FINSKO

Finsko bylo původně součástí Švédska a Ruska. Roku 1809 však Švédsko svou část země ztratilo ve prospěch Ruska. 6. 12. 1917 vyhlásilo Finsko nezávislost vůči Rusku a stalo se samostatnou republikou.

V průběhu 30. let si získalo pověst malého hrdého národa, který jako jediný platil své dluhy USA. Roku 1939 vypukla Zimní válka, kterou po 100 dnech vyhrála mnohonásobná ruská přesila a Finsko bylo nuceno postoupit Rusku požadovaná území (Karélii). Roku 1941 však za pomocí Německa Karélii získalo zpět. Roku 1944 Finsko podepsalo mírovou smlouvu se sověty a roku 1995 bylo připojeno k Evropské unii.

Republika, dvousetčlenný jednokomorový parlament. Výkonnou moc provádí vláda a prezidentka (Tarja Halonen od roku 2000), volená přímým hlasováním. Finsko je rozděleno do 5 krajů a patří k němu jedna samosprávná provincie (Ålandské ostrovy).

• 338 145 km2

Rozkládá se na severovýchodním okraji evropského kontinentu v oblasti tzv. Fennoskandie. Co do rozlohy je Finsko (Suomi) 6. největším státem v Evropě. Jižní Finsko je převážně rovinaté (nížinné), v Laponsku je vrchovina, zasahující i do severovýchodního Finska. Nejvyšší finskou horou je Haltitunturi v Laponsku., 65,8 % území pokrývá les, 10 % voda. Ve Finsku je 188 000 jezer – neoficiální název Finska Země tisíce jezer), 8 % obdělávaná půda. Sousední státy jsou Rusko, Norsko, Švédsko a přes Finský záliv Estonsko.

Helsinky, 559 716 obyvatel (v roce 2002), spolu s dalšími třemi městy Espoo, Vantaa a Kauniainen tvoří tzv. Velké Helsinky či metropolitní aglomeraci, která má cca 1 milion obyvatel. Helsinky založil Gustav Vasa roku 1550, hlavním městem jsou od roku 1812. Přímořské město, rozkládá se na třech poloostrovech, vybíhajících do Finského zálivu, největší finský přístav, kulturní a správní centrum. Do roku 1812 bylo hlavním městem Turku.

Finština a švédština, finsky mluví 93 % obyvatel, švédsky asi 6 %. Laponsky (= sámština) mluví necelé 2 000 lidí, od 90. let vzrůstá význam ruštiny a ruská menšina tvoří asi půl procenta obyvatelstva. Téměř bez problémů a s kýmkoliv se ve Finsku lze domluvit anglicky.

• 1 euro = cca 30 Kč

• 5 181 000 (z roku 2002)

Finsko je dnes výrazně „jednonárodnostní“ stát, v němž cca 93 % Finů má jako rodný jazyk finštinu a cca 6 % Finů má jako rodný jazyk švédštinu a mluví švédsky, termín švédsky mluvící Fin je zcela běžný. Laponců je početně málo (okolo 3-7 000), žijí ve třech nejsevernějších okresech Inari, Utsjoki a Enontekiö a stát podporuje jejich kulturní a národnostní identitu výrazněji až od počátku 90. let. Po celém Finsku žije asi 9 000 Romů. Od počátku 90. let roste rovněž ruská menšina. Obecně žije ve Finsku cizinců poměrně málo.

„Národním“ náboženstvím je luteránství (cca 4 400 000, 86 % obyvatel), roli hraje též pravoslavné náboženství (54 000, 1 %).

OSN (od 1955), Severská rada (od 1955), EFTA (od 1957), EU (od 1995)…

Finská ekonomika tradičně byla (a dodnes je) orientovaná na dřevozpracující a papírenský průmysl. Po 2. světové válce se začal intenzivně rozvíjet také strojírenský průmysl. Vyvážejí se hlavně produkty elektrotechnického, papírenského a dřevozpracujícího průmyslu, dovážejí se zejména předměty dlouhodobé spotřeby (mj. automobily) a další spotřební zboží.

Finsko se nachází na severu Evropy, počasí je tam celkově chladnější, ale díky Golfskému proudu alespoň v jižním a jihozápadním Finsku mírnější, než by odpovídalo zeměpisné poloze. Typickou pro Finsko je dlouhá, chladná a tmavá zima. V Laponsku pak několik měsíců slunce nevychází vůbec, je polární noc. Teploty v Laponsku dosahují běžně kolem –40 stupňů mrazu. Jaro je velmi krátké, léto velmi světlé a často i teplé, ale netrvá dlouho. Podzim je často deštivý a větrný.

Finsko a Česká republika jsou země geograficky vzdálené, přesto nás v historii mnohé spojovalo, a nejinak je tomu dnes. Česko-finské vztahy byly vždy poznamenány hledáním toho společného, zájmem o malý národ s mnohdy podobným osudem.

O finštinu ( a také laponštinu) se zajímal Jan Amos Komenský (1592-1670), který žil v letech 1642-48 v exilu ve Švédsku. Komenský je první, kdo si povšiml příbuznosti maďarštiny s finštinou, a může být tak pokládán za objevitele ugrofinské jazykové příbuznosti.

V roce 1972 navštívil Finsko další český učenec, vynikající jazykovědec a „otec slavistiky“ Josef Dobrovský.

V 19. století budil v českém prostředí (a samozřejmě i jinde ve světě) pozornost finský epos Kalevala, který Elias Lönnrot vydal poprvé roku 1835, v definitivní podobě roku 1849. Kalevala jako by dokazovala, že i malý národ může mít slavnou minulost. O Kalevale českou veřejnost poprvé informoval literární kritik Václav Bolemír Nebeský (už v roce 1846). Kalevalu přeložil do češtiny spisovatel Josef Holeček, který se kvůli tomu naučil finsky.

Kalevala v ČJ :kalevala.doc

Hvězdou olympijských her v roce 1952 v Helsinkách se stal český běžec Emil Zátopek, který byl pak ve Finsku považován za jednu z nejpopulárnějších osobností vůbec.

V roce 1965 vyšel česky v překladu Marty Hellmuthové Waltariho román Egypťan Sinuhet z roku 1945, který se stal trvalým bestsellerem českého knižního trhu.

Někteří přeložení čeští autoři: Jaroslav Hašek, Karel Čapek (nejpopulárnější Válka s mloky), Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Ludvík Vaculík a halvně Milan Kundera, který byl v 80. letech ve Finsku jedním z nejpopulárnějších spisovatelů vůbec.

Z českých výrobků jsou ve Finsku nejpopulárnější pivo a automobily Škoda, z finských u nás zase mobilní telefony Nokia a finská vodka.

Finsko : Finsko a vše co vás o něm zajímá [online]. 2007 [cit. 2008-03-05]. Dostupný z WWW: <http://finsko.org/historie>.

HEJKALOVÁ , Markéta. FINSKO : Stručná historie států. 1. vyd. Jana Jiroušková . Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-207-4. Encyklopedické heslo, s. 114-120.

HEJKALOVÁ , Markéta. FINSKO : Stručná historie států. 1. vyd. Jana Jiroušková . Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-207-4. Česko-finské vztahy, s. 103-111.

• http://finlandembassy.cz
• http://virtual.finland.fi/
• http://www.suomi.fi/suomifi/english/index.html

FV = Finské velvyslanectví, Hellichova 1, Praha 1

• FV: Švédsky mluvící Finové, Laponci (= Sámové) - to jsou 2 hlavnější skupiny, dále Rusové, Romové, ale velmi málo.

• Oficiální stránky finského ministerstva zahraničních věcí udávají navíc i Židy a Tatary. Jsou uvedeni pouze na tomto webu, další literatura (cestopisné příručky aj.) tyto dvě menšiny neuvádí.
• Podle zákona z r. 1987 je Laponec ten, kdo má buď laponštinu za svůj mateřský jazyk stejně jako jeho rodiče a prarodiče, nebo kdo žije podle pravidel laponské společnosti.

• Švédsky mluvící Finové, Laponci, Rusové a Romové.

• FV: Podle zkušeností paní, která na otázky odpovídala, tam problémy jsou. Každá menšina má s většinou problém , ale nic takového jako je v ČR problém s Romy to není.

• Finská iniciativa - návrh na ustavení Evropského romského fóra

„Vážně bychom se měli zabývat potřebou vytvořit pro Romy nějakou formu konzultativního tělesa k jejich reprezentaci na panevropské úrovni„, prohlásila prezidentka Finska Tarja Halonenv projevu k Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy 24. ledna 2001.

Finskou iniciativou je nazývána aktivita Ministerstva zahraničních věcí Finska, která má za cíl vytvořit reprezentativní zastoupení Romů na evropské úrovni. Jinými slovy je to snaha zlepšit situaci Romů v Evropě.

Podle názorů představitelů romského hnutí v ČR, vzniká v podobě Evropského romského fóra jen další byrokratický orgán, který Romové nepřijmou v širším měřítku za vlastní. Je na místě očekávat, že budou práci Evropského romského fóra a jeho mandát k reprezentování Romů zpochybňovat.

• FV: Švédsky mluvící Finy.

• FV: Školství ve švédštině, měnšiny mají hodně výhod, rozhlas, TV, tisk je dvojjazyčný i laponský. Každá menšina má nárok na výuku ve svém jazyce.

• FV: Ochrana ústavou, jazykové zákony.

• Švédsko - cca 250 000
• Estonsko - nepočetná finská menšina
• Norsko - asi 1 %, Dánů, Finů, Švédů, Britů a imigrantů z neevropských zemí

• Severské listy

Podle švédsko-finské studie menšinových jazyků ve Švédsku se zde žijícím Finům často nedostává pomoci od úřadů ve rodném jazyce.

Studie byla vypracována společně představiteli švédského ministerstva průmyslu a práce a finského ministerstva zahraničních věcí, které zaznamenalo problémy ve výuce i zdravotní péči. Mnoho místních úřadů ve Švédsku v poslední době drasticky omezilo výuku finštiny i péči o staré občany.

Pracovní tým doporučuje místním úřadům, aby služby zlepšily. Jde především o oblasti v jižním a středním Švédsku. Legislativa totiž zaručuje finské menšině ve Švédsku nejen výuku, ale i možnost používat finštinu v kontaktu s úřady a soudy.

• iHNed.cz

Předseda Sdružení pro finskou kulturu a identitu Heikki Tala namítá, že švédsky mluvící obyvatelstvo se těší privilegiím, jaká nemá žádná jiná jazyková menšina na světě. „Naopak půl milionu Finů ve Švédsku nemá žádná práva,“ tvrdí.

Finské velvyslanectví, Hellichova 1, Praha 1

National Minorities of Finland. Virtual Finland : Your window on Finland [online]. 2004 [cit. 2008-03-08]. Dostupný z WWW: <http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=26470>.

„Finská iniciativa“ – návrh na ustavení Evropského romského fóra (ERF). Mezinárodní organizace pro migraci Praha [online]. 2004 [cit. 2008-03-08]. Dostupný z WWW: <http://www.iom.cz/Wc21f8f78b2b55.shtml>.

HEJKALOVÁ , Markéta. FINSKO : Stručná historie států. 1. vyd. Jana Jiroušková . Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-207-4. Encyklopedické heslo, s. 114-120.

Jazykové problémy Finů ve Švédsku. Severské listy [online]. 2003 [cit. 2008-03-08]. Dostupný z WWW: <http://www.severskelisty.cz/jazyk/jazy0028.htm>. ISSN 1212-5385.

Švédsky mluvící Finové se obávají pofinštění. iHNed.cz : Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 2007 [cit. 2008-03-08]. Dostupný z WWW: <http://zahranicni.ihned.cz/c4-10032630-22631990-003000_d-svedsky-mluvici-finove-se-obavaji-pofinsteni>. ISSN 1213-7693.



Počet shlédnutí: 80