obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie: • projekt • dotazniku • tatari • man • playground • baskove_ve_francii • etnicke_minority_ls_2024
ls2024:etnicke_minority_ls_2024

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze		Předchozí verze
ls2024:etnicke_minority_ls_2024 [02/09/2024 09:23] – [Opravené práce] kokaislls2024:etnicke_minority_ls_2024 [13/09/2024 01:00] (aktuální) – [Poslední oprava] kokaisl
Řádek 31: Řádek 31:
   - Malínková, Maurerová - [[Řekové v České republice]] (opraveno 12.8.2024) Kontrola 23. 8. 2024 **OK** ALE((Minule jsem psal, že jste nic neudělaly pro to, abyste ukázaly v čem je nějaká publikace zastaralá (a navázaly na to publikací, která je prudce aktuální). To tam stále chybí. Když už pak budete v těch úpravách, doveďte literární rešerši ještě k větší dokonalosti: Hlavní je to téma, které vychází z výzkumné otázky. K tomu jsou pak ty publikace. Takže nepište, že článek ten a ten pojednává o tom a tom, ale naopak: Tímto tématem se zabývá publikace xx od autora XX. Vzhledem k tomu, že to tam víceméně máte, tak to stačí prohodit, aby to téma (výzkumná otázka) bylo na začátku a ta publikace potom, aby to mělo větší logiku. \\ Jak to budete mít, napište mi email a já vám to zapíšu do systému.))   - Malínková, Maurerová - [[Řekové v České republice]] (opraveno 12.8.2024) Kontrola 23. 8. 2024 **OK** ALE((Minule jsem psal, že jste nic neudělaly pro to, abyste ukázaly v čem je nějaká publikace zastaralá (a navázaly na to publikací, která je prudce aktuální). To tam stále chybí. Když už pak budete v těch úpravách, doveďte literární rešerši ještě k větší dokonalosti: Hlavní je to téma, které vychází z výzkumné otázky. K tomu jsou pak ty publikace. Takže nepište, že článek ten a ten pojednává o tom a tom, ale naopak: Tímto tématem se zabývá publikace xx od autora XX. Vzhledem k tomu, že to tam víceméně máte, tak to stačí prohodit, aby to téma (výzkumná otázka) bylo na začátku a ta publikace potom, aby to mělo větší logiku. \\ Jak to budete mít, napište mi email a já vám to zapíšu do systému.))
   - Pospíšilová, Nguyenová [[Turci v Bulharsku]] - Virtuální výstava (opraveno dne 14.8.2024) Kontrola 27. 8. 2024 ((Ještě že jsem vám to napsal přímo do textu, a navíc červeně, jak tu literární rešerši máte psát, že máte číst //doporučení//, a stejně to tam není. Nestačí pouze uvést, o čem daná studie pojednává; je také nezbytné zahrnout konkrétní závěry nebo výsledky, ke kterým autor dospěl, a které jsou relevantní pro vaši výzkumnou otázku. Například, místo toho, abyste napsali: //Poznatky ze zkoumání tureckých dialektů mluvených v Bulharsku se zaměřením na to, jak byly ovlivněny bulharským jazykem, nabízí studie „On the Turkish Dialects in Bulgaria and their Bulgarian Loanwords“ od Hayriye Süleymanoğlu Yenisoy. Věnuje se začlenění bulharských „výpůjček“ do těchto tureckých dialektů a analyzuje jazykové a kulturní interakce mezi tureckou a bulharskou komunitou. Studie zdůrazňuje míru přejímání a přizpůsobování bulharských slov v tureckých dialektech v regionu. // by bylo lepší napsat: //Jedním z klíčových aspektů zkoumání jazykové a kulturní integrace bulharských Turků je analýza vlivu bulharského jazyka na turecké dialekty, které jsou v Bulharsku používány. Tímto tématem se podrobně zabývá studie 'On the Turkish Dialects in Bulgaria and their Bulgarian Loanwords' od Hayriye Süleymanoğlu Yenisoy. Autorka zjistila, že až 15 % slovní zásoby v tureckých dialektech používaných v Bulharsku pochází z bulharštiny, přičemž nejčastěji se jedná o termíny související s rodinným životem a tradiční řemeslnou výrobou. Její výzkum také odhalil, že tyto výpůjčky nejsou pouze povrchní adaptací, ale byly hluboce integrovány do tureckých dialektů, což odráží dlouhodobou a intenzivní kulturní výměnu mezi tureckou a bulharskou komunitou.// (Já jsem si to vymyslel, protože jsem tu publikaci nečetl, je to jen jako příklad). V této formě je zřejmé, co studie konkrétně zjistila a jak to souvisí s vaším výzkumem. Zkuste se tedy zaměřit na to, abyste v každé části literární rešerše zdůraznili konkrétní výsledky, které jsou důležité pro vaši práci, a ne pouze obecný popis obsahu publikace. \\ V kap. //Praktická část – Historie// něco až příliš zjednodušujete a někde to patřičně nerozvíjíte. Například: //Po pádu komunismu (1989) byla práva turecké menšiny obnovena, včetně volného praktikování jazyka a náboženství. Turečtí Bulhaři se postupně integrovali do společnosti a začali se účastnit politického života, kde zastupují své zájmy.// Je to skutečně tak, že se Turci mohou účastnit politického života, nebo je v Bulharsku zákaz zakládat politické strany na základě etnicity? \\ Navíc tam máte spoustu nesmyslů. Výrok, že //Bulharsko bylo od starověku převážně slovanským a turkickým státem//, není přesný. Ve starověku nebylo Bulharsko ani slovanským, ani turkickým státem. Slované se na Balkán přistěhovali až v 6. a 7. století n. l., tedy během raného středověku. První bulharský stát vznikl až v roce 681 n. l. po sjednocení slovanských kmenů a turkických Bulharů pod vedením chána Asparucha. Před příchodem Slovanů bylo území dnešního Bulharska obýváno různými thráckými kmeny, které měly indoevropský původ, a později se stalo součástí Římské říše. \\ Tvrzení, že "v období středověku bylo zakládáno několik bulharských států od Volhy po Itálii," je také nepřesné. První bulharská říše se rozkládala na Balkáně, především v dnešním Bulharsku a částech dnešního Rumunska, Srbska a Makedonie. Existoval také stát Volžské Bulharsko, který se nacházel na území dnešního Ruska, ale nebyl přímo propojený s balkánským Bulharskem. \\ Tvrzení, že //koncem 14. století dobyli Osmané Bulharsko a učinili z něj jádro římské provincie//, je věcně nesprávné. Po dobytí Bulharska Osmané začlenili toto území do své říše, která nebyla římskou provincií, ale součástí Osmanské říše. Pojem "římská provincie" v tomto kontextu nedává smysl. Osmané z Bulharska udělali část své říše, přičemž na balkánském území zřídili administrativní jednotky zvané "sandžaky / sanjaky" a "vilájety." \\ Když mluvíte o "éře," je třeba si uvědomit, že se jedná o delší časový úsek, nikoli o konkrétní datum. Například "Komunistická éra" označuje celé období, kdy bylo Bulharsko pod komunistickou vládou, tedy od roku 1944 až do pádu režimu v roce 1989. Nelze tedy napsat "Komunistická éra (1944)," protože rok 1944 je jen začátkem této éry, ne celým obdobím. Je důležité tento rozdíl pochopit a v textu používat pojmy přesně. \\ Je nešikovné, když od kapitoly //Historie// rovnou skočíte na kap. //Rodina//.  Takové skoky musíte vysvětlit, aby se čtenář nepolekal, třeba //Historické události a politické změny měly přímý dopad nejen na veřejný a politický život bulharských Turků, ale i na jejich soukromý život, zejména v oblasti rodinných vztahů. // To ale můžete napsat ještě mnohem lépe, předpokládám, že něco vymyslíte. \\ Kap. //Náboženství a vzdělávání// je šokující ve špatném smyslu slova. V předchozí kapitole popisujete komunistickou éru jako období intenzivní asimilace a útlaku turecké menšiny, kdy byla turecká jména zakázána, turecký jazyk potlačen a turecké instituce zavírány. To jasně ukazuje na negativní dopady komunistického režimu na tuto menšinu. Na druhé straně však ve svém textu tvrdíte, že "Komunistický převrat (1944) přinesl konec násilné kampaně proti muslimům, a ti mohli opět užívat svá jména a svobodně vyznávat své náboženství. Bulharský stát podporoval rozvoj etnické identity Turků, což vedlo ke značnému zlepšení jejich školství." Tyto dvě části textu si vzájemně odporují. Je důležité, abyste si ujasnili, jaké bylo skutečné postavení turecké menšiny za komunistické éry, a podle toho text konzistentně upravili. Buď byl komunistický režim pro Turky pozitivní v tom smyslu, že jim umožňoval užívat svá jména a podporoval jejich kulturní identitu, nebo byl represivní a snažil se je asimilovat a potlačovat jejich kulturu. Zvážení a vyjasnění této otázky je klíčové pro vytvoření logického a koherentního textu. \\ Praktická část vaší práce má několik oblastí, které je třeba zhodnotit z hlediska zapojení respondentů, konfrontace s údaji v literatuře a vlastního shrnutí. //Zapojení respondentů:// Z textu je patrné, že respondentům byly kladeny dotazy týkající se jejich vnímání identity, důvodů přestěhování do Bulharska a používání jazyka. Nicméně, i když jsou výsledky dotazníků zmíněny, nejsou dostatečně využity jako hlavní zdroj pro analýzu. Praktická část by měla více stavět na konkrétních výpovědích respondentů, aby lépe ilustrovala jejich pohledy a zkušenosti. Například, místo obecného tvrzení, že "většina vnímá sebe jako Turky," by bylo vhodnější použít přímé citace respondentů nebo podrobněji analyzovat, co pro ně znamená "vnímat se jako Turek" v kontextu bulharské společnosti. //Konfrontace s údaji v literatuře:// V textu chybí jasná a systematická konfrontace výpovědí respondentů s existující literaturou. I když je zmíněna historická a kulturní kontextualizace, není zcela jasné, jak výsledky získané od respondentů odpovídají nebo se liší od toho, co je uváděno v odborné literatuře. Bylo by užitečné propojit konkrétní zjištění z dotazníků s teoretickými a historickými údaji, aby bylo možné lépe pochopit, jak se v praxi projevují obecně platné závěry z literatury. //Vlastní shrnutí:// Vlastní shrnutí praktické části by mělo vycházet z detailní analýzy získaných dat a mělo by jasně vyzdvihnout, jaké nové poznatky tato práce přináší. V současné podobě se text spíše drží popisu a opakování známých faktů, než aby poskytoval hlubší analýzu na základě konkrétních zjištění. Například by bylo vhodné shrnout, jak se historie, rodinné vztahy, tradice a vzdělávání projevují v současné identitě bulharských Turků podle vašich respondentů. Celkově by práce mohla získat na hodnotě, pokud by více stavěla na vlastních zjištěních, podpořených konkrétními daty a výpověďmi respondentů, a pokud by tyto zjištění byla důkladně konfrontována s literaturou. \\ Závěr práce se snaží shrnout hlavní body z různých částí a odpovědět na výzkumné otázky, což je pozitivní. Například je zde zmíněn historický vliv osmanské nadvlády na identitu bulharských Turků, rozdíly v kuchyni a důležitost tradičních svátků. Závěr také částečně odpovídá na výzkumné otázky, zejména v oblastech jako je integrace Turků do bulharské společnosti, jejich vnímání vlastní identity a zachovávání kulturních tradic a jazyka. Nicméně v textu jsou určité nedostatky, které by mohly být zlepšeny. Především chybí přímá a jasná konfrontace s výzkumnými otázkami. Závěr by mohl být lépe strukturován tak, aby každá část přímo odpovídala na jednu z výzkumných otázek. To by umožnilo čtenáři lépe porozumět, jaké jsou konkrétní výsledky výzkumu. Například otázka „Jak se bulharští Turci integrovali do bulharské společnosti?“ by měla být zodpovězena samostatně a jasně, s odkazy na konkrétní zjištění. Dalším nedostatkem je překrývání a opakování některých informací. Například popisy rozdílů mezi kuchyněmi nebo svátky se v textu objevují opakovaně, aniž by přinášely nové poznatky. Místo toho by bylo užitečné zdůraznit hlavní závěry, které přímo souvisejí s výzkumnými otázkami, a omezit zbytečné detaily. Chybí také hlubší analýza a kritické zhodnocení. Závěr by mohl těžit z větší hloubky a kritického pohledu na zjištěné výsledky. Například je zmíněn vliv bulharštiny na turečtinu, ale není zde rozebráno, co to znamená pro identitu Turků v Bulharsku nebo jaký to má dopad na jejich integraci. Přidání více konkrétních údajů a příkladů z dotazníků by také závěru pomohlo, protože by posílilo argumentaci a podložilo závěry konkrétními fakty. Zbytečné detaily, jako popis specifických tureckých slov a jejich bulharských ekvivalentů, by měly být v závěru omezeny (to patří do praktické části). V závěru je třeba se zaměřit na širší souvislosti, například jak tento jazykový přenos ovlivňuje kulturní identitu nebo sociální dynamiku. Pro zlepšení závěru by tedy bylo vhodné jasně strukturovat odpovědi na výzkumné otázky, zaměřit se na klíčové poznatky, přidat více kritického zhodnocení a využít konkrétní data pro podložení závěrů. Celkově závěr pokrývá základní body, ale pro větší jasnost a efektivitu by mohl být lépe strukturován a doplněn o konkrétní a hlubší analýzu výsledků.))   - Pospíšilová, Nguyenová [[Turci v Bulharsku]] - Virtuální výstava (opraveno dne 14.8.2024) Kontrola 27. 8. 2024 ((Ještě že jsem vám to napsal přímo do textu, a navíc červeně, jak tu literární rešerši máte psát, že máte číst //doporučení//, a stejně to tam není. Nestačí pouze uvést, o čem daná studie pojednává; je také nezbytné zahrnout konkrétní závěry nebo výsledky, ke kterým autor dospěl, a které jsou relevantní pro vaši výzkumnou otázku. Například, místo toho, abyste napsali: //Poznatky ze zkoumání tureckých dialektů mluvených v Bulharsku se zaměřením na to, jak byly ovlivněny bulharským jazykem, nabízí studie „On the Turkish Dialects in Bulgaria and their Bulgarian Loanwords“ od Hayriye Süleymanoğlu Yenisoy. Věnuje se začlenění bulharských „výpůjček“ do těchto tureckých dialektů a analyzuje jazykové a kulturní interakce mezi tureckou a bulharskou komunitou. Studie zdůrazňuje míru přejímání a přizpůsobování bulharských slov v tureckých dialektech v regionu. // by bylo lepší napsat: //Jedním z klíčových aspektů zkoumání jazykové a kulturní integrace bulharských Turků je analýza vlivu bulharského jazyka na turecké dialekty, které jsou v Bulharsku používány. Tímto tématem se podrobně zabývá studie 'On the Turkish Dialects in Bulgaria and their Bulgarian Loanwords' od Hayriye Süleymanoğlu Yenisoy. Autorka zjistila, že až 15 % slovní zásoby v tureckých dialektech používaných v Bulharsku pochází z bulharštiny, přičemž nejčastěji se jedná o termíny související s rodinným životem a tradiční řemeslnou výrobou. Její výzkum také odhalil, že tyto výpůjčky nejsou pouze povrchní adaptací, ale byly hluboce integrovány do tureckých dialektů, což odráží dlouhodobou a intenzivní kulturní výměnu mezi tureckou a bulharskou komunitou.// (Já jsem si to vymyslel, protože jsem tu publikaci nečetl, je to jen jako příklad). V této formě je zřejmé, co studie konkrétně zjistila a jak to souvisí s vaším výzkumem. Zkuste se tedy zaměřit na to, abyste v každé části literární rešerše zdůraznili konkrétní výsledky, které jsou důležité pro vaši práci, a ne pouze obecný popis obsahu publikace. \\ V kap. //Praktická část – Historie// něco až příliš zjednodušujete a někde to patřičně nerozvíjíte. Například: //Po pádu komunismu (1989) byla práva turecké menšiny obnovena, včetně volného praktikování jazyka a náboženství. Turečtí Bulhaři se postupně integrovali do společnosti a začali se účastnit politického života, kde zastupují své zájmy.// Je to skutečně tak, že se Turci mohou účastnit politického života, nebo je v Bulharsku zákaz zakládat politické strany na základě etnicity? \\ Navíc tam máte spoustu nesmyslů. Výrok, že //Bulharsko bylo od starověku převážně slovanským a turkickým státem//, není přesný. Ve starověku nebylo Bulharsko ani slovanským, ani turkickým státem. Slované se na Balkán přistěhovali až v 6. a 7. století n. l., tedy během raného středověku. První bulharský stát vznikl až v roce 681 n. l. po sjednocení slovanských kmenů a turkických Bulharů pod vedením chána Asparucha. Před příchodem Slovanů bylo území dnešního Bulharska obýváno různými thráckými kmeny, které měly indoevropský původ, a později se stalo součástí Římské říše. \\ Tvrzení, že "v období středověku bylo zakládáno několik bulharských států od Volhy po Itálii," je také nepřesné. První bulharská říše se rozkládala na Balkáně, především v dnešním Bulharsku a částech dnešního Rumunska, Srbska a Makedonie. Existoval také stát Volžské Bulharsko, který se nacházel na území dnešního Ruska, ale nebyl přímo propojený s balkánským Bulharskem. \\ Tvrzení, že //koncem 14. století dobyli Osmané Bulharsko a učinili z něj jádro římské provincie//, je věcně nesprávné. Po dobytí Bulharska Osmané začlenili toto území do své říše, která nebyla římskou provincií, ale součástí Osmanské říše. Pojem "římská provincie" v tomto kontextu nedává smysl. Osmané z Bulharska udělali část své říše, přičemž na balkánském území zřídili administrativní jednotky zvané "sandžaky / sanjaky" a "vilájety." \\ Když mluvíte o "éře," je třeba si uvědomit, že se jedná o delší časový úsek, nikoli o konkrétní datum. Například "Komunistická éra" označuje celé období, kdy bylo Bulharsko pod komunistickou vládou, tedy od roku 1944 až do pádu režimu v roce 1989. Nelze tedy napsat "Komunistická éra (1944)," protože rok 1944 je jen začátkem této éry, ne celým obdobím. Je důležité tento rozdíl pochopit a v textu používat pojmy přesně. \\ Je nešikovné, když od kapitoly //Historie// rovnou skočíte na kap. //Rodina//.  Takové skoky musíte vysvětlit, aby se čtenář nepolekal, třeba //Historické události a politické změny měly přímý dopad nejen na veřejný a politický život bulharských Turků, ale i na jejich soukromý život, zejména v oblasti rodinných vztahů. // To ale můžete napsat ještě mnohem lépe, předpokládám, že něco vymyslíte. \\ Kap. //Náboženství a vzdělávání// je šokující ve špatném smyslu slova. V předchozí kapitole popisujete komunistickou éru jako období intenzivní asimilace a útlaku turecké menšiny, kdy byla turecká jména zakázána, turecký jazyk potlačen a turecké instituce zavírány. To jasně ukazuje na negativní dopady komunistického režimu na tuto menšinu. Na druhé straně však ve svém textu tvrdíte, že "Komunistický převrat (1944) přinesl konec násilné kampaně proti muslimům, a ti mohli opět užívat svá jména a svobodně vyznávat své náboženství. Bulharský stát podporoval rozvoj etnické identity Turků, což vedlo ke značnému zlepšení jejich školství." Tyto dvě části textu si vzájemně odporují. Je důležité, abyste si ujasnili, jaké bylo skutečné postavení turecké menšiny za komunistické éry, a podle toho text konzistentně upravili. Buď byl komunistický režim pro Turky pozitivní v tom smyslu, že jim umožňoval užívat svá jména a podporoval jejich kulturní identitu, nebo byl represivní a snažil se je asimilovat a potlačovat jejich kulturu. Zvážení a vyjasnění této otázky je klíčové pro vytvoření logického a koherentního textu. \\ Praktická část vaší práce má několik oblastí, které je třeba zhodnotit z hlediska zapojení respondentů, konfrontace s údaji v literatuře a vlastního shrnutí. //Zapojení respondentů:// Z textu je patrné, že respondentům byly kladeny dotazy týkající se jejich vnímání identity, důvodů přestěhování do Bulharska a používání jazyka. Nicméně, i když jsou výsledky dotazníků zmíněny, nejsou dostatečně využity jako hlavní zdroj pro analýzu. Praktická část by měla více stavět na konkrétních výpovědích respondentů, aby lépe ilustrovala jejich pohledy a zkušenosti. Například, místo obecného tvrzení, že "většina vnímá sebe jako Turky," by bylo vhodnější použít přímé citace respondentů nebo podrobněji analyzovat, co pro ně znamená "vnímat se jako Turek" v kontextu bulharské společnosti. //Konfrontace s údaji v literatuře:// V textu chybí jasná a systematická konfrontace výpovědí respondentů s existující literaturou. I když je zmíněna historická a kulturní kontextualizace, není zcela jasné, jak výsledky získané od respondentů odpovídají nebo se liší od toho, co je uváděno v odborné literatuře. Bylo by užitečné propojit konkrétní zjištění z dotazníků s teoretickými a historickými údaji, aby bylo možné lépe pochopit, jak se v praxi projevují obecně platné závěry z literatury. //Vlastní shrnutí:// Vlastní shrnutí praktické části by mělo vycházet z detailní analýzy získaných dat a mělo by jasně vyzdvihnout, jaké nové poznatky tato práce přináší. V současné podobě se text spíše drží popisu a opakování známých faktů, než aby poskytoval hlubší analýzu na základě konkrétních zjištění. Například by bylo vhodné shrnout, jak se historie, rodinné vztahy, tradice a vzdělávání projevují v současné identitě bulharských Turků podle vašich respondentů. Celkově by práce mohla získat na hodnotě, pokud by více stavěla na vlastních zjištěních, podpořených konkrétními daty a výpověďmi respondentů, a pokud by tyto zjištění byla důkladně konfrontována s literaturou. \\ Závěr práce se snaží shrnout hlavní body z různých částí a odpovědět na výzkumné otázky, což je pozitivní. Například je zde zmíněn historický vliv osmanské nadvlády na identitu bulharských Turků, rozdíly v kuchyni a důležitost tradičních svátků. Závěr také částečně odpovídá na výzkumné otázky, zejména v oblastech jako je integrace Turků do bulharské společnosti, jejich vnímání vlastní identity a zachovávání kulturních tradic a jazyka. Nicméně v textu jsou určité nedostatky, které by mohly být zlepšeny. Především chybí přímá a jasná konfrontace s výzkumnými otázkami. Závěr by mohl být lépe strukturován tak, aby každá část přímo odpovídala na jednu z výzkumných otázek. To by umožnilo čtenáři lépe porozumět, jaké jsou konkrétní výsledky výzkumu. Například otázka „Jak se bulharští Turci integrovali do bulharské společnosti?“ by měla být zodpovězena samostatně a jasně, s odkazy na konkrétní zjištění. Dalším nedostatkem je překrývání a opakování některých informací. Například popisy rozdílů mezi kuchyněmi nebo svátky se v textu objevují opakovaně, aniž by přinášely nové poznatky. Místo toho by bylo užitečné zdůraznit hlavní závěry, které přímo souvisejí s výzkumnými otázkami, a omezit zbytečné detaily. Chybí také hlubší analýza a kritické zhodnocení. Závěr by mohl těžit z větší hloubky a kritického pohledu na zjištěné výsledky. Například je zmíněn vliv bulharštiny na turečtinu, ale není zde rozebráno, co to znamená pro identitu Turků v Bulharsku nebo jaký to má dopad na jejich integraci. Přidání více konkrétních údajů a příkladů z dotazníků by také závěru pomohlo, protože by posílilo argumentaci a podložilo závěry konkrétními fakty. Zbytečné detaily, jako popis specifických tureckých slov a jejich bulharských ekvivalentů, by měly být v závěru omezeny (to patří do praktické části). V závěru je třeba se zaměřit na širší souvislosti, například jak tento jazykový přenos ovlivňuje kulturní identitu nebo sociální dynamiku. Pro zlepšení závěru by tedy bylo vhodné jasně strukturovat odpovědi na výzkumné otázky, zaměřit se na klíčové poznatky, přidat více kritického zhodnocení a využít konkrétní data pro podložení závěrů. Celkově závěr pokrývá základní body, ale pro větší jasnost a efektivitu by mohl být lépe strukturován a doplněn o konkrétní a hlubší analýzu výsledků.))
-  - Navrátilová, Drozdová [[Turci v Makedonii]], vzdělávací instagramový profil (opraveno dne 15.8.2024) Kontrola 27. 8. 2024 ((Apeluji na větší pečlivost formální stránky - například shoda větných členů (píšete //Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovací prostředek.//, ale mělo by spíše být //Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovacího prostředku.// Názvy knih by neměly být jen velkými písmeny (např. // THE ROAD OF THE DEVELOPMENT OF THE TURKISH LITERATURE IN THE REPUBLIC OF MACEDONIA//), protože se jedná o tzv. kapitálky, které se běžně používají pouze ve výjimečných případech. V českém textu se názvy knih píší s velkým počátečním písmenem pouze u prvního slova a u vlastních jmen. \\ Po pročtení vašeho závěru musím bohužel konstatovat, že jste stále nevyřešili klíčové problémy, které jsem vám vytýkal už minule. Ačkoliv jste se pokusili zahrnout názory respondentů, stále zde chybí konkrétní citace a příklady, které by dodaly vašim závěrům potřebnou hloubku a originalitu. \\ Vaše závěry jsou na mnoha místech příliš obecné a stále působí jako univerzální popis, který by mohl platit pro jakoukoli menšinu kdekoliv na světě. Místo obecných tvrzení očekávám, že začleníte konkrétní výpovědi vašich respondentů, které by zdůraznily specifika turecké menšiny v Makedonii. Například místo formulace „respondenti vyznávají Islám, ale svým potomkům nechávají náboženskou svobodu“ by bylo vhodné uvést konkrétní příběh nebo citaci, která tuto skutečnost ilustruje. To by vašemu textu dodalo potřebnou autenticitu. \\ Navíc jste v závěru zcela opomněli dostatečně konfrontovat vaše zjištění s literaturou. Místo toho, abyste přinesli nové poznatky a zasadili je do kontextu existujícího výzkumu, zůstává váš text na povrchu a nepropojuje výsledky výzkumu s relevantními studiemi nebo teoriemi. Je zásadní, abyste vaše závěry podložili existující literaturou a ukázali, jak vaše zjištění doplňují, rozšiřují nebo případně vyvracejí dosavadní poznatky. To zahrnuje nejen přímé srovnání, ale také analýzu toho, jak vaše výsledky zapadají do širšího kontextu. Přece i z tohoto důvodu jste psali literární rešerši! \\ //Seznam použitých zdrojů// stále není podle normy, např. zcela chybí kurzíva (tu máte pouze v průběžných citacích). \\ Příklad nesprávné citace: MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: The Travails of the „Smaller“ Minority. Online. Londýn: Journal of Muslim Minority Affairs, 2007. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13602000701308798 [cit. 2024-07-22] \\ Spíše by to mělo vypadat nějak takto: \\ MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: The Travails of the “Smaller” Minority. //Journal of Muslim Minority Affairs//, 2007, 27.1: 5-24.))+  - Navrátilová, Drozdová [[Turci v Makedonii]], vzdělávací instagramový profil (opraveno dne 15.8.2024) Kontrola 27. 8. 2024 ((Apeluji na větší pečlivost formální stránky - například shoda větných členů (píšete //Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovací prostředek.//, ale mělo by spíše být //Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovacího prostředku.// Názvy knih by neměly být jen velkými písmeny (např. // THE ROAD OF THE DEVELOPMENT OF THE TURKISH LITERATURE IN THE REPUBLIC OF MACEDONIA//), protože se jedná o tzv. kapitálky, které se používají pouze ve výjimečných případech. V českém textu se názvy knih píší s velkým počátečním písmenem pouze u prvního slova a u vlastních jmen. \\ Po pročtení vašeho závěru musím bohužel konstatovat, že jste stále nevyřešili klíčové problémy, které jsem vám vytýkal už minule. Ačkoliv jste se pokusili zahrnout názory respondentů, stále zde chybí konkrétní citace a příklady, které by dodaly vašim závěrům potřebnou hloubku a originalitu. \\ Vaše závěry jsou na mnoha místech příliš obecné a stále působí jako univerzální popis, který by mohl platit pro jakoukoli menšinu kdekoliv na světě. Místo obecných tvrzení očekávám, že začleníte konkrétní výpovědi vašich respondentů, které by zdůraznily specifika turecké menšiny v Makedonii. Například místo formulace „respondenti vyznávají Islám, ale svým potomkům nechávají náboženskou svobodu“ by bylo vhodné uvést konkrétní příběh nebo citaci, která tuto skutečnost ilustruje. To by vašemu textu dodalo potřebnou autenticitu. \\ Navíc jste v závěru zcela opomněli dostatečně konfrontovat vaše zjištění s literaturou. Místo toho, abyste přinesli nové poznatky a zasadili je do kontextu existujícího výzkumu, zůstává váš text na povrchu a nepropojuje výsledky výzkumu s relevantními studiemi nebo teoriemi. Je zásadní, abyste vaše závěry podložili existující literaturou a ukázali, jak vaše zjištění doplňují, rozšiřují nebo případně vyvracejí dosavadní poznatky. To zahrnuje nejen přímé srovnání, ale také analýzu toho, jak vaše výsledky zapadají do širšího kontextu. Přece i z tohoto důvodu jste psali literární rešerši! \\ //Seznam použitých zdrojů// stále není podle normy, např. zcela chybí kurzíva (tu máte pouze v průběžných citacích). \\ Příklad nesprávné citace: MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: The Travails of the „Smaller“ Minority. Online. Londýn: Journal of Muslim Minority Affairs, 2007. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13602000701308798 [cit. 2024-07-22] \\ Spíše by to mělo vypadat nějak takto: \\ MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: The Travails of the “Smaller” Minority. //Journal of Muslim Minority Affairs//, 2007, 27.1: 5-24.))
   - Klishkova, Shlykov [[ Turci v západní Evropě ]] - Interaktivní mapa (opraveno dne 18.8.2024) Kontrola 28. 8. 2024 ((Je to mnohem lepší, ale zapracujte ještě na kap. //Závěr práce//, která by měla být skutečným zlatým hřebem, který nejen shrnuje klíčové body, ale také přináší nové, překvapivé pohledy a hluboké porozumění problematice, kterou práce řešila. Současný závěr však zůstává povrchní a neplní tento účel dostatečně. Ačkoli se snaží odpovědět na hlavní výzkumnou otázku týkající se integrace Turků v západní Evropě, formulace jsou příliš obecné a nevystihují provázanost zkoumaných problémů. Podotázky – historický vývoj turecké migrace, kulturní tradice a politická participace – jsou sice v závěru zmíněny, avšak jejich rozpracování zůstává na povrchu a postrádá hlubší analytický vhled. \\ Závěr by měl podtrhnout význam zjištění a nabídnout čtenáři něco navíc – například odhalit nečekané souvislosti, které byly během výzkumu objeveny, nebo přinést kritickou reflexi, která práci posouvá na vyšší úroveň. Například by mohl být uveden konkrétní příklad z praxe, který by demonstroval, jak komplexní je proces integrace Turků v evropské společnosti, a jak mohou různé historické, kulturní a politické faktory ovlivnit jejich životní zkušenosti různými způsoby. \\ Závěr by se měl také více zaměřit na to, co výzkum přináší nového a jak může přispět k lepšímu pochopení nebo dokonce změně přístupu k integračním politikám v Evropě. Měl by čtenáři nabídnout nejen shrnutí již řečeného, ale i nové otázky a směry, kterými by se budoucí výzkum mohl ubírat. \\ Aby závěr skutečně naplnil svůj potenciál jako zlatý hřeb práce, je nezbytné jej přepracovat tak, aby nejen odpovídal na stanovené otázky, ale činil tak s větší hloubkou a originalitou. Měl by reflektovat nejen zjištění, ale i jejich širší důsledky a nabídnout čtenáři něco, co jej opravdu zaujme a donutí se nad tématem zamyslet. Bez těchto úprav zůstává závěr pouze formálním shrnutím, které nedokáže plně vyzdvihnout hodnotu a přínos provedeného výzkumu. \\ Jak můžete v interaktivní mapě napsat //Pro přesné číslo týkající se počtu Turků žijících v Rakousku by bylo ideální zkontrolovat nejnovější statistická data.//? Když je to ideální, proč jste to neudělali? To je chyba! \\ Pak ještě připomínka k Francii: Tvrzení, že "francouzské velvyslanectví v Turecku bylo první stálou diplomatickou misí na světě," vyžaduje pečlivou revizi a podrobné ověření. Historické záznamy ukazují, že zatímco francouzské velvyslanectví v Osmanské říši bylo jedním z prvních trvalých diplomatických zastoupení, není správné jej označovat za úplně první na světě. Diplomacie se jako instituce vyvíjela po staletí, a existovaly již dříve různé formy stálých diplomatických misí, například v italských městských státech v 15. století. Tvrzení tohoto typu musí být podloženo důkladnými a přesnými historickými prameny. Bez řádného citování spolehlivých zdrojů se takové prohlášení stává nejen nepřesným, ale může také podkopat celkovou důvěryhodnost textu. \\ Podobně i tvrzení, že "právě v Istanbulu byl vynalezen diplomatický život, jak jej známe dnes," je zjednodušující a vyžaduje hlubší historickou analýzu. Istanbul sehrál důležitou roli v dějinách diplomacie, ale moderní diplomatické praktiky se vyvíjely na mnoha různých místech a v různých obdobích, zejména v Evropě během renesance a následně. Aby bylo toto tvrzení věrohodné, musí být podloženo konkrétními historickými důkazy a citacemi, které jasně prokáží, jakým způsobem Istanbul přispěl k formování moderní diplomacie. Bez adekvátního citování by mohlo dojít k matení čtenářů a zkreslování historických faktů. \\ Všechna tvrzení v celém textu (nejen v interaktivní mapě), zejména ta, která se týkají historických událostí nebo významných milníků, musí být pečlivě citována s odkazem na důvěryhodné a odborné zdroje. Řádné citování nejen zvyšuje přesnost a spolehlivost textu, ale také zajišťuje, že čtenář může snadno ověřit předkládané informace a lépe porozumět historickým souvislostem. Bez těchto citací hrozí, že text bude vnímán jako nepodložený nebo spekulativní. \\ Při citacích dávejte pozor na to, zda se jedná o knihu (kurzívou je název knihy), nebo o časopis (kurzívou je název časopisu). Tedy místo: FASSMANN, Heinz, ICDUYGU, Ahmet. //Turks in Europe: Migration Flows, Migrant Stocks and Demographic Structure.// [online]. European Review. 2013, s. 1-19 [cit. 18.08.2024]. Dostupné z: https://doi.org/10.1017/S1062798713000318 \\ by to mělo spíše vypadat nějak takto: \\ FASSMANN, Heinz; İÇDUYGU, Ahmet. Turks in Europe: Migration flows, migrant stocks and demographic structure. //European Review//, 2013, 21.3: 349-361. DOI: https://doi.org/10.1017/S1062798713000318))   - Klishkova, Shlykov [[ Turci v západní Evropě ]] - Interaktivní mapa (opraveno dne 18.8.2024) Kontrola 28. 8. 2024 ((Je to mnohem lepší, ale zapracujte ještě na kap. //Závěr práce//, která by měla být skutečným zlatým hřebem, který nejen shrnuje klíčové body, ale také přináší nové, překvapivé pohledy a hluboké porozumění problematice, kterou práce řešila. Současný závěr však zůstává povrchní a neplní tento účel dostatečně. Ačkoli se snaží odpovědět na hlavní výzkumnou otázku týkající se integrace Turků v západní Evropě, formulace jsou příliš obecné a nevystihují provázanost zkoumaných problémů. Podotázky – historický vývoj turecké migrace, kulturní tradice a politická participace – jsou sice v závěru zmíněny, avšak jejich rozpracování zůstává na povrchu a postrádá hlubší analytický vhled. \\ Závěr by měl podtrhnout význam zjištění a nabídnout čtenáři něco navíc – například odhalit nečekané souvislosti, které byly během výzkumu objeveny, nebo přinést kritickou reflexi, která práci posouvá na vyšší úroveň. Například by mohl být uveden konkrétní příklad z praxe, který by demonstroval, jak komplexní je proces integrace Turků v evropské společnosti, a jak mohou různé historické, kulturní a politické faktory ovlivnit jejich životní zkušenosti různými způsoby. \\ Závěr by se měl také více zaměřit na to, co výzkum přináší nového a jak může přispět k lepšímu pochopení nebo dokonce změně přístupu k integračním politikám v Evropě. Měl by čtenáři nabídnout nejen shrnutí již řečeného, ale i nové otázky a směry, kterými by se budoucí výzkum mohl ubírat. \\ Aby závěr skutečně naplnil svůj potenciál jako zlatý hřeb práce, je nezbytné jej přepracovat tak, aby nejen odpovídal na stanovené otázky, ale činil tak s větší hloubkou a originalitou. Měl by reflektovat nejen zjištění, ale i jejich širší důsledky a nabídnout čtenáři něco, co jej opravdu zaujme a donutí se nad tématem zamyslet. Bez těchto úprav zůstává závěr pouze formálním shrnutím, které nedokáže plně vyzdvihnout hodnotu a přínos provedeného výzkumu. \\ Jak můžete v interaktivní mapě napsat //Pro přesné číslo týkající se počtu Turků žijících v Rakousku by bylo ideální zkontrolovat nejnovější statistická data.//? Když je to ideální, proč jste to neudělali? To je chyba! \\ Pak ještě připomínka k Francii: Tvrzení, že "francouzské velvyslanectví v Turecku bylo první stálou diplomatickou misí na světě," vyžaduje pečlivou revizi a podrobné ověření. Historické záznamy ukazují, že zatímco francouzské velvyslanectví v Osmanské říši bylo jedním z prvních trvalých diplomatických zastoupení, není správné jej označovat za úplně první na světě. Diplomacie se jako instituce vyvíjela po staletí, a existovaly již dříve různé formy stálých diplomatických misí, například v italských městských státech v 15. století. Tvrzení tohoto typu musí být podloženo důkladnými a přesnými historickými prameny. Bez řádného citování spolehlivých zdrojů se takové prohlášení stává nejen nepřesným, ale může také podkopat celkovou důvěryhodnost textu. \\ Podobně i tvrzení, že "právě v Istanbulu byl vynalezen diplomatický život, jak jej známe dnes," je zjednodušující a vyžaduje hlubší historickou analýzu. Istanbul sehrál důležitou roli v dějinách diplomacie, ale moderní diplomatické praktiky se vyvíjely na mnoha různých místech a v různých obdobích, zejména v Evropě během renesance a následně. Aby bylo toto tvrzení věrohodné, musí být podloženo konkrétními historickými důkazy a citacemi, které jasně prokáží, jakým způsobem Istanbul přispěl k formování moderní diplomacie. Bez adekvátního citování by mohlo dojít k matení čtenářů a zkreslování historických faktů. \\ Všechna tvrzení v celém textu (nejen v interaktivní mapě), zejména ta, která se týkají historických událostí nebo významných milníků, musí být pečlivě citována s odkazem na důvěryhodné a odborné zdroje. Řádné citování nejen zvyšuje přesnost a spolehlivost textu, ale také zajišťuje, že čtenář může snadno ověřit předkládané informace a lépe porozumět historickým souvislostem. Bez těchto citací hrozí, že text bude vnímán jako nepodložený nebo spekulativní. \\ Při citacích dávejte pozor na to, zda se jedná o knihu (kurzívou je název knihy), nebo o časopis (kurzívou je název časopisu). Tedy místo: FASSMANN, Heinz, ICDUYGU, Ahmet. //Turks in Europe: Migration Flows, Migrant Stocks and Demographic Structure.// [online]. European Review. 2013, s. 1-19 [cit. 18.08.2024]. Dostupné z: https://doi.org/10.1017/S1062798713000318 \\ by to mělo spíše vypadat nějak takto: \\ FASSMANN, Heinz; İÇDUYGU, Ahmet. Turks in Europe: Migration flows, migrant stocks and demographic structure. //European Review//, 2013, 21.3: 349-361. DOI: https://doi.org/10.1017/S1062798713000318))
   - Maksimov, Bjačková - [[Kazaňští Tataři]] - dabované interview (opraveno 20. 8. 2024) Kontrola 28. 8. 2024 ((Ke zlepšení bezesporu došlo, ale praktická část a závěr volá po vylepšení. V této formě text dostatečně nesplňuje požadavky na důkladnou vědeckou práci. Aby byla praktická část a závěr dostatečné, měly by být všechny výzkumné otázky systematicky analyzovány s ohledem na \\ a) citace respondentů, \\ b) konfrontaci s literaturou a \\ c) vlastní shrnutí a interpretaci. \\ Pokud některé otázky nejsou dostatečně pokryty všemi třemi složkami, měla by být práce revidována tak, aby byla zajištěna konzistentní a hluboká analýza napříč všemi částmi výzkumu. Pro dosažení vyšší kvality doporučuji doplnit text v těchto kapitolách o více literárních zdrojů a přímých citací u každé výzkumné otázky a zajistit, aby každá otázka byla zodpovězena s ohledem na všechny požadované aspekty. Úplně vám chybí kapitola //Seznam literatury//, kde budou abecedně seřazeny použité zdroje, a to podle citační normy. \\ Pak připomínka k dabingu slečny Bjačkové: Bohužel musím říci, že špatný zvuk může výrazně ovlivnit celkový dojem i z toho nejkvalitnějšího díla, a zde tomu nebylo jinak. I když se nedá říci, že by to byl zcela zmařený pokus, výsledek byl přesto značně problematický. V pozadí bylo slyšet množství rušivých zvuků, které odváděly pozornost od samotného dabingu. Zdá se, že nahrávka probíhala v neadekvátních podmínkách – v hlučném prostředí jako je hospoda nebo nádraží nebo něco podobného je to naprosto nevhodné. Věřím, že s lepší kontrolou zvukových podmínek by Váš dabing mohl vyznít mnohem lépe a doufám, že to opravíte a nahrávka bude po technické stránce důstojnější a na odpovídající úrovni studentů vysoké školy. ))   - Maksimov, Bjačková - [[Kazaňští Tataři]] - dabované interview (opraveno 20. 8. 2024) Kontrola 28. 8. 2024 ((Ke zlepšení bezesporu došlo, ale praktická část a závěr volá po vylepšení. V této formě text dostatečně nesplňuje požadavky na důkladnou vědeckou práci. Aby byla praktická část a závěr dostatečné, měly by být všechny výzkumné otázky systematicky analyzovány s ohledem na \\ a) citace respondentů, \\ b) konfrontaci s literaturou a \\ c) vlastní shrnutí a interpretaci. \\ Pokud některé otázky nejsou dostatečně pokryty všemi třemi složkami, měla by být práce revidována tak, aby byla zajištěna konzistentní a hluboká analýza napříč všemi částmi výzkumu. Pro dosažení vyšší kvality doporučuji doplnit text v těchto kapitolách o více literárních zdrojů a přímých citací u každé výzkumné otázky a zajistit, aby každá otázka byla zodpovězena s ohledem na všechny požadované aspekty. Úplně vám chybí kapitola //Seznam literatury//, kde budou abecedně seřazeny použité zdroje, a to podle citační normy. \\ Pak připomínka k dabingu slečny Bjačkové: Bohužel musím říci, že špatný zvuk může výrazně ovlivnit celkový dojem i z toho nejkvalitnějšího díla, a zde tomu nebylo jinak. I když se nedá říci, že by to byl zcela zmařený pokus, výsledek byl přesto značně problematický. V pozadí bylo slyšet množství rušivých zvuků, které odváděly pozornost od samotného dabingu. Zdá se, že nahrávka probíhala v neadekvátních podmínkách – v hlučném prostředí jako je hospoda nebo nádraží nebo něco podobného je to naprosto nevhodné. Věřím, že s lepší kontrolou zvukových podmínek by Váš dabing mohl vyznít mnohem lépe a doufám, že to opravíte a nahrávka bude po technické stránce důstojnější a na odpovídající úrovni studentů vysoké školy. ))
Řádek 37: Řádek 37:
  
 ===== Poslední oprava ===== ===== Poslední oprava =====
-  - Navrátilová, Drozdová [[Turci v Makedonii]], vzdělávací instagramový profil (2. oprava odevzdána dne 30.8. 2024) +<html><font color=green><b>Protože jsem dobrák (i když mám pocit, že to dobráctví už hraničí s něčím jiným), poskytuji poslední šanci do pondělka 9.9. Pokud ale ani potom nebudete mít v pořádku celou práci (včetně literární rešerše, kde je nejvíc chyb a včetně všeho ostatního – tak jak to má být), tak to pak opravdu dopadne špatně.</b></font></html> 
-  - Bočková, Zikmund - [[Turci v Řecku]] - blog (2. oprava odevzdána dne 1.9.2024) +  - Navrátilová, Drozdová [[Turci v Makedonii]], vzdělávací instagramový profil (2. oprava odevzdána dne 30.8. 2024) **NE**((Už při první kontrole jsem upozorňoval na chyby v literární rešerši, a pořád to není opravené.  I když obsahuje citace různých studií, často chybí podrobnější informace o tom, co daní autoři ve svých výzkumech skutečně zjistili. Pro splnění požadavků by mělo být jasně uvedeno, jaké jsou hlavní závěry každé studie a jak odpovídají na konkrétní výzkumnou otázku. Například místo obecného popisu, že Turks of Macedonia: the travails of the 'smaller' minority student Yasar University Nazif Mandacı popisuje křehkou pozici turecké menšiny, by mělo být detailněji uvedeno, jak přesně autor popisuje tuto křehkou pozici. Jaké jsou konkrétní politické problémy, s nimiž se turecká menšina setkává, jaké reformy autor analyzuje, a jak ovlivnily tureckou komunitu? To stejné platí i pro ostatní zmíněné studie. Doporučuji doplnit více podrobností o zjištěních jednotlivých autorů a výzkumů, aby čtenář měl jasnou představu o tom, jaké konkrétní poznatky byly získány a jak se vztahují k výzkumné otázce. To napomůže zvýšení kvality rešerše a její relevance k danému tématu. \\ Nejde otevřít ten instagram.)) (Opraveno po 3. dne 6.9. 2024) **OK**  8.9.2024 
-  - Klishkova, Shlykov [[ Turci v západní Evropě ]] - Interaktivní mapa (oprava odevzdána dne 1.9.2024)+  - Bočková, Zikmund - [[Turci v Řecku]] - blog (2. oprava odevzdána dne 1.9.2024) **NE** ((Literární rešerše je sice mnohem lepší, ale pořád neplní svou základní funkci. Už jsem unaven z opakováni pořád toho samého: Při psaní literární rešerše je důležité nejen citovat zdroje, ale také jasně představit, co daný autor ve své práci zjistil a jak se to vztahuje k vaší výzkumné otázce. Nestačí pouze uvést téma, kterým se studie zabývá – čtenář se musí dozvědět konkrétní závěry a zjištění. \\ I v té povedenější části, jako je práce Evelin Verhás, chybí zásadní detail, konkrétně důsledky zásahů do jmenování muftí. Je klíčové, aby čtenář nejen věděl, že takové zásahy probíhají, ale také jaké konkrétní následky z toho pro komunitu vyplývají – např. zda to vede ke ztrátě důvěry v náboženské autority, politické napětí nebo marginalizaci náboženské komunity. A vy napíšete jenom //V této souvislosti popisuje důsledky zásahů do jmenování muftí (muslimských duchovních vůdců).// \\ Co se týče ostatních zdrojů, ty jsou zpracovány výrazně povrchněji. Například práce Pojem menšiny v tureckém kontextu by měla být podrobněji rozpracována s jasnými zjištěními autorů ohledně právního kontextu a konkrétních sociálních problémů. Studie zaměřená na každodenní život turecké menšiny je popsána pouze povrchně, aniž by se uvedlo, co přesně autorky zjistily. \\ Význam turecké kuchyně a její vliv na světovou gastronomii je vysvětlen ve studii Jídla šířící se z turecké kuchyně do světa. Studie zdůrazňuje, že turecká kuchyně není omezena na jednu rasu nebo úzkou geografickou oblast. Jaká konkrétní jídla nebo kuchyňské postupy se šíří do světa? Které kultury byly tureckou kuchyní ovlivněny a jak? Tato studie zůstává pouze na povrchu, aniž by poskytla konkrétní fakta, která by čtenáři pomohla porozumět vlivu turecké kuchyně. Není zde jasné ani přímé propojení s výzkumnou otázkou. \\ uvádíte, že jste si pro svůj výzkum zvolili oblasti gastronomie, folklóru a architektury, což jsou bezesporu zajímavé a důležité aspekty turecké kultury v Řecku. Nicméně mi chybí důkladnější odůvodnění tohoto výběru. \\ Například u gastronomie píšete, že propojuje oba národy a že turecká a řecká kuchyně sdílejí mnoho podobných pokrmů. To je sice relevantní, ale proč je právě gastronomie klíčová pro pochopení turecké menšiny v Řecku? Měli byste detailněji rozebrat, jak gastronomie ovlivňuje každodenní život Turků a Řeků, jak přispívá k zachování turecké identity, a jak může ovlivňovat vzájemné vztahy těchto komunit. \\ Podobně u folklóru zmiňujete, že nám poskytuje vhled do morálních hodnot a společenských norem turecké menšiny, ale proč právě folklór a ne například hudba nebo literatura? Měli byste lépe vysvětlit, proč je tento aspekt klíčový pro váš výzkum a jak přispívá k pochopení identity turecké komunity. \\ Co se týče architektury, je sice zmíněno, že ilustruje historické soužití Turků a Řeků, ale chybí hlubší rozbor toho, proč je tato oblast důležitá pro vaše téma. Jak osmanské památky a mešity přispívají k zachování identity turecké menšiny nebo k její integraci či izolaci v řecké společnosti? \\ Bylo by tedy vhodné výběr těchto oblastí pevněji odůvodnit a zasadit do celkového kontextu vašeho výzkumu, aby nevypadal nahodile, ale jako promyšlený a důkladně podložený výběr relevantních kulturních aspektů.)) (3. oprava odevzdána dne 8.9.2024) OK 
 +  - Klishkova, Shlykov [[ Turci v západní Evropě ]] - Interaktivní mapa (2. oprava odevzdána dne 1.9.2024) **OK** 6. 9. 2024 
 +  - Pospíšilová, Nguyenová - [[Turci v Bulharsku]] - virtuální výstava (2. oprava odevzdána dne 3.9.2024) **OK** 8. 9. 2024 
 +  - Maksimov, Bjačková - [[Kazaňští Tataři]] - dabované interview (2. oprava odevzdána dne 3.9. 2024) **OK** 8. 9. 2024 
 +  - Novotný, Roháčková [[Baskové ve Španělsku]] - Dokumentární film (2. oprava odevzdána dne 3.9. 2024) **OK** 9. 9. 2024
  
 ====== Studenti ====== ====== Studenti ======
ls2024/etnicke_minority_ls_2024.1725261822.txt.gz · Poslední úprava: 02/09/2024 09:23 autor: kokaisl

Nástroje pro stránku