Pohlaví a gender

Pohlaví – biologická kategorie (muž/žena)

Gender – sociální kategorie (mužský/ženský)

Role pohlaví – chování, jednání a zaměstnání vymezená jako mužská a ženská považovaná pro určitý gender

Sexualita – sociální a biologický výraz, organizace a orientace touhy. Zahrnuje reprodukci ale neomezuje se na ni.

Kulturní konstrukce – sociální/kulturní, nikoli biologická formace takových kategorií jako gender

Biologický determinismus – snaha objasnit vyšší úroveň chování poukazem na biologii.

Umlčovaná skupina byla spojována s 60. a 70. léty 20. století. Hlavní představitel byl Edwin Ardener, který tvrdil, že ženám se nevěnuje dostatečná pozornost. Výzkumy o ženách v téhle době byly na úrovni jako výzkumy o kachnách a drůbeži.

Antropologové v terénu - mužský a ženský pohled

• Muži – nadvláda mužů a ženy v „podřízeném postavení“
• Ženy – ekonomická úloha

Reflexivita v antropologii znamená zkoumání etnografické zkušenosti jako dialog mezi jednotlivci a kulturami a snahu tohoto dialogu pochopit omezení, jež tyto subjekty zakládají.

Pat Caplanová

• 1. návštěva - 1965-1967 – terénní výzkum v Tanzánii na ostrově Mafia - byla odhodlána mít své povolání a nebýt jen další z žen, která zmizí ve světě mužství a dětí
• 2. návštěva ostrova Mafia v roce 1976 – vazba mezi matkou a dcerou
• 3. návštěva ostrova Mafia v roce 1985 – stravování, zdraví a plodnost

Budou uvedeny některé studie, v jejichž analýze hraje pohlaví, gender a postavení žen ústřední roli.

Tento antropolog, ačkoliv pocházel z Polska, většinu svého života prožil v Londýně na London School of Economics, kde se stal také profesorem. Prováděl terénní výzkumy na Trobriandských ostrovech, nedaleko Papuy Nové Guineje. Odtud také pochází první, a také nejznámější, z jeho etnografických prací Argonautí západního Pacifiku: pojednání o cestě za domorodci a o dobrodružství na souostroví Melanéské Nové Guineje. (1922) V této práci se zabýval okruhem kula, neboli systém obdarovávání tamních domorodců. Další jeho práce, která už přispěla k studiím o genderu, má název Sexuální život přírodních národů v severozápadní Melanésii: etnografické pojednání o námluvách, sňatku a rodinném životě domorodců na Trobriandských ostrovech v Britské Nové Guineji (1929).

Známá žačka France Boase. Prováděla výzkumy v oblastech Tichého oceánu. Zabývala se zejména modely rodiny a obyčejným životem žen a dětí. Ve svých pracech používá srovnávací metodu a snažila se ukázat podobnosti mezi kulturami jižních moří a soudobou Amerikou. Ve své knize Dospívání na Samoi (1928) se snažila o srovnání uvolněných postojů k sexualitě na Samoi s puritánštější americkou kulturou. Snažila se také o dokázání Kulturního determinismu. Zdůrazňovala, že člověku jeho osud nediktuje biologie a že role pohlaví závisí na kulturních, nikoli „přirozených“ výběrech. S knihou Dospívání na Samoi je také ale spojena kritika Dereka Freemana.

Další studií , jež přistupuje k náboženství a sexualitě symbolicky je studie Kirsten Hastrupové. Ve svém článku Sémantika biologie: panenství (1978) se snaží nesnižovat úlohu bilogie v lidském životě, ale rehabilitovat ji jako sociální fakt. Zajímá se o význam panenství a způsoby, jak se ženské tělo stává modelem pro pochopení vztahu mezi sociálním a posvátným. Panenství má jiný význam pro ženu i pro muže. Také má jiný význam v matrilineárních a patrilineárních systémech. (V matrilineárních společnostech není předmanželské panenství tolik ceněné, nezdůrazňuje se zde otcovství, proto je tu také liberální vztah k ženské sexualitě. Oproti tomu v patrilineárních systémech je otcovství klíčové, proto zde hraje předmanželské panenství velkou roli.) Také existuje rozdílný význam panenství pro arabskou dívku a americkou dívku. (Pro arabskou dívku zanmená přijíto o panenství před svatbou uvržení rodiny do hanby, případně i smrt, zatímco pro americkou dívku může být panenství známkou neúspěchu.) Hastrupová také rozlišuje pojmové hranice mezi kategoriemi „muž“ a „žena“. V tomto vychází z díla MAry Douglasové. Říká, že tyto hranice existují ve všech společnostech, ale ve všech společnostech se nevedou stejně. Sociální kontakt stejně jako sexuální styk nějak vyžaduje, aby stýkající se partneři věděli, k jaké sexuální kategorii ten druhý patří. Ženské tělo a ženská sexualita je potom symbol k vyjádření ženské identity.

Hastrupová dále dělí stádia ženského života na tři fáze.

V tomto diagramu můžeme vidět tři fáze ženského života. Průběh ženského života se dle Hastrupové dělí na tři stadia: nespecifikovaná panna, pohlavně specifikovaná matka rodící děti a nespecifikovaná stařena, neboli žena po přechodu. Jedná se tu ale o pojmové, nikoliv biologické dělení. (Například u ghanských Ašantů se rozdíl mezi pannou a matkou nevyznačuje pohlavnm stykem ale obřízkou. Neobřezaná dívka, mající dítě, nikdy nemůže být zvána matkou. Oproti tomu všechny obřezané ženy v této společnosti jsou nazývány matkami.)

U těchto tří stádií ženského života se také ale vyskytují anomálie. Hastrupová zkoumá představu abnormálních narození a ukazuje, že postavení připisované matce i dítěti závisí na tom, jakou kategorii překlenují nebo přesahují. V případně porodu ženy, která je panna, bývá matka i dítě zbožštěno a stávají se nesmtrelnými (nejznámějším příkladem je narození Ježíše z Panny Marie). Porodí-li žena po přechodu je to anomálie, která se taktéž většinou bere pozitivně, ale matka nebývá zbožštěna, protože se předpokládá, že již předtím byla sexuálně aktivní (z mytologie jsou známy případy Sáry a Izáka, Anny a Samuela, Alžběty a Jana Křtitele). Ve střední fázi života ženy představuje anomílii zejména neplodnost. Vdaá žena, která nemá děti si sebou nese stigma.

Tato případová studie Janice Boddyové pojednává o porodech v severním Súdánu a politických souvislostech. Ilustruje souhru politiky, náboženství a kultury při řešení problému těhotenství. Boddyová ve své případové studii používá srovnávací přístup, a na případu osmnáctileté súdánské nevěsty Amal, porovnává porodní praktiky v Súdánu a v Kanadě. Zatímco Amal při porodu umírá, její dítě, holčička, porod přežije. Oproti tomu ženy v Kanadě mají, díky lékařským zákrokům, naději, že porod přežijí a porodí zdravé dítě. V Súdánu je stále praktikována ženská obřízka, což přináší komplikace při porodu. Klíčovou roli zde hrají porodní asistentky, které mají ženě rozříznout dříve zašitou pochvu, aby mohlo dítě vyjít ven. Toto je pro ženu velmi nepřirozený porod. Proto tu dříve byla snaba britské koloniální vlády zlepšit zdraví a bezpečnost žen dodáním pracovní síly v podobě kvalifikovaných, civilizovaných porodních asistentek. Ty se měly snažit provádět méně drastické obřízky. Předpoklad byl takový, že praktikování ženské obřízky brzy vymizí. Kuli náboženským a kulturním předsudkům se tak ale nestalo. Ženy jsou v tamní společnosti považovány za slabé a závislé bytosti. Musí projít obřízkou, protože jinak by se nevdaly a byly by společensky a ekonomicky nezajištěné. Projevuje se tu silná ekonomická závislost žen na mužích, prto jsou ženy nuceny se podřídit.

Ve společnosti neexistuje pouze jediný způso, jak v ní být mužem nebo ženou. Sexuální scénáře jsou mnohostranné, obsahují mnoho různách částí pro muže i pro ženy. Lidé teda mají, alespoň omezenou, možnost, vybrat si model mužskosti nebo ženskosti, který si osvojí v konkrétní situaci. Stavět se proti dominantním modelům ale může vést k pronásledování nebo odsnutí jednotlivce nebo celé skupiny na okraj společnosti. V dnešních uápadních společnostech vedle sebe existují ideologie mužského a ženského antagonismu a mužské a ženské rovnosti.

Diskurzy mužskosti - stereotypy:

• Houževnatý, dravý, kariéristický, úspěšný businessman, heterosexuál, promiskuitní
• Starostlivý, citlivý „nový člověk“, umí vyměnit plenky, je oddaný manželce a rodině
• Homosexuál, navštěvuje kluby, je společenský, (případně nemocný - AIDS), bohém, kontakty v médích

Diskurzy ženskosti - většinou utvářeny negativně:

• Kariéristka, svobodná, bezdětná nebo si platí pečovatelku - považována za sobeckou, protože neplní povinnost manželky a matky
• Matka na plný úvazek, ekonomicky závislá - nezaměstnaná, nemá kariéru ani veřejnou identitu = závislý dříč
• Sexuálně přitažlivá mladá žena, pečující o svou postavu a celkový vzhled - předmět implicitní objektivizace a devalvace (manpř. blbá blondýna, barbína)

Toto je spektrum mužských a ženských scénářů, které mohou ve společnosti existovat vedle sebe. Představa hierarchie genderových subjektivních identit je sama o sobě západní, postmoderní formou vytváření teorií. Třebaže má přednostv tom, že upozorní badatele na možnost většího počtu genderových diskurzů v jiných společnostech, rovněž tu hrozí, že dekonstrukce genderu jakožto kategorie bude překračovat reálné zkušenosti mužů a žen (definovaných biologicky).

Vzhledem k ideovým trendům v posledních desetiletích se gender rouhodně nedá opomíjet!

V antropologickém materiálu se stále pociťuje relativní nedostatek informací o ženách a od žen. Stle je tu prostor pro výzkumy zaměřené vyloženě na ženy. Ani feministický hlas nebyl dosud natolik silný, aby se nutnost kritizovat mužskou předpojatost pokládala za něco nadytečného. Antropologové obou pohlaví stále více studují spíš gender než ženy. Stále však hrozí, že gender bude pouze podkategorie ženské antropologie.

Počet shlédnutí: 94