obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


svedkove_jehovovi-_kovarova_urbanova_kalibanova_pribylova_konopaskova_schroeder

Citace:

Kovářová, Urbanová, Kalibánová, Přibylová, Konopásková, Schröder Svědkové Jehovovi: odlišnosti od římskokatolické církve [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2010. Dostupné z: <http://www.hks.re/wiki/svedkove_jehovovi-_kovarova_urbanova_kalibanova_pribylova_konopaskova_schroeder>

Prezentace

Svědkové Jehovovi: odlišnosti od římskokatolické církve

logo

Úvod

Co se Vám vybaví, když se řekne svědkové Jehovovi? Sousedé, na které spoléháme, že nám pohlídají dům a schránku, když odjíždíme na dovolenou? Někdo, kdo nám podrží dveře u lékaře, když jdeme s berlí a nohou zlomenou z lyží? Kdo nám vrátí peněženku se všemi penězi co tam byly? Nikdy nejdou na vojnu a nikdo z nich mne nezbije? Zaměstnanci, kteří nekradou, protože respektují svědomí a zásady, nekouří, protože zdraví je pro ně velmi důležité a tak také nemrhají pracovní dobou, kterou jim platíte? Hledají a prosazují lepší - tedy spíše bezpečnější léčbu a užitek z toho mají i lidé, kteří s nimi nesouhlasí? Skupina věřících, kteří si vykládají Bibli jinak, než římští katolíci? Lidé, kteří raději dobrovolně zemřou, než aby podstoupili krevní transfuzi?

Nebo jen dotěrná sekta, která se snaží rušit denní klid ťukáním na dveře obyčejných lidí a přesvědčováním je o špatném stylu života, jaký doposud žili? Tato práce se snaží nahlížet na svědky Jehovovy bez předsudků jako na ostatní křesťany, ne na „sektáře“, a zkoumá rozdíly v jejich zvycích vůči římskokatolické církvi, která je v ČR nejrozšířenější. Oni jsou ale „jen“ čtvrtou nejpočetnější náboženskou skupinou v ČR. Pro srovnání byly vybrány zvyky, které jsou nejvíce diskutované a pro mnoho nečlenů svědků Jehovových často nepochopitelné. Kontrast zvyků svědků Jehovových s ostatními křesťanskými církvemi bude nejvíce patrný s římskokatolickou církví, která je pro většinu lidí v České republice nejznámější. Z těchto důvodů je podle nás srovnání právě těchto dvou církví vhodné. Volili jsme přímou konfrontaci s příslušníky svědků Jehovových v jejich sídle a snažili se o nich zjistit co možná nejvíce.

Cíl práce

Cílem práce bylo zaměřit se na svědky Jehovovy, jež se považují za následovníky Krista, a porovnat je s římskokatolickou církví nepovažující je za křesťanskou církev, ale za sektu. V průběhu výzkumu byly nalezeny mnohé odlišnosti, z kterých byly vybrány rozdíly příjmu do církve, křesťanských svátků a krevních transfuzí.

Výzkumná otázka

Jaké jsou rozdíly mezi zvyky svědků Jehovových a římskokatolické církve?

  1. Jak se liší přijímání do církve?
  2. Jaké křesťanské svátky slaví?
  3. Jaký postoj zastávají tyto církve v otázce záchrany lidského života krví?

Literární rešerše

K seznámení se svědky Jehovovi byla využita příručka Svědkové Jehovovi - Kdo jsou? Čemu věří? 1). Tato publikace seznamuje širokou veřejnost s jejich náboženstvím, s jejich vlastním překladem Bible a jejich činností.

Otázkou křtu a přijetí do církve se zabývá publikace vydaná svědky Jehovovými, Co Bible opravdu říká? 2) V kapitole „Křest a Váš vztah k Bohu“ se věnuje všem náležitostem křtu a zasvěcení Bohu. Křest je požadavkem pro všechny, kdo chtějí mít vztah k Jehovovi Bohu. Křtu předchází pečlivé prostudování Bible pomocí svědků Jehovových. Bible je nezbytná pro poznání a víru v Boha. Křesťané by měli být naplněni přesným poznáním Boží vůle. Největší pomocí jim v tomto ohledu jsou návštěvy shromáždění svědků Jehovových. Jejich zasvěcení Bohu se symbolizuje křest úplným ponořením do vody.

Publikace Co Bible opravdu říká? 3) osvětluje v dodatku, proč neslaví křesťanské svátky, především Vánoce. Bible neříká, kdy se Ježíš Kristus narodil, a podle důležitých okolností je poznat, že v prosinci to být nemohlo. Měsíc prosinec byl v oblasti okolo Betléma také velmi chladný a v té době nezůstávali pastýři ani jejich stáda přes noc venku. Dalším důvodem k neslavení Vánoc je, že ani Ježíšovi učedníci a první křesťané narození Ježíše Krista neoslavovali. Ti považovali slavení jakýchkoli narozenin za pohanský zvyk.

Krev - nezbytná pro život 4), článek napsaný svědky Jehovovými nazývá krev životadárcem, který dává lidem život, dech a všechno. Proti tomu se ale odkazují na Stvořitele, který řekl, že přijímání krve je špatné a tento zákon je závazný. Má snad na to Stvořitel právo, určovat co je vhodné a co není?

Kniha Světová náboženství v kostce 5) seznamuje se zvyky římskokatolické církve. Existují dvě hlavní náboženské praktiky, které katolíci dodržují. Je to křest, jež je považován za způsob přijetí do církve, a svaté přijímání, které je připomínkou poslední Ježíšovy večeře s jeho učedníky. Křest je proto podle této víry nejen očištěním, ale také smrtí a vzkříšením spolu s Kristem. Křest smyje starý život a zahájí nový život následováním Ježíše Krista. Při křtu dostává neofyta, tedy nově pokřtěný člověk, jméno. Katolíci věří, že křtu je zapotřebí pro smazání prvotního hříchu, a proto je běžná praxe křtu malých dětí. Křest probíhá pouhým pokropením vodou, ne celým ponořením těla, jako to bývalo dříve. Církve si navzájem mezi sebou uznávají křest při přestupu z církve do církve, pokud byl proveden ve víře v Trojjediného Boha. Vychází to i z přesvědčení, že křest může být udělen jen jednou. Výjimkou je křest, který nebyl vykonán ve víře v Nejsvětější Trojici, jako např. u svědků Jehovových. Katolíci neuznávající tento křest. Při přestupu musí být věřící překřtěn.

Kapitola Křesťanské svátky 6) vysvětluje, které jsou nejdůležitější svátky, co římští katolíci dodržují a jak jejich původ odvozují. Hlavním křesťanským svátkem jsou Velikonoce, spíše než Vánoce. Je to doba, kdy se oslavuje víra křesťanů, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých. Boží hod velikonoční, den zmrtvýchvstání, je vždycky v březnovou nebo dubnovou neděli. Pátek před touto nedělí, kdy si křesťané připomínají Ježíšovu smrt, se nazývá „Velký pátek“. „Velký“ proto, že Ježíš vykonal velký skutek – vzal na sebe všechny hříchy světa a umožnil lidem, aby vstoupili do věčného života. Křesťané se připravují na Boží hod velikonoční, dobu radosti a potěšení tím, že projdou obdobím pokory a sebeodříkání. Toto období půstu trvá 40 dní. Bývala to doba, kdy budoucí křesťané byli připravováni ke křtu.

Vánoce předchází jako Velikonoce období přípravy - advent (příchod), kdy křesťané vzpomínají své hříchy a připravují se na „dar“ Ježíšova narození. Vánoce se ve většině křesťanských církví slaví 25. prosince. O datu Vánoc rozhodl císař Konstantin ve 3. století, když k nim vybral datum oslav římského svátku slunce. Tímto způsobem změnil nekřesťanský svátek na křesťanský. Svátek Tří králů neboli Zjevení Páně – „ukázání se“ Ježíše světu – přichází 12 dní po Vánocích. Označuje příchod mágů (mudrců nebo astrologů) z východu. Vánoční cyklus končí Hromnicemi (2. února), jimiž si křesťané připomínají den, kdy rodiče představili Ježíše v chrámu a vzdávali díky bohu za bezpečné narození svého syna.

brožury brožury brožury

Metodologie

Na úvod našeho výzkumu jsme se snažili nejdříve seznámit s náboženskou společností svědků Jehovových, a to pomocí příruček, publikací vydávaných svědky Jehovovými (Probuďte se! a Strážná věž) a jejich oficiálními internetovými stránkami (watchtower.org). Vzhledem k tomu, že se jedná o oficiální zdroje svědků Jehovových, předpokládáme, že jsou tyto informace nejlepší pro seznámení s touto církví.

K vlastnímu výzkumu byly použity kvalitativní metody, zejména metoda semistandardizovaného rozhovoru, kde bylo připraveno několik hlavních otázek, podotázky se rozvíjely podle odpovědí respondenta.

Před první návštěvou odbočky svědků Jehovových v České republice bylo nutné domluvit si termín prohlídky betelu (tj. oficiální název odbočky) a možného interview. Naším respondentem a zároveň průvodcem se stal pan Kotek, který nám navrhl datum a čas konání další schůzky, která probíhala podle jeho přesně navrženého plánu. Nejdříve proběhla prohlídka betelu, ta se stala důležitým zdrojem informací pro náš výzkum. Poté následoval semistandardizovaný rozhovor, který probíhal v zasedací místnosti. Pan Kotek ochotně odpověděl na všechny naše otázky, ale nedovolil nám rozhovor zvukově zaznamenat. Na některé dotazy odpověděl pomocí citací z Písma svatého.

Výhody a nevýhody námi zvolené metody

Výhodou této metody je osobní kontakt s respondentem, který musel spontánně reagovat na naše otázky dotvářené podle jeho odpovědí. Tato metoda umožňuje dozvědět se informace, které bez osobního kontaktu získat nelze. Také svůj názor jsme si mohli dotvořit podle toho, co jsme v Betelu viděli.

Nevýhodou bylo sjednání schůzky, první schůzku nebylo možné předem domluvit, neboť jsme neznaly telefonní čísla (ale jsou na internetu). Proto na nás při první nedomluvené schůzce neměli čas, ale pak se nám ochotně věnovali.

Vlastní výzkum

Dne 14. dubna jsme navštívili centrum svědků Jehovových v České republice v Praze na Černém mostě. Betelem nás provedl pan Kotek. Během prohlídky všech pater budovy nás seznámil s náboženskou společností svědků Jehovových, jejich vírou, historií, evangelizační činností členů a chodem betelu.

Odbočka svědků Jehovových v České republice

Je nazývána betel, což znamená „Boží dům“. Probíhají zde činnosti, které slouží k podpoře Božího království, které podle Svatého Písma brzy nastane. Žije zde více než 60 mužů a žen, Bohu zasvěcených křesťanů, kteří zajišťují chod domu, publikační činnost pro celou Českou republiku, oddělení dohlížející na kazatelskou činnost, na překlady časopisů Strážná věž a Probuďte se!. (Nyní je regionální centrum v Bratislavě, kontakt lze najít na jw.org/cs). Nachází se zde také nahrávací studio, expedice zajišťující rozvoz publikací po republice a oddělení pro styk s nemocnicemi. To shromažďuje kontakty na vstřícné lékaře respektující jejich rozhodnutí moderní bezkrevní léčby. Stavební úsek se stará o realizaci staveb nových sálů Království, které jsou financovány příspěvky členů náboženství. V betelu žijí svědci Jehovovi jako jedna rodina sloužící svému nebeskému Otci Jehovovi. Společně se schází v jídelně, ráno si společně předčítají z Bible a rozebírají její verše. Před jídlem se modlí. Práce v betelu není placená, ale lidé zde mohou žít a jíst zdarma. Každý člen betelu dostává pouze malé kapesné na dopravu, oblečení a základní kosmetiku. Bohatství a vlastnictví drahých věcí není pro svědky důležité.

pobočka

Kdo jsou a čemu věří svědkové Jehovovi?

Svědkové Jehovovi jsou jedno z nejaktivnějších misijních náboženství. Často je můžete potkat v metru, na ulicích nebo dokonce mohou zazvonit u vašich dveří a nabízet vám různé časopisy a letáky (které nazývají traktáty) jako je například Strážná věž nebo Probuďte se!. Oficiální název svědků u nás, zní: „ Náboženská společnost Svědkové Jehovovi v České republice“. Častěji se však setkáváme s názvem „jehovisté“, který oni považují za hanlivý. Označení svědkové vychází z biblické knihy proroka Izajáše, kde se píše například: „Jste moji svědkové, pravil Pán…“ a v podobných pasážích. Jehova je přepis tetragrammatonu JHWH, který ve Starém zákoně (ale i v Novém - aleluja, nebo hallelujah znamená „Chvalte Jah“) vyjadřuje jméno Boha a připouští se jak čtení Jehova, tak Jahve nebo zkráceně Jah.

Svědkové své učení opírají o řadu dostupných překladů. ale nejčastěji používají vlastní překlad bible, který nazvali Svaté Písmo - Překlad nového světa, který znova zavádí Boží jméno. Členové této církve se považují za následovníky Krista a od ostatních církví se pro jejich aktivity na poli politiky, válek a obchodu distancují, naproti tomu ostatní velké křesťanské církve nepovažují svědky Jehovovy za křesťany a označují je za sektu. Jedním z hlavních rozporů je odlišný pohled na Ježíše Krista, většina křesťanských církví tvrdí, že Ježíš Kristus je Bůh. Svědkové Jehovovi tvrdí-a bible jim dává zapravdu-, že jediný Bůh, který existuje, je Jehova, a že Ježíš Kristus je Boží syn, ve smyslu první z andělů, přesněji archanděl Michael, který stojí na nebesích nejblíže nejvyšší bytosti Stvořitele, přímo po její pravici. Je nejdůležitějším poslem Stvořitele. Svůj zájem o distancování se od činnosti ostatních církví opírají o svou touhu poslouchat více Boha než lidi a netouží po poplácávání po zádech související s kompromisy v naukách a hodnotách předaných lidstvu v Bibli.

Svědkové se svou evangelizační činností snaží předávat biblickou nauku veřejnosti a utěšovat lidi dobrou zprávou o Božím Království. Boží Království (viz modlitbu Otčenáš) je vláda, kterou ustanovil sám Jehova, stejně tak, jako krále, Ježíše Krista. Tato vláda sídlí v nebi a snaží se své záměry uskutečňovat na zemi. Stane se tak, až Boží Království odstraní veškeré zlo a formy ničemnosti a zkaženosti. Poté se země přemění v celosvětový ráj. Podle Ježíšova proroctví by Boží Království mělo nastat po zvláštním období, které se vyznačuje celosvětovými problémy, jako je hladomor, války, zemětřesení, zvýšení kriminality či mory. Svědkové říkají, že Ježíš Kristus nyní vládne jako král Božího Království a doba, kdy přijde konec světa a nastane na celé zemi ráj, není přesně stanovena, ale neúprosně se blíží. Země jako planeta není určena a nebyla vytvořena proto, aby ji lidstvo zdevastovalo a vyhubilo život na ní. Stvořitel si nenechá zničit své dílo, jen umožňuje lidstvu, aby si vyzkoušelo až do krajnosti, zda může bez následků ignorovat jeho rady jak žít. Vyzkoušeli jsme už snad všechno, abychom mu dokázali, že není a že ho nepotřebujeme, že si svůj život umíme řídit sami (jak k tomu nabádá boží odpůrce Satan ďábel) - ale až k záhubě. My bychom to jistě dělali lépe než ti před námi. Nezbývá nám ale na experimentování už žádný čas, lidstvo je na kraji ekologické a morální katastrofy, to ví každý, kdo umí číst.

Odlišnosti v jejich víře od římských katolíků

V překladech Bible nahrazují Hospodin (to je titul, „hospodář“, ne jméno) skutečným jménem Jehova, nebo Jahve. To je podle historických zdrojů i Ekumenického překladu (Vysvětlivky bod 3. Jména) a Svědků Boží jméno.

Bible je Boží slovo a je pravdivá.

Vlastní překlad Bible se nazývá „Svaté Písmo — Překlad nového světa“

Bible je spolehlivější než tradice většiny církevních svátků a ustanovení.

Ježíš Kristus je Boží syn a je Bohu podřízen, očekává a dostává od něj úkoly a informace.

Ježíš Kristus byl prvním Božím stvořením.

Ježíš Kristus nezemřel na kříži, ale na kůlu, je nepřirozené uctívat smrtící nástroj.

„Duše“ není substance, která se po smrti oddělí od těla (řecká představa). Adam se stal „živou duší“ a proto „duše může zemřít“ (Ezechiel 18:4)

Po smrti není žádná existence, naděje pro zemřelé je vzkříšení

Pouze 144 000 lidí je vzkříšeno do nebe a bude vládnout s Kristem.

Modlí se k Jehovovi prostřednictvím Krista.

Při uctívání nepoužívají sochy ani obrazy, neuctívají kus kamene a kovu.

Nyní jsme v „čase konce“.

Jak se liší přijímání do církve?

Římskokatolická církev

Křest, brána svátosti, jehož přijetí, skutečné nebo aspoň touhou, je nutný ke spáse. Jím jsou lidé zbavováni hříchu a znovuzrozeni v děti Boží. Jím jsou nezrušitelným znamením připodobněni Kristu a včleněni do církve. Křest se platně udílí jedině omytím přirozenou vodou a pronesením nutné slovní formule.

O přijímajících křtech

Pokřtěn může být každý dosud nepokřtěný člověk a jen člověk. Dospělý člověk může být pokřtěn pouze ten, jehož projevil vůli přijmout křest, byl poučen o pravdách víry a jeho křesťanských povinnostech. Měl by litovat svých hříchů. Dospělý, který se nachází v nebezpečí smrti, může být pokřtěn, když má alespoň nějaké poznání o hlavních pravdách víry a jakýmkoliv způsobem projeví svůj úmysl přijmout křest a slíbí, že bude zachovávat přikázání křesťanského náboženství. Nebrání-li tomu nějaká vážná překážka, ať je ihned po křtu dospělý biřmován a zúčastní se slavení eucharistie a přijme sv. přijímání. Jestliže se dítě nachází v nebezpečí smrti, ať je pokřtěno ihned.

K dovolenému udělení křtu dítěte se žádá:

1. souhlas rodičů nebo alespoň jednoho z nich či souhlas těch, kdo rodiče před zákonem zastupují,

2. odůvodněná naděje, že dítě bude vychováváno v katolickém náboženství.

křest

Kmotři

Pokud je to možné, má mít kandidát křtu kmotra. Ten má pomáhat dospělému křtěnci v uvedení do křesťanského života. Dítě, které má být pokřtěno, nese ke křtu spolu s rodiči kmotr, který se bude snažit o to, aby pokřtěný vedl křesťanský život. Za kmotra je třeba vybrat buď jednoho muže nebo jednu ženu nebo také dvojici - muže a ženu.

Za kmotra může být připuštěn ten, kdo:

1. je označen křtěncem nebo jeho rodiči či zástupci rodičů, splňuje požadavky stanovené pro kmotra a má úmysl tento úkol zastávat,

2. dovršil 16 let věku, jestliže nestanovil diecézní biskup jinou věkovou hranici,

3. je katolíkem, biřmovaným, přijal již Nejsvětější eucharistii a také vede život v souladu s vírou a službou, kterou přijímá,

4. není postižen žádným uloženým nebo vyhlášeným kanonickým trestem,

5. není otcem ani matkou křtěného.

Římskokatolická církev neuznává křest svědků Jehovových, protože nebyl vykonán ve víře v Nejsvětější Trojici (tj. v Otce, Syna a Ducha svatého, jež sdílejí jediné božství). Když chce svědek Jehovův přestoupit do římskokatolické církve, musí být znovu překřtěn.

Svědkové Jehovovi

První krok, který člověk musí udělat pro vstup do církve, je znalost Bible. Musí vědět, co říká, věřit v to a rozumět tomu, jinak se členem nestane. Pro tyto účely svědkové Jehovovi nabízejí studium Bible, které může být vedeno ve vaší domácnosti nebo další způsob pro studium je účast na shromážděních. Konají se každý týden v sálech Království. Obvykle zde probíhá přednáška na některé z biblických témat nebo proroctví. Shromáždění jsou přístupná veřejnosti, jsou bezplatná a nepořádají se na nich žádné sbírky. Pro vstup do církve je však nezbytné také samostatné studium.

Poté se člověk může rozhodnout, jestli podle těchto pravidel chce dál žít. Dodržování biblických zákonů je nutné – svědkové neuznávají smilstvo a opilství. Kdo chce mezi ně vstoupit, musí se vzdát drog nebo kouření. Záleží hlavně na každém člověku a důležité je sám chtít. Dalším krokem je pokání a obracení se. Pokání znamená lítost nad tím, co člověk udělal. A to, i když žil mravně a čistě, protože pokud člověk dříve nestudoval Bibli, nemohl se podle ní řídit a potřebuje Boží odpuštění. Obracení se je více než lítost a znamená rozhodnutí, že se vzdáváte dřívějšího způsobu života a začínáte vést nový život, který je v souladu s Boží vůlí. Po splnění těchto požadavků každý člověk soukromě vyjadřuje Bohu, že mu chce sloužit a patřit mu, zasvěcuje se mu.

Dále již následuje křest. Je potřeba informovat koordinátora rady starších ve sboru. Se staršími se probírají otázky ohledně biblických nauk. Pokud uchazeč splňuje všechny požadavky, může být při nejbližší příležitosti pokřtěn. Při samotném křtu řečník přednáší proslov o významu křtu, zeptá se uchazečů na dvě jednoduché otázky, tím učiní veřejné prohlášení o své víře. Nestačí ale pouhé pokropení nebo vylití vody na hlavu. Křest probíhá na rozdíl od římskokatolické církve úplným ponořením těla do vody. Slovo „pokřtít“ pochází z řečtiny a jeho význam je „nořit“ nebo „ponořovat“. Toto ponoření symbolizuje ukončení dřívějšího způsobu života, vynoření značí nový život, zasvěcený Bohu. Nedodržení příkazů z Bible nebo závažné porušení božího zákona neznamená automaticky vyloučení z církve. Svědkové se snaží každému nejdříve pomoci, pokud to nepomůže, nastává dobrovolný odchod. Ctění morálních hodnot z Bible je pro ně opravdu důležité. Lze se i vrátit zpět do církve.

popisek

Odlišnosti od římských katolíků:

Křtu předchází řádné studium Bible a návštěvy shromáždění svědků Jehovových.

Odmítají křtít malé děti, podle nich nejsou dostatečně zralé a přijetí křtu není jejich svobodné rozhodnutí (odpadá starost kmotra).

Ke křtu dochází při shromážděních, na kterých bývá pokřtěno více dospělých najednou.

V ČR se provádí křest ponořením do bazénu.

Jaké křesťanské svátky slaví?

Římskokatolická církev

Nejdůležitější křesťanské svátky jsou spjaty s obdobím Velikonoc a závisí na měsíčních cyklech, proto každý rok připadají Velikonoce na jiné dny. Vánoce vycházejí ze spojení slunečního kalendáře a data narození Ježíše Krista, proto připadají každý rok na stejný den.
Velikonoce jsou tedy hlavním křesťanským svátkem, spíše než Vánoce. O Velikonocích se oslavuje víra křesťanů v Ježíšovo zmrtvýchvstání, připadá vždy na březnovou nebo dubnovou neděli. Pátek před touto nedělí se nazývá „Velký pátek“ a to proto, že Ježíš vykonal velký skutek. Vzal na sebe všechny hříchy světa a umožnil tak lidem, aby mohli vstoupit do věčného života. Římští katolíci se připravují na Boží hod velikonoční, dobu radosti a potěšení tím, že projdou obdobím pokory a sebeodříkání. Toto období půstu trvá 40 dní. Bývala to doba, kdy budoucí křesťané byli připravováni ke křtu, ale nyní se tím obvykle připomíná Ježíšových 40 dní v poušti. Postní doba je předznamenána Popeleční středou, kdy si někteří křesťané nechávají označit čelo křížem z popela jako znak pokání za své hříchy.
V závěrečném svatém týdnu před Velikonocemi se znovu odehrává poslední týden Ježíšova života. Květná neděle je prvním dnem svatého týdne a oslavuje vstup Ježíše do Jeruzaléma. S polovinou týdne se blíží doba pokání. Na Zelený čtvrtek, den před velkým Pátkem, bývá oživován také biblický výjev, kdy Ježíš myl nohy svým učedníkům, a mnoho církevních představitelů tedy omývá nohy obyčejným lidem. Tento akt připomíná, že Ježíš při svém posledním společném jídle přikázal svým stoupencům, aby dříve, než budou sami jíst chléb a pít víno, posloužili ostatním.
Velikonoční cyklus pokračuje svátkem Nanebevstoupení Páně, kdy křesťané oslavují den, kdy byl Ježíš před zraky svých stoupenců vzat na nebe. Cyklus pak končí Svatodušními svátky, kdy, jak křesťané věří, Duch svatý vstoupil do apoštolů a dal jim sílu vyjít a kázat evangelium ve světě.

Dalším křesťanským svátkem jsou Vánoce, Křesťané během Vánoc oslavují narození Ježíše Krista. Vánoce předchází období – advent, kdy křesťané vzpomínají na své hříchy, připravují se na Ježíšovo narození. Ve většině křesťanských církví se Vánoce slaví 25. prosince. Některé ortodoxní církve je slaví 6. nebo 7. ledna (rozdíl je způsoben změnou systému kalendáře). Vánoční cyklus končí Hromnicemi (2. února), tímto dnem si křesťané připomínají, kdy rodiče představili Ježíše v chrámu a vzdávali díky bohu za bezpečné narození svého syna.

Svědkové Jehovovi

Velikonoce mají svůj původ v pohanském uctívání. Tento svátek se sice považuje za připomínku Ježíšova vzkříšení, ale zvyky, které jsou dnes spojeny s Velikonocemi, nemají křesťanský původ. Například velikonoční zajíček je pohanský symbol.

Svědkové Jehovovi neslaví Vánoce. Do roku 1992 se toto považovalo za citlivou otázku, dnes však nezaznamenávají žádné negativní reakce. Ba naopak, setkávají se spíše s ohlasy pozitivními, protože se vyhnou předvánočnímu shonu. Problémem u Vánoc je pro svědky jejich původ. Nejedná se o křesťanský svátek. Ježíš se nemohl narodit na Boží hod vánoční 25. prosince, protože toto datum nevychází se smrtí. Ježíš žil podle Bible 33,5 let, pokud tedy zemřel na Velikonoce, datum 25. prosince nevychází. Další problém nachází u pastýřů, kteří nemohli být venku, protože v tomto období je v Izraeli období dešťů. Vánoce jsou tedy svátek pohanský a ne křesťanský. Pokud se člověk chce řídit striktně podle Bible, Vánoce neslaví. První křesťané Vánoce také neslavili. Celá dvě století nebylo přesně známo, kdy se Ježíš Kristus narodil. I kdyby datum narození známo bylo, neslavili by ho. Oslavy narozenin se spojovali spíše s pohanstvím než s křesťanstvím. Datum 25. prosince slavili pohané jako den zimního slunovratu. Náboženští vůdci, kteří se snažili pohany přivést na křesťanství, tento svátek přijali a pokusili se mu dát křesťanský ráz.

Zajímalo nás, jak se k odmítání Vánoc staví děti. Pro některé je to složité ve škole, ale záleží hlavně na nich, jak to cítí a také na rodičích. Většina rodin se v tomto ohledu snaží dětem pomoci a to hodnotné, co je na Vánocích, děti dostávají, tj. štěstí, láska a pokoj. Dárky si dávají, protože má jeden druhého rád a ne kvůli daru samotnému. Pořádají také „dárkové dny“, kdy si předají dary. Ty probíhají i třeba čtyřikrát do roka.

Jediný svátek, který svědkové Jehovovi uznávají a dodržují, je Památná slavnost. Při Památné slavnosti (14. nisan) si svědkové Jehovovi připomínají poslední večeři Ježíše Krista. Při této slavnosti si čtou z Bible, a některým z nich svědomí dovoluje na důkaz naděje na spolupráci s Kristem v nebi při této slavnosti pít víno (symbolizující Ježíšovu prolitou krev) a jíst nekvašený chléb. Ostatní účastníci slavnosti zde nejí a nepijí, ale radují se z biblického slibu, že budou mít možnost budovat a čistit Zemi a žít zde bez projevů stárnutí a nemoci, dokonce i smrti. V jiné dny všichni tito lidé používají víno k běžné umírněné spotřebě.

Jaký postoj zastávají tyto církve v otázce záchrany lidského života krví?

Římskokatolická církev

Členové římskokatolické církve mohou přijímat krevní transfuze, a to z toho důvodu, že zákaz příjímání krve nemá žádný biblický základ. Verše v Bibli, které se týkají užívání krve, zakazují pouze jedení nebo pití krve.

Svědkové Jehovovi

U svědků Jehovových je nepřijímání krve často diskutovaná otázka. Důvodem je opět striktní dodržování Bible. Konkrétně se mají zdržovat modloslužbě (tj. věcí určených k modlám), smilstvu, masu zardoušených zvířat a krve. O krevních transfuzích se v Bibli nepíše, protože tento lékařský postup v době jejího napsání ještě nebyl znám. Zákaz příjímání krve platí obecně, tedy i pro transfuze. Z tohoto důvodu odmítají také krev z vlastních zásob – autotransfuzi. Neexistuje však nějaké fanatické umírání z důvodu nepřijetí krve. Pro tyto záležitosti zřizují svědkové výbory pro styk s nemocnicemi. Výbory se snaží jednat s lékaři, vyjednávat podmínky jejich léčby a vyhledávají alternativní možnosti léčby. Existuje mnoho rizik spojených s příjmem krve. Svědkové poukazují hlavně na skutečnost, že se jedná o typ transplantace a dárcovskou krev tělo nemusí přijmout. Snášenlivost pacientovi krve k té dárcovské je riziková. I když se dnes rutinně provádí zkouška snášenlivost a určování krevní skupiny, může dojít k omylu. Tímto způsobem umírá každý rok mnoho lidí. Pacienti po přijetí krve jsou náchylnější k infekcím a je zde také velké nebezpečí přenosu některý chorob např. AIDS.

Uvádím přesný přepis textu z odborného zdroje:

http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/co-vse-se-v-nasi-zemi-zmenilo-v-peci-o-deti-s-hemofilii-od-roku-1989-449532

„Kromě toho svět, včetně naší země, v 80. letech zasáhla epidemie HIV. Československo bylo od zbytku světa v podstatě izolováno, a tak se nemoc nerozšířila tak závratně jako v ostatních západních zemích. Vybrala si však svou daň i u nás, a to především mezi pacienty s hemofilií, kteří byli závislí na léčbě přípravky vyrobenými z lidské krve. Mezi několika desítkami lidí, kteří touto chorobou onemocněli jen v České republice (tehdejší ČSR), bylo i 7 dětí (data z registru HemIS a osobní komunikace). Pouze dvě z nich – již jako dospělí – dosud žijí! V jiných zemích (Velká Británie, Irsko, Francie, Německo a další) byly počty obětí řádově vyšší.“

Zajímavé jsou i publikace a weby o bezkrevní chirurgii dostupné už i u nás:

http://www.odborneknihy.cz/zbozi/bezkrevni-medicina.html

http://www.akutne.cz/index.php?pg=vyukove-materialy--kurzy&tid=13

Závěr

Přesto, že jak svědkové Jehovovi, tak římskokatolická církev spadají do křesťanství, mají mnoho odlišného. Mezi nejzákladnější a nejviditelnější odlišnosti patří rozdílný pohled na Ježíše Krista. Římští katolíci Krista považují za Boha, kdežto pro svědky Jehovovy je Ježíš Kristus Boží syn a jediný Bůh, který existuje, je Jehova (Ekumenický překlad uvádí ve vysvělivkách v bodě 3. Jména podobu tohoto jména „jahvé“ a uznává tradici jej vynechávat v autentickém textu), a také, že římskokatolická církev opírá své učení o přijaté zdomácnělé tradice a Svědkové o Bibli - Svaté písmo – překlad nového světa, což je moderní překlad Bible ve srozumitelné češtině. Pokud však budete mít námitky proti jejich překladu, nechte si jejich slova ukázat ve své vlastní Bibli.

První výzkumná otázka je zaměřena na přijímání do církve. Na rozdíl od římskokatolické církve vstupní rituál, tedy křest probíhá většinou u velmi malých dětí a zásluhu na něm mají především rodiče, u svědků Jehovových je křest zpravidla přístupný až uvědomělým lidem, kteří správně chápou Svaté písmo. Druhá výzkumná otázka byla zpracována se zaměřením na křesťanské svátky. Mezi nejdůležitější římskokatolické svátky patří Velikonoce, jako připomínka vzkříšení Ježíše Krista a Vánoce, spojené s narozením Ježíše Krista. Svědkové Jehovovi oba tyto svátky považují za pohanské, neboť v dny, kdy se tyto svátky slaví, se podle Svatého písma nemohly tyto události stát, nebo nemají křesťanský původ. Jediný svátek, který svědkové slaví, je Památná slavnost. Poslední výzkumná otázka se zaměřuje na krevní transfuze. V římskokatolické církvi není žádné omezení, co se týče přijímání krve. Naproti tomu Svědkové chápou, že Stvořitel má právo určit a ví nejlépe, zda je přínosem přijímat jak krevní transfuze, tak i autotransfuze, cílem je důsledné dodržování zásad Svatého písma (návodu k použití lidského těla a života). Výrobce jakéhokoli složitého přístroje zná přeci nejlépe, jak přístroj opravovat a jak jej udržovat, aby co nejdéle posloužit účelu, pro který byl vykonstruován.

Za zmínku však také stojí, že jejich chápání výroků Bible jim školí svědomí, a tak se odmítají účastnit válek a občanských nepokojů. Odmítají dokonce i učit se bojovat a jsou ochotni snášet kvůli tomu i osobní příkoří v podobě věznění a konfiskaci majetku. V takových konfliktech nepotkáte nikoho ze Svědků Jehovových, který by prosazoval své názory se zbraní v ruce.

Jejich historie ukazuje, že netrpí a nekryjí morálku v podobě zneužívání dětí. Na svou činnost nepožadují finanční podporu státu. Jejich aktivity jsou plně hrazeny z dobrovolných darů malých dárců, kteří oceňují aktuálnost a praktičnost jejich tiskovin a informací v nich obsažených. Nevyvíjejí výdělečnou podnikatelskou činnost a své tiskoviny a nosiče dat neprodávají.

Tyto dvě křesťanské církve jsou v mnohém více či méně odlišné. Není však na místě zde soudit, zda jedna z nich je lepší a druhá horší, každý si může vybrat a nejen z těchto dvou církví, podle svého přístupu k životu.

Použitá literatura

Co Bible opravdu říká? Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 2005

Krev - nezbytná pro život. [online] Oficiální stránky svědků Jehovových, 1990 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: http://www.watchtower.org/b/hb/article_01.htm

Křest a váš vztah k Bohu. [online] Oficiální stránky svědků Jehovových, 2005 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW http://www.watchtower.org/b/bh/article_18.htm

MCLOUNGHIL, Saán. Světová náboženství v kostce. Praha: REBO Productions - cz, 2005. ISBN 8072344463.

Postavte se na stranu pravého uctívání. [online] Oficiální stránky svědků Jehovových, 2005 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW http://www.watchtower.org/b/bh/article_16.htm

Svědkové Jehovovi - Kdo jsou? Čemu věří? Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 2000

Svědkové Jehovovi. Strážná věž. Watch Tower Bible and Tract Society od Pennsylvania, 2010


Diskuse k článku

Diskuse k článku svedkove_jehovovi

(Pokud tato stránka ještě neexistuje, můžete ji sami vytvořit kliknutím na odkaz a pak na tlačítko VYTVOŘIT STRÁNKU) 


Počet shlédnutí: 15

1)
Svědkové Jehovovi - Kdo jsou? Čemu věří? Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 2000
2)
Co Bible opravdu říká? Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 2005. kap. 18.
3)
Co Bible opravdu říká? Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 2005. dodatek
4)
Krev - nezbytná pro život. [online] Oficiální stránky svědků Jehovových, 1990 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: http://www.watchtower.org/b/hb/article_01.htm
5) , 6)
MCLOUGHNIL, Saán. Světová náboženství v kostce. Praha : REBO Productions - cz, 2005. ISBN 8072344463.
svedkove_jehovovi-_kovarova_urbanova_kalibanova_pribylova_konopaskova_schroeder.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:39 autor: 127.0.0.1