obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2022:frantisek_novotny

František Novotný

8.12.2022

Hospodářská a kulturní studia

Základy antropologie

Darwinismus

Darwinismus

Co to vlastně Darwinismus je? Jako Darwinismus je od 19. století označována teorie o evoluci, kterou vytvořil britský teolog a „přírodovědec samouk” Charles Darwin. Podle této teorie by mělo v přírodě docházet k postupnému vývoji a adaptaci organismů z jednodušších forem do složitějších. Zároveň podle této teorie také dochází k přirozené přírodní selekci, při které přežijí pouze ti nejpřizpůsobivější, a ne jak je někdy mylně udáváno ti nejsilnější.

Příchod Ch. Darwina s touto teorií způsobil rozdělení lidí zabývající se vznikem světa a života na dva protichůdné tábory. Prvním, kteří se začali nazývat evolucionisté nebo také darwinisté, přinesla tato teorie radost, jelikož se díky této teorii mohli konečně odvrátit od existence Boha a začali nahlížet na svět jinak. Druzí, jež se nazývají kreacionisté, s touto teorií nesouhlasí a namísto toho stále věří v existenci Boha a nebo prostě jen zpochybňují zmíněnou teorii samotnou.

Pět hlavních omylů kolem evoluční teorie

„Evoluce nebyla nikdy vědecky pozorována”. Toto je první tvrzení z článku, jenž nám byl předložen. Pomocí tohoto výroku se kreacionisté snaží vyvrátit evoluční teorii. Biologové evoluci definují jako změnu genofondu průběhem času. S touto definicí kreacionisté souhlasí, problémem je však jejich opomíjení faktu o jak dlouhý časový úsek, při kterém k takové změně může dojít, se jedná.

„Evoluce porušuje druhý zákon termodynamiky”. K posouzení tohoto tvrzení je nejprve potřeba druhý zákon termodynamiky, který zní: „Není možný žádný proces, v kterém je jediným výsledkem přesun energie z chladnějšího do teplejšího tělesa.“, správně chápat, čehož já, jakožto člověk neznalý fyzikálních zákonů, nejsem asi úplně schopen i po několikátém přečtení z tohoto tématu nechápu nic více než, že by mělo docházet stále k větší a větší neuspořádanosti, což se zcela jasně ve světě neděje a dá se na to uvést velké množství příkladů. Z výše zmíněných důvodů proto nemohu dát v tomto bodě dát za pravdu evolucionistům a namísto toho se musím přiklonit ke kreacionistům.

„Neexistují žádné fosilie přechodných životních forem”. Vědecká domněnka je taková, že přechodné formy existují, bohužel se ale nedá tak snadno potvrdit, jelikož se žádné formy, u kterých bychom mohli jednoznačně říci, že jsou přechodné, nenašli. Tento fakt velmi nahrává do karet zastáncům kreacionismu, jelikož se jim právě díky jemu daří odvracet lidi od víry v evoluci. Ovšem na tento problém musíme nahlížet z trochu jiné strany a s větším zapojením rozumu. Ze školy všichni víme, že se svět v průběhu času přetvářel a že také docházelo k přírodním úkazům jako jsou zemětřesení a nebo povodně. Z tohoto důvodu je proto vysoce pravděpodobné, že se hledané přechodné formy mohou nacházet v pro nás zatím nedostupných místech a nebo že mohlo dojít také k jejich úplnému zničení. „Evoluční teorie tvrdí, že život začal a jeho evoluce pokračovala úplnou náhodou”. Podle zastánce evolucionismu a zároveň tvůrce jednoho z dokumentů, které nám byli pro toto téma předloženy, toto tvrzení jasně svědčí o tom, že kreacionisté vůbec nepochopili evoluci. Náhoda zcela jistě má svou roli v evoluci (jako příklad si můžeme uvést mutace), ale náhoda již nehraje roli při vzniku života, jelikož atomy a molekuly se museli uspořádávat podle svých chemických vlastností, což by naprosto jistě nešlo náhodou.

„Evoluce je pouze teorie; nebyla dosud prokázána.“ Toto je nám poslední předkládané tvrzení ze strany kreacionistů. Ano, evoluce je doopravdy pouze teorie a teorií také ještě velmi dlouhou dobu zůstane, jelikož nejsme v dnešní době stále schopni určit její naprostou pravdivost. Z druhé strany má však evoluce mnohem více důkazů ve svůj prospěch než existence Boha, který by podle kreacionistů měl stvořit vše živé a to by od té doby existovalo ve zcela nezměněné formě. Jako výše zmíněné příklady si můžeme uvést fosilní nálezy pralidí a nebo třeba dinosaurů. Evoluce nezahrnuje pouze to že se vše živé vyvinulo z jednoho předka, ale spadají do ní mutace a další mechanismy, které je třeba brát při jejím rozporování v potaz.

Evoluce vs. Kreacionismus

Zrod vesmíru

Podle vědců došlo ke vzniku vesmíru asi před 4,6 mld. let, když začaly gravitační síly v oblaku mezihvězdného prachu stahovat všechnu hmotu ve formě spirálních vírů do jeho středu. Rotující kotouč, který posléze vznikl (tvrdí, že byl velikosti pingpongového míčku), byl tak hustý, že se v něm mohla zažehnout nukleární, či atomová pec, čímž došlo k tomu, že začalo svítit slunce a že z něho vyvěral sluneční vítr, nesoucí ohromná množství hmoty. Shluky hmoty dále kondenzovaly a tvořily se protoplanety.

Toto je však pouhá domněnka, která se dá jen těžce dokázat i vyvrátit. Faktem je, že vědci neznají odpověď na to, kde se najednou vzalo takové množství hmoty, ani energie k Velkému třesku potřebná.

Ohledně tohoto bych asi jen řekl, že jsem v jednom nezmiňovaném seriálu viděl, dle mého názoru, naprosto geniální myšlenku. Musíme vzít v potaz, že o vesmíru je tvrzeno, že je nekonečný a tím pádem je nekonečný i čas. Jak tedy mohlo vzniknout takové množství hmoty a energie pro vznik vesmíru? Jelikož náš vesmír musel začít, tak zároveň musí i někdy skončit. Podle toho seriálu se tak velké množství energie a hmoty vzalo zhroucením předešlého vesmíru do sebe, což mělo za následek vznik vesmíru nového. Tímto způsobem by se náš vesmír měl také někdy zhroutit, čímž by poskytl dostatečně velké množství energie i hmoty pro vznik vesmíru nového. Tento koloběh by se měl opakovat do nekonečna.

Podle Bible stvořil bůh celý svět a vše živé za 7 dní. Je to bytost, která má kontrolu nad vším. V Bibli se tato kontrola dá například vidět při rozdělení světla a tmy a jejich následném pojmenovávání. V původním jazyku, ve kterém je Bible napsaná je to pozorovatelné právě na slově „nazývám”. Světlo nazval dnem naprosto obyčejně, ale tmu nazval nocí takovým způsobem, aby bylo jasně vidět, že nad ní má kontrolu, jelikož tmy se lidé báli a díky zásahu všemohoucího to už není nutné.

Vznik života

Na vznik života mělo dle odborníků velký vliv nashromáždění vhodných látek v praoceánech, které se začaly tvořit na vychladajícím povrchu. U horkých praoceánů, které byly nasyceny minerály a dalšími látkami, docházelo ke stálému zvyšování teploty, což mělo za následek že se látky začali společně štěpit a vázat. Začaly vznikat složitější molekuly, které se vlivem blesků, začali slučovat nepřirozeně dále, čímž dali vzniknout jednoduchým aminokyselinám, jež dnes považujeme za základní stavební látky organických látek.

O první pokusy o dokázání této teorie se v roce 1953 se pokusil Stanley L. Miller. Pokus spočíval v tom, že do skleněné nádoby s vodou, kterou přivedl do bodu varu, začal přidávat jednoduché sloučeniny, které by dle předpokladů měli existovat již na počátku Země. Na nádobu začal následně působit elektřinou, která měla simulovat tehdejší bouřky. Po týdnu do nádoby nahlédl a objevil tam jednoduché organické sloučeniny. Tímto by se dal pokus považovat za úspěšný a teorie za potvrzenou, problém však nastává, když zjistíme, že pokus probíhal za nepřístupu kyslíku.

Mezi lidmi byli také rozšířené teorie, že ze zkaženého syrového masa mohou vzniknout červy. To se ale pomocí postupu času a technologií povedlo dokázat jako chybné. Podle Bible vznikl svět za 7 dní a stvořil jej Bůh. Prvním člověkem na Zemi by měl být Adam. V Bibli je také uveden rodokmen Ježíše Krista, a jelikož Adam byl prvním člověkem tak v tomto rodokmenu je obsažen také. Podle tohoto rodokmenu můžeme tedy dopočítat před jakou dobou Adam žil a s tím i tím pádem stáří Země, které je podle Bible asi 6000 let.

Fosilní nálezy

Fosilních nálezů bylo objeveno již mnoho, co ale schází jsou přechodné formy, které by nám jasně potvrzovali teorii evoluce. Jak jsem již psal, přechodné fosilní formy pravděpodobně existují a jen jsme je ještě neobjevili a nebo existovali, ale přírodními vlivy došlo k jejich zničení.

Dokáže evoluce myslet?

Někteří tvorové na naší planetě jsou tak dokonale přizpůsobeni okolnímu prostředí, že člověk až žasne. Jedním z příkladů může být třeba brouk, který je schopen na svého nepřítele vypustit vařící toxickou látku, ale jemu samotnému nijak neublíží. Dalším příkladem je může být chameleon, který je schopen přizpůsobit barvu kůže okolnímu prostředí, aby se lépe maskoval a pro predátora se stal takřka neviditelným. Otázkou je však jestli za to může evoluce a nebo jestli za tím stojí nějaký geniální tvůrce.

Darwinismus je také náboženství

Darwinismus je samozřejmě možné považovat za náboženství, jelikož je většina Darwinovi práce založena ne na faktech, ale pouze na domněnkách a neověřitelných teoriích. Je ale nutné zmínit, že na rozdíl od křesťanství, islámu, judaismu a dalších náboženství je zde nejpravděpodobnější, že tato teorie bude někdy v budoucnu ověřena, ať už bude správná, či ne. Existenci jakéhokoliv Boha asi ověřit nikdy nepůjde.

Závěr sporů

Je prakticky nemožné rozhodnout jestli je správný Evolucionismus a nebo Kreacionismus, záleží pouze a jen na tom, na kterou stranu se člověk přikloní. Já sám se ale asi jednoznačně přikláním na stranu evolucionistů. Důvodů pro mé rozhodnutí je mnoho, ale nejlépe to asi vystihla spolužačka z vyššího ročníku, která byla zmíněna na jednom z pátečních cvičení. Její přístup byl takový, že jí kreacionistické argumenty namířené proti evoluční teorii přišly zajímavé stejně tak jako mně, ale stále zůstává evolucionistkou, jelikož se o evoluci celý život učila a nepřijde jí správné, aby celou svou dosavadní představu o světě zahodila a nahradila jí jinou nedokazatelnou představou. S tímto výrokem se myslím mohu ztotožnit.

Sociální darwinismus

S autorem teorie o evoluci Charlesem Darwinem je také spojován pojem Sociální darwinismus nebo také jinak Společenský darwinismus. Sociální darwinismus je teorie, která se snaží aplikovat část Darwinovi evoluční teorie, konkrétně se jedná o zákon přírodního výběru, na lidskou společnost. Stejně jak je to u zvířat v přírodě tak i ve společnosti lidé soutěží o přežití. Lépe adaptovaní jedinci vítězí a měl by se rozmnožovat a naopak ti hůře adaptovaní mají, být ponecháni svému osudu.

Pokud tuto teorii tedy aplikujeme na současnou společnost, pak ti nejbohatší jsou zároveň ti nejzdatnější a měli by přežít a naopak ti nejchudší jsou ti nejméně zdatní a měli by zemřít, aby dále se rozmnožovali a dále nerozšiřovali svůj neschopný gen. Právě lidská sloidarita, ke která dochází, brzdí rozvoj lidstva. Je tedy tato teorie morálně správná? Z historie většina z nás asi jasně vidí že ne. K jejímu největšímu rozšíření došlo na přelomu 19. a 20. století, kdy její výklad byl zneužit Nacismem a Fašismem pro ospravedlnění rasové hygieny. A právě výše zmíněná lidská solidarita je dle mého názoru jedna z věcí, která nás odlišuje od zvířat a dělá nás lidmi. Tím však vůbec neříkám, že by mělo dojít ke srovnání rozdílů ve společnosti. 


Počet shlédnutí: 59

zs2022/frantisek_novotny.txt · Poslední úprava: 11. 01. 2023 (18:03) autor: 31.47.105.145