obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie: • adaptace_proroka_mohameda_do_moderniho_sveta • poznamka_k_sumave • rekove_v_ceske_republice • dolezalova_karolina • richard_klepac • artem_tarakanov • jandova_tereza • nugmanova_bates_vsrr • frantisek_novotny • steiner_matej_vsrr
ls2024:rekove_v_ceske_republice

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze		Předchozí verze
ls2024:rekove_v_ceske_republice [23/08/2024 18:42] – [Literární rešerše] 78.80.211.9ls2024:rekove_v_ceske_republice [23/08/2024 19:33] (aktuální) – [Literární rešerše] 37.188.158.110
Řádek 40: Řádek 40:
 )). Řečtí emigranti přinesli do Československa odlišnou materiální a duchovní kulturu. V současné době se řecká etnická minorita sjednocuje s českou společností snadno. Řecká minorita se však snaží svou kulturu udržet prostřednictvím lidového umění, oděvu a rodinného života. V současné době je Řeků v České republice podstatně méně, než bylo po příchodu Řeků na území Československa z důvodu občanské války.  )). Řečtí emigranti přinesli do Československa odlišnou materiální a duchovní kulturu. V současné době se řecká etnická minorita sjednocuje s českou společností snadno. Řecká minorita se však snaží svou kulturu udržet prostřednictvím lidového umění, oděvu a rodinného života. V současné době je Řeků v České republice podstatně méně, než bylo po příchodu Řeků na území Československa z důvodu občanské války. 
  
-Integrací Řeků do českého prostředí se také zabývá autor Jiří Nepala ve své studii //"Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací"// ((NEPALA, Jiří. Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací. //Diplomová práce//. Masarykova univerzita 2009. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/bdv7t/?verze=2017;info=1 [cit. 2024-04-03].)). Provedl kvantitativní výzkum, kde zkoumal faktory jako pohlaví, věk, vzdělání, místo bydliště a osobní známost s Řeky. Cílem studie bylo zjistit, jaký postoj mají lidé k Řekům jako k sousedům, kolegům, přátelům, návštěvníkům nebo by je dokonce vyhostili z ČR. Zároveň se zkoumaly i sympatie Čechů k Řekům ve srovnání s ostatními státy Středomoří.+**Integrací Řeků do českého prostředí** se také zabývá autor Jiří Nepala ve své studii //"Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací"// ((NEPALA, Jiří. Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací. //Diplomová práce//. Masarykova univerzita 2009. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/bdv7t/?verze=2017;info=1 [cit. 2024-04-03].)). Provedl kvantitativní výzkum, kde zkoumal faktory jako pohlaví, věk, vzdělání, místo bydliště a osobní známost s Řeky. Cílem studie bylo zjistit, jaký postoj mají lidé k Řekům jako k sousedům, kolegům, přátelům, návštěvníkům nebo by je dokonce vyhostili z ČR. Zároveň se zkoumaly i sympatie Čechů k Řekům ve srovnání s ostatními státy Středomoří.
 Výsledky naznačily, že Češi obecně považují Řeky za sympatický národ, především u respondentů s vyšším vzděláním, žijících ve větších městech a s vyšším socioekonomickým statusem, a u mladších lidí. Řekové byli také mezi oblíbenějšími minoritními skupinami a většina Čechů by je tolerovala jako návštěvníky nebo by je přijala mezi své přátele, jen malé procento by je chtělo vyhostit. Studie ukázala, že znalost Řeků zvyšuje sympatie k nim. V Brně byly výsledky ještě příznivější, s obyvateli vyjadřujícími větší náklonnost k Řekům než průměrně v ČR. Výsledky naznačily, že Češi obecně považují Řeky za sympatický národ, především u respondentů s vyšším vzděláním, žijících ve větších městech a s vyšším socioekonomickým statusem, a u mladších lidí. Řekové byli také mezi oblíbenějšími minoritními skupinami a většina Čechů by je tolerovala jako návštěvníky nebo by je přijala mezi své přátele, jen malé procento by je chtělo vyhostit. Studie ukázala, že znalost Řeků zvyšuje sympatie k nim. V Brně byly výsledky ještě příznivější, s obyvateli vyjadřujícími větší náklonnost k Řekům než průměrně v ČR.
  
-Na otázku: **Jak řecká menšina v České republice slaví své svátky a  jak pořádá slavnosti (1998)** odpovídá autor Jaroslav Otčenášek ve svém článku //"Řecká národnostní menšina v České republice dnes"// ((OTČENÁŠEK, Jaroslav. Řecká národnostní menšina v České republice dnes. //Český lid//, 1998, 147-159. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/42639816 [cit. 2024-03-27].)), publikovaném v časopise ČESKÝ LID v roce 1998. Tyto události se konají několikrát do roka v různých městech a vesnicích, kde žije řecká komunita. Součástí těchto akcí je tradiční řecká hudba, která bývá často interpretována na moderní nástroje, a doprovázená lidovými tanci. Jednou z významných událostí je každoroční řecký folklorní festival, kde se také hrává tradiční hudba na původní řecké nástroje a zpívají se lidové písně. Co se týče svátků, řecká menšina přijala způsob oslav Vánoc z české kultury. Stejně tak slaví Velikonoce a Nový rok, přičemž některé původní zvyky stále přetrvávají. Nicméně některé tradiční řecké svátky, jako například Oslava Tří králů, postupem času z českého prostředí vymizely. Je třeba poznamenat, že tato studie pochází z minulého století a neodráží současný stav řecké komunity v České republice.+Na otázku: **Jak řecká menšina v České republice slaví své svátky a  jak pořádá slavnosti (1998)** odpovídá autor Jaroslav Otčenášek ve svém článku //"Řecká národnostní menšina v České republice dnes"// ((OTČENÁŠEK, Jaroslav. Řecká národnostní menšina v České republice dnes. //Český lid//, 1998, 147-159. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/42639816 [cit. 2024-03-27].)), publikovaném v časopise ČESKÝ LID v roce 1998. Tyto události se konají několikrát do roka v různých městech a vesnicích, kde žije řecká komunita. Součástí těchto akcí je tradiční řecká hudba, která bývá často interpretována na moderní nástroje, a doprovázená lidovými tanci. Jednou z významných událostí je každoroční řecký folklorní festival, kde se také hrává tradiční hudba na původní řecké nástroje a zpívají se lidové písně. Co se týče svátků, řecká menšina přijala způsob oslav Vánoc z české kultury. Stejně tak slaví Velikonoce a Nový rok, přičemž některé původní zvyky stále přetrvávají. Nicméně některé tradiční řecké svátky, jako například Oslava Tří králů, postupem času z českého prostředí vymizely. Tato studie sice pochází z minulého století, ale i přesto popsala situaci v Řeků v České republice i v dnešní době.  
 + 
 +O **slavných akcích pořádaných řeckou menšinou** a téma kultury je zmíněno i v chorvatském časopise Jednota, který přibližuje české menšině v Chorvatsku události z České republiky. Článek ((Řekové v České republice. Online. Jednota. 2023, roč. 78, č. 5, s. 1. Dostupné z: http://jednota.hr/index.php/cz/jednota-clanci/item/6874-rekove-v-ceske-republice. [cit. 2024-08-23].))napsaný v roce 2023 pojednává o kulturních svátcích, hudbě a tanci. Je zde zmíněno, že k největším a nejúspěšnějším akcím patří tradiční Řecký festival v Krnově a Řecké dny v Brně. Všechny řecké obce připravují také kulturní a společenský program ke státním svátkům jak Řecké, tak i České republiky. Slavnosti jsou vždy ukončeny tradiční řeckou zábavou. 
  
 Na otázku: **Jak si žije řecká menšina v České republice a jaké organizace v České republice existují (2013)** odpovídá autor Joanidis Sotiris ve své knize //"Řekové v Česku"// ((JOANIDIS, Sotiris. //Řekové v Česku.// Rejvíz: Rula, 2013. ISBN 978-80-904122-8-6.)). Řecká menšina v České republice si aktivně udržuje svou kulturu a tradice. Svou kulturu a tradice si udržují přes hudbu, tanec, kuchyni a přes oslavy řeckých svátků. V České republice existuje mnoho tanečních skupin, které též přispívají k uchování a šíření těchto tradic v rámci mnoha generací. Autor v této knize přiznává, že Řekové jsou dobře integrovaní do české společnosti. Jako příklad zde uvádí několik osobností, jako jsou např. Marta a Tena Elefteriadu, které se proslavily jako zpěvačky a zakladatelé firmy Santa - dnešního holdingu Kofola, Samarasovi. Tyto osobnosti a spousty dalších lidí přispívají k pozitivnímu obrazu Řeků v České republice. V České republice také v současné době působí několik řeckých organizací, které pořádají kulturní akce, slavnosti a poskytují podporu členům komunity. Tyto organizace také pomáhají Řekům udržet svůj rodný jazyk a šířit řeckou kulturu mezi mladší generace. Autor v této knize také píše o oficiálních vztazích mezi Řeckem a Českou republikou. Dle autora jsou diplomatické vztahy mezi Řeckem a Českou republikou silné a přispívají k vzájemné kulturní spolupráci. Tyto vztahy také napomáhají k organizaci kulturních akcí a podporují integraci Řeků v ČR.  Na otázku: **Jak si žije řecká menšina v České republice a jaké organizace v České republice existují (2013)** odpovídá autor Joanidis Sotiris ve své knize //"Řekové v Česku"// ((JOANIDIS, Sotiris. //Řekové v Česku.// Rejvíz: Rula, 2013. ISBN 978-80-904122-8-6.)). Řecká menšina v České republice si aktivně udržuje svou kulturu a tradice. Svou kulturu a tradice si udržují přes hudbu, tanec, kuchyni a přes oslavy řeckých svátků. V České republice existuje mnoho tanečních skupin, které též přispívají k uchování a šíření těchto tradic v rámci mnoha generací. Autor v této knize přiznává, že Řekové jsou dobře integrovaní do české společnosti. Jako příklad zde uvádí několik osobností, jako jsou např. Marta a Tena Elefteriadu, které se proslavily jako zpěvačky a zakladatelé firmy Santa - dnešního holdingu Kofola, Samarasovi. Tyto osobnosti a spousty dalších lidí přispívají k pozitivnímu obrazu Řeků v České republice. V České republice také v současné době působí několik řeckých organizací, které pořádají kulturní akce, slavnosti a poskytují podporu členům komunity. Tyto organizace také pomáhají Řekům udržet svůj rodný jazyk a šířit řeckou kulturu mezi mladší generace. Autor v této knize také píše o oficiálních vztazích mezi Řeckem a Českou republikou. Dle autora jsou diplomatické vztahy mezi Řeckem a Českou republikou silné a přispívají k vzájemné kulturní spolupráci. Tyto vztahy také napomáhají k organizaci kulturních akcí a podporují integraci Řeků v ČR. 
 +
 +Tato kniha dokazuje, že se oslavy řeckých svátků a pořádání akcí řeckými obcemi v průběhu několika let nijak ve velkém měřítku nezměnila a Řekové se účastní několika akcí a slaví své svátky (stejně jako v článku Řecká národnostní menšina v České republice dnes od autora Jaroslava Otčenáška z roku 1998).
  
 Na téma: **Historie řecké menšiny na území Československa** odpovídají autoři Antula Botu a Milan Konečný ve své knize  //"Řečtí uprchlíci – Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948 – 1989"// ((BOTU, Antula; KONEČNÝ, Milan. Řečtí uprchlíci: kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948-1989. //Řecká obec//, 2005. ISBN 9788023954623. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/recti-uprchlici-324367. [cit. 2024-03-27].)). Ve svých kapitolách vypráví o prvním příchodu dětí na území Československa, následně o životě řeckých dětí v československých hostitelských rodinách a jejich integraci do československé společnosti. Kniha také zaznamenává účast dětí v dětských domovech a na základních školách a tento jev zkoumá po městech po celém Československu. Také se v této knize zaznamenává život dospělých, jejich pracovní příležitosti, právní postavení řeckých emigrantů a jejich následný návrat do Řecka. Jedna kapitola v knize také zaznamenává součinnost řecké a československé komunistické strany.  Na téma: **Historie řecké menšiny na území Československa** odpovídají autoři Antula Botu a Milan Konečný ve své knize  //"Řečtí uprchlíci – Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948 – 1989"// ((BOTU, Antula; KONEČNÝ, Milan. Řečtí uprchlíci: kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948-1989. //Řecká obec//, 2005. ISBN 9788023954623. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/recti-uprchlici-324367. [cit. 2024-03-27].)). Ve svých kapitolách vypráví o prvním příchodu dětí na území Československa, následně o životě řeckých dětí v československých hostitelských rodinách a jejich integraci do československé společnosti. Kniha také zaznamenává účast dětí v dětských domovech a na základních školách a tento jev zkoumá po městech po celém Československu. Také se v této knize zaznamenává život dospělých, jejich pracovní příležitosti, právní postavení řeckých emigrantů a jejich následný návrat do Řecka. Jedna kapitola v knize také zaznamenává součinnost řecké a československé komunistické strany. 
Řádek 294: Řádek 299:
  
 POHANKA, Vít. Jak se dostali Řekové do Česka: Příběh jejich komunity začal po druhé světové válce. Online. //Český rozhlas//. 1997, 2024. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/jak-se-dostali-rekove-do-ceska-pribeh-jejich-komunity-zacal-po-druhe-svetove-8399273. [cit. 2024-03-27]. POHANKA, Vít. Jak se dostali Řekové do Česka: Příběh jejich komunity začal po druhé světové válce. Online. //Český rozhlas//. 1997, 2024. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/jak-se-dostali-rekove-do-ceska-pribeh-jejich-komunity-zacal-po-druhe-svetove-8399273. [cit. 2024-03-27].
 +
 +Řekové v České republice. Online. Jednota. 2023, roč. 78, č. 5, s. 1. Dostupné z: http://jednota.hr/index.php/cz/jednota-clanci/item/6874-rekove-v-ceske-republice. [cit. 2024-08-23].
  
 Řecká menšina. Online. //Hlavní město Praha. Národnostní menšiny v Praze.// 2020. Dostupné z: https://prahanarodnostni.eu/narodnostni-mensiny/jednotlive-narodnostni-mensiny/recka-mensina. [cit. 2024-03-27]. Řecká menšina. Online. //Hlavní město Praha. Národnostní menšiny v Praze.// 2020. Dostupné z: https://prahanarodnostni.eu/narodnostni-mensiny/jednotlive-narodnostni-mensiny/recka-mensina. [cit. 2024-03-27].
ls2024/rekove_v_ceske_republice.1724431329.txt.gz · Poslední úprava: 23/08/2024 18:42 autor: 78.80.211.9

Nástroje pro stránku