Antropologii je možné předkládat jako studium člověka. Proč se zabývá pouze člověkem? Člověk se totiž na rozdíl od jiných živočichů nepřizpůsobuje přírodnímu prostředí pouze biologicky. Člověk se naučil využívat složitých nástrojů, které si utvářel na základě jeho potřeb. Lidé vnímají svět prostřednictvím smyslů a tyto vjemy jsou následně rozdělovány do určitých kategorií, které jsou determinovány biologickými hranicemi člověka. Věda se podle Pospíšila zabývá právě fakty, které mají smyslovou základnu a je možné je zkoumat pomocí smyslů. Zkoumání tedy není vědecké, pokud jej nemůžeme empiricky prověřit. Na rozdíl od jiných vědních oborů antropologové musí pro svá bádání shromažďovat informace na základě ponoření se do života dané společnosti, je však zapotřebí, aby dodržoval objektivitu a mohl tak zaznamenat a vyhodnocovat shromážděné údaje. Věda se podle Pospíšila do značné míry rozchází s filosofií a náboženstvím. Jelikož ani náboženství, ani filosofie se neopírají o empirické údaje. Filosofie se opírá o rozumové uvažování a náboženství o víru. U vědeckého postupu přikládá Pospíšil velkou váhu objektivitě a je podle něj zapotřebí vyhnout se osobnímu zaujetí či předpojatosti. A to je pro antropologa často nesnadný úkol. Jako příklad uvádí kanibalismus, který je pro lidi moderní společnosti něčím, co lze jen těžko pochopit. Problémová je citová angažovanost člověka, je totiž vždy obtížné hodnotit sám sebe. Příkladem může být například polygynie, kterou křesťanská společnost zavrhuje a jako jediný správný typ soužití v manželství považuje monogamii. Tato citová angažovanost vyplývá z obecných kulturních hodnot. Americká antropologie je vnímána jako vědecké studium člověka, jeho biologické stránky a jeho kultury. V Evropě je tomu ale jinak, Evropané tento obor dělí do čtyř podskupin, a to na archeologii, fyzickou antropologii, lingvistiku a sociální antropologii. Fyzická antropologie zkoumá povahu a funkci lidského organismu a jeho tvůrčí činnosti. Kulturní antropologie se zabývá primárně dílem člověka, adaptaci na životní prostředí a na jeho kulturu. Antropologové se však neobejdou bez znalosti obou těchto disciplín. Lingvistika představuje vědu o jazycích a zkoumá všechny jazyky s cílem jejich zobecnění. Antropolog se tedy neučí nějakým jazykem mluvit, ale učí se jak jej analyzovat, odvodit jeho gramatiku, jak sdělit svůj názor a jak porozumět názoru ostatních. Archeologie se zabývá minulostí člověka, písemnou či materiální. Archeologie se spoléhá na nějaké pozůstatky, které následně analyzuje a utváří myšlenku o tom, jak bylo něčemu v minulosti. Etnologie popisuje běžné chování a myšlenky lidí, zaměřují se například na politiku, právo, ekonomiku a podobně. Etnografové se zabývají shromažďováním dat za pomocí rozhovorů, pozorování nebo dokonce soužitím s danou skupinou lidí.

---

Počet shlédnutí: 35