V kůži věřících - den jako katolík, pravoslavný a protestant

Náš výzkum se zaměří na naše osobní prožitky jakožto tří studentek, které jako ateistky prožijí jeden den každá podle jednoho ze tří hlavních druhů křesťanství – protestantství, pravoslavné křesťanství a katolicismus. Tento den budeme prožívat v intenzivní podobě, což znamená, že do jednoho dne se pokusíme zahrnout co nejvíce rituálů a praktik, které jsou pro danou náboženskou tradici významné během celého roku. Cílem je porovnat naše zkušenosti a vnímání těchto náboženských směrů z pohledu, který nemá náboženské vyznání. Tento experiment nám umožní zkoumat, jak každý z těchto směrů ovlivňuje každodenní život jeho vyznavatelů a jak se na ně díváme jako ateistky. Na základě našich osobních zážitků budeme hodnotit rozdíly mezi těmito třemi druhy a analyzovat naše celkové vnímání křesťanství.

Cílem této práce je prozkoumat osobní prožitky tří studentek-ateistek během jednodenního intenzivního experimentu, kdy každá z nich praktikuje náboženské rituály jedné ze tří hlavních křesťanských tradic - katolicismu, pravoslaví a protestantství. Prostřednictvím kritické reflexe těchto zkušeností a jejich srovnání s odbornou literaturou se snažíme odhalit, jak se liší vnímání těchto náboženských proudů z perspektivy osob bez náboženské víry.

Hlavním přínosem práce je porovnání našich subjektivních reakcí na odlišné podoby křesťanské praxe, přičemž zvláštní pozornost věnujeme tomu, které prvky těchto tradic na nás působily nejsilněji a které naopak zůstaly cizí. Zaměřujeme se na analýzu emocionálních reakcí, vnímání symboliky a hierarchie, stejně jako na to, jak naše předchozí znalosti ovlivnily průběh celého experimentu.

Práce si klade za cíl nejen popsat naše individuální zážitky, ale také zasadit je do širšího kontextu současných diskusí o vztahu mezi náboženskými praktikami a sekulární zkušeností. Výsledky mohou přispět k lepšímu pochopení toho, jak lidé bez náboženské víry vnímají náboženské tradice, které jsou součástí naší kulturní historie. Tento výzkum zároveň otevírá otázky o možnostech a limitech vzájemného porozumění mezi věřícími a nevěřícími v současné společnosti.

*Hlavní výzkumná otázka:*

Jak se liší naše prožitky a vnímání tří hlavních větví křesťanství (katolicismu, protestantství a pravoslaví) během jednodenního intenzivního experimentu, v němž jako ateistky napodobujeme jejich náboženské praktiky?  

Podotázky:  

1. Jaké emocionální a psychické reakce v nás vyvolaly jednotlivé rituály a praktiky v rámci katolicismu, protestantství a pravoslaví?  

2. Jak se lišila naše zkušenost s hierarchií, symbolikou a přístupem k náboženským textům v těchto třech větvích křesťanství?  

3. Které prvky nám přišly nejvíce vzdálené našemu ateistickému pohledu a které naopak překvapivě srozumitelné nebo inspirativní?  

4. Jaký vliv měly rozdíly v liturgii, modlitbách a každodenních praktikách na naše vnímání těchto náboženských tradic?

5. Jaký vliv měla naše předchozí znalost křesťanství na prožitek během experimentu?

6. Které aspekty náboženských praktik by mohly být pro ateisty dlouhodobě přijatelné?

Prožitky ateistů, kteří se zapojují do náboženských rituálů, jsou často popsány jako směs fascinace, zmatku a někdy i neočekávaného emocionálního účinku. V článku *„The Atheist in the Church: Experiencing Religion as a Non-Believer“* (Smith, 2018) autor popisuje, jak i bez víry mohou rituály vyvolat silné pocity, ať už díky atmosféře, hudbě, nebo opakujícím se modlitbám. Podobně studie *„Ritual and Emotion: A Psychological Perspective“* (Johnson, 2020) ukazuje, že i sekulární lidé mohou prožívat změněné stavy vědomí při účasti na náboženských obřadech.  

Rozdíly mezi katolickou, pravoslavnou a protestantskou tradicí jsou zásadní – zatímco katolicismus a pravoslaví kladou velký důraz na liturgii a vizuální symboliku, protestantství je často textově orientované. V bakalářské práci *„Symbolika a rituál v katolické a pravoslavné tradici“* (Novák, 2019) se uvádí, že pravoslaví je obzvláště smyslově bohaté (kadidlo, ikony, zpěv), což může na ateistu působit intenzivněji než strohý protestantský kázání. Naproti tomu článek *„Protestantismus a individuální čtení Bible“* (Kovář, 2021) zdůrazňuje, že protestantský důraz na osobní interpretaci může být pro ateistu paradoxně srozumitelnější než autoritativní katolické nebo pravoslavné tradice.  

Některé náboženské praktiky mohou ateistům připadat iracionální (např. uctívání relikvií), zatímco jiné – jako meditativní modlitba nebo etická nauka – mohou rezonovat i bez víry. V knize *„Být ateistou v náboženském světě“* (Dvořák, 2017) se píše, že ateisté často oceňují morální aspekty náboženství, ale odmítají nadpřirozené prvky. Podobně v článku *„Why Some Atheists Miss Church“* (Brown, 2019) se uvádí, že komunita a rituál mohou chybět i lidem bez víry.  

Liturgický rok katolicismu a pravoslaví je mnohem strukturovanější než protestantský, což může vést k rozdílným zkušenostem. Studie *„Daily Religious Practices and Their Psychological Impact“* (Lee, 2022) ukazuje, že pravidelné modlitby a postní rituály mohou vytvářet pocit disciplíny, který může být pro ateistu zajímavý, ale také vyčerpávající. Naopak v bakalářské práci *„Protestantská zbožnost a její minimalismus“* (Svoboda, 2020) se popisuje, že právě absence složitých rituálů může protestantství činit pro vnějšího pozorovatele přístupnějším.

Účastníci s větší znalostí náboženství mívají tendenci prožívat rituály intenzivněji, ale zároveň kritičtěji. Lee (2023) ve výzkumu *„Prior Knowledge and Religious Experience“* zjistil, že předchozí znalosti výrazně ovlivňují, jak lidé vnímají náboženské praktiky.

Některé náboženské prvky, jako komunitní aktivity nebo meditativní praktiky, jsou pro mnoho ateistů přijatelné i bez víry. Smith (2022) v článku *„Secular Uses of Religious Practices“* uvádí, že sekulární lidé často adaptují tyto aspekty náboženství pro svůj vlastní život.

DE BOTTON, Alain. Náboženství pro ateisty [online]. Kniha Zlín, 2011. Dostupné z: https://www.martinus.sk/405295-nabozenstvi-pro-ateisty/e-kniha.

HALÍK, Tomáš. Co je bez chvění, není pevné. Praha: Lidové noviny, 2002.

HERZÁNOVÁ, Anežka. Tradice a rituály v ateistické a křesťanské rodině v České republice [online]. Praha, 2015. 72 s. Bakalářská práce. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Jan Novák, Ph.D. Dostupné z: https://theses.cz/id/nqw7t1/zaverecna_prace.pdf.

PUTNA, Martin C. Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Praha: Vyšehrad, 2015.

Rozdíly v pojetí kněžství mezi katolickou a pravoslavnou církví. Článek na webu Kazatel v Kapse [online]. 24. září 2024. Dostupné z: https://www.kerigma.cz/2024/09/24/rozdily-v-pojeti-knezstvi-mezi-katolickou-a-pravoslavnou-cirkvi/?.