ryby jsou povoleny všechny, které mají ploutve a šupiny (losos). U ptactva platí,že se smí jíst všichni létající tvorové, jejichž tělo je pokryto peřím a horní končetiny mají podobu křídel (Domácí drůbež), naopak zakázání jsou dravci a mrchožrouti. Ovoce, zelenina a luštěniny jsou povoleny, avšak u ovoce s peckou je nejprve potřeba zjistit, zda-li se v něm nachází hmyz, kvůli zákazu jeho konzumaci. Pokud se v ovoce či zelenině hmyz najde, je možné ho odstranit a daný plod sníst po určité době. U zeleniny a ovoce, kde je nemožné hmyz naleznout (květák, brokolice) se jedná o trejfe.

V knize ,,Tajemství židovské kuchyně” od českých autorů Františka Janalíka a Jiřího Marholda se seznamujeme s tradičními recepty ale také stručným úvodem, týkajícím se židovské historie, tradice, náboženství a svátků, jež jsou s konkrétními recepty v úzkém spojení. V knize nalezneme zajímavé recepty na přípravu předkrmů, polévek, ryb, drůbeže, různých druhů masa, ale také jak připravit bezmasá jídla, zeleninu, ovoce, luštěniny, houby, moučníky, dezerty a nápoje.

V bakalářské práci bývalé studentky Jany Veselé s názvem KAŠRUT a ŠCHITA: Zásady židovské kuchyně a rituální porážky. Jsou přiblíženy základy Kašrutu. Pojem označuje soubor pravidel pro rituální způsobilost a je používán v souvislosti se souborem stravovacích zvyklostí v judaismu. Kašrut pravidla jsou jasně stanovená v Tórech, kde se nacházejí předpisy týkající se čistých a nečistých zvířat, šchity (rituální porážky), zákazu požívání krve, oddělení masa a mléka. Nalezneme zde také potraviny, jež jsou povolené (košer), nepovolené (trejfe) a neutrální (parve). Dále je zde popsána rituální porážka (šchita) a její správný průběh. Řezník (šochet), jenž má speciální certifikát Kabbalah udělený od rabína, vede porážku speciálním nožem (halef) jedním dlouhým, nepřerušeným řezem.

Na výzkumnou otázku ,, Existuje univerzálníi židovská kuchyně? “ lze tedy dle výše zmíněných prací odpovědět, že židovská kuchyně má u všech ortodoxních židů stejná, striktní pravidla zasahujících jak do výběru potravy, tak i její přípravy. A to je u všech židů na světě stejné.

Zdroje literatury:

• NOSEK, Bedřich, DAMOHORSKÁ, Pavla, Židovské tradice a zvyky, Praha: Karolinum 2010
• JANALÍK František, MARHOLD Jiří, Tajemství židovské kuchyně, Plot 200

Bakalářská práce: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/43421/BPTX_2010_1__0_203744_0_100732.pdf?sequence=1&isAllowed=y



Počet shlédnutí: 43